Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Leonie Swannová. Četba na pokračování. Překlad Alena Sabolová. Připravila Gabriela Albrechtová. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Josef Kačmarčík.

Účinkuje Marie Štípková.

Natočeno 2021 (?). Premiéra 5.- 16. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Pozn.: Jednoho rána leží pastýř George Glenn mrtvý v trávě a z těla mu trčí zabodnutý rýč. Nejchytřejší ovce z jeho stáda, slečna Maplová, se rozhodne vypátrat, kdo ho zabil. Za života George ovcím nahlas předčítal z detektivek, takže základy kriminalistiky jim nejsou cizí. Během pátrání ovce zažijí nečekaná dobrodružství, ale nakonec všem člověčím záhadám přijdou na kloub. /anotace/

Bill Gates. Ukázky z knihy vybral pro rozhlas Viktor Bezdíček. Překlad Lenka Lichtenbergová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Pavel Hromádka.

Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 1. dílu 22. 1. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Z 51 miliard na nulu. Lidstvo vypouští do atmosféry 51 miliard tun skleníkových plynů ročně a počítačové modely predikují zvýšení globální teploty o čtyři až osm stupňů Celsia do konce století, pokud s tím nic neuděláme. Důsledky oteplení – sílící bouře a sucho – máme před očima již dnes. Nemáme jinou možnost než snížit množství emisí na nulu. –

2. Bude to tvrdé.  Fosilní paliva nás provázejí doslova na každém kroku a jejich využívání globálně neustále stoupá. Největší překážkou změny je, že jsou levná. Máme-li nalézt a zavést alternativy, potřebujeme je tedy především zlevnit. Rozdíl v ceně technologií nám pomůže osvětlit nástroj, jemuž Gates říká „zelené příplatky“. Ty nám mohou sloužit i jako vodítko, kam nasměrovat naši pozornost v úsilí o inovace.

3. Potíže s bezuhlíkovou elektřinou. Přechod na bezuhlíkovou elektřinu bude obtížný z více důvodů. Fosilní paliva jsou levná, každá země nemá dostatek obnovitelných zdrojů energie a obnovitelné zdroje jsou nestálé. Ukládání energie bohužel zatím čeká na průlomové inovace. Existují však slibné technologie spjaté s fenoménem, který jsme mezitím z bezpečnostních důvodů téměř odepsali – s jádrem.

4. Jak vyrábíme. Třetina emisí skleníkových plynů pochází z průmyslové výroby. Oxid uhličitý je kupříkladu vedlejším produktem výroby cementu a oceli. Na inovacích se pracuje, ale ať už jde o zachytávání uhlíku, jeho navracení do výrobního procesu nebo o využití zcela jiných postupů, jde o technologie drahé či dosud neozkoušené. Jednou z možností může být kupodivu i ukládání uhlíku do plastů.

5. Jak pěstujeme plodiny a chováme dobytek.

6. Jak funguje doprava. Rovněž doprava čeká na průlomové inovace, zejména v oblasti alternativních pohonných hmot využitelných tam, kde není možná elektromobilita. Pro leteckou, námořní a kamionovou dopravu elektřina vhodná není, baterie jako pohon nikdy nebudou tak efektivní jako benzin a biopaliva bohužel nejsou bezuhlíková.

7. Jak se přizpůsobit teplejšímu klimatu. Investice do čistých technologií musejí doprovázet adaptační programy zaměřené zvláště na oblasti, které jsou klimatickou změnou postižené nejvíce. Příklady úspěšných programů jsou k dispozici už dnes: nové, odolnější odrůdy kukuřice, rýže odolávající záplavám nebo výsadba mangrovů, které zmírňují přívalové deště a brání zaplavování mořského pobřeží.

8. Proč je vládní politika tak důležitá, vysvětluje miliardář Bill Gates v osmé kapitole své knihy. Zákony na ochranu ovzduší jsou příkladem úspěšné vládní politiky, bez níž se neobejdeme ani dnes. Výzkum a vývoj, rozšíření nových technologií, a tedy i jejich zlevňování, kompenzace negativních dopadů těchto technologií na společnost, nic z toho se neobejde bez vládního angažmá. Příkladem může být využití nových slibných postupů v jaderné energetice nebo vývoj nových biopaliv.

9. Plán, jak se dostat na nulu“. Gatesův rámcový plán boje s klimatickou změnou počítá se stanovením cíle ? nulových emisí, vytvářením norem a trhů a s výzkumem. Zahrnuje však nespočet dalších rovin, otázek k řešení a konkrétních kroků včetně jedné z nejzásadnějších ? financování. Cílem by mělo být především snižování „zelených příplatků“. Jinak se toto úsilí nikdy nestane globálním.

10. Co může udělat každý z nás. Podle Gatese má každý z nás politický a ekonomický potenciál, který může využít. Jako voliči tlačit na politiky nebo se ucházet o politické angažmá, jako spotřebitelé vysílat poptávkou signál trhům, že pro čisté technologie existují kupci. Dokonce pandemie covidu-19 představuje podle autora paradoxně šanci, neboť ukázala, že spolupráce na globální úrovni je možná.

Lit.: Bezdíček, Viktor: Bill Gates: Jak zabránit klimatické katastrofě. Co máme podle miliardáře udělat s plasty a Afrikou? In web ČRo Plus, 23. leden 2022  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bill Gates je technologický optimista a jeho kniha Jak zabránit klimatické katastrofě je příručkou, návodem, jak úkol prakticky zvládnout. Ačkoliv nároky jsou jen těžko představitelné: srazit ročně vypouštěných 51 miliard tun emisí skleníkových plynů na nulu. Gates ale není teoretik a jeho recepty jsou zcela konkrétní. A mnohdy v nich překvapí.

(…) Gates třeba smete rozšířenou představu, že si v energetice vystačíme s obnovitelnými zdroji. A čtenáři před oči opět postaví – jádro.

Vyčíslí, že mezi hlavními zdroji emisí předčí dopravu kromě energetiky výroba cementu a oceli spolu se zemědělstvím.

Rehabilituje jedno z největších zel moderní doby – plasty – a prohlásí ho za možnou součást řešení.

Naléhá, abychom zapomněli na pomoc Africe s redukcí emisí a soustředili se zde na adaptační programy, neboť celý kontinent se na problému podílí pouhými dvěma procenty, ačkoli už dnes patří k hlavním obětem klimatické změny.

Gates nevysvětluje jen technickou stránku věci. K potřebným procesům by nedošlo bez motivace, politických a ekonomických stimulů.

Gates nevysvětluje jen výzkum, technologie a jejich zavádění, tedy technickou stránku věci. K potřebným procesům by nedošlo bez motivace, již musejí poskytnout politické a ekonomické stimuly, bez nových norem a trhů jako prostoru pro realizaci.

Na první pohled je to problematika poměrně spletitá, jakkoli vysvětlovaná velmi přístupně a na bázi pochopitelných příkladů. Asi i proto si Gates v knize jednu „teoretickou“ abstrakci přece jen vytváří: koncept „zeleného příplatku“, který vyjadřuje rozdíl mezi levnou „špinavou“ technologií a zatím většinou drahou technologií „čistou“.

Naším cílem, říká Gates, je co nejvíce zlevňovat tento příplatek. Jedině to totiž „čisté“ technologie zpřístupní chudším zemím a umožní jejich globální využití. (..)

Olga Tokarczuková. Četba na pokračování z prózy současné polské spisovatelky. Překlad Iveta Mikešová. Připravil Jiří Vondráček. Režie Aleš Vrzák.

Účinkuje Ladislav Mrkvička.

Natočeno 2005. Repríza 19. – 21. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Miřenka Čechová. Četba na pokračování. Vybrala a připravila Klára Fleyberková. Zvukový design Martin Tvrdý. Režie Natália Deáková.

Natočeno 2018. Repríza 13. – 17. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Obsah: 1. New York je město magorů (18:42) – 2. Záchytné body (18:24) – 3. Mckenzie hledá svoje místo (19:55) – 4. Je přece educated European (19:01) – 5. I am Miss AmeriKa (18:53).

Lit.: Fleyberková, Klára: Miřenka Čechová: Miss Amerika. Četba s hvězdičkou o americkém snu i novém druhu samoty. In web ČRo 3 Vltava, 16. leden 2021 (článek). – Cit.: Svět rušných ulic, klubů, barů a mladých Američanů i přistěhovalců se všemi jejich problémy a tématy. Texty české tanečnice, divadelnice a spisovatelky Miřenky Čechové z knihy Miss Amerika poslouchejte po odvysílání on-line. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé. (…)

Arnošt Vašíček. Čtení z knihy českého záhadologa. Pro rozhlas připravila Eva Lenartová. Režie Tomáš Soldán. Technická spolupráce mistr zvuku Marek Hoblík.

Účinkuje Tomáš Jirman.

Nastudovala Ostrava v roce 2021. Premiéra 1. dílu 9. 1. 2022 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu Rozhlasové listování.

Pozn.:  Zveme vás do beskydského podzemí, které ukrývá nejenom uhlí, ale taky třeba zlatou sochu boha Radegasta nebo tajemnou ničivou zbraň. (anotace)

Lit.: Lenartová, Eva: Arnošt Vašíček: Perunův hněv. In web ČRo Ostrava, 20. únor 2022 (článek). – Cit.:  Perunův hněv je fantasy thriller, jehož děj se odehrává v Beskydech. I když označení fantasy by autor zcela nejspíš odmítl, a vlastně právem. V příběhu nenajdeme nic, co by se nemohlo stát nebo co by se už někde na Zemi prokazatelně nestalo.

Beskydy představuje Arnošt Vašíček jako krajinu s výrazně magickou minulostí, jež ovlivňuje i současnost. Kdo si až dosud myslel, že slovo Valašsko vzniklo na základě italské migrační vlny, tedy příchodu Vlachů, bude vyveden z omylu. A bude se mu to líbit. (…)

Děj velmi dramatického příběhu, ve kterém dojde i k vraždám, se točí kolem bájné hory Radhošť. A kolem uhelného dolu na Frenštátsku. Někdo touží po pokladu ukrytém v jeskynním systému pod Radhoštěm a někdo zase po uhlí.

Zdá se, že nejlepší bude, když uhlí i poklad zůstanou tam, kde až doposud byli, ale jak to vysvětlit těm, kteří si nic vysvětlit nenechají a někteří kolem sebe navíc mávají zbraněmi?

Prozradit můžeme, že hrdinové knihy Perunův hněv to nakonec dokážou, ale cesta ke šťastnému konci bude velmi složitá. Minulost se prolíná s přítomností a šanci na přežití má jen ten, kdo rozumí místní krajině a kdo ctí její historii. (…)

John Irving. Četba na pokračování. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno, leden 2022. Premiéra březen 2022 (Vltava, 23:00 – 23:30 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.