Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vojtěch Boháč. Příběh Ruska a Ukrajiny očima českého reportéra, 2011- 2022. Četbu pro rozhlas připravil Martin Velíšek. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Ćte Pavel Čeněk Vaculík.

Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 27. 4. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945? Vojtěch Boháč začíná své vyprávění rokem 2011, kdy se poprvé vypravil na studijní cestu do Ruska. Od té doby tam absolvoval několik studijních pobytů na vysokých školách a následně řadu reportážních cest. Po celou dobu se snaží s maximální mírou objektivity pochopit situaci regionu. Zasvěceně píše o kontextu politických událostí, snaží se dešifrovat informační válku, centrem jeho pozornosti jsou ale především obyčejní lidé trpící ozbrojeným konfliktem nebývalých rozměrů.

2. Ve druhém dílu se vracíme k autorovu studiu na Krymu na podzim roku 2013. Jak tam jeho spolužáci vnímají Rusko a jak vládu v Kyjevě? A jak tatary? Vojtěch Boháč se snaží s maximální mírou objektivity pochopit situaci regionu. Zasvěceně píše o kontextu politických událostí.

3. Třetí díl se věnuje podzimu a zimě roku 2013 a 2014. Prezident Viktor Janukovič oznámil, že nepodepíše asociační dohodu s Evropskou Unií. Po návratu přikázal rozehnat stávkující studenty na Náměstí Nezávislosti v Kyjevě. Následuje Euromajdan. Jak o situaci informuje Rusko? To se věnuje víc zahájení Olympijských her v Soči.

4. Jak pokračuje situace na Majdanu? Proč si Janukovič dlouze telefonuje s Putinem? Situace začíná být zlá. Ostřelovači pálí po demonstrantech, na ulicích leží mrtví, zraněných jsou stovky. Janukovič opouští Ukrajinu, parlament ho v rozporu s Ústavou odvolal z funkce prezidenta. Majdan vítězí. Na Krymu se schyluje k referendu. Autor píše o kontextu politických událostí, snaží se dešifrovat informační válku, která se kolem dění na Krymu rozpoutala.

5. Vůdčí postavy Euromajdanu zmizely neznámo kam, ruská televize vysílá o tom, že na Krymu jsou fašisté, naopak každá zmínka o tom, že Krym je Ukrajina, nebo že ji tam někdo podporuje jsou potlačeny. Poloostrov obsazují „zelení mužíčci“ – neoznačení vojáci, o kterých ale nemá nikdo pochyby, že jsou z Ruska. Pátý díl končí pořádáním podivného referenda.

6. Po anexi Krymu se vyostřuje situace i na Donbase. Maskovaní ozbrojenci obsazují doněckou administrativu, ukrajinské televizní kanály nahrazují ty ruské. Hlasy lidí jsou ale různé. Na jedné demonstraci se potkávají příznivci Ukrajiny, federace i Ruska. V Oděse se bojuje.

7. V sedmém dílu začíná Vojtěch Boháč vzpomínkou na střety v Oděse a dalších městech na východě země. Autor se po celou dobu snaží s maximální mírou objektivity pochopit situaci regionu. Zasvěceně píše o kontextu politických událostí, snaží se dešifrovat informační válku, centrem jeho pozornosti jsou ale především obyčejní lidé.

8. Z Krymu se stal ruský ostrov, který je odříznutý od zbytku světa. Autor ale hlavně v této kapitole popisuje situaci na frontě na Donbasu. Jak to vypadalo v Doněcké oblasti na podzim a v zimě 2014/2015. Rusko popírá, že má v oblasti své vojáky, Ukrajinci bojují s technikou a municí z minulého století.

9. Rusové otevírají nový most přes Kerčský průliv, 15. května 2018 spojují Krym s Ruskem. Most je ale nízký a brání průjezdu lodí do přístavu v Mariupolu. Tamní přístavní dělníci nemají práci. Přitom lidí ve městě přibývá. Do Mariupolu se stáhly elity z Doněcké oblasti, které nechtěly žít pod ruskou okupací.

10. Rok 2019 – Ukrajina volí prezidenta. Bude to Petro Porošenko, který chce volnou cestu do Evropy, nebo herec Volodymyr Zelenskyj, který slibuje konec války na východě Ukrajiny? V 10. dílu se autor také vrací do února roku 2022, do času bezprostředně před ruskou invazí.

11. Únor 2022 – z Londýna se ozývá, že Putin chystá největší invazi od konce druhé světové války, varují také USA, k ukrajinským hranicím se stahuje ruská těžká technika, na tancích je namalované záhadné písmeno Z. Nikdo zatím skutečně vnevěří, že by Putin se svými vojáky skutečně zaútočil. Běžní Ukrajinci mají ale svoje zkušenosti a připravují se. Muži skupují zbraně a munici, ženy dělají zásoby potravin.

12. Únor a březen 2022. Válka začala. Na Kyjev padají rakety. Ven z hlavního města jedou kolony aut. Z rádia se ozývají rady, jak  se chovat, jak dezinfikovat rány, jak si zachovat chladnou hlavu… Jak to vypadalo v prvních dnech války ?

13. Je teprve pár dnů od začátku invaze. I Vojtěch Boháč se dostane do přestřelky mezi ruskými a ukrajinskými vojáky. Autor se dostává do krytu mezi lidi, kteří tam sedí už tři dny. Každý má jiný otřesný zážitek. Střílí se i na civilní auta. Svět se seznamuje s masakrem v Buče. Šíří se ale i nepravdivé zprávy a to z obou stran.

14. Jak se Rusové chovali, tam, kam přijeli? Různě. K těm co bojovali už v roce 2014 hůř, než k jiným. Vojtěch Boháč se ptá obyčejných lidí trpících ozbrojeným konfliktem. Někteří nevědí, co odpovídat, protože nemají tušení, co bude dál a kdo jim bude vládnout.

Lit.: Velíšek, Martin: Vojtěch Boháč: Všechny cesty vedou k válce. Příběh Ruska a Ukrajiny očima českého reportéra. In web ČRo Plus, 30. duben 2023 (článek). – Cit.: Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945?

Vojtěch Boháč začíná své vyprávění rokem 2011, kdy se poprvé vypravil na studijní cestu do Ruska. Od té doby tam absolvoval několik studijních pobytů na vysokých školách a následně řadu reportážních cest.

Byl svědkem velkých demonstraci v Moskvě v roce 2011, na Majdanu v roce 2014, pobýval na Krymu v čase jeho anexe, zažil první konflikty na Donbase. Do Ruska (pokud dostával vízum) a na Ukrajinu se vracel a na Ukrajině byl i na jaře roku 2022.

Po celou dobu se snaží s maximální mírou objektivity pochopit situaci regionu. Zasvěceně píše o kontextu politických událostí, snaží se dešifrovat informační válku, centrem jeho pozornosti jsou ale především obyčejní lidé trpící ozbrojeným konfliktem nebývalých rozměrů. (..)

Joseph Heller. Četba na pokračování. Překlad Miroslav Jindra. Připravil Martin Velíšek. Režie Vlado Rusko.

Čte Vasil Fridrich.

Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 26. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Velíšek, Martin: Joseph Heller: Hlava XXII. Významný román kritizující nesmyslnost války černým humorem i absurditou. In web ČRo 3 Vltava, 26. duben 2023 (článek). – Cit.: Americký prozaik Joseph Heller (1. 5. 1923 – 12. 12. 1999) strávil v roce 1944 několik měsíců na italské frontě, kde odlétal asi 60 letů jako bombometčík na americkém bombardéru B-25. Některé zážitky ze služby v letectvu později přetavil do svého protiválečného románu Hlava XXII (Catch-22, 1961).  (…)

Příběh kapitána Yossariana je situován na středomořský ostrov Pianosa do doby 2. světové války a časové roviny děje se složitě prolínají. Soudržnost roztříštěné dějové linie je dána postavou kapitána a jeho snahou vymanit se z ubíjející válečné mašinerie. V cestě domů mu brání především Hlava XXII vojenského řádu. Ta mj. říká, že letecké povinnosti může být zbaven ten, kdo je uznán za psychicky narušeného, a zároveň požádá o uvolnění. Ovšem to, že o uvolnění požádá, svědčí o jeho psychickém zdraví, takže být uvolněn nemůže: to staví celou zápletku do absurdní roviny. (….)

Pavel Pospěch. Pro rozhlas připravila Hana Svanovská. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Vladimír Hauser.

Nastudovalo Brno v roce 2023. Premiéra 1. dílu 23. 4. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Privatismus (26:26). Proč jsme na tom dobře s počtem zahradních bazénů, ale už méně s volební účastí?  Proč jsou trafiky plné časopisů o vaření? Jaká jsou specifika tuzemského privatismu? Jak se z nás stali chalupáři?  Proč jsou čeští řidiči tajnými agenty privatismu? Jaký je rozdíl mezi přechytračením a krádeží? Proč komunismus sice skončil, ale my v něm stále žijeme?

2. díl: Venkov (27:42) –

3. díl: Přizpůsobivost. Proč už se nesmí pít alkohol na veřejnosti a proč nám o tom nikdo neřekl? Jak se z lidí bez domova stalo společenské nebezpečí? Odkud se vzal termín nepřizpůsobivost a proč ho máme tak rádi? Proč existují „dobré“ a „špatné“ pikniky? Proč chceme řídit stát jako firmu?  Proč jsou Češi občany trhu?

4. Pravda o covidu. Co je to dezinformační exploze? Jak si vybrat toho správného experta? Které potraviny jsou doopravdy zdravé a které ne? Kouzlo stranických otázek: umírá se na COVID, nebo s COVIDem? Proč přeceňujeme dezinformátory? A proč přeceňujeme fact-checkingové servery? Proč nehledáme pravdu, ale hledáme smysl?

Lit.: Svanovská, Hana: Pavel Pospěch: Neznámá společnost. Pohledy na současné Česko. In web ČRo Plus, 25. duben 2023 (článek). – Cit.: Kniha Neznámá společnost od sociologa Pavla Pospěcha otevírá neznámé perspektivy a ukazuje, jak je můžeme využít pro pochopení současné české společnosti. Vychází ze sociologických průzkumů, historických studií i filozofie a nebojí se klást si zdánlivě banální otázky a hledat na ně odpovědi na nečekaných místech. (…)

Proč má tolik Čechů vlastní bazén? Proč všichni toužíme po tom, být sami sebou? Proč si ještě pořád vyprávíme vtipy o frontách na banány? A proč se nedokážeme dohodnout na základních faktech o pandemii covidu-19?

Skutečnosti, které doposud dávaly smysl a působily nesporně, se najednou začnou zdát podezřelé – a naopak, zdánlivé historické nahodilosti a anomálie náhle začínají dávat smysl. (…)

Eduard Bass. Četba na pokračování. Četbu připravila Renata Venclová. Produkce Tereza Mičiaková a Blanka Tůnová. Režie Jiří Seydler.

Účinkuje Josef Pejchal.

Natočeno 2023. Webová premiéra 18. 4. 2023 (ČRo Vltava, 1 díl 21 – 32 min.) v cykluČtenářský deník .

Lit.: Venclová, Renata: Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka. In web ČRo 3 Vltava, 18. duben 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Humoristická povídka z roku 1922 o nepřemožitelném fotbalovém mužstvu, které ze svých synů postavil chudý český chalupník. Dnes již klasické dílo oslavující sportovní hru jako nejlepší přípravu mladého člověka pro život. Eduard Bass ve své fotbalové pohádce pro dospělé ukazuje, jak tvrdá tréninková dřina, týmová soudržnost a dobrá strategie může dovést na vrchol i hrstku obyčejných kluků ze zapadlé vsi.  (…)

Klapzubáci z Dolních Bukviček, kteří jsou na začátku všem pro smích, se stanou mistry fotbalové hry nejprve v Čechách, pak v Evropě, aby si nakonec v Austrálii podmanili celý svět. (…)

Mike Davidow (= Edgar Snow). Četba na pokračování. Překlad asi Jaroslava Reitmannová. Připravila Daniela Mrázková. Režie Vítězslav Bartoš.

Čte Václav Neužil I.

Nastudovala Plzeň. Premiéra (?) 4. dílu 22. 2. 1979 (Praha, 19:30 – 20:00 h.). Repríza 1. dílu 19. 7. 1980, 3. dílu 2. 8. 1980 (Vltava, 21:45 h.).

Obsah: 1. První dojmy – 2. Bezpečná ulice – 3. Kultura není zboží – 4. Vše pro člověka.

Stanislav Bartůšek. Četba na pokračování. Připravila Tereza Stýblová. Dramaturgie Tereza Stýblová. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Režie Josef Kačmarčík.

Čte David Novotný.

Natočeno 2023.

Obsah: 1. díl: Princezna českého plavání (12:21) – 2. díl: Zrozená k pohybu (11:29) – 3. díl: Přátelství ve vrcholovém sportu (12:03) – 4. díl: Rozmazlená bazénová holka (12:09) – 5. díl: Pod pěti kruhy (11:37) – 6. díl: Mimo stěny bazénu (13:30).

Lit.: rej: Simona Kubová: Krása mezi stěnami. Poslechněte si audioknihu o plavkyni. In web ČRo Radiožurnál Sport, 11. duben 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Další série Příběhy sportovců je věnována plavkyni Simoně Kubové, rozené Baumrtové. Rodačka z Chomutova se stala mnohonásobnou mistryní České republiky a drží pět českých rekordů. Ve sbírce má několik medailí z evropského šampionátu, na Olympiádě reprezentovala Českou republiku třikrát. Naše unikátní série vám přiblíží její cestu nejen sportovním životem. Podcast vznikl ve spolupráci se Stanislavem Bartůškem, Simonou Kubovou a nakladatelstvím Euromedia.  (…)

Nejúspěšnější znakařka české plavecké historie během kariéry mnohokrát slýchala českou hymnu, nespočetněkrát stála na stupních vítězů, zaplavala několik desítek českých rekordů, trénovala s nejlepšími plavci a věhlasnými světovými trenéry. Ale také několik dní a tréninků probrečela. Přitom rovněž vystudovala vysokou školu, zůstala věrná svému Chomutovu a hlavně si udržela milou přátelskou povahu a skromnost. Knižní rozhovor s elitní plavkyní vedl populární „sporťák“ Stanislav Bartůšek. Součástí jsou i fotografie ze závodů či tréninkových deníků nebo krátké vzpomínky Simoniných nejbližších. (…)

Robert Sára. Četba na pokračování. Připravila Helena Herbrychová. Dramaturgie Helena Herbrychová. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Režie Josef Kačmarčík.

Natočeno 2023.

Obsah: 1. díl: Světový šampion Red Bull Air Race (11:39) – 2. díl: Být pilotem stíhaček (11:17) – 3. díl: Vyvolený pro tryskáč (11:32) – 4. díl: Reprezentant (11:31) – 5. díl: Air Race (11:42) – 6. díl: Životní vítězství (11:56).

Lit.: rej: Martin Šonka – Můj let do nebes. Poslechněte si audioknihu o akrobatickém pilotovi. In web ČRo Radiožurnál Sport, 28. březen 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Podcastová série Příběhy sportovců přináší inspirativní příběh akrobatického pilota Martina Šonky, jenž se v roce 2018 stal mistrem světa respektované letecké série Air Race. Jeho cesta k absolutní světové špičce ale zároveň ukazuje, jak se vyplácí snít, protože i zdánlivě nereálné touhy mohou být – pokud tvrdě pracujete a jdete si za nimi – jednou naplněny. Podcast vznikl ve spolupráci s Robertem Sárou, akrobatickým pilotem Martinem Šonkou a nakladatelstvím Euromedia. (…)

Obyčejný kluk ze Sezimova Ústí, jak o sobě rád říká, se prosadil v odvětví, v němž často rozhodují peníze. Navzdory tomu, že jeho maminka byla samoživitelka, on s bratrem spával v kamrlíku na košťata a Česko není pro velké sponzory atraktivní lokací, z něj vyrostl elitní světový pilot. A z anonymního muže se v tuzemsku stala respektovaná sportovní osobnost. Zpověď otce tří dětí zároveň doplňují rozhovory s jeho nejbližšími i velkými soupeři.

Užijte si každý večer od 23 hodin nejzásadnější okamžiky nejen sportovního života českého akrobatického letce, který se kromě svých osobních ambicí snažil vždy o rozmach leteckého sportu v tuzemsku. Pro posluchače Radiožurnálu Sport čte krátké úryvky z knihy herec a moderátor pořadu Na place David Novotný. (..)