Homér. Překlad Otmar Vaňorný. Připravila Daniela Jirmanová. Režie Tomáš Jirman.
Čte Jan Fišar.
Připravila Ostrava v roce 2008. Premiéra 2. dílu 21. 9. 2008 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Homér. Překlad Otmar Vaňorný. Připravila Daniela Jirmanová. Režie Tomáš Jirman.
Čte Jan Fišar.
Připravila Ostrava v roce 2008. Premiéra 2. dílu 21. 9. 2008 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Ádám Bodor. Četba na pokračování z prózy současného maďarského spisovatele. Přeložila Anna Valentová. Režie Radim Nejedlý.
Čte Cyril Drozda.
Připravilo Brno v roce 2008. Premiéra prvního dílu 16. 9. 2008 (30 min.).
Pozn.: Temný příběh bezejmenného člověka, který se ocitá v ponuré hornaté krajině Sedmihradska, kde žijí jen zkrachovalci, odsouzenci, zoufalci a několik zástupců státní moci. Nikdo tu nemá důvod k radosti a po obloze čas od času přelétne brkoslav – dávný symbol zkázy a smrti. Jména lidí jsou zde bezpředmětná, stejně tak jako jejich život, se kterým mohou nadřízení nakládat, jak je jim libo, protože ve zdejších horách, v katastru dobrinského polesí už na ničem nezáleží. Hlavní hrdina však přichází dobrovolně, aby našel dávno ztraceného syna a pokusil se o jeho záchranu. I když nad vším se vznáší temný stín hrozby a údajné epidemie… je však otázkou, koho anebo co tato epidemie ohrožuje. (anotace)
Věnceslav Metelka, Eliška Pilařová. Rozhlasová úprava Eliška Pilařová. Účinkuje Jiří Klepl. Zvuk Jiří Václavíček. Hudební spolupráce Jan Filip. Režie Pavel Krejčí.
Připravil ČRo Hradec Králové v roce 2008. Premiéra 15. – 19. 2008 (ČRo 2 Praha, 22:05 h.; 1 díl cca 26 min.).
Pozn.: Deníky Věnceslava Metelky, největší postavy českého písmáctví se staly pramenem slavného Raisova románu Zapadlí vlastenci (včetně titulu). Literatura faktu vypovídající o životě českého venkova druhé poloviny 19. století.
Připravila Eva Lenartová. Účinkují Anna Cónová, Lada Bělašková a Stanislav Šárský. Režie Tomáš Jirman.
Připravila Ostrava v roce 2008 (5 x 15 min.).
Karel Pecka. Dvanáctidílná dramatizovaná četba na pokračování. Pro rozhlas upravila Ilona Janská. Hudba Jan Jirásek. Technická spolupráce Jiří Václavíček a Jiří Litoš. Režie Pavel Krejčí.
Účinkují : Ladislav Mrkvička (ND), Pavel Novotný (VČDP), Lída Vlášková (VČDP), Ludmila Mecerodová (VČDP), Dagmar Novotná (VČDP), Jan Mazák (DPBO), Petr Hübner (VČDP), Leopold Běhan (VČDP), Petr Dohnal (VČDP), Václav Dušek (VČDP), Alexandr Postler (VČDP), Pavel Soukup a Hynek Pech (KDHK).
Natočilo studio Hradec Králové Českého rozhlasu v roce 2002. (Četba 5:45 hod, celkem 5:52 hod.)
Vybrané příběhy z knihy Dračí král. Překlad Petra Müllerová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Miroslav Táborský.
Natočeno 2008. Premiéra 12. – 14. 9. 2008 v pořadu ČRo 3 – Vltava Stránky na dobrou noc.
Obsah: 1. Bůh rýže. Bůh země a Cuong Bao (15 min.). – 2. Bůh deště a tetička pána nebes. Jak se želva dostala do pagody. – 3. Meloun. Slavnostní koláče.
Lit.: (anonym): Vietnamské pohádky. In web ČRo 12. 9. 2008 (anotace). – Cit.: Přeneseme-li se vzdušnou čarou přibližně dvanáct tisíc kilometrů směrem na východ od České republiky, dostaneme se na poloostrov Zadní Indie, nebo-li Indočínský poloostrov, na jehož východním pobřeží se rozkládá stát známý pod jménem Vietnam. Počátky jeho historie spadají hluboko do prvního tisíciletí před naším letopočtem. Vlastní geografická poloha země – mezi Indií a Čínou – napovídá, že se zde více či méně musely projevit prvky indické i čínské kultury. Ve vietnamských pohádkách se tak prolínají postavy z buddhismu, konfuciánství i taoismu a někdy najdeme i paralelu s místním animismem. Už z prvních mýtů je zřejmé, že Vietnamci odvozují svůj původ od božských bytostí.
Na vrcholu vietnamského mytologického systému stojí Nefritový císař. Jeho dvůr tvoří duchové různých povah, bytosti, které mají určité lidské vlastnosti a které mají moc a sílu za lidi rozhodovat, trestat je či odměňovat. Symbolem panovníka, božské neomezené moci a síly (a především symbolem dobra) se ve vietnamské mytologii i v dějinách země stal drak. Drak se umí proměňovat v lidskou bytost, dokáže létat a žít jak na zemi, tak i vodě. Vodní království je dalším hojným znakem vietnamských pohádek. V mytologii představují hadi děti Vodního krále a ohlašují záplavy či vodní katastrofy. Vodní král je strážcem neuvěřitelných pokladů a strážcem magických sil, které mohou být ve formě božských darů u příležitosti významných událostí nebo za velké zásluhy dočasně propůjčeny obyčejným smrtelníkům.
Specifickým motivem, který se v dějinách vietnamské lidové slovesnosti objevuje, je národní nezávislost. Souvisí to s řadou historicky doložených bojů za nezávislost, například na severním sousedovi. Proto se i v legendách a pohádkách objevuje motiv zázračné zbraně (často meče).
Josef Václav Frič. Četbu na pokračování z pamětí českého básníka a politika připravil Miroslav Stuchl. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Vladimír Brabec.
Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 3. 9. 2008 (30 min.). Repríza 1. dílu 22. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 2. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:00 h.).
Lit.: Turek, Petr: Ve jménu ohrožené svobody. In Týdeník Rozhlas 36/2008 (článek). – Cit.: Po celý život provázela Josefa Václava Friče myšlenka rozbití Rakouska a vytvoření samostatného českého státu. S osobností předního příslušníka českých radikálních demokratů se nyní budou moci seznámit i rozhlasoví posluchači: dvanáctidílnou četbu na pokračování z Fričových pamětí připravila na začátek září stanice Vltava (od středy 3. září, vždy v 18.30).
Syn národně uvědomělého pražského advokáta a liberálního politika Josef Václav Frič (1829-1890) vystudoval v Praze gymnázium. Roku 1846 odešel bez vědomí rodičů do zahraničí. Žil v Hamburku, Londýně a Paříži. Na cestách se živil jako herec, dělník i spisovatel, v Paříži prošel spolu s polskými emigranty vojenskou školou. Hořel touhou pracovat pro vlast – v literárním díle i v životě byl ovlivněn romantismem.
V roce 1847 se vrátil do Prahy studovat práva. V revoluční době roku 1848 se jako mluvčí radikální části českého studentského spolku Slávie zúčastnil politických i bojových akcí, bojoval například na barikádách u Klementina. Před zatčením uprchl do Vídně, odtud do Záhřebu. Pak bojoval na Slovensku v ozbrojeném povstání a byl těžce raněn. Počátkem roku 1849 se vrátil do Prahy, účastnil se příprav protirakouského povstání, byl zatčen a odsouzen k osmnácti letům žaláře. Po amnestii v roce 1854 žil pod policejním dozorem, ale o čtyři roky později byl znovu zatčen. Nakonec mu bylo povoleno odejít do ciziny. Jako redaktor, novinář a politický agitátor pracoval ve prospěch české věci střídavě v Londýně, Paříži, Berlíně, Pešti, Záhřebu, Petrohradě, Římě či Cařihradě. Roku 1879 se konečně mohl vrátit do vlasti. Usadil se v Praze.
Frič byl vedle Karla Sabiny a Emanuela Arnolda předním příslušníkem českých radikálních demokratů. Rozbití Rakouska a vytvoření samostatného českého státu stálo ve středu jeho pozornosti politické a podstatně ovlivnilo jeho literární tvorbu, která zahrnuje epiku, lyriku, veršované drama, povídku i pokus o román. Úroveň jeho děl je nevyrovnaná: nejcennější jsou jeho Paměti. Ty podávají svědectví o Fričově životě a smýšlení a podrobně popisují průběh revolučních let 1848 a 1849. Jsou nejen cenným dokumentem, ale ve své době byly i polemikou s konzervativním výkladem národního obrození a revolučních událostí.
První vydání Pamětí pochází z let 1886 až 1887, nové vydání tohoto rozsáhlého díla vyšlo péčí Karla Cvejna v letech 1957 až 1963. Dočteme se tu mimo jiné i o okolnostech vzniku slavného výroku Palackého „Kdyby státu rakouského nebylo, musili bychom v interesu Evropy a humanity samé přičiniti se, aby se utvořil“ a o tom, že velký historik tento svá nejednoznačná slova nakonec odvolal.
Lit.: Turek, Petr: Ve jménu ohrožené svobody. In web ČRo 2. 09. 2008 (anotace). – Cit.: Po celý život provázela Josefa Václava Friče myšlenka rozbití Rakouska a vytvoření samostatného českého státu. S osobností předního příslušníka českých radikálních demokratů se nyní budou moci seznámit i rozhlasoví posluchači: dvanáctidílnou četbu na pokračování z Fričových pamětí připravila na začátek září stanice Vltava.
Syn národně uvědomělého pražského advokáta a liberálního politika Josef Václav Frič (1829-1890) vystudoval v Praze gymnázium. Roku 1846 odešel bez vědomí rodičů do zahraničí. Žil v Hamburku, Londýně a Paříži. Na cestách se živil jako herec, dělník i spisovatel, v Paříži prošel spolu s polskými emigranty vojenskou školou. Hořel touhou pracovat pro vlast – v literárním díle i v životě byl ovlivněn romantismem.
V roce 1847 se vrátil do Prahy studovat práva. V revoluční době roku 1848 se jako mluvčí radikální části českého studentského spolku Slávie zúčastnil politických i bojových akcí, bojoval například na barikádách u Klementina. Před zatčením uprchl do Vídně, odtud do Záhřebu. Pak bojoval na Slovensku v ozbrojeném povstání a byl těžce raněn. Počátkem roku 1849 se vrátil do Prahy, účastnil se příprav protirakouského povstání, byl zatčen a odsouzen k osmnácti letům žaláře. Po amnestii v roce 1854 žil pod policejním dozorem, ale o čtyři roky později byl znovu zatčen. Nakonec mu bylo povoleno odejít do ciziny. Jako redaktor, novinář a politický agitátor pracoval ve prospěch české věci střídavě v Londýně, Paříži, Berlíně, Pešti, Záhřebu, Petrohradě, Římě či Cařihradě. Roku 1879 se konečně mohl vrátit do vlasti. Usadil se v Praze.
Frič byl vedle Karla Sabiny a Emanuela Arnolda předním příslušníkem českých radikálních demokratů. Rozbití Rakouska a vytvoření samostatného českého státu stálo ve středu jeho pozornosti politické a podstatně ovlivnilo jeho literární tvorbu, která zahrnuje epiku, lyriku, veršované drama, povídku i pokus o román. Úroveň jeho děl je nevyrovnaná: nejcennější jsou jeho Paměti. Ty podávají svědectví o Fričově životě a smýšlení a podrobně popisují průběh revolučních let 1848 a 1849. Jsou nejen cenným dokumentem, ale ve své době byly i polemikou s konzervativním výkladem národního obrození a revolučních událostí.
První vydání Pamětí pochází z let 1886 až 1887, nové vydání tohoto rozsáhlého díla vyšlo péčí Karla Cvejna v letech 1957 až 1963. Dočteme se tu mimo jiné i o okolnostech vzniku slavného výroku Palackého: “Kdyby státu rakouského nebylo, musili bychom v interesu Evropy a humanity samé přičiniti se, aby se utvořil,” a o tom, že velký historik tento svá nejednoznačná slova nakonec odvolal.
Rozhlasové vzpomínky psychologa a skauta. Připravil Jan Kašpar. Technická spolupráce Tomáš Gsöllhofer.
Natočeno 2008. Premiéra 8. – 12. 9. 2008.
Lit.: Anonym: OSUDY – Václav Břicháček. In web ČRo 8. 9. 2008 (anotace). – Cit.: Rozhlasové vzpomínky Václava Břicháčka představí významného českého psychologa, který kromě své základní profese, přijal pod přezdívkou Gigant celoživotní angažmá ve skautském hnutí. Pořad připravil Jan Kašpar, technická spolupráce Tomáš Gsöllhofer.
“Psychologie se odjakživa starala o lidi a skupiny, které byly z různých důvodů psychicky slabé, snažila se jim pomoci. Málokoho zajímali lidé zdraví, otužilí a pevní. Ale tito lidé, lidé zdraví, jsou možná ještě větším tajemstvím než ti handicapovaní. Proč jsou fit, proč se netrápí banalitami, proč pracují dobře a proč dobře vychovávají své děti? Tyto otázky jsem si kladl, když jsem se snažil formulovat obecný rámec tzv. Psychologie zdraví,” říká, mimo jiné, ve své pětidílné zpovědi, v populárním pořadu Osudy v Českém rozhlase 3 – stanice Vltava docent Václav Břicháček, významný český psycholog, který se narodil v roce 1930 v Písku a který, kromě své profese základní profese, dovedl pod přezdívkou Gigant (V.B. měří téměř 2 metry) přijmout plné angažmá ve skautském hnutí bezprostředně po 2. světové válce, po obnově Junáka v letech 1968-1970, kdy byl jeho místonáčelníkem a po tzv. třetí obnově v roce 1989, kdy se stal jeho náčelníkem – dnes je náčelníkem čestným. Václav Břicháček bude vyprávět o sobě, o talentu naplnit volný čas, o dovednosti být psychicky zdráv a o všech etapách života, které by si každý z nás měl dovolit prožít naplno a dobře. Pětidílné osudy připravil Jan Kašpar za technické spolupráce mistra zvuku Tomáše Gsöllhofera.
Josef Škvorecký. Pětidílná četba na pokračování z novely napsané v roce 1965. Četbu na pokračování připravil Jiří Červenka. Na saxofon hraje Svatobor Macák. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Miroslav Středa. Na saxofon hraje Svatobor Macák.
Natočil Český rozhlas v roce 1997 (jednotlivé díly 29 – 31 min., celkem 2:26 hod. ). Repríza 1. dílu 20. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 9. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 17. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Anglicky jako rozhlasová dramatizace pod titulem The Bass Saxophone, polsky jako rozhlasová dramatizace pod titulem Saksofon basowy.
Lit.: anonym: Josef Škvorecký: Bassaxofon (5/5). In web ČRo 3 Vltava, září 2014 (článek). – Cit.: Po maturitě (1943) pracoval jako pomocný dělník v rámci válečného totálního nasazení. V roce 1945 začal studovat nejprve na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, po prvním semestru však přestoupil na Filozofickou fakultu UK, kde vystudoval angličtinu a filozofii (1946-1949).
Poté nastoupil na umístěnku jako učitel do pohraničí, v letech 1951-1953 absolvoval vojenskou službu u tankistů. Od poloviny padesátých let pracoval v angloamerické redakci Státního nakladatelství a umění. V roce 1957 se stal zástupcem šéfredaktora dvouměsíčníku Světová literatura, z něhož po skandálu, který vyvolalo vydání jeho románu Zbabělci, musel odejít, mohl se však vrátit do svého předchozího místa.
Od roku 1963 byl spisovatelem z povolání. V roce 1969 pohostinsky přednášel na universitách v USA, od podzimu téhož roku, kdy se rozhodl nevrátit do tehdejšího Československa přednášel na Toronto University v Torontu. V roce 1975 byl jmenován řádným profesorem a působil zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1990.
Novelu Bassaxofon napsal Josef Škvorecký v roce 1965 – jak sám uvádí v několika rozhovorech – „na jeden zátah“, bez předchozího podrobně připraveného rozvrhu (knižně poprvé vyšla v roce 1967 ve sbírce Babylónský příběh). Je to básnická próza psaná řetězením volných asociací pohybujících na rozhraní mezi skutečností a fantazií.
Je to zároveň jedna z próz kosteleckého cyklu, v nichž se autor ve vzpomínkách vrací do rodného městečka v čase gymnaziálních let, spadajících do období protektorátu, a ve kterých hrdina vystupuje v podobě autorova literárního alter ega Dannyho Smiřického.
Bassaxofon jako ojedinělý, vzácný nástroj představuje něco nedostižného, kouzelného, poetického, a setkání s ním a s kapelou Lothara Kinzeho až nadpřirozené souznění uprostřed válečných hrůz. Bassaxofon je vyznáním lásky k jazzu, síle a kráse umění, vyslovením vztahu k životu, tedy dílem s jasnými existenciálními motivy a podtexty.
Petr Janeček. Městské legendy. Hudba Milan Havrda. Režie Pavel Mančal.
Čtou Miroslav Táborský, Kamil Halbich, Lukáš Hlavica a Alfréd Strejček.
Vydal Radioservis a Rádio Leonardo v roce 2008 (1 CD mp3, CR0423-2, 213 min.).
Obsah: Dovolená v Chorvatsku – Sperma v kebabu – Kočičí drápek – Dětská moč – Snědená babička – Vršek banánů – Pejsek z dovolené – Budliky budliky – Zhulenci a policajti – Tripy na těle – Zmizelá babička – Aupair v Londýně – Zábava na kladkostroji – Řidič a cikáni – Pražské klobásy – Hostinec v horách – Ukradená ledvina – Hadí sádlo – Klokanova pomsta – Medvěd cyklista – Čínská specialita – Učitelka a žralok – Krocan po americku – Dítě v sedačce – Řetězec neštěstí – Pérák v Praze – Fosforák – Pomerančový plyn – Vynález zkázy – Atomový výbuch – Zázračný zapalovač – Americký los – Letadlo na Kubu – Radar – Mytický opus skupiny Opus – Kommando International SS – Éčka – KKK Marlboro.
Pozn.: Nebaví vás číst? Tak poslouchejte! V září vyjdou v audio podobě v edici Leonardo městské legendy z knih Černá sanitka a jiné děsivé příběhy a Černá sanitka: Druhá žeň.
Připravili jsme pro vás výběr z městských legend, které se vztahují k tématu svět, cizinci, tradice, jiné kultury, xenofobie, přistěhovalci, cestování a dovolená, o celkové stopáži 213 minut. Kromě nich jsme na CD zařadili i několik velmi známých, dnes již legendárních fám. Jako bonus najdete na CD dalších 10 fám, které byste na tomto webu marně hledali!
Speciálně na CD: Klokanova pomsta, Učitelka a žralok, Krocan po americku, Dítě v sedačce, Řetězec neštěstí, Atomový výbuch, Americký los, Letadlo na Kubu, Radar, KKK Marlboro. (anotace)
Powered by WordPress