Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 6. 2022

Němcova vesnice aneb Deník bratří Schillerových 1/14 (2022)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 20:32

Boualem Sansal. Příběh viny a vykoupení. Jak žít s vědomím děsivé minulosti vlastního otce? Odpověď na mrazivou otázku hledají Rašel a Malrich, alžírští bratři z pařížského předměstí. Bolestnou iniciační cestu otevře kufřík s rodinným tajemstvím. Překlad Kateřina Vinšová. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Marek Hoblík, Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.

Účinkují Šimon Krupa, Magdalena Tkačíková a Jiří Valůšek.

Nastudovala Ostrava v roce 2022. Premiéra 1. dílu 12. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 7. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: ele (= Lenartová, Eva): Boualem Sansal: Němcova vesnice aneb Deník bratří Schillerových. Příběh viny a vykoupení. In web ČRo 3 Vltava, 25. červen 2022 (článek). – Cit.: Jak žít s vědomím děsivé minulosti vlastního otce? Odpověď na mrazivou otázku hledají Rašel a Malrich, alžírští bratři z pařížského předměstí. Bolestnou iniciační cestu otevře kufřík s rodinným tajemstvím.  (…)

Řekněme rovnou, že Němcova vesnice je skvěle napsaným silným, emotivním románem inspirovaným (podle slov autora) skutečným osudem. Malrich a Rašel, dva bratři, dva alžírští kluci vyrůstající na pařížském předměstí v islámské komunitě, dva vypravěči příběhu, o který nestáli. Starší Rašel má univerzitní vzdělání, dům, spokojené manželství a dobrou práci. Mladší Malrich se protlouká, jak umí. S partou kamarádů vnímá sílící vliv islamismu a pozoruje blízký svět bez zbytečných iluzí. Všechno se změní ve chvíli, kdy vesnici, kde v Alžírsku žijí jejich rodiče a kde se oba chlapci narodili, přepadnou islamisti z GIA. Otec s matkou útok nepřežijí.

Když Rašel navštíví jejich hroby, zjišťuje, že něco není v pořádku. A od té doby už nic v jeho životě v pořádku nikdy nebude. Rašel se dovídá, že jeho otec, vážený alžírský občan, byl německým válečným zločincem, a vydává se proti proudu času otcova života, aby poznal, pochopil a taky aby jeho příběh uzavřel. Vše, co objeví, vše, co prožije, všechny své myšlenky Rašel zapisuje do deníku. Stejně jako později jeho mladší bratr. Iniciační putování reálné i mentální oba bratry změní. Každého jinak a každého v řádu věcí. (…)

8. 6. 2022

Nemáte šanci 1/10 (2022)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 21:49

Jack Black. Strhující autobiografie tuláka a lupiče zaznamenává třicet let na cestě americkým podsvětím počátku dvacátého století. Bestseller, který ovlivnil celou generaci beatniků. Připravila Petra Hynčíková. Překlad Tomáš Míka. Účinkuje Tomáš Drápela. Režie Jakub Doubrava.

Nastudovala Plzeň v roce 2022. Premiéra 1. dílu 8. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou. Repríza 1. dílu 15. 6. 2023 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou; 17. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Lit.: Hynčíková, Petra: Jack Black: Nemáte šanci. Příběhy z amerického podsvětí. In web ČRo 3 Vltava, 17. červen 2022 (článek). – Cit.: Strhující autobiografie tuláka a lupiče zaznamenává třicet let na cestě americkým podsvětím počátku 20. století. Z bestselleru, který ovlivnil celou generaci beatniků, čte Tomáš Drápela. Premiéru poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání. (…)

Když v roce 1926 vyšla v Americe knížka Nemáte šanci (You Can“t Win), stala se literární událostí. Napsal ji tulák, zloděj a kriminálník známý pod jménem Jack Black. Jeho skutečné jméno zůstává tajemstvím. Čtenáře uvádí do prostředí opiových doupat, hazardních heren, nevěstinců, levných penzionů a tuláckých džunglí, které dokonale poznal během třiceti let na cestě po Spojených státech a Kanadě.

Na cestě bez šance vyhrát

Kerouacovské „být na cestě“ v jeho případě znamenalo živit se krádežemi a přepadáváním lidí se zbraní v ruce. Za nejrůznější zločiny si pak patnáct let odseděl ve vězení. Tam přečetl kompletního Shakespeara, Bibli, ale také Dickense a další světové autory, dokonce i naučnou encyklopedii. Četba a nesporný literární talent daly vyrůst jeho jediné, ale o to úspěšnější knize. Střízlivý a neokázalý styl vyprávění v kombinaci s exotikou podsvětí okouzlil stovky čtenářů.

Jack Black v románu Nemáte šanci zaznamenal svůj věčný zápas s mocí, ale hlavně se sebou samým. Jako starý kriminálník se zamýšlí nad psychologickými motivy páchání trestné činnosti, odhaluje tehdejší soudní praxi, zabývá se i psychologií závislostí a s humorným nadhledem zkoumá taková témata, jako jsou bezstarostnost, motivace, pýcha, pohrdání nebo svědomí. Svou třicetiletou kariéru domovního lupiče se nakonec rozhodl ukončit a stal se spořádaným občanem. Napravil se, protože mu hrozil dlouhý trest odnětí svobody. Jediná naděje na propuštění byla podmíněna slibem, že už bude sekat dobrotu. Díky obdivuhodně pevné vůli se mu podařilo nelehký závazek dodržet. V poměrně pokročilém věku padesáti let pak zásadně změnil svůj život. (..)

7. 6. 2022

Život na míru 1/8 (2022)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 11:55

Marek Rabij. Četba na pokračování. Překlad Michala Benešová pro rozhlas připravila Kristýna Kodrlová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Martin Siničák.

Nastudovalo Brno v roce 2022. Premiéra 1. dílu 24. 6. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah:  1. díl: Neštěstí v Rana Plaza ( díl: Život na „Ostrově“ (3. díl: Práce dětí

Pozn.: Připadá vám, že nutně potřebujete nové tričko? Než si ho pořídíte, poslechněte si knihu Marka Rabije. Přesčasy, dětská práce, dlouhé směny, továrny v rozpadajících se barácích: cena evropské módy.

Když se v roce 2013 v Dháce zřítila osmiposchoďová textilní továrna Rana Plaza a pohřbila v troskách více než tisíc lidí, vydal se polský reportér do Bangladéše. Mluvil s lidmi, kteří přišli o své blízké. Sledoval práci v dalších podobných továrnách. Zjišťoval, jak se dělají módní ošoupané džíny, kolik za to dostanou lidé zaplaceno a jak se s tím výdělkem žije ve slumech. Zákazníci v západních zemích přistoupili na hru, kterou jim světové značky vnutily. Pokud chceme sledovat trendy, musíme neustále kupovat nové oblečení. Pořád dokola. Možná si jen občas postěžujeme, že výrobní cena přeci musí být mnohem nižší než cena v našem oblíbeném obchodě. Nahradit rychlou módu přístupem „slow“ nebude asi snadné, pokud s námi nepohnula ani tak tragická událost, jaká se stala v bangladéšském hlavním městě. Reportážní kniha polského novináře a odborníka na jihovýchodní Asii je šitá na míru všem, kteří nezavírají oči před nepříjemnou pravdou. (anotace)

Lit.: Kodrlová, Kristýna – Blažejovská, Alena: Marek Rabij: Život na míru. Oblečení má hodnotu etikety, kterou k němu přišijí. In web ČRo Plus, 26. červen 2022 (článek). – Cit.: Polovina až tři čtvrtiny oblečení ve vaší skříni pravděpodobně pochází z Bangladéše, další z Číny a záleží jen na tom, u jakých značek nakupujete. Tedy pokud ovšem už dávno netušíte, jaká je cena „fast fashion“, tedy rychlé módy, a nenakupujete tu takzvanou pomalou. Pro všechny, kdo netuší, je tady kniha polského reportéra a novináře Marka Rabije Život na míru. Nabízí realistický, a přitom nikterak lítostivý nebo plačtivý pohled na bangladéšský textilní průmysl.

V Bangladéši najdete přibližně 4,5 tisíc oděvních továren, z nichž naprostá většina je přímo v hlavním městě Dháce nebo jejím okolí. Tyto továrny zaměstnávají okolo 20 milionů lidí, kteří často nedosáhnou ani na minimální mzdu, která se v roce 2019 pohybovala okolo 98 dolarů měsíčně, tedy zhruba 2 200 korun. (…)

Špatně placená a namáhavá práce stojí dělníky nejen veškerý čas, ale často také zdraví a někdy dokonce jejich životy.

Téma bezpečnostních podmínek v bangladéšských oděvních továrnách se stalo popudem pro napsání této knihy – v roce 2013 byl totiž celý svět svědkem neštěstí v Rana Plaza, kdy došlo ke zřícení pětiposchoďové továrny, při kterém přišlo o život minimálně 1 200 lidí.

O rok dřív v továrně Tazreen Fashion zase vypukl obrovský požár – zahynulo 117 lidí a dalších 200 bylo vážně zraněno.

Důvod? Neustále se zvyšující tlak na efektivitu výroby – to znamená co nejkratší čas zhotovení oblečení za co nejnižší cenu. (…)

6. 6. 2022

Kosmické grotesky 1/5 (2022)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 20:45

Italo Calvino. Výběr z knihy italského spisovatele. Překlad Kateřina Vinšová. Připravil Tomáš Vlček.  Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Aleš Procházka.

Natočeno 2022. Premiéra 6. – 10. 6. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Obsah: 1. Vše v jednom bodě. – 2. Hry bez konce – 3. Meteority – 4. Vodní strýček. – 5. Paměť světa.

Lit.: Vlček, Tomáš: Italo Calvino: Kosmické grotesky. Historky vesmírného pamětníka. In web ČRo 3 Vltava, 6. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si podmanivé příběhy, kterým věda poskytla zápletku i prostředí a fantazie dodala děj. Jejich prapodivní protagonisté jsou obdařeni groteskním humorem, myšlenkami, city a touhami. Příběhy v originálním, výsostném smyslu „vědecko-fantastické“. Užijte si jejich vtip, inteligenci a barvitost, ať už se nacházíte ve vesmíru kdekoli. On-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Uvádíme u příležitosti nadcházejícího Mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy, jehož čestným hostem je Itálie. (…)

Spisovatel a kritik Italo Calvino (1923-1985) byl významnou a výraznou postavou nejen v italském literárním světě. Bývalý partyzán a bojovný komunista, který však tyto politické vody veřejně opouští hned po událostech v Maďarsku roku 1956; literární nakladatel a teoretik, který pro svět pomohl objevit autory jako Primo Levi; a ve vlastní tvorbě nápaditý a neúnavný experimentátor.  (…)

Líštičky majú rady teplo 1/5 (Lištičky mají rády teplo, 2022)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Premek @ 9:37

Veronika Šikulová. Četba na pokračování. Režie Laco Kerata.

Čte Judita Bilá.

Natočeno 2022. Premiéra 6. – 10. 6. 2022 (SRo Rádio Devín, 18:30 h.).

Pozn.: „Chcela som do nej, podobne ako to býva, ale nemusí byť, v hudbe, prevteliť svoju lásku k stále sa obnovujúcej prírode, v ktorej je ľudský, ale aj zvierací či rastlinný tvor iba dočasnou, hoci dosť podstatnou súčasťou. Pri jej písaní som cítila radosť, a tak by jej jednotlivé árie či prehovory či poviedky mohli zaujať hravosťou, vtipom, divokosťou, zamilovanosťou, smútkom, čiže životom…“ hovorí o svojej knihe Veronika Šikulová. (anotace)

3. 6. 2022

Jizva 1/6 (2022)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 20:02

Danuta Chlupová. Četba na pokračování. Připravila Simona Křístková. Dramaturgie Eva Lenartová. Zvukový mistr Vojtěch Dluhý. Režie Tomáš Soldán.

Čte Alena Sasínová-Polarczyk, Vendula Nováková.

Nastudovala Ostrava v roce 2022. Premiéra 1. dílu 29. 5. 2022 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu Rozhlasové listování.

Lit.: Lenartová, Eva: Danuta Chlupová: Jizva. In web ČRo Ostrava, 29. květen 2022 (článek). – Cit.: Katarzyně je něco přes čtyřicet a za celý život nevytáhla paty z rodného Polska. Teď však má pro svou firmu otevřít novou pobočku v Ostravě. A právě tam se náhodou dovídá o životické tragédii. V srpnu 1944 nacisté v Životicích v odvetě za partyzánský útok na příslušníky gestapa zastřelili během jediného nedělního rána třicet šest mužů. Katarzyna dojde k názoru, že masakr může mít nějakou souvislost s její devadesátiletou tchyní. A na vlastní pěst rozjede pátrání. (…)

Není to dokumentární kniha, ale prostřednictvím románu, kde jsem zasadila i fiktivní postavy, se snažím ukázat život obyčejných lidí, do kterého vstoupila najednou brutální válka. (…)

Danuta Chlupová je novinářka a spisovatelka. Narodila se v roce 1968 v Českém Těšíně a patří k místní polské národnostní menšině. Dlouhodobě se zajímá o národnostní vztahy a historii česko-polského pohraničí.

K napsání knihy Danutu Chlupovou inspirovala také rodinná historie. O životické tragédii jí vyprávěla babička, jejíž snoubence byl jednou z obětí masakru. Dědeček byl zase nasazen na nucených pracích v Německu, což je motiv, který se v románu také objevuje. Příběh je vyprávěn ve dvou časových rovinách, kromě vyprávění Katarzyny se v druhé rovině vracíme přímo do doby druhé světové války. (…)

2. 6. 2022

Mezi dvěma Kimy 1/8 (2022)

Nina Špitálníková. Autorka přijíždí do Severní Koreje a poprvé se setkává s tamní realitou. Ačkoliv toho jako koreanistka věděla o této totalitní zemi mnoho, skutečnost ji přesto v mnohém překvapila. První část četby na pokračování z knihy Niny Špitálníkové Mezi dvěma Kimy nás zavede do světa, který se pro běžného Středoevropana může zdát zcela nepochopitelný. Pro rozhlas připravil Radim Nejedlý. Zvukový mistr Michal De Diana Boro. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Barbora Goldmannová.

Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 4. 6. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiotéka. Vydal Radioservis v roce 2022 (1 CD MP3).

Pozn.: Unikátní vhled do života v KLDR, zemi, do které se člověk běžně nepodívá, a pokud ano, vidí pouze to, co mu režim chce ukázat. Koreanistce Nině Špitálníkové se tuto pečlivě budovanou oponu podařilo odhrnout. Koreanistka Nina Špitálníková se rozhodla poznat jednu z nejtužších diktatur na světě zblízka. Podala si přihlášku na Kim Il-sôngovu univerzitu v Pchjongjangu, kam byla přijata, a tak měla možnost poznat severokorejskou realitu na vlastní kůži. První ze svých dvou studijních pobytů absolvovala za vlády Kim Čong-ila, podruhé do Severní Koreje jela v době, kdy už otěže režimu svíral pevně v rukou jeho nejmladší syn Kim Čong-un.

Jako studentka nejprestižnější severokorejské univerzity byla každodenně a bezprostředně konfrontována se systémem, v němž jsou práva jednotlivce omezována de facto ve všech sférách života. Kde kastovní systém předurčuje osud člověka ještě před jeho narozením. Kde je mu od útlého dětství pak vštěpována ideologie, kde je vůdce popisován jako dokonalá bytost na straně dobra a Japonsko a Spojené státy americké naopak jako ztělesnění nejhoršího zla. Nejeden početní příklad, se kterým se školáci setkávají, učí děti počítat zabité Američany a Japonce. Jižní Korea bývá vykreslována jako země, kde je život utrpením – na rozdíl od „ráje na zemi“, kde mají to štěstí žít právě Severokorejci.

Přestože byla Nina Špitálníková jako zahraniční studentka svázána řadou zákazů, její zvídavost ji přiměla některé z nich porušit, a proniknout tak za zeď, kterou mezi cizince a běžné Severokorejce staví všudypřítomná propaganda. Přes dohled tajné policie se jí podařilo dostat se na místa, která jí měla zůstat skryta a nabízejí zcela jiný obrázek, než jaký s radostí prezentuje turistům severokorejský režim.

Pro běžného Středoevropana jsou ovšem pozoruhodné například i podmínky na univerzitních kolejích, kde dodávky vody a elektřiny zdaleka nejsou samozřejmostí. V kontrastu s touto realitou pak působí nablýskané monumenty, muzea a všechna slova o nejúžasnější zemi na světě, kterými průvodci krmí zahraniční turisty, poněkud úsměvně.

Nahrávka, původně připravená pro Radioknihu Českého rozhlasu Plus, nabízí unikátní vhled do života v zemi, do které se člověk běžně nepodívá, a pokud ano, vidí pouze to, co mu režim chce ukázat. Nině Špitálníkové se tuto pečlivě budovanou oponu podařilo odhrnout.  (anotace)

Lit.: Blažejovská, Alena: Mezi dvěma Kimy. Jak Nina Špitálníková studovala v Severní Koreji. In web ČRo Plus, 11. červen 2022 (článek). – Cit.:  Koreanistka Nina Špitálníková se rozhodla poznat jednu z nejtužších diktatur na světě zblízka. Podala si přihlášku na Kim Il-sôngovu univerzitu v Pchjongjangu, kam byla přijata, a tak měla možnost poznat severokorejskou realitu na vlastní kůži.

První ze svých dvou studijních pobytů absolvovala za vlády Kim Čong-ila, podruhé do Severní Koreje jela v době, kdy už otěže režimu svíral pevně v rukou jeho nejmladší syn Kim Čong-un.

Jako studentka nejprestižnější severokorejské univerzity byla každodenně a bezprostředně konfrontována se systémem, v němž jsou práva jednotlivce omezována de facto ve všech sférách života. (…)

Kde kastovní systém předurčuje osud člověka ještě před jeho narozením. Kde je mu od útlého dětství pak vštěpována ideologie, kde je vůdce popisován jako dokonalá bytost na straně dobra a Japonsko a Spojené státy americké naopak jako ztělesnění nejhoršího zla.

Nejeden početní příklad, se kterým se školáci setkávají, učí děti počítat zabité Američany a Japonce. Jižní Korea bývá vykreslována jako země, kde je život utrpením – na rozdíl od „ráje na zemi“, kde mají to štěstí žít právě Severokorejci.

Pronikla až za zeď

Nina Špitálníková ve své knize Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR přináší mimořádné svědectví o každodenním životě v totalitní zemi.

Přestože byla jako zahraniční studentka svázána řadou zákazů, její zvídavost ji přiměla některé z nich porušit a proniknout tak za zeď, kterou mezi cizince a běžné Severokorejce staví všudypřítomná propaganda.

Přes dohled tajné policie se jí podařilo dostat se na místa, která jí měla zůstat skryta a nabízejí zcela jiný obrázek, než jaký s radostí prezentuje turistům severokorejský režim.

Pro běžného Středoevropana jsou ovšem pozoruhodné například i podmínky na univerzitních kolejích, kde dodávky vody a elektřiny zdaleka nejsou samozřejmostí.

V kontrastu s touto realitou pak působí nablýskané monumenty, muzea a všechna slova o nejúžasnější zemi na světě, kterými průvodci krmí zahraniční turisty, poněkud úsměvně. (…)

Lit.: Kučera ml., Ilja: Svět Mezi dvěma Kimy zblízka. In web Novinky.cz, 1. 6. 2023 (recenze). – Cit.: Tuzemskou audioknižní nabídku obohatil další zajímavý a svým způsobem i unikátní titul.

Jmenuje se Mezi dvěma Kimy a jeho autorka, česká koreanistka Nina Špitálníková, v něm přináší vzpomínky, postřehy a zkušenosti, které získala na svých studiích v Korejské lidově demokratické republice. Tématu se věnovala už ve své předcházející knize Svědectví o životě v KLDR z roku 2021.

V podání Barbory Goldmanové se na tři a půl hodiny zaposloucháme do osmi kapitol inspirovaných dvěma studijními pobyty Špitálníkové na Kim Il-sóngově univerzitě v Pchjongjangu. První se odehrál za vlády Kim Čong-ila, druhý za vlády jeho nejmladšího syna Kim Čong-una.

Nahrávka původně vznikla v roce 2022 v režii Radima Nejedlého jako seriálová Radiočetba (sic!) Českého rozhlasu Plus. Sluší se dodat, že je velmi působivě prokládána stylovou korejskou hudbou.

Korejský režim pečlivě dbá na to, aby před cizinci zamaskoval svou zbídačenou a nelidskou tvář. Přesto se Špitálníkové podařilo dostat i tam, kam jako cizinka neměla právo nahlédnout. Nevyhnula se tak ani konfliktům se všudypřítomnou a všemocnou tajnou policií.

Vyprávění ovšem nemá podobu obviňujícího varovně zdviženého ukazováku. Autorka nabízí hlubší vhled do souvislostí a také myšlení a cítění obyvatel KLDR. O to více je působivé a burcující.

Drž mě pevně, miluj mě zlehka. Příběhy z tančírny Century 1/7 (2022)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 21:54

Robert Fulghum. Četba na pokračování. Překlad Lenka Fárová a Jiří Hrubý. Pro rozhlas připravila Lada Krenková. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Vasil Fridrich.

Natočeno 2022. Premiéra 3. 6. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Pozn.: V jedné tančírně v americkém Seattlu se setkávají lidé nejrůznějšího věku, národnosti, orientace i vyznání. Touží se naučit tango a na chvíli zapomenout na své každodenní starosti, frustrace, samotu… To, co je důležité venku, zde není podstatné, tady jde pouze o tanec. Tango ale není pouhým tancem, je životní cestou, novým způsobem vnímání sebe i světa kolem.  (anotace)

Ranníček – Rozprávky z rôznych európskych krajín 1/27 (Ranníček – Pohádky z různých evropských zemí, 2022)

Filed under: Četba na pokračování,Hajaja,Slovenské — Premek @ 10:38

Lidové pohádky z evropských zemí. Překlad, dramaturgie a úprava Hana Ondrejíčková.

Účinkují Juraj Ďuriš, Helena Krajčírová, Daniel Fischer, Taťána Pauhofová a další.

Natočeno 2022 ve spolupráci se spolkem Bibiana. Premiéra 1. – 27. 6. 2022 (SRo Rádio Devín, 7:00 h.); Repríza 14. – 20. 3. 2023 (SRo 8 Rádio Litera). K poslechu zde.

Obsah: 1. Belgická rozprávka: O veľmi hlbokej studni – 2. Bulharská rozprávka: Zlatý vták – 3. Česká rozprávka: O Budulínkovi  –

Malá mitrha. Premiéra 7. 6. 2022 (SRo Rádio Devín, 7:04 h.).

Lit.: anonym: Audio seriál Európske rozprávky. In web Bibiana.sk, květen 2022 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit: BIBIANA v spolupráci s RTVS a Rádiom Devín pripravila pre deti špeciálny darček v podobe audio seriálu Európskych rozprávok, ktoré pripravila naša knižnica. Predstavíme 27 ľudových rozprávok pochádzajúcich z jednotlivých členských krajín EÚ, prostredníctvom ktorých deti môžu zistiť, aké podobné a previazané sú jednotlivé národné tradície a kultúry. Možno mnohých prekvapí, koľko podobných motívov a postáv sa opakuje v rozprávkach naprieč „starým“ kontinentom. Presvedčia sa, že Dvanásť mesiačikov je typická rozprávka aj v Grécku, že príbeh o soli, ktorú si najmladšia kráľovská dcéra cení nado všetko, existuje aj v maďarskej verzii a že rozprávky o zlatých vtákoch ohnivákoch, o siedmych havranoch a drobných synčekoch do dlane ako Janko Polienko poznajú aj iné európske národy, len v rôznych podobách a variáciách.Ak rozprávky zaujmú, deti a ich rodičia sa k nim budú môcť kedykoľvek vrátiť alebo si ich nájsť aj s množstvom ďalších rozprávkových kníh v našej knižnici.

Tento projekt nám pomohla realizovať RTVS a rozprávky nám načítali skvelí herci – Helena Krajčiová, Táňa Pauhofová, Juraj Ďuriš a Daniel Fischer.

Lit.: anonym: Ranníček: Rozprávky z rôznych európskych krajín. Rozhlasová tvorba. In web SRo Rádio Devín, 31. 5. 2022 (anotace + nahrávka rozhovoru s Natálií Cehlárikovou). – Cit.: Pri príležitosti Medzinárodného dňa detí sme si v spolupráci s Bibianou pre vás pripravili rozprávky z rôznych európskych krajín. Počas 27 dní zaznie každé ráno po 7.00 hodine jedna z nich. Ako bude vyzerať špeciálny európsky Ranníček zisťovala redaktorka Eva Kopecká a obrátila sa na PR manažérku Bibiany Natáliu Cehlárikovú.

31. 5. 2022

Muž mých snů 1/? (1997?)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:59

Dorris Dörrieová. Četba na pokračování z novely německé autorky. Překlad Hanuš Karlach. Připravila Marie Vaňkátová. Režie Jan Fuchs.

Čte Ladislav Mrkvička.

Natočeno 1997 (?).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress