Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

15. 11. 2006

Vražda jako společenská událost 1/5 (2006, 2007)

Dušan Taragel (pod pseudonymem Paul Guterman – Joe Colohnatt). Z anglického originálu přeložil Dušan Taragel. Ze slovenského překladu převedli Šárka a Miroslav Zelinští. Rozhlasová úprava a režie Miroslav Zelinský.

Čte Ladislav Špaček.

Připravil ČRo Ostrava. Premiéra na stanici ČRo 3 Vltava 31. 10. 2006 v cyklu Stránky na dobrou noc v rámci Slovenského týdne (5 x 9 min.).

Pozn.: V roce 2007 vyšlo na CD jako příloha knižního vydání (1. vyd., Brno, Jota).

Lit.: (anonym): Dušan Taragel: Vražda jako společenská událost (1/5). In web ČRo 31. 10. 2006 (anotace). – Cit. : Součástí slovenského týdne na stanici Český rozhlas 3 Vltava budou i Stránky na dobrou noc. Uslyšíte v nich originální parodii na příručky o správném chování, která už svými titulem odkazuje k předmětu svého zájmu – Vražda jako společenská událost.

Autor nás prostřednictvím dvou fiktivních amerických badatelů Paula Gutermana a Joe Colohnatta zavede na vernisáž, na koncert a třeba i na zaoceánskou výletní loď, aby nás seznámil se správnými postupy, potřebujeme-li se zbavit nějakého nepohodlného bližního.

14. 11. 2006

Starověké báje a pověsti 1/10 (2006?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:08

Rudolf Mertlík. Úprava Pavel Soukup. Technická a hudební spolupráce Radek Hobl. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Pavel Soukup, Romana Chvalová, Dagmar Novotná, Pavel Novotný, Jiří Kalužný a Martin Mejzlík.

Připravil Hradec Králové (10 x 30 min.).

Díly: 1. Zeus zvítězil, 2. Prométheus, 3. Apollón, 4. Jitřenka, Déméter a Persefoné, 5. Faethón, 6. Dionýsos, 7. Perseus, 8. Héráklés, 9. Oidipús, 10. Orfeus a Eurydiké.

10. 11. 2006

Golovlevské panstvo 1/12 (1977)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 9:35

Michail Saltykov-Ščedrin. Překlad Prokop Voskovec. Připravila Zdeňka Svinková. Režie Vladimír Tomeš.

Účinkuje Martin Růžek.

Natočeno v roce 1977 (1 díl cca 29 min.). Repríza 1. dílu 26. 1. 1981 (Vltava, 17:30 h.).

Pozn: Nechte se přenést o stopadesát let do minulosti na venkov carského Ruska: tam se totiž odehrává román významného ruského předrealistického satirika Saltykova-Ščedrina. Na jeho charakteristiky ruské provincie navázali největší autoři ruské prózy i dramatu – Gogol, Čechov, tradici pitvorného, groteskního vidění rozvíjí Michail Bulgakov. Z českých spisovatelů Saltykova-Ščedrina miloval a o jeho díle psal Jan Neruda.

3. 11. 2006

Holky na vodítku – Jmenuji se Martina 1/5 (2003)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:30

Ivona Březinová. Holky na vodítku 3. Třetí příběh z prostředí bezděkovské psychiatrické léčebny pojednává o bulimičce Martině. Dramaturgie Magdalena Šorelová. Režie Vladimír Gromov.

Účinkuje Martina Hudečková.

Připravil Český rozhlas v roce 2003 (5 x 15 min.). Premiéra v rámci pořadu Domino 1., 8., 15., 22. a 29. 3. 2003 (5 x 14 min.). Reprízy říjen 2006 v pořadu Domino (ČRo 2 Praha), 3.-7. 3. 2014 (ČRo Rádio Junior), 16.-20. 5. 2016 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior); 15. – 19. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:04 h) v cyklu Čtení pro celou rodinu.

Pozn. 1: Četba z volného knižního triptychu Holky na vodítku – 1. Jmenuji se Ester, 2. Jmenuji se Alice, 3. Jmenuji se Martina.

Pozn. 2: Martina vyrůstala pouze se zamindrákovanou matkou. Veškerá výchova směřovala k tomu, že z dcery nesmí být boubelka. Nesmí být tlustá, osamělá a nešťastná jako její máma. Martina tedy kopíruje matčiny nepřetržité diety, až se odmítáním jídla dostane na okraj propasti. Ač se nenávidí za to, co dělá, nemůže si pomoct. Teprve až pozná, že i do dívky, jako je ona, se někdo může zamilovat…

Jana Eyrová 1/14 (1997, 2010)

Charlotte Brontëová. Překlad Jarmila Fastrová. Připravila Eva Ruxová. Redaktor Dagmar Jaklová.Charlotte Brontëová Jana Eyrová Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Marta Vančurová.

Natočeno v roce 1997 (1 díl cca 30min.). Repríza 1. dílu 19. 12. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Vydal Radioservis v roce 2010 (1 CD mp3, CR0827-2 – 8590236082724; celkem 6 hod. 7 min.).

Pozn.: Charlotte Brontëová (1816-1855) byla anglická spisovatelka, jejíž romány se počítají ke klasickým dílům anglické literatury. Narodila se v Thorntonu nedaleko Bradfordu v rodině anglikánského pastora Patricka Brontëho jako třetí ze šesti dětí. V roce 1820 se rodina přestěhovala do Haworthu, o rok později matka zemřela. V roce 1824 byla Charlotte se svými sestrami poslána do dívčí školy v Cowan Bridge v Lancashire (tuto školu později popsala v románu Jana Eyrová). Chudé poměry, v nichž tam žily, uspíšily smrt jejích dvou starších sester. Mary a Elizabeth, které obě zemřely v roce 1825 na tuberkulózu. Po návratu domů začala Charlotte spolu se sestrami Emily a Anne a bratrem Branwellem popisovat životy a potíže obyvatel svých imaginárních království v prvních literárních pokusech. Později pokračovala ve studiu na škole v Mirfieldu, kde potkala mnoho svých celoživotních přátel. V roce 1833 publikovala pod pseudonymem Wellesley novelu The Green Dwarf (Zelený skřítek), později se živila jako učitelka a guvernantka v mnoha rodinách po celém Yorkshire, krátce i v Bruselu. Zkušenosti z Belgie zúročila v románech Profesor a Villette. V květnu 1846 sestry Brontëovy společně publikovaly básnickou sbírku pod vypůjčenými jmény Currer, Ellis a Acton Bellovi. Ačkoliv sbírka byla mimořádně neúspěšná, sestry se rozhodly pokračovat v literární tvorbě psaním románů. V září 1848 zemřel její bratr Branwell na bronchitidu a celkovou sešlost, následek alkoholismu. Charlotte ale věřila, že zemřel na tuberkulózu. Na tuberkulózu brzy zemřely i sestry Emily (1848) a Anne (1849). Po smrti svých sourozenců Charlotte Brontëová žila sama se svým otcem.

Po úspěchu románu Jana Eyrová (1847) publikovaným pod pseudonymem Currer Bell několikrát navštívila Londýn a odhalila svou pravou identitu. Do Haworthu se už vracela pouze na krátká období.

V červnu 1854 si vzala Arthura Bell Nichollse, otcova vikáře. Zemřela v březnu 1855, její úmrtní list označuje za příčinu smrti tuberkulózu, mohlo ale jít i o komplikace v těhotenství, bylo také podezření na tyfus. Pohřbena byla v rodinné hrobce v Haworthu. (anotace)

Lit.: Pražan, Bronislav: Hlas plný jasu, pokory i skryté vášně. Bronislav Pražan o nahrávce románu Jana Eyrová s Martou Vančurovou v hlavní roli. In Týdeník Rozhlas 1/2011, s. 24 (recenze CD).

26. 10. 2006

Člověk pro jeden život 1/10 (2006)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:29

Jan Drozd. Četbu na pokračování z autobiografické prózy připravila Šárka Drozdová-Kosková.  Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Josef Somr.

Natočeno 2006, premiéra prvního dílu 22. 10. 2006 (Vltava, 18:30 – 19:00 h.) (1 díl cca 30min.)..

Příběhy Artura Gordona Pyma 1/8 (2001)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:22

Edgar Allan Poe. Četba na pokračování. Překlad Josef Schwarz – Červinka. Připravila Ilona Janská. Režie Josef Červinka.

Účinkuje Lukáš Hlavica.

Natočeno v roce 2001 (1 díl cca 28 min). Repríza 1. dílu 7. 10. 2013 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Čtení pod dekou; 12. 8. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 15. 12. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Lit.: anonym: EDGAR ALLAN POE: Dobrodružství Artura Gordona Pyma. In web ČRo 3 Vltava, b. d. (článek). – Cit.: Od pondělí 7. 10. do pátku 0:05-0:35 h. Dávný noční čtenářský zážitek s baterkou pod dekou se jistě vybaví mnohým z nás při poslechu četby z Poeova románu Dobrodružství Artura Gordona Pyma. Celkem osmkrát se pět minut po půlnoci můžeme zaposlouchat do napínavého vyprávění o fantastických dobrodružstvích a útrapách dvou chlapců, která nedobrovolně zažili při plavbě po jižních mořích. V režii Josefa Červinky účinkuje Lukáš Hlavica.

Převratný význam E. A. Poea (1809-1849) pro vývoj světové literatury už dávno nikdo nezpochybňuje, a přece za umělcova života a ještě dlouho po jeho smrti byl zcela zastřen legendami o jeho nezřízeném životě, nezodpovědném bohémství, alkoholismu, narkomanii atd. Světového uznání se Poeovi dostalo teprve přičiněním Charlese Baudelaira, který v něm rozpoznal mimořádně citlivého umělce, „mučedníka krásy, kterého zabila hrubá, barbarská Amerika“. Hodnocení Poeova díla dodnes kolísá mezi dvěma krajnostmi: příkrým odsudkem a nadšeným vyznavačstvím. Jeho povídky položily základ detektivnímu (např. Vraždy v ulici Morgue, Zlatý brouk) a vědeckofantastickému (Von Kempelen a jeho objev, Příběh rozeklaných hor) literárnímu žánru. Proslulá báseň Havran patří dodnes k vrcholným dílům světové poezie. Poe je také autorem literárních kritik a esejů, z nichž nejznámější je Filozofie básnické skladby. Svým dílem navazoval na romantické tendence evropské literatury, zejména anglické a německé, a jedinečným, originálním způsobem je dovádí k vrcholu. Básníkova fantazie se často pohybuje na hranici šílenství; odtud i jeho slavný výrok, že „hrůza v jeho příbězích nepochází z Německa, nýbrž z duše“. Při poslechu Dobrodružství Artura Gordona Pyma nám tento výrok nejednou vytane na mysli.

20. 10. 2006

Láska a dělové koule 1/10 (2006)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky — rickie @ 23:48

Miloš Macourek. Desetidílná četba na pokračování povídek ze stejnojmenné knihy v pořadu Literární doteky. Soubor moderních metamorfóz vynikajících vtipným paradoxem, s jehož pomocí dokáže autor proměnit všední situace v malé poetické doborodružství. Dramaturg Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Čte Jiří Samek.

Připravil Český rozhlas Plzeň v roce 2006 (10 x 5 min.).

Díly: 1. Karty, 2. Krejčovská panna, 3. Dveře, 4. Fotoaparát, 5. Rodinné album, 6. Láska a dělové koule, 7. Slunce a stromy, 8. Sedmá hlava, 9. Had, 10. Meloun.

 

Amarú, syn hadí 1/33 (2006)

Filed under: Četba na pokračování — rickie @ 1:54

František Křelina. 33-ti dílná četba na pojkračování z románu, dobou i povahou barokního z prostředí jižní Ameriky – román o českých misionářích v peruánských pralesích na konci 17. století. Z vydání z roku 1994 připravila Hana Pražáková. Zvuková režie Martin Rýznár. Režie Igor Dostálek.

Čte Igor Dostálek.

Natočeno ve studiu Radia Proglas, Olomouc (celkem 14:05 hod.). K poslechu zde.

12. 10. 2006

Vzpomínky na Jaroslava Ježka 1/5 (2006)

Filed under: Četba na pokračování — rickie @ 0:30

Václav Holzknecht. 5-tidílná četba na pokračování. Připravila Eva Koutová. Čte Miloš Stránský. Režie Miroslav Buriánek.

Natočilo studio Plzeň v roce 2006 (celkem 31 min.).

Václav Holzknecht napsal o Jaroslavu Ježkovi 4 knihy :
Tak žil Jaroslav Ježek , Praha 1949. –
Život Jaroslava Ježka , Praha 1956. –
Jaroslav Ježek a Osvobozené divadlo, Praha 1957. –
Jaroslav Ježek, Praha 1982.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress