Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Josef Pazderka. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Iveta Novotná. Dramaturgie Alena Blažejovská. Zvukový mistr Antonín Kánský. Režie Radim Nejedlý.

Čte Borek Kapitančik, Štěpánka Romová, Zdeněk Bureš a Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2023. Premiéra 1. dílu 17. 8. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Události srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, jak je neznáte sestavil novinář Josef  Pazderka ve spolupráci s dalšími autory ve sborníku Invaze 1968. Ruský pohled předkládá unikátní pohled na notoricky známé události. V rozhovorech s ruskými generály, vojáky, novináři nebo disidenty nabízí nové informace spojené s invazí tzv. bratrských vojsk a dokládá, že ne všichni ruští občané obsazení schvalovali.

2. Zachránili jsme svět před třetí světovou válkou. Rozhovor Josefa Pazderky s generálmajorem Pavlem Kosenkem, jedním z velitelů invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Kosenko popisuje své zážitky ze srpna 1968 a svůj pohled na obsazení Československa. Ten je silně ovlivněn sovětskou propagandou.

3. Samozřejmě, že to v člověku vzbuzuje lítost… Rozhovor s Eduardem Vorobjovem, který se účastnil invaze v srpnu 1968 do Československa jako řadový voják. Vorobjov popisuje, jak se na obsazení připravovali a jaké byly jejich prvotní dojmy. Na konci 80. let se do Československa vrátil už jako vrchní velitel sovětské Střední skupiny vojsk a přehodnotil zde svůj názor na okupaci.

4. Byli jsme nezvaní hosté. Rozhovor s výsadkářem Borisem Šmeljovem. Šmejlov popisuje, že v roce 1968 ho stejně jako ostatní vojáky ani nenapadlo pochybovat o informacích o kontrarevoluci v Československu, které byly sovětským občanům a zejména vojákům předkládány. Dnes už se ale na to dívá jinak a své účasti na srpnových událostech lituje.

5. Mediální zákulisí invaze. Autor Dimitrij Běloševský se v této kapitole věnuje tomu, jak bylo pražské jaro vykresleno v médiích, která měli sovětští občané k dispozici. A zároveň popisuje situaci okolo pražské redakce časopisu Otázky míru a socialismu.

6. Rok 1968 nás změnil. Rozhovor s Vladimirem Lukinem, který byl v době srpnové invaze redaktorem časopisu Otázky míru a socialismu. Lukin popisuje atmosféru v Praze před invazí i během ní. Poukazuje na skutečnost, že sovětští občané, kteří si dovolili s invazí veřejně nesouhlasit, byli z Prahy „evakuováni“.

7. Gorbačovovi lidé z pražských Dejvic. První část této kapitoly představuje osobní vzpomínku Petra Pitharta na redakci časopisu Otázky míru a socialismu. Ve druhé části následuje rozhovor s novinářem Vladlenem Krivošejevem, který v 60. letech v Praze působil jako korespondent sovětského deníku Izvestija. Krivošejev popisuje svou zkušenost se sovětskou cenzurou a propagandou.

8. Ruská inteligence a sovětská okupace. Autor Tomáš Glanc v této kapitole popisuje, jakým způsobem na obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 reagovala ruská intelektuální společnost.

9. Tehdy jsme definitivně ztratili iluze. Rozhovor s disidentkou Ljudmilou Alexejevovou o počátcích a průběhu disidentského hnutí v Sovětském svazu.

10. Pár minut svobody. Závěr knihy je rozhovorem Josefa Pazderky s disidentkou Natalií Gorbaněvskou, která stála u zrodu samizdatové Kroniky současných událostí. S dalšími sedmi kolegy protestovala proti invazi do Československa na moskevském Rudém náměstí. Gorbaněvská na svém případu popisuje hrůznost trestů, které dostávali lidé, kteří se postavili režimu.

Charles Ferdinand Ramuz. Četba na pokračování z románu švýcarského frankofonního spisovatele, v němž je venkovský člověk konfrontován s elementární velehorskou přírodou a do příběhu vstupuje i fatální ohrožení lidské existence v podobě dobytčího moru. Překlad Lída Faltová. Připravil Petr Turek. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Aleš Procházka.

Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 14. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v cyklu Léto na horách. Repríza 1. dílu 9. 6. 2025 (ČRo České Budějovice, 18:05 h.) v cyklu Podvečerní čtení.

Lit.: Toušková, Martina: Děs na hoře. Příběh o vysokých horách, jejich velkém tajemství a lidech, kteří v nich žijí. In web MujRozhlas, 9. 6. 2025 (anotace) – Cit.: (…) Nahoře, více než dva tisíce metrů nad mořem, už nejsou květiny, nezní tam zpěv ptáků, není tam hezky, je to místo, kam se lidé už dvacet let bojí chodit… Přestože málokdo ví, co se kdysi přesně stalo. Jednoho dne se ale najde několik jedinců, kteří se přihlásí a na pastviny pod ledovcem se chtějí vydat. Třeba proto, aby si tím vydělali nějaké peníze… (…)

Tereza Pařízková. Veselé historky ze zoo. Dramaturgie Lenka Veverková. Režie Vlado Rusko.

Čte Jana Stryková.

Natočeno 2023. Premiéra 2. – 7. 8. 2023 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.) v cyklu Čtení na pokračování.

Lit.: anonym: Jak se lemur odnaučil šťourat v nose. Veselé historky ze zoo. In web ČRo Rádio Junior, 7. 8. 2023 (anotace) – Cit.: Už jste někdy byli v zoo? A co přesně vám řekli u pokladny? Že si výměnou za zakoupenou vstupenku můžete prohlédnout rozličné druhy zvířat z celého světa? Snad jste jim to neuvěřili! Ve skutečnosti je to přesně naopak: to zvířata se učí od nás, lidí. (…)

Josef Jedlička. Četba na pokračování. Připravil Jiří Červenka. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkují René Přibil a Ivana Měřičková.

Natočeno 1994. Repríza 15. – 22. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 29 min).

Lit.: Červenka, Jiří: Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí. O hledání smyslu existence v severních Čechách za socialismu. In web ČRo 3 Vltava, 16. červenec 2023 (článek). – Cit.:  Novela českého prozaika a esejisty s tématem kritické životní bilance, zasazená do atmosféry druhé poloviny čtyřicátých a počátku padesátých let 20. století, představuje filozoficko-meditativní prózu, která je pojata jako generační autobiografické svědectví o hledání smyslu života v realitě severních Čech.  (…)

Jedličkův opožděný debut Kde život náš je v půli se svou poutí představuje filozoficko-meditativní prózu, která je pojata jako generační autobiografické svědectví o hledání smyslu života v socialistické realitě severních Čech padesátých let. Simultánní existence několika vzájemně se prolínajících časových pásem, silná filozofická reflexe i apelativní lyrismus autorské výpovědi vytvářejí složitě strukturovaný literární tvar, zvýrazňující autentické hodnoty této prózy. Novela je zasazená do atmosféry druhé poloviny čtyřicátých a počátku padesátých let 20. století.

Prozaik, esejista a rozhlasový redaktor Josef Jedlička (16. 3. 1927 v Praze – 5. 12. 1990 v německém Augsburgu) žil od r. 1968 v Mnichově a pracoval jako redaktor Svobodné Evropy. Věnoval se rovněž literárněvědné práci, je autorem studií např. o F. Kafkovi, Čaadajevovi, o poezii I. Diviše, či rozsáhlého Dodatku k nenapsaným dějinám české literatury (Rozmluvy 1987, č. 7), ve kterém se věnuje autorům a dílům ve své době tabuizovaným a zamlčovaným.

Magdaléna Platzová. O životě, psaní i láskách spisovatele Franze Kafky dnes můžeme číst v mnoha publikacích, stejně tak v Kafkových vydaných denících či korespondenci. Jaká ale byla žena, která měla s Kafkou pětiletý milostný vztah a byla s ním dvakrát zasnoubená? Připravila Nikol Nováková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Jana Ondrušková, Matyáš Darnady, Ondřej Černý a Petra Bučková.

Nastudovalo Brno v roce 2023. Premiéra 1. dílu 6. 7. 2023 (ČRo Plus, 23:30 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 3. 6. 2024 (ČRo Plus, 23:30 h.) v cyklu Radiokniha ke 100. výročí úmrtí Franze Kafky.

Obsah. 1. Felice Bauerová. O životě, psaní i láskách spisovatele Franze Kafky dnes můžeme číst v mnoha publikacích, stejně tak v Kafkových vydaných denících či korespondenci. Jaká ale byla žena, která měla s Kafkou pětiletý milostný vztah a byla s ním dvakrát zasnoubená?

2. Zpátky v Evropě. Felice se náhle znovu ocitá v Evropě, odkud s manželem utekli před válkou do Los Angeles. V Paříži se v roce 1938 setkává s dávným přítelem, se kterým ji pojí minulost i vzpomínky na Franze Kafku.

3. Přítelkyně Grete Blochová. Felice Bauerová nebyla jedinou ženou v životě Franze Kafky. Také její přítelkyně Grete Blochová měla s Kafkou poměr, z kterého se údajně narodil syn. Grete je coby židovka během druhé světové války internována v italské horské vesnici, kde v naději očekává konec války a věří ve svou budoucnost po válce. Autorka pak reflektuje vlastní psaní knihy i úskalí vyprávění o skutečných lidech.

4. Syn Joachim. Felicin syn Joachim studuje medicínu, aby se později stal psychiatrem. Ještě během studia potkává svou první ženu Lisette, oddanou komunistku, která věří zejména v sociální spravedlnost. Válka však jejich živočišný vztah zpřetrhá. Joachim se pak noří do vzpomínek nejen na svou bývalou ženu, ale také na své rodiče, o kterých by si toho přál vědět mnohem víc.

5. Max Brod a jeho žádost o vydání Kafkových dopisů. Magdalena Platzová navštíví Felicina syna Henryho, jehož v knize přejmenovala na Joachima, a snaží se pomocí jeho vzpomínek a střípků zhmotnit obraz Felice Bauerové a jejího života po emigraci do Los Angeles. Max Brod pak v dopise Felice žádá, aby nakladateli Schockenovi prodala Kafkovy dopisy, aby jeho osobnost a genialita mohla žít dál.

6. Kafkovy dopisy plné lásky, ale i jedu. Felice si po mnoha letech pročítá dopisy, které jí Franz psával. Některé jsou plné lásky, z jiných přímo kape jed. S Kafkovými dopisy se musela vypořádat i básnířka Viola Fischerová, která během pěti let přeložila šest set jedenáct dopisů, které Kafka napsal Felice Bauerové a Gretě Blochové.

7. Údajný Kafkův syn Casimiro Bloch. Joachima v jeho ordinaci po letech navštíví jeho bývalá žena Lisette a s ní i muž, který se představí jako Appelbaum neboli Casimiro Bloch – údajný syn Grety Blochové a Franze Kafky. Žádá Joachima, aby mu zprostředkoval kontakt s Maxem Brodem. Jedině on prý může zařídit, aby mu v Itálii vydali záhadná zavazadla Grety Blochové, věří totiž, že v nich jsou ukryty důkazy o jeho skutečné identitě. Po zavazadlech i osudech Grety pátrá i autorka, a to s pomocí Anny Pizzuti, odbornicí na Židy internované mezi lety 1940 a 1944 v obci San Donato Val di Comino.

8. Joachim se snaží přesvědčit matku, aby Kafkovy dopisy přece jen prodala nakladateli Schockenovi. Felice na to nejprve nechce ani pomyslet, jejich korespondence jí připadá příliš intimní na to, aby ji četl celý svět. Nakonec se ale s panem Schockenem sejde a uzavřou spolu smlouvu.

9. Max Brod v Tel Avivu otvírá dopis od Salmana Schockena, který jej informuje, že od Felice získal Kafkovy dopisy, které mohou vyjít až pět let od Feliciny smrti. Nakladatel ale už v roce 1959 umírá ve švýcarském penzionu. Rok na to jej následuje i Felice.

10. Po mnoha letech se Joachim opět setkává s panem Appelbaumem, údajným Kafkovým synem. Rozmlouvají spolu o Gretě, Kafkových dopisech i o Bohu.

Lit.: Blažejovská, Alena: Magdaléna Platzová: Život po Kafkovi. Román inspirovaný životem spisovatelovy dvojnásobné snoubenky. In web ČRo Plus,  12. červenec 2023 (článek). – Cit.: Felice Bauerová je známá především jako přítelkyně Franze Kafky, s nímž pět let udržovala milostný vztah, a byla s ním dokonce dvakrát zasnoubená. Jejich komplikovaný vztah se dá vyčíst z Kafkových dopisů Felici. Jaká ale Felice byla a jaký život vedla poté, co Kafka zemřel a ona později i s rodinou emigrovala do Los Angeles?

Právě po tom pátrá Magdaléna Platzová ve své knize, nominované letos na Magnesii Literu v kategorii Próza. Autorka proplétá zjištěná fakta s fikcí a vypráví tak příběh ženy, která si do Ameriky kromě dopisů odvezla i stín muže, jehož dobře znala, ale na jehož slávě se později chtělo přiživit mnoho lidí. (…)