Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

16. 7. 2009

Cikáni 1/8 (2008)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:45

Karel Hynek Mácha. Četba na pokračování z povídky českého básníka období romantismu. Připravila a režii má Markéta Jahodová. Hudební spolupráce Wanda Dobrovská.

Účinkuje Lukáš Hlavica.

Natočeno 2008. Premiéra prvního dílu 3. 7. 2009 (30 min.). Repríza 1. dílu 3. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Jak vzpomínám 1/3 (1966, 2019)

Olga Scheinpflugová. Vybrané kapitoly z pamětí v autorčině přednesu. Režie Jiří Roll.Cover

Natočeno 1966. Obnovená premiéra 1. – 3. 7. 2009 v cyklu Osudy. Repríza 3. dílu 9. 12. 2022 (ČRo Pohoda, 12:00 h.).

Vydala Radiotéka, duben 2019 (MP3).

Obsah: 1. Rodné hnízdo (28 min.) – 2. Mistři. – 3. Nejbližší, blízcí a kolemjdoucí.

Pozn.: „Obnovená premiéra“ pouze 2. a 3. dílu této série byla zřejmě už 25. 6. a 2. 7. 1999 v cyklu „Život – osudy – osobnosti“ 10.00, ČRo 3 Vltava. (zdroj: tištěný program TR z r. 1999)

12. 7. 2009

Nestárnoucí smích anebo U nás v Hahuhově (2006)

Zvuková režie a mastering kompilace Ivan Mikota. Výběr, sestava a producent Jiří Tušl.

Účinkují Marie Rosůlková, Josef Beyvl, Lubomír Černík, Milan Neděla, Jaroslav Štercl, Nelly Gaierová, Zdena Hadrbolcová, Václav Štekl, Helena Růžičková, Josef Hlinomaz, Jiří Lír, Vlastimil Bedrna, Pavel Rubeš, Ludmila Píchová, Lubomír Lipský, Bohumil Bezouška, Stella Zázvorková, Jan Libíček, František Filipovský, Josef Kobr a Bedřich Zelenka.

Původní vydání Supraphon v roce 1965 (1-3), 1966 (4), 1970 (5), 1973 (9), 1974 (7), 1975 (11, 12), 1976 (6, 10) a 1995 (8). Vydal Supraphon v roce 2006 (1 CD, SU 5753-2 801, 76:47). (more…)

Marko 1/3 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 9:56

Jaromír Tomeček. Připravil Marek Pivovar. Zvuk Hana Kovalová. Režie Marek Pivovar.

Účinkuje Tomáš Jirman.

Připravil Český rozhlas Ostrava v roce 2009 (3 x 25 min.). Repríza 2. – 4. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Čtení na pokračování.

Lit.: Luptáková, Věra: Četba na pokračování: Marko. In web ČRo 1. 7. 2009 (anotace). – Cit.: Marko je próza, kterou Jaromír Tomeček v roce 1967 napsal původně pro mládež, ale ocení ji i dospělý čtenář. Napínavé vyprávění o rázovitém a mazaném mlynáři a pytlákovi Markovi, který dovede na každého vyzrát a je doslova srostlý s lesy a horami, v nichž žije, je v tvorbě dnes již klasika literatury o přírodě jedním z vůbec nejlepších textů.

Tomeček v něm podmanivě líčí přírodní krásy Zakarpatské Rusi, kde se děj odehrává. Titul byl čtenářsky nedostupný několik desítek let, a snad proto je tato krásná dramatická próza stále poměrně málo známá.

10. 7. 2009

Neslyšící děti 1/5 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 16:02

Oldřich Janota. Fejetony a arabesky, ve kterých si písničkář zaznamenává zážitky z muzikantských toulek po Čechách a Moravě. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Bronislav Kotiš.

Připravila Plzeň v roce 2009. Premiéra prvního dílu 25. 6. 2009 (15 min.).

Díly: 1. Aby nám udrželi moc, 2. Síla myšlení, 3. Travellers‘ Hostel, 4. Naši kámoši, 5. Mistři roletáři.

Pozn.: Realizační tým vytvořil dva různé pořady s různým obsahem. Vedle této četby také tři texty pod stejným názvem, v jedné půlhodince byly určeny pro Víkendové čtení, což byla tehdy regionální, převážně povídková, řada ČRo Plzeň.

Lit.: Mačas, Dominik: Neslyšící děti. Povídky z muzikantských toulek Oldřicha Janoty. In web ČRo 3 Vltava, 7. prosinec 2020 (článek). – Cit.: (…) Literatura a hudba jsou dvě nerozlučné sestry. V historii najdeme řadu talentovaných hudebníků, kteří se věnovali i literatuře a naopak. Při hraní se může stát ledacos a nikdy nevíte, koho cestou potkáte. Písničkář Oldřich Janota, ikona české alternativní hudební scény, v roce 2008 vydal knížku fejetonů a arabesek Neslyšící děti. Už od devadesátých let si zaznamenával zážitky z muzikantských toulek po Čechách a Moravě. „Vždycky mě zajímalo, jestli se dá ve vyprávění použít i to, co jsem se naučil v hudbě,“ říká autor. „Jestli by to kromě příběhů mohl být i tanec.“ Z knížky Neslyšící děti jsme vybrali tři příběhy ze západu Čech. (…)

Vždycky mě zajímalo, jestli se dá ve vyprávění použít i to, co jsem se naučil v hudbě. Jestli by to kromě příběhů mohl být i tanec. Oldřich Janota

V Šumavských muzikantech autor cestou na koncert v klatovské čajovně potkává mužíka, který vypadá jako hejkal, ale ukáže se, že je to vlastně kolega. Setkání s bratrem Františkem ve Snu o Makové hoře nás přenese o něco dál, na poutní místo u Příbrami. A naše putování s Oldřichem Janotou skončí v příběhu Spálené skořicí v podhůří Brd, tedy ve Spáleném Poříčí.

Salambo 1/14 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:44

Gustave Flaubert. Četba na pokračování z románu francouzského spisovatele. Překlad Jiří Konůpek. Připravil Miroslav Stuchl. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Ladislav Mrkvička.

Natočeno 2009. Premiéra  prvního dílu 15. 6. 2009 (30min.).

Díly: 1. Hodokvas žoldnéřů, 2. Ve městě Sikk, 3. Na hradbách Kartága, 4. Závoj bohyně Tanit, 5. Suffet Hannon, 6. Hamilkarův návrat, 7. Hamilkarův dům, 8. Bitva u Makaru, 9. Had, 10. Ve stanu, 11. Obléhání Kartága, 12. Moloch, 13. Soutěska smrti, 14. Mathonova smrt.

Lit.: Turek, Petr: Flaubertova věčná Salambo. In web ČRo, 15. 6. 2009 (anotace). – Cit.: Salambo, jeden z nejvýznamnějších románů francouzské prózy předminulého století, osvěží letní podvečery na Vltavě. Právě z tohoto díla Gustava Flauberta rozhlas připravil čtrnáctidílnou četbu na pokračování.

Román Salambo začal Flaubert psát v září roku 1857 a dokončil ho v dubnu 1862. Po tématu ukotveném v ovzduší všedních dní Francie půli 19. století, jež pojednal ve předchozí knize Paní Bovaryová, se spisovatel soustředil na látku odehrávající se dvě stě čtyřicet let před Kristem a v Kartágu.

Flaubert vykonal řadu přípravných prací – inspiroval se vyprávěním řeckého historika Polybia, přečetl mnoho archeologických pojednání, mezi dubnem a červnem 1858 cestoval po místech, kde se děj knihy odehrává. Původní názvy románu zněly Kartágo a Žoldnéři, teprve později jej autor pojmenoval Salambo, což je řecký přepis punského slova Šalambál, „obraz Bélův“, jak se nazývalo jedno z kartaginských božstev předřímské doby. Nedostatek exaktních dokumentů vztahujících se ke Kartágu Flauberta lákal, ale i znepokojoval. V dopise datovaném v květnu 1857 napsal: „Jsou chvíle, kdy mě to téma děsí svou prázdnotou…“ Spisovatel se přesto pokusil napsat ojedinělou knihu: „Použitím metody moderního románu na starověké téma jsem chtěl zachytit fatu morganu.“

O čem tedy román pojednává? Právě skončila první punská válka (264-241 př. n. l.) a před branami poraženého a vyčerpaného Kartága stojí armáda žoldnéřů žádajících svou mzdu. Salambo, dcera legendárního velitele Hamilkara Barky, pro ně uspořádá v zahradách otcova paláce usmiřovací hostinu. Zde ji poprvé spatří Matho, pozdější vůdce vzbouřených barbarů. Chamtiví Kartagiňané nakonec žold nevyplatí. V následujícím zdlouhavém a krvavém konfliktu je zoufalé Kartágo téměř zničeno. Dokonce obětovalo děti nejváženějších rodin bohu Molochovi. Především díky vojevůdcovskému umění i politické obratnosti Hamilkara je však město nakonec zachráněno. Podíl na tom má i Salambo, která se vypraví do nepřátelského ležení a tam ve vůdcovském Mathonově stanu získá pro Kartágo zpět zaimf – posvátný plášť bohyně Tanit – uloupený žoldnéři. Mezi ní a Mathonem však vznikne osudový vztah…

Flaubertův román překypuje barvami, je plný světel, záblesků i stínů, mistrně líčí bitvy a vojenská tažení, ohromuje davovými záběry i scénami strhujícími svou krutostí. Zaujme nejen plastickým popisem tehdejšího prostředí, mystických kultů či přízemního obchodnického ducha kartaginské civilizace, ale i vzrušenou atmosférou, a především tragickým milostným příběhem čisté a dojemně krásné Salambo a živočišného Mathona.

Osudy – Josef Petr Ondok: Muklovský Vatikán 1/7 (2009)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 15:38

Četba na pokračování z knihy vzpomínek českobudějovického kněze, filozofa a přírodovědce na dvanáct let strávených v komunistických vězeních. Připravila Jana Doležalová. Hudba Jiří Litoš. Režie Ivan Chrz.

Účinkuje Ladislav Mrkvička.

Natočeno 2009. Premiéra 22. – 30. 6. 2009. Repríza 1. dílu 18. 1. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Nekatedrový vzdělanec, vtipný kreslíř a karikaturista, římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec, esejista, mukl, dělník – to jsou některá z povolání Josefa Petra Ondoka (1926-2003). Své vzpomínky na pestrou kriminální anabázi Muklovský Vatikán sepisoval Ondok v době těžké nemoci a vydání se již nedožil. Příteli tehdy v dopise napsal: „Tři měsíce jsem měl chemoterapii s cytostatiky. Při ní vždy ztrácím hlas a trpím nespavostí, takže se dávám do nočního spisování.“ Výsledkem těchto nočních sestupů do minulosti je proud vyprávění s pointovanými příběhy, přesnými a nesentimentálními pozorováními, sugestivními detaily, humornými tóny a pokusy o vhledy do duší ostatních muklů. Text má pevnou strukturu, nenese v sobě ani zrnko bolestínství; všechno je přijímáno s neobyčejnou vnitřní svobodou a kurtoazií. Nic se zde nekašíruje ani neretušuje: podstatným kritériem výpovědi je úsilí o vnitřní pravdivost. Ondokův Muklovský Vatikán patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo o životě v českých kriminálech a koncentrácích padesátých let napsáno. (anotace)

9. 7. 2009

Muž s břitvou 1/12 (1990)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:49

Jaroslav Putík. Připravil autor. Redaktor Jiří Vondráček. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Ladislav Mrkvička.

Natočeno 1990. Repríza 1. dílu 8. 1. 2024 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Pozn.: Románová rekapitulace situovaná na začátek 20. století; v tomto příběhu „potřeštěného hrdiny“ autor s humoristickým nadhledem načrtl portrét člověka usilujícího svobodně prožít život plný zajímavostí a nesvázaný konvenčními přikázáními a dobovými stereotypy.

Lit.: Vondráček, Jiří: Jaroslav Putík – Muž s břitvou. In Týdeník Rozhlas 1990.

Markupová, Irena – Není všecko tak docela v kopru. Literární noviny, 3. 1. 1991 (recenze).

7. 7. 2009

Rodný kraj – Tragédie (2002)

Filed under: Četba na pokračování,Povídky — Přemek @ 16:19

Karel Michal. Próza ze souboru historizujících humorných příběhů Rodný kraj, který autor vydal v exilu. Pro rozhlas připravil Jiří Vondráček. Režie a výběr hudby Petr Mančal.

Účinkuje Jan Vlasák.

Natočeno 2009. Premiéra 30. 8. 2002 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.  Repríza 3. 7. 2009 (ČRo 3 Vltava, 20:06 h.) v cyklu Pokračování za pět minut; 2. 8. 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.

Lit.: anonym: Karel Michal: Rodný kraj – Tragédie. In web ČRo, srpen 2002 (anotace). – Cit.: V cyklu Pokračování za pět minut uvádíme četbu z prózy, v níž autor nahlíží humorným způsobem na jednu z problematických události v českých dějinách. Připravil Jiří Vondráček, v režii Petra Mančala účinkuje Jan Vlasák. Český rozhlas 3 – Vltava, pátek 30. srpna ve 20:00.

Spisovatel Karel Michal (vlastním jménem Pavel Buksa) se narodil v roce 1932 v Praze. Po maturitě na gymnáziu nesměl studovat na vysoké škole a vystřídal řadu různých zaměstnání. Později přece jen začal studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, studia však po sedmi semestrech opustil. Prošel opět mnoha profesemi – byl asistentem režie, správcem jízdárny, dlaždičem, hlídačem v přístavu a pod. Z těchto zkušeností dovedl hojně těžit ve své literární tvorbě.

Debutoval v roce 1960 v časopisu Plamen. V roce 1961 mu vyšla sbírka povídek Bubáci pro všední den a ve stejném roce detektivní novela Krok stranou. Pracoval jako lektor v nakladatelství, filmový dramaturg, jako redaktor Literárních novin, stal se spisovatelem z povolání. V roce 1966 vydal historickou novelu Čest a sláva, v roce 1967 prózu Gypsová dáma. Karel Michal psal kromě toho rozhlasové hry, filmové a televizní scénáře (podle povídky Plivník dlaždiče Housky napsal scénář ke stejnojmennému loutkovému televiznímu filmu, na základě jiné povídky z Bubáků pro všední den vznikl scénář k filmu Bílá paní, film Čest a sláva opět podle jeho scénáře sklízel ceny na četných filmových festivalech), je rovněž autorem dvou divadelních her (Tak to na tom světě chodí, 1967 a My občané mélští, 1980). V roce 1968 odešel do exilu. Usadil se ve Švýcarsku, kde po počátečních příležitostných zaměstnáních vyučoval na gymnáziu v Basileji historii a klasickou filologii. V exilovém nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem vyšla v roce 1977 jeho sbírka historizujících humorných příběhů Rodný kraj. V třetí části sbírky autor prostřednictvím příběhu o Janu Roháčovi z Dubé a o dobývání hradu Sion demýtizuje průběh a okolnosti dobových mocenských bojů. Karel Michal zemřel ve Švýcarsku v roce 1984.

Lit.: Matys, Rudolf: Tři zastavení. In Týdeník Rozhlas 40/2002 (30. 9. 2002), s. 16 (recenze).

Krysař 1/4 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 10:40

Viktor Dyk. Četba na pokračování. Úprava a režie Markéta Jahodová.

Čte Jiří Dvořák.

Natočeno 20. 1. 2009 pro webové stránky Čtenářský deník (4 díly). Později premiérováno v rozhlase (6 dílů). Vydala Radiotéka v roce 2014 (MP3).

Premiéra 1. dílu 14. 9. 2009 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 29. 1. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 29. 9. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Nahrávka ke stažení zde.

Pozn.: V rozhlasovém vysílání prezentováno v pěti dílech.

Lit.: Rožánek, Filip: Krysař (Viktor Dyk). In web Čtenářský deník, 2009 (článek + nahrávky ke stažení). – Cit.: Nesmrtelná novela vznikala původně pro literární týdeník Lumír. Ten ji otiskoval na pokračování v letech 1911-1912 pod názvem „Pravdivý příběh“.

Název Krysař získala až při knižním vydání v roce 1915. Na základě staré německé pověsit vypráví o člověku, který díky své kouzelné píšťale čistí města od krys. Jednou si ho najmou radní města Hameln, ale když krysař splní svou práci, odmítnou mu zaplatit…

Dykovo zpracování se dá interpretovat jako romantický příběh osudové lásky a vzpoury proti nízkosti a měšťácké zkaženosti.

Lit.: Vondráček, Jiří: Viktor Dyk: Krysař. In web ČRo 3 Vltava, 19. říjen 2018  (anotace). – Cit.: Krysař vznikl na základě staré německé pověsti. Vypráví o člověku, který za pomoci kouzelné píšťaly čistil města od krys. Pak si ho najmou radní města Hameln, ale když krysař splní svou práci, odmítnou mu zaplatit…

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress