Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

17. 6. 2007

Z pekla šťastie 1/4 (Z pekla štěstí, 2007)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — rickie @ 1:39

Ladislav Grosman. Čtyřdílná četba na pokračování. Redakce Juraj Korpa. Hudba Alexander Berta. Zvuk Peter Krajčovič. Režie Peter Vilhan.

Účinkuje Peter Sasák.

Natočilo Literárno dramatické centrum, Štúdio Košice Slovenský rozhlas v roce 2007 (díl 30 – 31 min., celkem 2:00 hod.). Premiéra 28. 5. – 1. 6. 2007 (SRo Rádio Slovensko – SRo Rádio Regina, 21:30 hod.); 8. – 17. 7. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Peter Sever a Edita Grosmanová  (100. výročie narodenia). Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 7. 7. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň dedikujeme nášmu vernému poslucháčovi Tomášovi Hurtešákovi, ktorý by 10. júla 2024 oslávil svoje 36. narodeniny. Žiaľ, v septembri 2022 nás náhle opustil. My však na neho v našom rádiu nezabúdame, pamätáme na všetky tie vzácne rozhlasové hry, ktoré sme práve vďaka nemu vylovili z veľkého rozhlasového „mora“. Týždeň osobitne venujeme aj rozhlasovému autorovi Petrovi Severovi a Edite Grosmanovej, ktorá prežila jeden z prvých dievčenských židovských transportov zo Slovenska. Obaja by sa 11. júla 2024 dožili okrúhlych stých narodenín. (…)

Tento týždeň si budeme v štyroch častiach čítať z knihy Ladislava Grosmana Z pekla šťastie. Spisovateľ Ladislav Grosman je známy ako autor novely Obchod na korze, ktorá sa stala podkladom pre rovnomenný film ocenený Oscarom. Z pozostalosti vyšlo ďalšie Grosmanovo dielo Z pekla šťastie – príbeh dvanásťročného slovenského židovského chlapca, ktorý s hlavou plnou znalostí z dobrodružných románov a sentimentálnych príbehov, zažije útek za hranice, internačný tabor, väzenie, všetko, čo mu pripraví práve prebiehajúca druhá svetová vojna. Napokon sa má znovu stretnúť s bratom a rodičmi, ktorí mali v mašinérii transportov smrti z pekla šťastie. No nakoniec je všetko celkom inak. V réžii Petra Vilhana účinkuje Peter Sasák. (…)

14. 6. 2007

Ja malkáč 1/4 (2007)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — rickie @ 2:48

Ĺubo Dobrovoda. „Román smutno-srandovinový Takýtok.“ Čtyřdílná četba na pokračování z románu s úvodním slovem autora a Ľubomíra Feldeka. Redakce Jana Hevešiová. Hudební dramaturgie Milena Lukáčová. Zvuk Eva Irmanová. Režie Martin Hvižď.

Účinkuje Róbert Roth, Ĺubo Dobrovoda a Ľubomír Feldek.

Natočilo Literárno dramatické centrum Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2007 (díly 22 – 24 min., celkem 1:26 hod.). Premiéra  4. 6. – 7. 6. 2007 (Rádio Slovensko a Rádio Regina). Repríza 22. – 26. 8. 2022 (SRo Rádio Devín, 22.30 h.).

Báje a pověsti z Čech a Moravy – Tachovsko 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — rickie @ 2:45

Vladimír Hulpach. Pětidílná četba na pokračování. 1. Proč se vodní víla proměnila v hvězdu, 2. O 14 světýlkách, 3. Kladruby, 4. Strom křivdy, 5. Jak se v Úterý našlo zlato. Redakce Dominik Mačas.
Režie Miroslav Buriánek.

Čte Antonín Kaška.

Natočilo studio Plzeň ČRo v roce 2007 (díl 5 – 7 min, celkem 28 min.). Premiéra ve dnech 28. 5. – 1. 6. 2007 v pořadu Literární doteky na stanici ČRo5 – Plzeň.

8. 6. 2007

Co televizní divák neviděl 1/4 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — rickie @ 11:45

Hana Juračáková. Čtyřdílná autorská četba na pokračování z historie ostravské televize. Redakce Eva Lenartová. Vybrala a čte Hana Juračáková.

Natočilo studio Ostrava ČRo v roce 2007 (díly cca 27 – 30 min., celkem 1:52 hod.). Premiéra ve dnech 12. 5., 19. 5., 26. 5. a 2. 6. 2007 od 18:30 hod. na stanici ČRo5 – Ostrava v cyklu Podvečerní čtení.

7. 6. 2007

Vyhnanství 1/10 (2004-5)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:14

Pádraic O’Conaire.  Četba na pokračování z románu irského spisovatele. Překlad Daniela Furthnerová. Pro rozhlas připravil Marek Horoščák. Čte Igor Bareš. Režie Zdeněk Kozák.

Připravilo Brno. Premiéra prvního dílu 22. 1. 2005 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min.). Repríza prvního dílu 1. 8. 2007 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Horoščák, Marek: Pádraic Ó Conaire: Vyhnanství. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2007 (článek). – Cit.: Pádraic Ó Conaire (1882-1928) patří k nejvýznamnějším irsky píšícím autorům. Za svůj život napsal a vydal na 400 povídek a jeden román – Vyhnanství (Deoraíocht, 1911), mistrovské dílo pohybující se na pomezí realismu, halucinace a černé grotesky. Postihl v něm pro Irsko klíčové a bolestné téma – vleklý exodus. Historiky první překlad románu z irštiny do češtiny pořídila Daniela Furthnerová. Pro rozhlas upravil Marek Horoščák. V režii Petra Dufka účinkuje Igor Bareš.

Pádraic Ó Conaire se narodil v Gaillimhi (Galway), ve dvanácti letech osiřel a vyrůstal u příbuzných na venkově v conamarském kraji, kde si osvojil irský jazyk. Byl poslán do internátní školy, kde byl jeho spolužákem pozdější premiér a prezident Eámon de Valera. Brzy však ze školy odešel a zamířil do Londýna, kde se naplno začal věnovat psaní. Po bouřlivých životních peripetiích, mezi něž patří i účast v dublinském povstání v roce 1916, Ó Conaire, známý jako zdatný řečník, oblíbený společník a pijan, zemřel zcela sám v chudinském oddělní dublinské nemocnice. 

Za svůj život napsal a vydal na 400 povídek a jeden román – Vyhnanství (Deoraíocht, 1911), mistrovské dílo pohybující se na pomezí realismu, halucinace a černé grotesky. Jeho vydání bylo pro irský svět velkou událostí. Postihl v něm pro Irsko klíčové a bolestné téma – vleklý exodus, vyplývající do značné míry z nepsaného zákona, že dědit může pouze jeden syn, byl neduhem takřka celonárodním. Hlavní hrdina a vypravěč románu Maoláinův Micheál odchází podobně jako řada dalších Irů hledat štěstí do Londýna. Vysněné jmění, které potřebuje vydělat, aby se mohl oženit se svojí milou, však nezíská. Následkem střetu s automobilem přijde o ruku a o nohu a to poznamená jeho další osudy. 

Téměř sto let od prvního vydání románu spíše přidalo na síle, téma vyhnanství nepřestává být aktuální v žádné ze svých podob. Současnému čtenáři se může mimoděk vybavit také dílo Samuela Becketta nebo Davida Lynche (Mazací hlava, Sloní muž). Vzhledem k tomu, že až do roku 1995 existoval tento román pouze v irštině, můžeme jej však stěží považovat za přímý zdroj inspirace. Jakkoliv přímé souvislosti se na první pohled nabízejí. 

Historicky první překlad románu z irštiny do češtiny pořídila Daniela Furthnerová. V režii Petra Dufka účinkuje Igor Bareš. 

5. 6. 2007

Osudy – Ivan Binar : Od Syna pluku ke Svobodné Evropě 1/10 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:14

Připravil Jiří Vondráček. Technická spolupráce Tomáš Gsöllhofer.

Premiéra prvního dílu 4. 6. 2007 (Vltava, 11.30 h.; 30 min.). Repríza 8. – 12. 6. a 15. – 19. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.).

Lit.: anonym: Ivan Binar. In web ČRo, červen 2007 (anotace). – Cit.: Spisovatel Ivan Binar (narozen 25. 6. 1942 v Boskovicích) je absolventem Pedagogického institutu v Ostravě, kde studoval češtinu, dějepis a výtvarnou výchovu. Učil na základní škole, byl pedagogem v Domě pionýrů a mládeže v Ostravě, v letech 1968-1971 redigoval časopis Tramp. V roce 1972 byl uvězněn za vystupování v satirické hře Petra Podhrázského, Josefa Fraise a Edvarda Schiffauera Syn pluku, napsané na motivy Valentina Katajeva. Po propuštění z vězení pracoval jako závozník, později jako strojník v elektrárně. Počátkem roku 1977 podepsal Chartu 77 a zanedlouho poté se vystěhoval do Rakouska. Zde získal zaměstnání jako restaurátor, nějakou dobu byl ve svobodném povolání a od roku 1983 působí jako redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa – do roku 1994 v Mnichově a po přestěhování české redakce v Praze.
Ivan Binar je autorem mnoha časopisecky publikovaných povídek, fejetonů a esejů, v šedesátých letech psal též písňové texty. Významná část jeho tvorby je určena dětskému čtenáři. Publikována byla Knížka o tom, jak pan Bouda s cirkusem se světem loudá (1969), v roce 1978 vyšla v Torontu novela Kdo, co je pan Gabriel? – milostný příběh dvou mladých lidí. Český rozhlas uvedl kromě několika autorových povídek četbu na pokračování z jeho románu Sedm kapitol ze života Václava Netušila, kde v hlavní linii vyprávění – podobně jako v prózách Rekonstrukce a Kytovna umění – zpracovává téma spisovatele umlčovaného a vězněného totalitním komunistickým režimem a nakonec vyhnaného do emigrace. (more…)

3. 6. 2007

Sťahovanie vtákov 1/4 (Stěhování ptáků, 2007)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — rickie @ 2:35

Andrijan Turan. Čtyřdílná četba na pokračování. Redakce Nata Hostovecká. Hudební spolupráce Ĺubomír Šamo. Technická spolupráce Iveta Janáková. Režie Ján Meveď.

Účinkuje Miroslav Král.

Natočilo Literárno-dramatické centrum Slovenského rozhlasu Banská Bystrica v roce 2007 (4 x 29 min.). Premiéra 14. – 17. 5. 2007 (SRo 1 Rádio Slovensko).

Díly: 1. Čierny kopec, 2. Dobrý chlieb detstva, 3. Dedinka čiže Hamlet, 4. Len k tebe, víla.

Láska a smrť 1/5 (Láska a smrt, ????)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — rickie @ 2:26

Peter Štrelinger. Pětidílná četba na pokračování o posledním milostném vzplanutí Matěje Kukučína. Redakce Jozef Lenhart. Hudební dramaturgie Rudolf Pepucha. Zvuk Eva Irmanová.
Režie Martin Kákoš.

Účinkuje Dušan Jamrich.

Natočil Slovenský rozhlas v roce ?? (díl 29 -30 min., celkem 2:27 hod.).

Pozn.: Čítanie na pokračovanie z prózy slovenského prozaika a novinára o živote Martina Kukučína, vlastným menom MUDr. Mateja Bencúra, slovenského prozaika, dramatika a publicistu, najvýznamnejšího predstaviteľa slovenského literárneho realizmu, zakladateľa modernej slovenskej prózy.

Kukučín sa ostrove Brač, v Selci sa roku 1904 oženil s o dvadsať rokov mladšou Pericou Didolićovou. Z Brača i s manželkou 20. júna 1907 odplával loďou do Južnej Ameriky. V Punta Arenas zotrval 20 rokov, bol tam váženým lekárom. Počas plavby, jeho manželka ochorela a neskôr bola v ústavnom liečení.

V posledných dvoch rokoch svojho života Martin Kukučín, ubitý ťažkými životnými podmienkami, nachádza zrazu nečakaný zdroj posily v tichom cite k mladej Verici Krznaričovej. Zachovalo sa 22 listov, posielané Verici – listy priateľské, korektné, v niektorých prebleskuje cit nenaplneného otcovstva alebo poslednej, čisto platonickej lásky k mladému dievčaťu. Korešpondencia spisovateľa s Vericou celkom prozaicky zanikla.
Kukučínova manželka Perica sa z ťažkých depresií dostala a prežila svojho muža o 43 rokov. Zomrela v Trnave v roku 1971.
(anotace)

Metafyzika trubíc 1/4 (Metafyzika trubic, 2007)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — rickie @ 2:14

Amélie Nothomb. Čtyřdílná četba na pokračování z románu Métaphysique des tubes. Překlad Mária Ferenčuhová. Redakce Miriam Vojteková. Hudební spolupráce Milena Lukáčová. Zvuk Eva Irmanová. Režie Martin Hvišč.

Účinkuje Oľga Solárová.

Natočilo Literárno-dramatické centrum Slovenského rozhlasu Bratislava v roce 2007 (5 x 26 min.). Premiéra ve dnech 21. – 24. 5. 2007 na stanici Rádio Slovensko.

Pozn.: Amélie Nothomb je jednou z najznámejších a najčítanejších súčasných belgických autoriek. Fascinuje a šokuje nielen originalitou a pestrosťou tvorby, ale aj výzorom, vystupovaním a životným štýlom. Mnohí ju považujú za grafomanku: napísala už viac ako štyridsať románov, z ktorých vyše desať vydala vo francúzskych vydavateľstvách. Každý rok na jeseň vydáva nový román. Za záhadným názvom v poradí deviateho románu Amélie Nothomb sa skrýva životopisné rozprávanie o nemenej záhadnej bytosti – nehybnej, a predsa živej trubici. Trubica, poučuje nás Amélie, je jedinečnou zmesou plného a prázdneho. Je to dutá hmota, membrána existencie, chrániaca pred neexistenciou. Trubica nerobí nič iné, iba čaká, kým ju naplnia. Je však bezodná, preto nič nezachytáva. Prijíma a prepúšťa všetko. Okrem tohto absolútneho prijímania a vylučovania je aj stelesnením zotrvačnosti – najsilnejšej zo všetkých síl. Má neúprosnú moc, aká vyžaruje zo všetkého, čo sa nehýbe. Svojím spôsobom pripomína Boha. Ba čo viac, trubica JE Bohom. Zvonku však vyzerá ako obyčajné dieťa, ktoré sa pred dva a pol rokom narodilo manželke belgického konzula v japonskej Osake. A v tom je celý problém. (anotace vydavatele)

30. 5. 2007

Stříbrný vítr 1/12 (1977, 2019)

Mluvené slovo Fráňa Šrámek: Stříbrný vítrFráňa Šrámek. Četba na pokračování. Výběr a režie Josef Melč. Použitá hudba Josef Suk (Životem a snem, Nálady). Hudební spolupráce Václav Břešťák. Dramaturgie Dagmar Hubená.

Účinkuje Alfred Strejček.

Natočeno 1977. Premiéra 11. dílu 1. 7. 1977. Repríza 1. dílu 13. 5. 1982 (Vltava, 17:30 h.); 11. dílu 2. 7. 1982 (Vltava, 17:30 – 18:30 h.); 1. dílu 21. 6. 2021 (ČRo České Budějovice, 18:05 h.) v cyklu Podvečerní čtení.

Vydala Radiotéka v roce 2019 (MP3, CR.ES.2019.592; celková délka 5 hod. 44 min.).

Pozn.: Horoucí příslib krásy, štěstí, lásky a dobra – tím vším zní Jeníkovi Ratkinovi „stříbrný vítr“ jeho mládí? A zrovna tak naléhavě jako ústřednímu hrdinovi stejnojmenného románu Fráni Šrámka zněl nejen jeho současníkům, ale i nejméně dvěma pokolením českých čtenářů, pro něž se Stříbrný vítr stal generačním románem.  (anotace)

Lit.: Toušková, Martina: Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr. Lyrický román o mládí a dospívání čte Alfréd Strejček. In web ČRo České Budějovice, 22. červen 2021 (článek). – Cit.: Autobiografický román, který ve volně poskládaných epizodách líčí dětství a mládí citlivého Jeníka Ratkina, poprvé vyšel v roce 1910. V definitivní verzi pak Stříbrný vítr vydalo nakladatelství František Borový o deset let později. (…)

Děj se odehrává v prostředí maloměsta za dob autorova mládí. Hlavní hrdina Jeník Ratkin vyrůstá v rodině, v níž vládne přísný, hrubý a bezcitný otec, povoláním soudce. Už od dětství byl Jeník velmi citlivý a také nepoddajný, což otce přivádělo k nepříčetnosti. Nakonec chlapcovu výchovu vzala do svých rukou matka.

Stříbrný vítr se zapsal do dějin české literatury a stal se knihou nejedné mladé generace. Titul románu se silnými autobiografickými rysy je také synonymem pro sny a ideály mládí.

Rozhlas zpracoval knihu v roce 1977 jako dvanáctidílnou četbu na pokračování v podání herce Alfréda Strejčka.(…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress