Eduard Fiker. Četba na pokračování. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1963. Premiéra prvního dílu (?) 14. 2. 1963 (ČS I, 21:15 – 23:00 h.).
Eduard Fiker. Četba na pokračování. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1963. Premiéra prvního dílu (?) 14. 2. 1963 (ČS I, 21:15 – 23:00 h.).
Z valašské Jasenné s cimbálem do světa. Vzpomínky muzikantské a rozhlasové legendy. Připravila Eva Ocisková. Technická spolupráce Miloš Kot.
Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 20. 7. 2009.
Jaromír Tomeček. Připravil a úvodem hovoří Václav Daněk. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkuje Miloš Nedbal.
Natočeno 197? (4 x 10 min.).
Obsah: 1. Pstruzi a písnička – 2. Hadař – 3. Polosnový rybolov – 4. Střízlík a pstruh.
Vyprávění národního umělce Jana Wericha. Hudba Jaroslav Ježek. Texty V+W. Hraje Orchestr Osvobozeného divadla, řídí Jaroslav Ježek, a Karel Vlach se svým orchestrem. Výběr, sestava a text průvodního slova Jan Melíšek. Zvuk, střih a mixáž Ivan Mikota. Odpovědný redaktor gramofonové nahrávky Jiří Šrámek. Cover design & photos Milan Wágner. Odpovědná redaktorka obalu Jana Řehořová. Režie Josef Hajdučík.
Účinkují Jan Werich, Jana Werichová a Jiří Voskovec. Průvodní slovo Miloš Kopecký.
Natočeno 19?? (vyprávění Jana Wericha) a 1988 (průvodní slovo). Vydal Supraphon v roce 1988 (1 LP, supralong mono).
Použity skladby: 1. Svět patří nám, 2. Kat a blázen, 3. Tmavomodrý svět.
Štefan Krčméry. Redakčně připravil Pavol Hudík. Hudba Roman Žiaran. Zvuk Ĺuboš Klásek. Režie Jozef Pražmári.
Účinkují Peter Sklár, Štefan Bučko, Vladimír Durdík.
Natočeno 2009 (140 min.).
Pozn.: Čítanie na pokračovanie z diela slovenského básnika, literárneho historika a kritika, publicistu, prekladateľa i niekdajšieho správca Matice slovenskej.
Hana Zelinová. Četba na pokračování. Redakce Miriam Vojteková. Hudba Katarína Cútová. Zvuk Jozef Dobák a Stanislava Ďurišová. Režie Martin Kákoš.
Účinkují Eduard Vítek (1), Katarína Orbanová (2), Ivan Laca (2-5), Miroslav Trnavský (2-3), Zuzana Haászová (2-3) a Martin Kaprálik (3-5).
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1997 (5 x 30 min.). Repríza 12. – 16. 11. 2018 (Rádio Devín, 6:30 h.); 15. – 25. 7. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Román Ruža zo samého dna je románom o osude mladého narkomana a jeho ťažko-horkom návrate z dna ničoty. A ja mám, spolu s mojou sprievodkyňou na strastiplnej ceste pomoci drogovo závislej mládeži k návratu z pekla drogovej závislosti do života MUDr. Vierou Oravcovou-Teplou, primárkou Psychiatrickej kliniky Fakultnej nemocnice v Bratislave, dojem, že naše úsilie nie je vietor v poli, a že tie ruže budú raz trhať vo vlastných záhradách, a nie na samom dne ničoty. Preto jej, za seba i za tých v budúcnosti vyliečených zo závislosti od drog, ďakujem zo srdca aj za jej morálnu pomoc pri písaní tejto knihy…
Lit.: Šaráková, Lucia: Alternatívny týždeň. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 15. 7. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň bude na Litere venovaný rôznym pohľadom na pojem alternatíva, ale budeme tiež spomínať na úspešné Slovenky – tou prvou je spisovateľka, dramatička, autorka literatúry pre deti a mládež, divadelných a rozhlasových hier, dramatizácií, filmových a televíznych scenárov i prekladov z češtiny – Hana Zelinová. Práve 20. júla si pripomíname 110. výročie jej narodenia. Rovnako si pripomenieme nezabudnuteľný prejav herečky Evy Krížikovej, ktorá by 15. júla oslávila 90. narodeniny.
Od pondelka si budeme v piatich častiach na pokračovanie čítať z románu Hany Zelinovej Ruža zo samého dna. Kniha hovorí o drogovo závislom chlapcovi a o jeho úspešnom návrate z pekla závislosti do života. V réžii Martina Kákoša číta Eduard Vítek, Katarína Orbanová, Ivan Laca, Miroslav Trnavský a Zuzana Haasová. V roku 1997 redakčne pripravila Miriam Vojteková. (…)
Bohuslava Bradbrooková. Uprchlická odysea z Prahy do Cambridge. Vybral a připravil Ivan Němec. Dramaturgie Olga Jeřábková. Režie Petr Dufek.
Účinkuje Taťjana Medvecká.
Připravil ČRo Brno v roce 2009. Premiéra 20. – 28. 7. 2009 (ČRo 2 Praha, celkem 189 min.). Repríza 1. dílu 19. 6. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Bohuslava Bradbrooková, spisovatelka a literární historička, se narodila krátce po skončení I. světové války ve Valašském Meziříčí. Vystudovala češtinu a angličtinu na pražské filozofické fakultě Univerzity Karlovy a po získání doktorátu uprchla před klimatem poválečného komunistického režimu za hranice. Spisovatelka, kterou život na dlouhá léta zavál daleko od vlasti, je mimo jiné autorkou monografie o Karlu Čapkovi, a to vůbec první, která byla vydána v Anglii. Tam Bradbrooková zakotvila po své poválečné emigraci, provdala se a své rodné příjmení „Nečasová“ vyměnila za manželovo „Bradbrook“. Monografie, kterou autorka posléze přeložila do své mateřštiny, vyšla u nás před dvěma roky pod názvem „Karel Čapek – hledání pravdy poctivosti a pokory“. Podtitul knihy vystihuje i životní filosofii samotné autorky. Bradbrooková prožila bohatý, ale nelehký život. Její cesta za uplatněním v cizině byla těžší než tušila. (anotace)
Lit.: anonym: SERIÁL. Bohuslava Bradbrooková: Osvobozující krása malých věcí. In web ČRo Plus, 20. červen 2019 (článek). – Cit.: V poutavé životopisné knize s podtitulem Uprchlická odysea z Prahy do Cambridge vypravuje Bohuslava Bradbrooková o svém odchodu do exilu, ve kterém strávila značnou část svého života.
Autorka (*1922), rodným jménem Nečasová, se narodila ve Valašském Meziříčí. Po studiích na učitelském ústavu přešla na pražskou Filozofickou fakultu, kde absolvovala obor čeština-angličtina.
Státní zkoušky skládala po únorovém převratu v roce 1948 a záhy poznala, jakou moc má komunistická ideologie. Když v roce 1952 ukončila doktorské studium, rozhodla se pro emigraci, protože chtěla, „aby se lidé na Západě dozvěděli, co u nás komunisté dělají“.
Svůj domov opouštěla v době, kdy už byla hranice přísně hlídaná, takže se riskantní útěk neobešel bez dramatických momentů. Nemálo svízelných situací zažila i po přechodu do Rakouska, kde musela čekat, až se její vysněný cíl – odchod do Velké Británie – naplní.
V živém vyprávění zobrazuje autorka drsné životní podmínky v uprchlických táborech a obtíže při hledání práce, která by jí zajistila aspoň základní obživu. Po vleklém a vyčerpávajícím vyřizování všech potřebných formalit se jí nakonec podařilo odjet na Britské ostrovy.
Výrazné změny do jejího života přinesl sňatek s literárním historikem F. W. Bradbrookem a pedagogické působení na univerzitách ve Walesu a Cambridgi. Stala se významnou propagátorkou české literatury a první autorkou, která v Anglii vydala monografii o Karlu Čapkovi. Do vlasti se vrátila v roce 2007, zemřela v únoru 2019.
Sedmidílnou četbu z knihy Osvobozující krása malých věcí v dramaturgii Olgy Jeřábkové připravil Ivan Němec a pod režijním vedením Petra Dufka v ní účinkuje Taťjana Medvecká.
Ĺudo Zúbek. Četba na pokračování z historicko-životopisné prózy (Mladé letá, 1967). Redakce Peter Glocko ml. (1-2), Pavol Hudík (3-5). Hudební dramaturgie Roman Žiaran. Zvuk Imrich Adamko. Režie Štefan Korenči.
Účinkujú Jozef Šimonovič (1-2), Darina Vašíčková (1-5), Vladimír Minarovič (1-5), Peter Sklár (3-4) a Ivan Laca (5).
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2000 (5 x 30 min.). Reprízy 22.-26. 6. 2009 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín), 15.-19. 6. 2015 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín).
Díly: 1.-2. Alexandre Dumas st., 3.-4. Charles Dickens, 5. Henryk Sienkiewicz.
Jan Pivec. Ukázky z memoárové knihy. Výběr a sestava dr. V. Justl, CSc. Připravili Bohumil Bezouška, Věra Pivcová a dr. Jaroslav Švehla. Hudební improvizace Jan Köhler ml. Zvuk, střih a mix Ivan Mikota. Režie Tomáš Vondrovic.
Účinkují Bohumil Bezouška, Vlasta Fabianová, Miroslav Horníček a Radovan Lukavský.
Nahráno 2. dubna – 29. května 1985 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1986 (1 LP, Supralong, 1218 3809, 80 min.).
Obsah: 1. Dětství na Královských Vinohradech, 2. Vzpomínky přátel.
Günter Grass. Četba na pokračování ze stejnojmenného románu německého spisovatele. Překlad Vladimír Kafka. Připravila Pavla Šmolíková. Režie Michal Pavlík.
Účinkuje Ladislav Mrkvička.
Natočeno 1991 (12 x 30 min.). Premiéra 1. dílu 23. 6. 1991 (Vltava, 18:00 h.). Repríza 1. dílu 1. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Lit.: Škápíková, Jitka: Od 19. 11. vysíláme četbu „Plechový bubínek“. In web ČRo, listopad 2010 (článek). – Cit.: Od pátku 19. listopadu můžeme po dvanáct večerů, vždy od 22:05 hodiny, v Četbě na pokračování sledovat další z titulů, pro které jsme hlasovali v anketě o Četbu mého srdce: světový bestseller Güntera Grasse Plechový bubínek, který se řadí ke klíčovým textům evropské poválečné literatury. Z knihy proslulého spisovatele čte Ladislav Mrkvička.
Na začátku 50. let bubnuje a píše hrbáček Oskar Matzerath v Léčebném a zaopatřovacím ústavu běh svého života. Podivné dítě s mozkem dospělého člověka a bubínkem na prsou, outsider, který umí vybubnovat pravdu a rozezpívat sklo, a projevuje se při tom jako jediný zdravý ve světě zdání, lži a zločinu.
Günter GRASS (* 16. října 1927, Gdaňsk)
Tento nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1999 v šestnácti letech narukoval do armády. V roce 1945 byl zraněn, léčil se v Mariánských Lázních a skončil v americkém zajetí. Po II. světové válce vystudoval vysokou školu výtvarných umění. Ve své literární tvorbě dokázal živě vykreslit černobílé náměty zapomenuté tváře dějin. Historicko – satirická freska poválečného Německa Plechový bubínek z roku 1959 je jeho prvním uveřejněným prozaickým dílem. Román, v němž porušuje morální, sociální i náboženská tabu společnosti, se vyznačuje vitálním a naturalistickým stylem se surrealistickými prvky. Přinesl mu světovou proslulost. Jeho filmová verze, kterou v 70. letech natočil režisér Volker Schlondorff podle scénáře Jean-Clauda Carriera s Davidem Bennentem v hlavní roli, získala Zlatou palmu na MFF v Cannes a Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Powered by WordPress