Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

31. 1. 2008

Ranní úvaha – Krajina a místa 1/20 (2007-2008)

Připravil a interpretuje Václav Vokolek.

Natočeno 2007-2008. Premiéra 31. 12. 2007 – 25. 1. 2008 (ČRo Vltava).

25. 1. 2008

Zpívat srdcem 1/8 (199?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:06

José Carreras. Osmidílná četba z knihy světoznámého tenoristy o jeho životě, kariéře, a zejména o překonání leukémie. Čte Viktor Preiss.

Natočeno 199?.

24. 1. 2008

Pane faráři 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 18:54

Jiří Barhoň. Četba z knih Zlý farář přejel hodného psa a Pane faráři, já vás musím zabít. Povídky ze života kněžského i všeobecného, které zaujmou na první poslech vytříbeným smyslem pro humor. Pořad připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Bronislav Kotiš.

Připravila Plzeň. Premiéra (?) prvního dílu 30. 1. 2008 (15min.).

Obsah: 1 Dobrý člověk ještě žije, ale už má na kahánku – 2 Fara – 3 Pouť na Svatou Horu – 4 O kouřícím králíkovi – 5 Kněžské povolání.

Jiná varianta obsahu (u.c.a.): 1. Úvod, 2. O kouřícím králíkovi, 3. Bábrlinky a dědulové, 4. Návštěva, 5. Tři slova, 6. Je třeba se modlit neustále.

Alternativní název: Pane faráři, já vás budu muset zabít…

Můj strýc Benjamin 1/7 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 18:16

Claude Tillier.
Četba na pokračování. Překlad Radovan Krátký. Pro rozhlas připravil a režii má Ivan Misař. Čte Miloslav Čížek.

Připravila Ostrava. Premiéra (?) prvního dílu 29. 1. 2008 (30min.).

Z mého života 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 18:08

Adolf Sýkora. Vzpomínky houslisty, sekundisty Janáčkova kvarteta a jednoho ze zakládajících členů tohoto světově proslaveného souboru. Připravila Olga Jeřábková.

Připravilo Brno. Premiéra 28. 1. – 1. 2. 2008 (1 díl cca 30min.).

Osudy – Jaroslav Hromas 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 14:05

Rozhlasové vzpomínky geologa a jeskyňáře. Připravila Jana Špačková. Technická spolupráce Miloš Kot.

Premiéra 21. 1. – 25. 1. 2008 (1 díl cca 30min.). Repríza 27. 6. – 1. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 14. – 18. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Lit.: anonym: Osudy Jaroslava Hromase. In web ČRo 3 Vltava, červen 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…)  Zanícení pro jeskyně, kras a přírodu vůbec předznamenalo celý život Jaroslava Hromase (nar. 1943 v Praze). Po maturitě na Střední škole geologické vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě University Karlovy v Praze. Po krátké praxi inženýrského geologa v n. p. Průmyslové a inženýrské stavby zakotvil u jeskyní natrvalo i profesionálně. V 60. letech měl na starosti průzkum a zpřístupňování Koněpruských jeskyní a v roce 1967 začala jeho dosud trvající starost o kras a jeskyně ve státní ochraně přírody.

Postupně působil a následně vedl řadu institucí, které se výzkumem krasu zabývaly. (Přes počáteční působení v Muzeu Českého krasu v Berouně, Krasovou sekci Ústavu památkové péče a ochrany přírody, přes Český ústav ochrany přírody, Agenturu Ochrany přírody a krajiny ČR až po Správu Jeskyní ČR, jejímž je současným ředitelem.)

Po celý život svoji profesi uplatňuje i v dobrovolných organizacích. V roce 1977 se stal spoluzakladatelem, jednatelem a později i předsedou České speleologické společnosti a v roce 1979 spoluzakladatelem a funkcionářem Českého svazu ochránců přírody.

Po celou svoji kariéru si uvědomoval nezbytnost přesné jeskynní dokumentace,(je mimo jiné spoluautorem publikace o mapování jeskyní, která je dodnes stěžejním manuálem pro všechny následovníky). Věnuje se také odborné práci a publikaci, zejména vývoji metod dokumentace a mapování jeskyní, založení soupisu a jednotné evidence jeskyní v ČR, metodám střelmistrovské práce v jeskyních, stanovení ochranářských a technických pravidel jejich zpřístupňování a využívání, atd. Z prací v zahraničí se může pochlubit zejména výsledky objevitelských expedic do Rumunska, dokumentace jeskyní v oblasti Bajkalu nebo průzkumu a dokumentace opuštěného uranového ložiska v jeskyních Ťujamujunu v Kirgizii.

21. 1. 2008

Mýty o původu ohně 1/10 (2007)

Filed under: Četba na pokračování,Literární pásma — Přemek @ 12:33

James George Frazer. Z díla anglického kulturního antropologa vybrala Eva Willigová. Překlad Stanislav Novotný. Režie Petr Mančal.

Účinkují Alfred Strejček, Pavel Soukup a Dana Černá.

Natočeno 2017. Premiéra 19. – 29. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 1. dílu 13. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah:  1. Původ ohně v Tasmánii. Premiéra 19. 1. 2008 (15min.). – 2. Původ ohně na ostrovech Torresovy úžiny a na Nové Guineji. Premiéra 20. 1. 2008. –  3. Původ ohně v Melanésii. Premiéra 21. 1. 2008. – 4. Původ ohně v Indonésii. Premiéra 22. 1. 2008. – 5. Původ ohně v Asii. Premiéra 23. 1. 2008. – 6. Původ ohně v Thajsku. Premiéra 24. 1. 2008. – 7. Původ ohně v Africe. Premiéra 26. 1. 2008. – 8. Původ ohně v Jižní Americe. Premiéra 27. 1. 2008. – 9. Původ ohně v Severní Americe. Premiéra 28. 1. 2008. – 10. Původ ohně v Evropě. Premiéra 29. 1. 2008.

Lit.: Feltlová, Marina: James George Frazer: Mýty o původu ohně. In web ČRo 3 Vltava, 22. srpen 2018  (článek). – Cit.: Příběhy primitivních etnik a starověkých národů všech světadílů, v nichž se líčí, jak lidé získali oheň. James George Frazer mýty rozděluje pouze na období, kdy lidé oheň neměli, kdy ho nějakým způsobem získali, ať už od zvířat nebo bohů, a kdy ho už uměli sami rozdělávat. Přestože je dnes věda v oboru mytologie a kulturní antropologie mnohem dále, zůstávají pro všechny badatele Frazerovy knihy hlubokou studnicí bohatých pramenů.

James George Frazer (1854-1944) vystudoval klasickou filologii v Glasgow a Cambridge, ale záhy svou pozornost obrátil na kulturní antropologii. Rozhodující roli při změně jeho vědecké orientace sehrál William Robertson Smith, který ho v roce 1886 přiměl k vědeckému zpracování hesel „totemismus“ a „tabu“ pro Britskou encyklopedii a probudil tak jeho trvalý zájem o studium národopisu, etnologie a antropologie.

Téměř celý život strávil Frazer v knihovně cambridgeské Trinity College. V roce 1890 vydal svoji nejvýznamnější knihu Zlatá ratolest a po ní následovala řada dalších prací: Umírající bůh, Magické umění, Dodatky k Zlaté ratolesti, Totemismus a exogamie, Víra v nesmrtelnost a uctívání mrtvých, Strach z mrtvých v primitivním náboženství a další.

Peníze od Hitlera 1/10 (2007)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:31

Radka Denemarková.
Četba na pokračování. Účinkuje Hana Franková. Připravila Petra Kunová. Režie Miroslav Buriánek.

Připravila Plzeň. Premiéra prvního dílu 19. 1. 2008 (30min.).

Lit.: Kunová, Petra: Peníze od Hitlera jako příběh paměti. In web ČRo, leden 2008 (anotace). – Cit.: Desetidílnou četbu na pokračování z románu Radky Denemarkové (1968) Peníze od Hitlera zařadila od 19. ledna do svého vysílání stanice Vltava.

Dramatický příběh vypráví o německé židovce Gitě Lauschmannové, jejíž otec vlastnil v Puklicích nedaleko Jihlavy několik podniků a rodinnou vilu. Gita přežije holocaust, ale po návratu z koncentračního tábora do rodné vesnice zjistí, že se vlastně nemá kam vrátit, že útlak a běsnění neskončily. Okamžitě je otcovým bývalým podřízeným a dalšími „samozvanci“ lapena a donucena znovu otročit. Doma totiž mluvili německy, a tak je Gita podle tehdejšího systému opět „podčlověkem“.

Nerozumí tomu, co se děje, a nakonec se jí přece jen povede utéci. Když se pak po šedesáti letech v rodné vesnici znovu objeví, obyvatelé se zděsí a nepřijmou ji mezi sebe. I když Gita původně nechce ukradený rodinný majetek zpátky a touží jen po symbolickém projevu spravedlnosti pro svého otce, buranství a relativizace puklických obyvatel její plány změní.

Stejně jako v prozaickém debutu Radky Denemarkové A já pořád kdo to tluče i v románu Peníze od Hitlera se hluboce niterné a drásavé téma pojí s groteskními akcenty. Román tak balancuje na hraně tragikomiky. Silně expresivní výpověď podpořená originálním vyprávěcím stylem získala ocenění Magnesia Litera 2007 v kategorii prózy.

Zrzavý Orm 1/14 (1987)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:16

Frans Gunnar Bengtsson. Překlad Nina Neklanová a Božena Köllnová-Ehrmannová. Dramatizace Jan Halas. Režie Miroslav Buriánek.

Osoby a obsazení: vypravěč (Miloš Hlavica), Toke (René Přibil). Dále účinkují Ivan Gübel, Miroslav Včala, Petr Jančařík, Pavel Kikinčuk, Monika Švábová, Netta Deborská, Milan Vlachovský, Radek Kolesa, Tomáš Šolc, Zdeněk Mahdal,  Jaroslav Konečný, Jan Gros, Zorka Kostková, Ilona Vaňková, Miroslav Popek, Zbyněk Suchý, Jaroslav Heyduk, Miloslav Krejsa, Josef Nechutný, Jaroslav Choc, Ladislav Beneš, Václav Neužil st., Martina Samková

Nastudovala Plzeň v roce 1987 (román vydán česky 1985; celkový čas 5:38:52). Režisér Buriánek získal tvůrčí prémii ČLF za režii.

Pozn.: Historickým románem Zrzavý Orm proslul Frans Gunnar Bengtsson (1894 – 1954,), švédský spisovatel a esejista. Román zachycuje Dánsko v období kolem roku 1000, dobu, kdy vyjížděly vikingské drakkary plenit anglické, irské, normandské a hispánské břehy a zároveň dobu pronikání křesťanství do severských zemí. Bengtsson dokázal zachytit bájné vikingské bojovníky ve světle humoru a komiky, popisoval své předky s nadsázkou a příběhy ve své podstatě kruté vylíčil tak roztomile, že si každý čtenář musí ty špinavé a páchnoucí barbary zamilovat během prvních pár stránek. (anotace)

Lit.: Buriánek, Miroslav: Jak jsem natáčel Orma. In Rozhlas 17/1988 (11. 4. 1988), s. 4 (článek).

Buriánek, Miroslav - Jak jsem natáčel Orma. In Rozhlas 17-1988 (11. 4. 1988), s. 4 (článek).

Osudy – Zdeněk Pinc 1/5 (2007)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 11:06

Rozhlasové vzpomínky filozofa, esejisty a univerzitního pedagoga. Připravil Jan Kašpar a Vlado Príkazský.

Premiéra 14. – 18. 1. 2008 (30min.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress