Howard Phillips Lovecraft. Četba na pokračování z románu amerického spisovatele, v němž autor líčí osudy vědecké expedice do Antarktidy, která objeví v podzemí obrovitých, do té doby neznámých velehor stopy po děsivé dávné předlidské civilizaci. Překlad Stanislava Menšíková. Připravil Petr Turek. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Igor Bareš.
Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 23. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Jaroslav Rudiš. Četba na pokračování z románu českého spisovatele, v němž autor vypráví příběh třicetiletého outsiderského samotáře Fleischmana, který pracuje jako „holka pro všechno“ v Grandhotelu na Ještědu. V životě se mu sice moc nedaří, ale zato rozumí mrakům, tlakovým výším, nížím a směrům větru. Připravil Michal Plzák. Režie Dimitrij Dudík.
Čte Petr Stach.
Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 26. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v cyklu Léto na horách. Repríza 1. dílu 7. 7. 2024 v rámci pořadu Kultura pod Ještědem (ČRo Liberec, 9:05 h.).
Lit.: Jančíková, Šárka: V mlze nad Libercem se toho ukrývá ještě hodně. Kultovní román Jaroslava Rudiše jako Četba na pokračování. In web ČRo 3 Vltava, 29. srpen 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: (…) Nikdy nic nedokázal, nikam se nevydal ani nedostal. Neměl žádnou známost. Ale rozumí mrakům, tlakovým výším, nížím a směrům větru. To je Fleischman – hlavní hrdina románu a nové Četby na pokračování Grandhotel v podání Petra Stacha v režii Dimitrije Dudíka. Autor románu z roku 2006 Jaroslav Rudiš byl hostem Mozaiky.
„Liberec mě fascinuje. Mám to město moc rád. Město uprostřed hor a uprostřed přírody. Samozřejmě i ta ikonická stavba na Ještědu, na tomhle místním kopci… Jsem rád, že ta knížka má humor. Že tam je všechno, co ve svém psaní považuji za důležité – osobní příběhy, napojení na historii a určitá tragikomičnost – humor, se kterým jediným to snad jde u nás ve střední Evropě všechno přežít,“ prozradil autor Grandhotelu Jaroslav Rudiš v ranní Mozaice.
Napsal by dnes román jinak? Jak ve svých knihách pracuje s motivy česko-německých vztahů? A musí člověk skončit tam, kde se narodil? (…)
Lit.: Plzák, Michal: Grandhotel. Premiérová četba z románu Jaroslava Rudiše v podání Petra Stacha. In web ČRo 3 Vltava, 29. srpen 2023 (článek). – Cit.: Román Grandhotel (nakl. Labyrint, Praha 2006) s podtitulem „román nad mraky“ vypráví příběh třicetiletého outsiderského samotáře Fleischmana. V životě se mu nedaří: nikdy nic nedokázal, nikam se nevydal ani nedostal, neměl žádnou známost. Rozumí však mrakům, tlakovým výším, nížím a směrům větru. (…)
Fleischman pracuje jako holka pro všechno v Grandhotelu na Ještědu. Jeho životu dává řád průběh počasí a postupem času i Franz, starý sudetský Němec, který jezdí do Liberce pohřbívat své dávné spolužáky. Při pozorování oblohy na magickém místě mezi nebem a zemí Fleischman zjistí, že cesta ven z města i jeho vlastního života vede jedině skrz mraky. Do jeho záměrů ovšem vstoupí servírka Ilja… Podle námětu knihy vznikl scénář pro film Davida Ondříčka Grandhotel (2006).
Prozaik, scenárista, autor divadelních a rozhlasových her Jaroslav Rudiš (nar. 8. 6. 1972 v Turnově) po maturitě na gymnáziu v Turnově (1991) vystudoval němčinu a dějepis na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci (1991-1997). Vystřídal mnoho různých profesí: pracoval jako manažer punkové kapely, učitel, prodavač nebo novinář, pobýval na zahraničních stipendiích.
Od prvních knih je pro Rudišův styl typická kombinace slangu, cizojazyčných výrazů s častými aluzemi na různé knihy, filmy, na punkovou hudbu či komiksy. Metaforicky ztvárněný vztah postavy k místu je zvýrazněn ve valné většině autorových textů (mj. Jesenicko v komiksové trilogii Alois Nebel, Liberec v Grandhotelu, Evropa v románu Potichu). Pro většinu Rudišových textů je příznačná syrová sexualita, jež kontrastuje s nejistotou charakterů a se zřetelně obtížnou sebeidentifikací postav.
Carolyn Burkeová. Četba na pokračování. Překlad Jakub Volný. Připravila Kristýna Franková. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Vlado Rusko. Účinkuje Petra Špalková.
Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 25. 6. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Lit.: anonym: Nelituji: Život Edith Piaf. Působivé svědectví o šťastném i nešťastném životě slavné šansoniérky. In web ČRo 2 Praha, 26. červen 2023 (článek) – Cit.: Z nuzných uliček pařížské čtvrti Belleville až do světoznámé newyorské Carnegie Hall – tak by se dala ve zkratce charakterizovat strmá dráha fenomenální francouzské šansoniérky. Její nejucelenější životopis, sepsaný na základě pečlivého studia doposud nezveřejněných dokumentů, přináší působivý vhled do světa ženy, jejíž cesta za snem byla provázena tvrdou prací, osobními tragédiemi a osudovou posedlostí hudbou, největší láskou jejího života. (…)
Martin Groman. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Blanka Kostřicová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Čte Vladimír Hauser.
Nastudovalo Brno v roce 2023. Premiéra 1. dílu 21. 6. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah.: 1. Z rodné Haliče do Prahy. V prvním díle se dozvídáme něco o dětství a mládí Františka Kriegla. Zastihneme ho v době, kdy odchází z rodné Haliče do Prahy na studia medicíny. Pracuje v Kostufře (Komunistické studentské frakci), později vstupuje do KSČ. Jako lékař-interbrigadista se účastní španělské občanské války.
2. Lékařem u čínské armády i pod americkým velením. Kriegel se po válce ve Španělsku přesunuje do Číny. Jede tam jako lékař vyslaný Norským výborem. Číňané jím říkají „španělští lékaři“, i když mezi nimi nebyl jediný Španěl. Kriegel je zvyklý na válečné utrpení i krutost, ale brutalita asijské války mezi Čínou a spojencem Hitlera Japonci ho i tak překvapila. Později se stává frontovým lékařem v Barmě, kde pracuje pod americkým vedením. V prosinci roku 1945 se vrací do Prahy.
3. Riva a její životní příběh. František Kriegel byl nejenom lékař a voják, ale také politik. Do fungování pražského výboru KSČ se zapojil hned po válce. Ve třetím dílu také poznáváme Krieglovu budoucí manželku Rivu. Od ní se také dozvídáme, jak došlo k zatčení Julia Fučíka a jak moc zkreslil skutečnost ve své „Reportáži psané na oprátce“.
4. Únor 1948. Ve čtvrtém pokračování se dozvídáme, že František Kriegel měl velkou zásluhu na vzniku lidových milicí, které sehrály svoji úlohu v únoru 1948. Po 25. únoru je Kriegel organizačním tajemníkem KV KSČ v Praze a členem jeho předsednictva a ještě o chvíli později náměstkem ministra zdravotnictví. Začíná zatýkání členů mocenského centra strany. Kriegel je odvolán ze své pozice a začíná pracovat jako závodní lékař v Tatře Smíchov.
5. Politické procesy. Československem se šíří strach. Probíhají politické procesy. Tajná policie se snaží najít něco také na Františka Kriegla, ale nedaří se jim najít záminku k procesu s ním. A tak ho jen sesadí z funkce náměstka ministra zdravotnictví, jeho politický význam je v tu chvíli naprosto nedůležitý. V roce 1955 začíná pracovat jako sekundář v nemocnici na Vinohradech.
6. Karibská krize a přestavba kubánského zdravotnictví. V šestém pokračování se dozvídáme o tom, jak vypadala Kriegelova „mise“ na Kubu. Stal se tam poradcem pro zdravotnictví. Je u zrodu prevence. Jediné co nechápe, že lékaři odchází z Kuby kvůli nesvobodnému režimu, který tam vládne. Ocitá se také uprostřed Karibské krize.
7. Zvolení do ÚV KSČ. František Kriegel pracuje v Thomayerově nemocnici. Dostává se jako poslanec do Národního shromáždění. 60. léta jsou spojená s uvolňováním a sebereflexí společnosti. Kriegel byl jedním z těch, kteří poukazovali na to, jak velká chyba byly politické procesy v 50. letech. V roce 1966 je pak zvolen do ÚV KSČ.
8. Reformní pozice. Osmý díl začíná sjezdem Svazu československých spisovatelů v roce 1967, kde se spisovatelé pustili do politiků a kritiky cenzury. KSČ a hlavně soudruh Antonín Novotný jsou podráždění. Kriegel s mnoha prohlášeními spisovatelů nesouhlasí, ale poukazuje na to, že nějaká změna je nutná. Dospívá do reformní pozice. V lednu 1968 Novotný nabídne svoje funkce. Prvním tajemníkem strany se stává Alexander Dubček.
9. Mírnění proreformního vystupování. V květnu 1968 jede Alexander Dubček do Moskvy. Slibuje potlačení projevů pražského jara, po návratu je ale zřejmé že šlo spíš o taktiku. Nějaký dopad ale návštěva má – Dubček a Kriegel se snaží mírnit své proreformní vystupování. Společnost si ale dál myslí, že pokračuje demokratizace a neví, že Sovětský svaz zesiluje zájem o dění v Československu. V Moskvě je také dohodnuto vojenské cvičení vojsk Varšavské smlouvy na Šumavě. Prezidentem se stává Ludvík Svoboda, František Kriegel předsedou Národní fronty.
10. Snaha potlačit možnost vzniku opozice. Na počátku dubna 1968 vzniká Klub angažovaných nestraníků, členem je i Václav Havel. A formuje se také klub bývalých politických vězňů K 231. Komunisté ale o demokratickou opozici v Československu nestojí. Mezi tím se od června do konce července odehrálo plánované cvičení vojsk Varšavské smlouvy na Šumavě. V novinách vychází text Ludvíka Vaculíka – Dva tisíce slov.
11. Srpen 1968. Sovětská tajná služba kontroluje schůzku sovětského a československého vedení v Čierné nad Tisou. Brežněv mluví o kontrarevoluci a hrozbě odchodu Československa z východního bloku. Vznikají podklady pro protokol posléze podepsaný v Bratislavě ? věrnost zásadám marxismu-leninismu, proletářskému internacionalismu, Varšavské smlouvě, RVHP. Brežněv měl už v Bratislavě v kapse dva zvací dopisy, které později legitimizovaly srpnovou invazi. 20. srpna 1968 zasedá předsednictvo UV KSČ. Ve 23.45 sděluje premiér, že sovětská vojska překročila hranice ČSSR.
12. Ten, který nepodepsal. Předsednictvo ÚV KSČ je zadrženo speciální jednotkou sovětské armády a později uneseno do Moskvy. V ulicích českých měst jsou první oběti. 22. srpna proběhne ve Vysočanech tajné zasedání mimořádného XIV. sjezdu KSČ. Mezitím je v Moskvě kladen na unesené politky nátlak, aby sjezd anulovali. Je připraven protokol, který nakonec všichni podepíšou. Všichni, až na Kriegla. Jeho dilema přitom není morální, ale věcné. Podle něj nemají politici mandát něco rozhodovat.
13. Dubčekova rezignace a nástup Husáka. Unesení politici se vrací do Prahy, odlétá s ními i František Kriegel, protože Sověti se obávají, že jeho internací v Rusku by z něj udělali jen mučedníka. Dubček vystupuje s projevem, končí svoboda slova, dočasná přítomnost vojsk se protahuje na neurčito. Kriegel se stává už pouze řadovým členem ÚV. V listopadu zahájí studenti okupační stávku vysokých škol, žádají zrušení cenzury, povolení práv na sdružování, svobodu tvorby, demokratizaci. Ke studentům se přidává inteligence, ale také nemálo dělníků. Nic se však nezměnilo. 16. února se na Václavském náměstí upálí Jan Palach. Do konce dubna 1969 na něj naváže 26 dalších lidí, 7 z nich zemře.
14. Vyloučení z KSČ a podpis Charty 77. František Kriegel vysvětluje na plénu UV KSČ 30. května 1969, proč nepodepsal Moskevský protokol. Je vyloučen ze strany. StB začíná znovu Kriegla sledovat. On sám bilancuje, po roce 1970 se z něj stává skutečný disident. Podepisuje také Chartu 77.
15. Pronásledování a úmrtí. Františka Kriegla dále pronásleduje StB i VB. Umělci, herci a zpěváci podepisují Antichartu, Kriegla nejvíc zasáhne, že pod prohlášením je podepsán i Jan Werich. Pokračuje perzekuce dalších chartistů, umírá profesor Patočka. Zdeněk Mlynář vydává knihu Mráz přichází z Kremlu, František s mnoha věcmi z knihy nesouhlasí. Zásadní problém má s označením „delegace“ pro politiky, kteří byli uneseni do Moskvy. V září 1979 dostává Kriegel infarkt, v prosinci téhož roku umírá.
Lit.: Kostřicová, Blanka: Martin Groman: Kriegel. Voják a lékař komunismu. In web ČRo Plus, 6. červenec 2023 (článek). – Cit.: Ve své knize Kriegel. Voják a lékař komunismu se publicista a dokumentarista Martin Groman pokusil podat co nejucelenější obraz osobnosti Františka Kriegla, jenž je obecně znám především jako „ten, který nepodepsal“.
Groman prezentuje v pětisetstránkovém svazku pestrý život protagonisty: obraz rodné Haliče a rodinných poměrů, odchod na studia medicíny do Prahy, příklon ke komunismu, práci v Kostufře (Komunistická studentská frakce), vstup do KSČ, odjezd do Španělska – práci lékaře ve španělské občanské válce, práci frontového lékaře v Číně (bránící se za 2. světové války japonské invazi) a v Barmě, poválečný návrat do Prahy, práci v KSČ, práci v lidových milicích v únoru 1948, pozdější příklon k reformním myšlenkám, zmíněný počin v roce 1968, vyloučení z KSČ, pronásledování StB i VB, podpis Charty 77, smrt v roce 1979. (…)
Hans Christian Andersen. Četba na pokračování. Překlad Jaroslav Holoubek a Jelena Klare. Pro rozhlas připravil Michal Jareš. Režie Petr Gojda.
Čte Tomáš Havlínek.
Nastudoval ČRo Sever v roce 2023. Premiéra 1. dílu 11. 6. 2023 (ČRo Sever, 15:25 hod.; cca 10 min.) v rámci cyklu Kultura na severu. Uvedeno také jako rozšířený celek (116 min.) 9. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.
Pozn.: Cesta se uskutečnila v roce 1831. Andersen se tehdy vydal z Dánska přes Hamburk, Halle, Lipsko, Míšeň a Drážďany až do Česko-saského Švýcarska. Přes Pravčickou bránu doputoval do Hřenska a pak odplul parníkem po Labi zpět do Drážďan a odtud do Kodaně. (anotace)
Ad verze pro ČRo Sever: Četba na ČRo Sever obsahuje jen asi polovinu textů verze „Pokračování za 5 minut“ – ty, které se týkají návštěvy Saského Švýcarska počínaje odjezdem z Drážďan. (Je zde vynechán začátek popisující odjezd z Míšně, delší pobyt v Drážďanech i závěrečná pasáž – návrat do Drážďan.). Místy je upraven střih jednotlivých kapitol (náhodně zjištěn jeden případ, možná je jich víc). V této verzi je použita úplně jiná hudba (úvodní a závěrečná melodie včetně podkresu ohlášení kapitol).
Lit.: Jareš, Michal: Hans Christian Andersen: Zpráva o cestě do Saského Švýcarska. Cestovní deník dánského pohádkáře. In web ČRo 3 Vltava, 9. srpen 2023 (článek). – Cit.: V roce 1831 podnikl mladý, začínající dánský spisovatel Hans Christian Andersen cestu na jih do střední Evropy a přes Míšeň a Drážďany se dostal až do Českosaského Švýcarska. Dojmy ze svých cest zaznamenal v cestovním deníku. (…)
I po letech můžeme prožívat okouzlené a okouzlující dojmy pozdějšího pohádkáře z návštěvy Drážďan, z prohlídek kostelů i galerií, z návštěv u slavných literárních osobností, ale hlavně se s ním vydat do přírodních scenérií Saského Švýcarska, cestou po Labi i mezi skály.
Při jeho cestách pěšky, ve drožce i na lodi není nouze o historické exkurzy ani všednodenní historky. Příběhy třicetileté války se otiskují do názvů přírodních scenérií a krásná krajina se propisuje do duše básníka stejně mocně jako Raffaelova Madona na zdi. Celým textem pak prosvítá Andersenův zamyšlený duch obracející se od pozorovaného vždy k citovosti člověka i k obrazům veškerenstva.
Karel Gott. Četba z autobiografie českého zpěváka. Pro rozhlas připravila Lucie Němečková. Produkce Lukáš Sapík. Režie Aleš Vrzák.
Čte robot Karel a Igor Bareš.
Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 14. 7. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.), 33. dílu 15. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 49. dílu 31. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Vydal Radioservis v roce 2023 (v přípravě).
Obsah: 1. Malý kluk a velká válka. – 2. Rybí tuk ve škole, žvýkačky od „Amíků“ a naše velkorodina. – 3. Budu hercem, cyklistou, nebo malířem? – 4. Z montérek do rokenrolového kvádra. – 5. Začátky před publikem. – 6. Krásné, avšak tvrdé kavárenské časy. – 7. Talentovky na konzervatoř a ostuda v televizi. – 8. Léta na konzervatoři. – 9. Karel, Rudla a gramodesky. – 10. Přelomový krok: Jdu do Semaforu! – 11. Bratři Štaidlové a divadlo Apollo. – 12. Kariéra nabírá na obrátkách. – 13. Kupuje mě Polydor. – 14. Las Vegas – zpívání ve městě snů. – 15. Malé a velké tragédie. – 16. První „spanilá jízda“ Německem. – 17. V Riu s Lady Carneval a zpátky do Las Vegas. – 18. Před filmovou kamerou. – 19. Obklopený fanynkami. – 20. Jak to bylo s naší „cvičnou emigrací“. – 21. Život mezi dvěma světy. – 22. Smyky a bouračky. – 23. Píseň Jdi za štěstím a nešťastný rok 1976. – 24. Zatracená Anticharta! – 25. V pasti pomluv, anonymů a výhružek. – 26. Když country, tak v Nashvillu. – 27. Maraton s Májou a Babičkou. – 28. „Karle, chce to příběh!“. – 29. Mé choulostivé hlasivky i nervy. – 30. Západní kariéra na moři a východní v Rusku za Gorbačova. – 31. Abrahámoviny a voliéra plná Slavíků. – 32. Rok 1989 – přelom pro Evropu, pro stát i pro mě. – 33. Ve sjednoceném Německu, stále na plný plyn. – 34. O mých obrazech a prvních výstavách. – 35. Jak jsme si založili agenturu. – 36. Ve vysněné Carnegie Hall. – 37. Cesty k protinožcům. – 38. Mé moskevské večery v novém miléniu. – 39. „Dárek“ k Vánocům. – 40. Poprvé v Izraeli. – 41. Sedmdesát? Ještě nekončím! – 42. Mé hudební výlety. – 43. Čím ještě diváky potěším… – 44. Inspirativní setkání. – 45. Krutá diagnóza. – 46. Návrat na pódia. – 47. Chvíle, které si uzamknu v srdci. – 48. Nemoc opět udeřila. – 49. Tak přece jen oslava!
Lit.: anonym: {Gott navždy}. In Facebook ČRo Dvojka, 21. 6. 2023 (status). – Cit.: Dnes úplně poprvé Český rozhlas představuje vizuál k projektu GOTT NAVŽDY, v němž využívá hlas Karla Gotta vytvořený umělou inteligencí. Vizuál vychází z obálky knižní autobiografie, jíž dominuje portrét fotografky Lenky Hatašové.
Četba na pokračování bude mít celkem 49 dílů a Dvojka ji tak bude vysílat celé prázdniny. Je to zatím nejdelší kontinuální četba z jednoho díla v rozhlasovém vysílání. Ani tak ale posluchači neuslyší na Dvojce a na mujRozhlas.cz všechny díly. Těch je celkem 73 a dohromady v nezkrácené podobě vyjdou až v audioknize letos na podzim.
Hlas Karla Gotta vytvořený umělou inteligencí uslyší posluchači poprvé 13. července. Při jeho tvorbě byly využity desítky hodin záznamu pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film, který Český rozhlas vysílal na Dvojce v letech 2011 až 2015. Právě z nich se umělá inteligence učila hlas Karla Gotta.
Lit.: Gottová, Ivana: Milí Karlovi příznivci… In Facebook Karel Gott, 13. 6. 2023 (status). – Cit.: Milí Karlovi příznivci, před časem jsem vám slíbila další překvapení související s odkazem mého manžela. Dnes vám mohu oznámit, že v létě dostane rozhlasovou podobu autobiografie Má cesta za štěstím. A ještě větší radost mám z toho, že se do některých pasáží podařilo zapojit Karlův hlas vytvořený umělou inteligencí. Dnes jsme s generálním ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem podepsali smlouvu k projektu. Je to opravdu nebývale inovativní počin a bude to u nás vůbec poprvé, kdy se hlas vytvořený umělou inteligencí takto zapojí do literárně dramatického díla. Pro načtení knihy jsme spolu s Českým rozhlasem vybrali skvělého herce s příjemným sametovým hlasem – Igora Bareše. Tým, který na přípravách pracuje, velmi důsledně dbá na to, aby bylo vše v souladu s odkazem mého muže. Poprvé budete moci slyšet Karlův hlas vytvořený umělou inteligencí ve čtvrtek 13. července v předvečer výročí jeho narozenin, vybrané díly z knihy uvede Český rozhlas Dvojka od 14. července a celou autobiografii pak vydáme jako audioknihu letos na podzim. Když mě Český rozhlas s nápadem na zapojení Karlova hlasu do audioverze knihy oslovil, nevěřila jsem, že už by to dnešní technologie ve vysoké kvalitě umožňovaly. Doufám, že výsledkem budete nadšeni stejně jako celý tým, který projekt připravuje. A pevně věřím, že z využití umělé inteligence by byl nadšený i sám Karel. Vždy své fanoušky rád překvapoval, fascinovaly ho moderní technologie a inovace. Přeji Vám krásné letní dny! Vaše Ivana
Lit.: bbu: Český rozhlas natáčí autobiografii Karla Gotta Má cesta za štěstím. In web ČRo, 13. červen 2023 (článek). – Cit.: Autobiografie Karla Gotta Má cesta za štěstím bude mít rozhlasovou podobu. Na její přípravě pracuje Český rozhlas ve spolupráci s agenturou Karel Gott Agency. Četbu na pokračování odvysílá v létě stanice Český rozhlas Dvojka. Příběhy ze života nejúspěšnějšího českého zpěváka bude posluchačům předčítat herec Igor Bareš, rozhlas v projektu využije i hlas Karla Gotta vytvořený umělou inteligencí. Projekt je součástí oslav 100 let od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání. (more…)
Asne Seierstadová. Četba na pokračování z knihy norské autorky připravila Vladimíra Bezdíčková. Překlad Daniela Zounková. Režie Lukáš Kopecký.
Čte Barbora Goldmannová.
Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 13. 6. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Seznamujeme se s knihkupcem Sultánem Chánem. Jako nejstarší syn z rodiny měl to štěstí, že dostal vzdělání. Už při škole si ale musel vydělávat. Knihkupcem se stal už při studiích – v 70. letech. Dozvídáme se, jaká byla tehdejší společnost, ale také jak se rozhořela v Afhgánistánu občanská válka, před kterou musel Sultán s rodinou uprchnout do Pákistánu.
2. Jaký je život odložené manželky? To se dozvídáme na začátku druhého dílu vyprávění o knihkupci z Kábulu. Autorka také vysvětluje, jaká práva mají ženy v Pákistánu a Afghánistánu. Kdy a jak se mohou ženy zasnoubit? Kdo sňatky domlouvá? A co je neodpustitelné natolik, že rodina raději ženu usmrtí, než by se nechala zostudit?
3. Jak to funguje mezi Paštuny a Tádžiky? Dozvíte se také z třetího dílu knihy válečné reportérky. Knihkupec Sultán Chán má možná největší sbírku knih o Afghánistánu na světě, je blažený, když narazí na knihu, kterou ještě nemá. Teď má ale jiný úkol, vytisknout nové učebnice pro děti.
4. Ve čtvrtém pokračování se dozvídáme něco o osudu Sultánových sester. Autorka také popisuje, jak se v Afghánistánu změnila situace po pádu Tálibánu a vysvětluje i historické souvislosti zahalování žen v zemi. Kdo a proč s tím začal?
5. Syn Sultána – Mansur si namlouvá studentku, která přišla do jejich knihkupectví. Jaké možnosti mají mladí lidé v Afghánistánu, pokud se do někoho zamilují? A jak vypadají v této zemi sexuální vztahy? Co je dovoleno a co tolerováno?
6. Jaký byl Afghánistán po pádu Tálibánu? Dozvídáme se na začátku šestého dílu. Jaké jsou zvyklosti mužů, jak se modlí, čím se baví?
7. Sultán Chán přivezl z Pákistánu svoji první manželku s dcerou. Do už tak stísněného prostoru přibyli další dva lidé. V sedmém pokračování se také dozvídáme, jaké postavení má v rodině nejmladší Sultánova sestra Leila.
8. V posledním dílu sledujeme příběh mladé dvojice. Autorka na něm znovu ukazuje, jak komplikované jsou vztahy v afghánské rodině a námluvy. Lailu ale čeká i další boj. Boj za sebe samu. Chce být učitelkou, ale potřebuje povolení od ministra.
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Ã…sne Seierstadová: Knihkupec z Kábulu. Příběhy ze života jedné afghánské domácnosti. In web ČRo Plus, 14. červen 2023 (článek). – Cit.: Krátce po pádu vlády Tálibánu v listopadu 2001 přijela do Kábulu válečná reportérka Ã…sne Seierstadová. Tady se seznámila s afghánským osvíceným knihkupcem, který ji pozval do své rodiny a nechal ji zblízka pozorovat život v domácnosti. (…)
Sultán Chán chápe svou práci knihkupce jako životní misi – chce Afghánce vzdělávat a nechávat svobodně zaznít všechny názory. Jak se postupně ukazuje, doma ale platí jen jeho slovo. Rozhoduje o celé rodině. Kdo si koho může vzít, s kým se smí stýkat, kde a zda vůbec může pracovat. Nemá rád burky, ale ženy s vlastním rozumem také ne.
Svou půlroční zkušenost afghánské každodennosti zachytila novinářka a spisovatelka do knihy, jejíž kapitoly přibližují témata zakázané lásky, domluveného manželství, rodinných tradic a zvyklostí, islámského způsobu života i uvažování.
Ã…sne Seierstadová – Norská novinářka, reportérka, spisovatelka, známá zejména díky svým knihám, v nichž líčí běžný život ve válečných zónách (Kábul, Bagdád, Groznyj) a za něž získala řadu novinářských ocenění. Celosvětově ji proslavila právě kniha z roku 2002 Knihkupec z Kábulu.
Je také autorkou dokumentárního románu Dvě sestry, líčící příběh dvou dospívajících dívek, narozených v Somálsku a žijících v Norsku, které jednoho dne opouštějí svoji rodinu a vydávají se do Sýrie pomoci při džihádu. Autorka se snaží odkrýt kořeny a pochopit důvody radikalizace dětí přistěhovalců v Evropě.
Nejnovějším autorčiným počinem je dokumentární román Jeden z nás. V tomto díle usiluje o popis a vysvětlení největší tragédie norských novodobých dějin – útok fanatika a masového vraha Anderse Breivika.
Peter Glocko. Stereočtení. Režie Štefan Korenči.
Účinkují Dušan Jamrich, Ladislav Chudík a Anna Javorková.
Natočeno 1998. Repríza 10. 6. 2023 (SRo 8 Rádio Litera, 10:00 h.; 12:00 h.; 14:00 h.; 16:00 h.; 18:00 h.).
Pozn.: Vypočujte si všetkých 5 častí stereočítania z cyklu, ktorý približuje manželstvo, názory a ťažšie chvíle Pavla Dobšinského (a nebudú chýbať ani niektoré z jeho rozprávok). Autor Peter Glocko nám prináša príbeh o údele tvorivého ducha a nepoddajnosti čistého charakteru. Môžete sa tešiť na hlasy Dušana Jamricha, Ladislava Chudíka a Anny Javorkovej. (anotace)
Peter Karvaš. Četba na pokračování. Mistryně zvuku Iveta Janáková. Redakční příprava a režie Mária Danadová.
Čte Juraj Smutný.
Natočeno 2023. Premiéra 12. – 16. 6. 2023 (SRo Rádio Devín, 18:30 h.).
Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie: Peter Karvaš / V hniezde. In web SRo Rádio Devín, 8. 6. 2023 (článek). – Cit.: Spisovateľ, dramatik a teatrológ Peter Karvaš (1929 – 1999) sa narodil v Banskej Bystrici v rodine s umeleckým zázemím a v tomto meste prežil svoju mladosť. Je považovaný za jednu z najvýraznejších slovenských literárnych osobností 20. storočia. V knihe s príznačným názvom V hniezde pátra v hlbinách vlastnej pamäti. Vynárajú sa spomienky na rodičov, najmä na milovanú mamu, starú mamu, spolužiakov a učiteľov, na život a mesto Banská Bystrica najmä v 20. a 30. rokoch minulého storočia. A hoci Karvaš oživuje hlavne „svet včerajška,“ v rozprávaní môžeme rozoznať črty, ktoré nezostali iba minulým svedectvom.
V cykle Čítanie na pokračovanie si môžete vypočuť úryvky z kapitol: Prístav, Zázrak, Studnica, Bojisko, Svet, Liaheň, Zväzok a Zrelosť. (…)
Alena Mornštajnová. Anna, Alžběta, Anežka, století jedné rodiny v životních příbězích tří žen. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje Petra Kocmanová.
Nastudovala Ostrava v roce 2023. Premiéra 1. dílu 11. 6. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 8. dílu 18. 6. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Powered by WordPress