Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

12. 6. 2009

Hradecké dni Ĺudovíta Štúra (Hradecké dny Ĺudovíta Štúra, 2003)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 16:42

František Soukup. Četba ze stejnojmenné knihy o romantické lásce Ĺudovíta Štúra k Márii Pospíšilové. Hudební redaktor Rudolf Pepucha. Zvuková spolupráce Alena Duchoňová. Redakce Jozef Lenhart. Režie Martin Bendik.

Čte Ivan Laca.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2003 (60 min.). Repríza 20. 3. 2015 (SRo 8 Rádio Litera).

11. 6. 2009

Příběh podivuhodné lásky 1/12 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 18:09

Carl-Johan Vallgren. Četba na pokračování z románu švédského spisovatele. Překlad a úprava Zbyněk Černík. Režie Tomáš Vondrovic.

Účinkuje Otakar Brousek (1-12), Milan Stehlík (2-6,9-11) a Hanuš Bor (5,7).

Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 21. 5. 2009 (30min.).

Pozn.: Jedné bouřlivé zimní noci roku 1813 se v nevěstinci ve východopruském Královci současně narodí dvě děti. Zatímco jedno je hezká a zdravá holčička Henrieta, to druhé, pokřtěné Hercule Barfuss, se narodí hluchoněmé a znetvořené: je to trpaslík, jeho tělesné postižení mu však plně vynahrazují výjimečné duševní schopnosti, kterými normální lidé nedisponují. Obě děti vyrůstají spolu a pojí je hluboký cit, ale po nějaké době se musejí proti své vůli rozejít. Ne však navždy, Hercula čeká dlouhá cesta po tehdejší Evropě, cesta, na níž hledá ztracenou lásku a smysluplný život a zároveň zažije řadu zvratů, dobrodružství a protivenství, jako je vystupování v panoptiku zrůd, pobyt v jezuitském klášteře či bezmála osudové střetnutí s orgány inkvizice. Nejtěžší boj se však odehraje v jeho vlastním nitru…

Příběh podivuhodné lásky, obsahující prvky pikareskního, milostného a gotického románu, je příběhem věčného zápasu dobra a zla a vítězství lásky nad lidskou degradací. Je osmou knihou oblíbeného švédského spisovatele a hudebníka Carla-Johana Vallgrena (nar. 1964). Stala se jeho nejčtenějším a nejúspěšnějším dílem: ve Švédsku se jí od prvního vydání v roce 2002 prodalo přes 300 000 výtisků a byla přeložena do dvou desítek jazyků. Vallgrenův román proslavil svého autora i daleko za hranicemi jeho vlasti. Jeho autor za něj ve své vlasti získal nejvyšší možné ocenění – Augustovu cenu.

Via lucis 1/15 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 17:36

Jindra Jarošová. Četba na pokračování. Skutečný příběh o tragédii, která se změnila v nesmrtelnost. Dramaturg Pavel Kácha. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkuje Zuzana Slavíková.

Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 18. 5. 2009 (25 min.). Repríza 1. dílu 24. 9. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Ve svých 24 letech ukončila studium na univerzitě a stala se veřejně činnou osobností i uznávanou spisovatelkou.Příběh Heleny Kellerové před sto lety se zatajeným dechem sledoval doslova celý svět. Poté co v roce a půl ztratila úplně zrak i sluch, znala jen naprostou tmu a naprosté ticho. K poznávání veškerého bohatství světa jí z pěti smyslů zůstaly pouze tři : hmat, čich a chuť. Jindra Jarošová se ve svém románu „Via lucis“ pokusila odpovědět na otázku, jak mohla něco tak neuvěřitelného dokázat. (anotace)

Lit.: kac (= Kácha, Pavel) – Blažejovská, Alena: Jindra Jarošová: Via lucis. Příběh Heleny Kellerové, která se zbavila okovů svého handicapu. In web ČRo Plus, 25. září 2020 (článek). – Cit.: Helena Kellerová se narodila zdravá, v dětství ale na následky horečky přišla o zrak i sluch a dlouho byla němá. A jako první na světě vystudovala se svým handicapem prestižní Harvardovu univerzitu, napsala dvanáct knih, Mark Twain ji zařadil mezi největší osobnosti 19. století a tykala si s prezidenty USA.

Helena Kellerová se narodila 27. června 1880 v městě Tuscumbia ve státě Alabama. Jenže když měla devatenáct měsíců, onemocněla a v důsledku vysoké horečky přišla o zrak i sluch. (…)

Neztratila ale chuť k životu, postupně se naučila několik desítek posunků a díky nim omezeně komunikovala s okolím. Postupně ale pochopila, že jí něco schází, a propadala zoufalství, až se stala nezvladatelnou.

Shodou náhodou i díky píli rodiny se Helena dostala do péče Alexandera Grahama Bella, vynálezce telefonu, který za své současné pravé povolání považoval výuku hluchých dětí. Bell pomohl pro Helen zajistit domácí učitelku Anne Sullivanovou, která sama ztratila zrak jako dítě.

Díky ní se naučila Helena mluvit, i když pro cizí těžko srozumitelně, a zanedlouho se naučila i číst.  (…)

Krv nie je voda 1/5 (Krev není voda, 2002)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 10:50

Andrej Chudoba. Četba na pokračování. Redakčně připravil Peter Holka. Hudba Dana Reková. Zvuk Alena Duchoňová. Režie Jozef Pražmári.

Účinkuje  Marián Geišberg.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2002 (5 x 30 min.). Repríza 27.-31. 1. 2014 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín); 11. – 15. 12. 2017 (Rádio Devín, 13.00 h.); 26. 4. – 1. 5. 2025 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: anonym: Čítanie na pokračovanie – Andrej Chudoba: KRV NIE JE VODA. Literatúra. In web Rádio Devín, 11. 12. 2017 (anotace). – Cit.:  Tento týždeň budeme čítať na pokračovanie z vynikajúcej novely slovenského spisovateľa Andreja Chudobu – KRV NIE JE VODA. V réžii Jozefa Pražmáriho číta Marián Geišberg. Hudobná a technická spolupráca Dana Reková a Alena Duchoňová. Redakčne v roku 2002 pripravil Peter Holka.

10. 6. 2009

Tonka 1/3 (1991)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 17:23

Robert Musil. Četba na pokračování z novely rakouského autora. Překlad a úprava Anna Siebenscheinová. Režie Michal Pavlík.

Čte Miroslav Středa.

Natočeno 1991. Repríza 4. – 6. 11. 1999 (ČRo 3 Vltava, 3 x 30 min.); 31. 1. – 2. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).

Lit.: Fleyberková, Klára: Robert Musil: Tonka. In web ČRo 3 Vltava, 31. leden 2018 (článek). – Cit.: Třídílná četba z novely rakouského autora, zaměřující se na problematiku partnerských vztahů. Jak lásku a partnerství vnímá muž a jak žena? On-line k poslechu týden po odvysílání.

Jméno Robert Musil se i v českém prostředí objevuje opakovaně. Jeho knihy vycházejí znovu a znovu a často se stávají také náměty divadelních nebo rozhlasových inscenací. Právě v rozhlasu se ale uplatňuje povídková tvorba tohoto rakouského klasika.

Povídka Tonka, kterou přinášíme ve třech dílech, vyšla původně už v roce 1922 a je zařazená v knize Tři ženy. V ní se autor legendární knihy Muž bez vlastností zaměřuje na problematiku partnerských vztahů. Jak lásku a partnerství vnímá muž a jak žena?

Co všechno věděla Maisie 1/8 (1996?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 17:11

Henry James. Překlad Hana Skoumalová. Režie Miroslav Buriánek.

Čte Jaroslava Obermaierová.

Natočeno 1996(?). Premiéra (?) 3. dílu 24. 6. 1996 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 26 min.).

Notářský pitaval 1/6 (1982?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 17:08

Jiří Brázda. Připravil Jan Halas. Režie Vladimír Tomeš.

Čte Josef Velda.

Klášter 1/5 (1998)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 17:04

August Strindberg. Četba z autobiografické novely. Pro rozhlas připravil Milan Šťastný. Překlad Radko Kejzlar. Režie Ivan Misař.

Účinkují Stanislav Šárský a Apolena Veldová.

Nastudovala Ostrava v roce 1998 (1 díl cca 27 min.). Repríza 1. dílu 5. 6. 2009; 19. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 17. 3. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: anonym: August Strindberg: Klášter (4/5). In web ČRo 3 Vltava, únor 2016 (anotace). – Cit.: Pětidílná četba z autobiografického románu švédského spisovatele a dramatika.

Novelu Klášter, která původně měla být součástí rozsáhlejšího autobiografického díla, napsal švédský dramatik, básník a prozaik August Strindberg v roce 1898. Zachytil v ní dobu, kdy se rozchází se svou první ženou, cestuje po Evropě a v Berlíně se přidruží k mezinárodni literární a umělecké společnosti, scházející se v hostinci Klášter.

Sám sebe Strindberg projektuje do postavy Švéda, jenž potkává mladou dívku a jejich komplikovaný vztah se stane jedním z hlavních motivů příběhu: „Erote, jsem ztracen! Řekl si, a také od toho okamžiku ztracen byl!“

Lit.: Haserová, Tereza: Klášter. Autobiografický román o „nepříteli žen“ Augustu Strindbergovi a jeho až příliš emancipované manželce. In web ČRo Plus, 18. březen 2024 (článek). – Cit.: Autobiografický román Klášter napsal švédský spisovatel August Strindberg v roce 1898. Inspirací mu bylo období, kdy žil se svou druhou ženou, vídeňskou novinářkou. On byl považován za „nepřítele žen“, ona byla na ženu až příliš emancipovaná. Poté, co se setkali na jednom večírku v Berlíně, rozvinul se vztah, který je vytrhl z předchozích životů. (..)

On, spisovatel, se dříve scházel se svými krajany Skandinávci v hostinci, který nazývá „Klášter“. Žil bohémským životem a už ani nečekal, že se jeho život může jakkoliv změnit. Ona byla literární a divadelní kritička, o hodně mladší než on, která byla zvyklá žít sama za sebe. Dokáže tento na první pohled nesourodý pár spojit své životy nastálo?

Třetí oko 1/5 (1998?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 17:02

Lobsang T. Rampa. Ukázky z knihy tibetského autora. Překlad Jitka Badoučková. Připravila Věra Nosková. Režie Michal Pavlík.

Čte Bořivoj Navrátil.

Natočeno 1998 (?).

Pozn.: V této knize autor zevrubně popisuje život v Tibetu, některé místní nauky a autorovy zážitky z dětství až do doby, kdy v 18 letech, po nejvyšším zasvěcení, opustil Tibet. Zajímavě je v této knize popsána operace, která posílila Rampovy jasnovidné schopnosti. (anotace)

Šprýmovné povídačky aneb Lehký hřích 1/6 (1998?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 16:58

Honoré de Balzac. Překlad Zdeněk Gintl. Rozhlasová úprava a režie Ivan Misař.

Čte Stanislav Šárský.

Nastudovala Ostrava v roce 1998 (?).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress