Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 6. 2009

Nič len prízraky 1/5 (Nic jen přízraky, 2008)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 17:56

Judith Hermannová. Čtení na pokračování z próz mladé německé autorky. Redakce Egon Tomajko, Ĺuboš Kovačech. Mistr zvuku Peter Gazarek. Režie Vladimír Kivader.

Čte Renáta Rundová.

Vyrobilo Literárno-dramatické centrum Slovenského rozhlasu v Banskej Bystrici v roce 2008 (5 x 30 min.).

Části: 1. Ruth, 2. Priateľky, 3. Ĺadovo-modrá na tri doby (1. doba), 4. Ĺadovo-modrá na tri doby (2. doba), 5. Ĺadovo-modrá na tri doby (3. doba).

Pozn.: V centre pozornosti jej príbehov stoja väčšinou mladí ľudia a ich pluralistické životné štýly. Ich konanie autorka zobrazuje prostredníctvom súkromného mikrokozmu, ktorý je izolovaný voči vonkajším spoločenským vplyvom. Postavy sa akoby len nechali unášať prúdom životom, sú v neustálom očakávaní čohosi, chcú veriť, že majú ešte čas na rozhodnutia a na uskutočnenie svojich plánov, že nikdy nie je neskoro. Pre ich život je príznačná absencia lásky. Vo vzťahoch, v ktorých sa postavy v danej chvíli nachádzajú, prevláda pocit samoty, odcudzenia aj neschopnosť vzájomnej komunikácie. Judith Hermannová je maliarkou berlínskej secesie, tejto neskutočnej prechodnej doby zámkových atráp a sklenených palácov. Osobitú atmosféru poviedok dokresľuje autorkin špecifický jazyk. Výrazové prostriedky, po ktorých Hermannová siaha, sú jednoduché, osobitnú pozornosť venuje detailným opisom nahusteným v dlhých vetách, v ktorých sa často skrýva istá dávka irónie a lakonickosti, ktorá neraz skĺza do melanchólie. (anotace)

Alchymista 1/5 (2008?)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 17:54

Paulo Coelho. Četba na pokračování. Překlad Miroslava Petrovská. Redakce Roman Brat. Zvuk Mária Vrancová a Táňa Horváthová. Režie Milena Lukáčová.

Účinkuje Alfréd Swan.

Natočil Slovenský rozhlas v roce 2008 (?). Premiéra (?) 10. – 14. 11. 2008 (SRo Devín, 5 x 30 min.). Repríza 9. – 13. 7. 2018 (Rádio Litera, 20:00 h).

Španielskemu pastierovi Santiagovi sa prisní sen o poklade pod egyptskými pyramídami. Hoci spočiatku neverí, že by ho našiel, zhoda náhod a stretnutia s tajomnými bytosťami ho presvedčia, aby sa na cestu k pyramídam vydal. Na konci tejto cesty ho však čaká oveľa väčší poklad: naučí sa vnímať znamenia osudu a počúvať svoje srdce. Pútavé rozprávanie o chlapcovi, ktorý sa nebál naplniť svoj Osobný príbeh, si získalo srdcia všetkých generácií čitateľov. Symbolický a svojím dosahom i magický príbeh z roku 1988 je v 65 jazykoch najúspešnejším brazílskym románom. (anotace)

18. 6. 2009

Další z Apokryfů 1/4 (2009)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky — Martin @ 17:46

Karel Čapek. Údaje o tvůrcích nezjištěny.

Čte Dušan Baur (1, 2) a Magda Hauserová (2).

1. O desíti spravedlivých, Pseudolot, 2. Ofir, Goneril – dcera Learova

Natočilo Radio Proglas v roce 2009 (2 x 25 min.). Premiéry na stanici Radio Proglas ve dnech 4. 6. 2009 (O desíti spravedlivých, Pseudolot) a 5. 6. 2009 (Ofir, Goneril – dcera Learova).

Pozn.: Jedná se o pokračování četby na pokračování Z Čapkových Apokryfů Radia Proglas.

Cesty na Sibiř 1/10 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 17:26

Martin Ryšavý. Četba na pokračování z ojedinělého a výjimečného románu, který získal cenu Magnesia Litera za rok 2009 v kategorii próza. Připravila Petra Hynčíková. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Martin Stránský.

Připravil Český rozhlas Plzeň v roce 2009. Premiéra 2. 6. 2009 – 11. 6. 2009 na stanici ČRo 3 Vltava v cyklu Četba na pokračování (10 x 25 min.). Repríza 1. dílu 29. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Marešová, Milena M.: Cesty na Sibiř. In web ČRo, 30. 3. 2009 (anotace). – Cit.: Důvody, proč vzít do ruky dvoudílný román dokumentaristy Martina Ryšavého (nar. 1967), Cesty na Sibiř, jsou minimálně dva. Jde o fabulaci hutně podpořenou osobní zkušeností. A za další: dílo bylo nominováno k ocenění Magnesií Literou za prózu. Nutno podotknout, že klady textu vydaného Společností pro Revolver Revue tím zdaleka nejsou vyčerpány.

Martin Ryšavý vystavěl svůj text na opěrných bodech, které mu jsou zřejmě nejbližší. Prvním je vlastní biografie. Také hlavní postava knihy, Martin, vystudoval nejdříve přírodovědeckou fakultu a po roce 1989 využil uvolněného prostoru k cestování. Právě pouť je dalším významným rysem tohoto díla. Je zde více intimity poznání nebo extravagance pochlubení se? Autor od počátku působí přímočaře, nehraje si na všeználka, ale fakt vyprávění mu zjevně působí radost. Pokud někoho napadne, jestli je to vše skutečnost a pravda, odpovědi se asi nedobere. Pravdou ovšem je, že k podezření nebo vyměřování autorovy uvolněné fantazie se čtenář příliš nedostane, neboť popisované skutečnosti jsou natolik rozsáhlé, že spíš je třeba se smířit s tím, že pro vymýšlení nezbýval čas a prostor.

Na počátku je touha po dobrodružství. Martin není žádný skaut protirežimního boje. Studuje přírodovědu proto, že je to škola méně zatížená ideologií, ale nějaký vyhraněný zájem se zde nerýsuje. Proto je pro něj změna poměrů vlastně hybatelem, podnětem k vystoupení z jasně se rýsujících kariérních kolejí. A tak trochu jako Honza z pohádky se i Martin vydává za svým dobrodružstvím – do neznáma, vlastně ani neví, co hledá, jestli princeznu, poklad nebo zmoudření. A jako „honza“ postmoderního času k žádnému cíli nakonec nedojde a se čtenářem se rozchází na křižovatce k dalším dobrodružstvím. Domů si přiváží vzpomínky, kilometry natočených dokumentů, rozpor, zda kdesi v dálce zplodit dítě a možná ještě dluhy. Poznání se děje jaksi podprahově; vidění světa, cizích krajů, celý obšírný, více než šesti set stránkový příběh jako by byl neustálou přítomností.

Kompozice Ryšavého knihy je jednoduchá. Ostatně na celku je zvláštní právě vypravěčova nekomplikovanost. Tak jako se s lehkostí rozhoduje pro své úniky na Sibiř, s podobnou snadností o svých zážitcích vypravuje. Čtenář není uchvácen tolik, že by se nemohl ani nadechnout. Avšak kniha, i když zajisté mnohého vyleká svým rozsahem a nahuštěným textem, má zvláštní vnitřní švih a dynamiku, která zbytečně neubírá na věrohodnosti čteného. Zkrátka, zároveň zde působí zvláštní půvab základního, v kladném smyslu primitivního stylu vyprávění, bez skrupulí a přetvářky, pěkně popořádku, bez obav z nějakých skandálních odhalení. Martin Ryšavý rozpráví rád a dobře, neunavuje, nenudí nepodstatným, netouží svého čtenáře „upovídat“. Podobně jako promítá své filmy, i v jeho řeči se ploché, změněné v obraz či slovo, stává plastickým. Jeho zpráva ze Sibiře v mnohém vyjde vstříc čtenářově představě o poněkud divokém, ztraceném světě, o nešťastně destruovaném prostoru, v němž vnímavý pozorovatel a posluchač zaznamená odlesk zmizelého, ztraceného zabitého. Ryšavého sibiřská historie ale nevzlyká za zaniklými dimenzemi těchto míst. Znovu je zde třeba upomenout a ocenit autorův cit pro přítomnost. Že z ní vyzařuje magie někdejších šamanských rituálů, pohádek a dovedností, to je nepochybně zásluhou spisovatelského nadání pro zachycení za střídmostí se zablesknuvších – ne drahokamů – ale hezkých a zajímavých kamínků určitě.

Cestopis nebo román? Tahle otázka možná nad Cestami na Sibiř Martina Ryšavého ledaskoho napadne. Řešení naštěstí není tolik podstatné. Důležité je, že kniha je vydatným a přitom čtivým soustem, napínavou ságou i intimní výpovědí, rekapitulací i prozatím neukončeným putováním.

17. 6. 2009

Viditelný svět 1/5 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:39

Mark Slouka. Četba na pokračování z románu o odkrývání minulosti, o jednom atentátu, o válce a lásce.
Překlad Rudolf Pellar. Hudba Jan Plíhal. Na klavír hraje Richard Mlynář. Technická spolupráce Zdeněk Prchlík. Rozhlasová úprava a režie Michal Bureš.

Účinkuje Igor Bareš.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2009. Premiéra 8. – 12. 6. 2009 (ČRo 3 Vltava, celkem 130 min.).

Obsah: 1. Část 1. (25:54) – 2. Část 2. (26:23) – 3. Část 3. (25:38) – 4. Část 4. (25:30) – 5. Část 5. (26:32) – .

Pozn.: Měl svou matku rád. A ona jeho zřejmě taky, i když to na sobě nedávala příliš znát. Jen ho k sobě vždycky přitiskla a společně mlčeli. Uprostřed americké reality vzpomínala na dalekou zemi, kde se narodila a kde zůstalo její celoživotní tajemství, o kterém nikdy nechtěla promluvit, ač on – stále dospělejší a vnímavější – o to tolik stál. Věděl, že v tom tajemství se skrývá klíč i k jeho životu. A když matka deštivého 17. března 1984 v 16.38 vstoupila přímo pod autobus, který odjížděl do Allentownu, rozhodl se, že odjede do té daleké země, kde se narodila, a pokusí se rozplést předivo dávného příběhu…

Přibližně tato slova jsem pronášel, když jsem herci Igoru Barešovi a autorovi hudby Janu Plíhalovi poprvé povídal o nové rozhlasové četbě na pokračování z románu Viditelný svět. Jeho autorem je syn českých poúnorových exulantů Mark Slouka (1958). Do povědomí českých čtenářů se zapsal před sedmi lety povídkovým souborem Ztracené jezero. Když jsem jej jedním dechem pročetl, uvědomil jsem si, že mám co do činění s autorem vyprávějícím o celku skrze přesně formulované detaily: obrazy a slova jdoucí až na dřeň pravdivosti. Věrně popisuje, hledá příčiny. Nesoudí. Totéž platí i o Viditelném světě, který vyšel v USA v roce 2007 a v Česku o rok později v mistrném překladu Rudolfa Pellara.

Na přelomu března a dubna jsme se sešli, abychom předivo příběhu, který nás zavádí do složitého období protektorátu Čechy a Morava, začali společně s Markem Sloukou rozplétat. Ozývala se jména Tomáš Bém, Gabčík, Opálka, Kubiš, Heydrich… A slova jako „pochod lesem“, „moje matka“, „láska“, „milování“, „atentát“, „18. červen 1942“, „cejch zrádce“ a „smrt“. Až jsme se dostali zpátky do Ameriky, za věčně zamyšlenou matkou, která tam, po boku autorova otce, dožívala svůj život, než se jednoho deštivého odpoledne rozplynula docela. (anotace ČRo – Michal Bureš)

Závejmi náruživostí 1/5 (Závějemi náruživostí, 2009?)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 11:00

Svetozár Hurban Vajanský. Četba na pokračování z povídkové knihy Svadobné šaty. Redakčně připravil Roman Brat. Hudební dramaturg Roman Žiaran. Zvuk Ĺubica Olšovská. Režie Vladimír Rusko.

Účinkuje František Kovár.

Natočeno 2009 (?) (celkem 145 min.).

Pozn.: Svetozár Hurban Vajanský (* 1847 Hlboké – † 1916 Martin) – narodil sa ako najstarší syn štúrovského spisovateľa, novinára a politika, evanjelického kňaza Jozefa Miloslava Hurbana.

Bol autorom poézie a prózy, literárnym kritikom, publicistou, ideológom a politikom. Patrí k výrazným postavám slovenskej kultúry, národného a politického života druhej polovice 19. storočia a reprezentantom nacionalistickej koncepcie slovenskej kultúry.

16. 6. 2009

Milan Rastislav Štefánik 1/4 (1999)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 16:55

Dušan Kováč. Čtení na pokračování ze životopisného románu. Hudební spolupráce Oldo Fiala. Redakce Daniela Kapitáňová. Zvuk Peter Pištek. Režie Milena Lukáčová.

Účinkuje Jozef Šimonovič.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1999. Repríza 1. dílu 24. – 30. 10. 2023 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: O čítanie na pokračovanie sa nám tento týždeň postaral Dušan Kováč. Hlavnou postavou bude Milan Rastislav Štefánik – ktorého meno je so vznikom Československa neoddeliteľne späté. Jednotlivé časti čítania podávajú ucelený, vecný a zároveň pútavo prerozprávaný pohľad na život a dielo tejto významnej osobnosti. (anotace)

15. 6. 2009

Romantická slečna 1/5 (2001)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 10:10

William Somerset Maugham. Pětidílná četba na pokračování ze stenojmenné sbírky. Překlad Rudolf Koštial. Redakce Zuzana Belková. Hudba Miroslav Nemec. Režie Štefan Korenči.

Účinkuje Marián Geišberg.

Natočil Slovenský rozhlas v roce 2001 (díl 30 min., celkem 149 min.).

Obsah: povídky Romantická slečna, Glasgovčan, Zdanie a skutočnosť a Malacca.

12. 6. 2009

Bratislavské povesti 1/5 (Bratislavské pověsti, 2010)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 18:23

Mária Ďuríčková. Pověsti doprovázené vzpomínkami Márie Ďuríčkové. Připravila Katarína Ruttkayová. Zvuková spolupráce Stanislav Kaclík. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Dramaturgie Beáta Panáková. Režie Milena Lukáčová.

Účinkují Helena Geregová a Peter Rúfus.

Připravil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2010 (5 x 12 min.). Repríza 2. dílu 28. 9. – 3. 10. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Díly: 1. Toporťan, 2. Povesť o čiernej panej na Michalskej veži, 3. Dedina duchov, 4. Bukanova dcéra, 5. Bratislavský čert.

Pozn.: „… Vežníci a strážcovia Michalskej veže sa dušovali, že sa Uršuľa zjavuje na veži hodinu pred polnocou, odetá v čiernom od päty po hlavu, iba čo jej bledá tvár presvitá spod závoja. Nečujne vyjde až na krancel, obíde ho dookola a dlho-dlho hľadí kamsi k Suchému Mýtu…“ Poznáte povesť o čiernej panej na Michalskej veži? Ak nie, rýchlo to napravte a zapnite si Literu, patrí k najpôsobivejším bratislavským povestiam z pera Márie Duríčkovej.  (anotace)

Skotské duchařské historky 1/8 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 17:19

James Robertson. Strašidelná vyprávění na pomezí reality a fikce. Překlad Robert Čapek. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkují Růžena Merunková a Petr Halíček.

Připravil Český rozhlas v roce 2009. Premiéra 30. 5. 2009 – 6. 6. 2009 na stanici ČRo 3 Vltava  v cyklu Stránky na dobrou noc (8 x 15 min.).

Díly: 1. Hladový přízrak (10:36), 2. Ďábel (11:58), 3. Ranec (11:44), 4. Černá paní (11:42), 5. Duchové a litera zákona (11:33), 6. Bubeník (11:49), 7. Perlová Jean (11:57), 8. Dům (11:58).

Pozn.: Kniha Jamese Robertsona Skotské duchařské historky se snaží pravdivě pohlížet na zkušenosti Skotů s cizím a nevysvětlitelným. Autor sebral moderní variace skotské tradice duchů a vyprávění historek o nich. Vyslovil tak i poctu zvláštnímu tajemnému charakteru země, kde v každé noře a údolíčku žijí duchové, ať už pocházejí ze severu nebo z jihu, ať jsou katolíci nebo protestanti, ať jsou jejich zdroje anglosaské nebo keltské. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress