Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 8. 2009

Série C-L 1/? (1963)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:56

Eduard Fiker. Četba na pokračování. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1963. Premiéra prvního dílu (?) 14. 2. 1963 (ČS I, 21:15 – 23:00 h.).

Osudy – Jan Rokyta 1/10 (2009)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Přemek @ 11:58

Z valašské Jasenné s cimbálem do světa. Vzpomínky muzikantské a rozhlasové legendy. Připravila Eva Ocisková. Technická spolupráce Miloš Kot.

Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 20. 7. 2009.

Lovy beze zbraní 1/4 (197?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 11:56

Jaromír Tomeček. Připravil a úvodem hovoří Václav Daněk. Režie Vladimír Tomeš.

Účinkuje Miloš Nedbal.

Natočeno 197? (4 x 10 min.).

Obsah: 1. Pstruzi a písnička – 2. Hadař – 3. Polosnový rybolov – 4. Střízlík a pstruh.

Forbíny života 2 (1988)

Vyprávění národního umělce Jana Wericha. Hudba Jaroslav Ježek. Texty V+W. Hraje Orchestr Osvobozeného divadla, řídí Jaroslav Ježek, a Karel Vlach se svým orchestrem. Výběr, sestava a text průvodního slova Jan Melíšek. Zvuk, střih a mixáž Ivan Mikota. Odpovědný redaktor gramofonové nahrávky Jiří Šrámek. Cover design & photos Milan Wágner. Odpovědná redaktorka obalu Jana Řehořová. Režie Josef Hajdučík.

Účinkují Jan Werich, Jana Werichová a Jiří Voskovec. Průvodní slovo Miloš Kopecký.

Natočeno 19?? (vyprávění Jana Wericha) a 1988 (průvodní slovo). Vydal Supraphon v roce 1988 (1 LP, supralong mono).

forbiny2Použity skladby: 1. Svět patří nám, 2. Kat a blázen, 3. Tmavomodrý svět.

Slovenské deti 1/5 (Slovenské děti, 2009)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 9:21

Štefan Krčméry. Redakčně připravil Pavol Hudík. Hudba Roman Žiaran. Zvuk Ĺuboš Klásek. Režie Jozef Pražmári.

Účinkují Peter Sklár, Štefan Bučko, Vladimír Durdík.

Natočeno 2009 (140 min.).

Pozn.: Čítanie na pokračovanie z diela slovenského básnika, literárneho historika a kritika, publicistu, prekladateľa i niekdajšieho správca Matice slovenskej.

Ruža zo samého dna 1/5 (Růže ze samého dna, 1997)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 9:10

Hana Zelinová. Četba na pokračování. Redakce Miriam Vojteková. Hudba Katarína Cútová. Zvuk Jozef Dobák a Stanislava Ďurišová. Režie Martin Kákoš.

Účinkují Eduard Vítek (1), Katarína Orbanová (2), Ivan Laca (2-5), Miroslav Trnavský (2-3), Zuzana Haászová (2-3) a Martin Kaprálik (3-5).

Připravil Slovenský rozhlas v roce 1997 (5 x 30 min.). Repríza 12. – 16. 11. 2018 (Rádio Devín, 6:30 h.); 15. – 25. 7. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Román Ruža zo samého dna je románom o osude mladého narkomana a jeho ťažko-horkom návrate z dna ničoty. A ja mám, spolu s mojou sprievodkyňou na strastiplnej ceste pomoci drogovo závislej mládeži k návratu z pekla drogovej závislosti do života MUDr. Vierou Oravcovou-Teplou, primárkou Psychiatrickej kliniky Fakultnej nemocnice v Bratislave, dojem, že naše úsilie nie je vietor v poli, a že tie ruže budú raz trhať vo vlastných záhradách, a nie na samom dne ničoty. Preto jej, za seba i za tých v budúcnosti vyliečených zo závislosti od drog, ďakujem zo srdca aj za jej morálnu pomoc pri písaní tejto knihy…

Lit.: Šaráková, Lucia: Alternatívny týždeň. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 15. 7. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň bude na Litere venovaný rôznym pohľadom na pojem alternatíva, ale budeme tiež spomínať na úspešné Slovenky – tou prvou je spisovateľka, dramatička, autorka literatúry pre deti a mládež, divadelných a rozhlasových hier, dramatizácií, filmových a televíznych scenárov i prekladov z češtiny – Hana Zelinová. Práve 20. júla si pripomíname 110. výročie jej narodenia. Rovnako si pripomenieme nezabudnuteľný prejav herečky Evy Krížikovej, ktorá by 15. júla oslávila 90. narodeniny.

Od pondelka si budeme v piatich častiach na pokračovanie čítať z románu Hany Zelinovej Ruža zo samého dna. Kniha hovorí o drogovo závislom chlapcovi a o jeho úspešnom návrate z pekla závislosti do života. V réžii Martina Kákoša číta Eduard Vítek, Katarína Orbanová, Ivan Laca, Miroslav Trnavský a Zuzana Haasová. V roku 1997 redakčne pripravila Miriam Vojteková. (…)

Osvobozující krása malých věcí 1/7 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 8:57

Bohuslava Bradbrooková. Uprchlická odysea z Prahy do Cambridge. Vybral a připravil Ivan Němec. Dramaturgie Olga Jeřábková. Režie Petr Dufek.

Účinkuje Taťjana Medvecká.

Připravil ČRo Brno v roce 2009. Premiéra 20. – 28. 7. 2009 (ČRo 2 Praha, celkem 189 min.). Repríza 1. dílu 19. 6. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Bohuslava Bradbrooková, spisovatelka a literární historička, se narodila krátce po skončení I. světové války ve Valašském Meziříčí. Vystudovala češtinu a angličtinu na pražské filozofické fakultě Univerzity Karlovy a po získání doktorátu uprchla před klimatem poválečného komunistického režimu za hranice. Spisovatelka, kterou život na dlouhá léta zavál daleko od vlasti, je mimo jiné autorkou monografie o Karlu Čapkovi, a to vůbec první, která byla vydána v Anglii. Tam Bradbrooková zakotvila po své poválečné emigraci, provdala se a své rodné příjmení „Nečasová“ vyměnila za manželovo „Bradbrook“. Monografie, kterou autorka posléze přeložila do své mateřštiny, vyšla u nás před dvěma roky pod názvem „Karel Čapek – hledání pravdy poctivosti a pokory“. Podtitul knihy vystihuje i životní filosofii samotné autorky. Bradbrooková prožila bohatý, ale nelehký život. Její cesta za uplatněním v cizině byla těžší než tušila. (anotace)

Lit.: anonym: SERIÁL. Bohuslava Bradbrooková: Osvobozující krása malých věcí. In web ČRo Plus, 20. červen 2019 (článek). – Cit.:  V poutavé životopisné knize s podtitulem Uprchlická odysea z Prahy do Cambridge vypravuje Bohuslava Bradbrooková o svém odchodu do exilu, ve kterém  strávila značnou část svého života.

Autorka (*1922), rodným jménem Nečasová, se narodila ve Valašském Meziříčí. Po studiích na učitelském ústavu přešla na pražskou Filozofickou fakultu, kde absolvovala obor čeština-angličtina.

Státní zkoušky skládala po únorovém převratu v roce 1948 a záhy poznala, jakou moc má komunistická ideologie. Když v roce 1952 ukončila doktorské studium, rozhodla se pro emigraci, protože chtěla, „aby se lidé na Západě dozvěděli, co u nás komunisté dělají“.

Svůj domov opouštěla v době, kdy už byla hranice přísně hlídaná, takže se riskantní útěk neobešel bez dramatických momentů. Nemálo svízelných situací zažila i po přechodu do Rakouska, kde musela čekat, až se její vysněný cíl – odchod do Velké Británie – naplní.

V živém vyprávění zobrazuje autorka drsné životní podmínky v uprchlických táborech a obtíže při hledání práce, která by jí zajistila aspoň základní obživu. Po vleklém a vyčerpávajícím vyřizování všech potřebných formalit se jí nakonec podařilo odjet na Britské ostrovy.

Výrazné změny do jejího života přinesl sňatek s literárním historikem F. W. Bradbrookem a pedagogické působení na univerzitách ve Walesu a Cambridgi. Stala se významnou propagátorkou české literatury a první autorkou, která v Anglii vydala monografii o Karlu Čapkovi. Do vlasti se vrátila v roce 2007, zemřela v únoru 2019.

Sedmidílnou četbu z knihy Osvobozující krása malých věcí v dramaturgii Olgy Jeřábkové připravil Ivan Němec a pod režijním vedením Petra Dufka v ní účinkuje Taťjana Medvecká.

2. 8. 2009

Rytieri bez meča (Rytíři bez meče, 2000)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 13:36

Ĺudo Zúbek. Četba na pokračování z historicko-životopisné prózy (Mladé letá, 1967). Redakce Peter Glocko ml. (1-2), Pavol Hudík (3-5). Hudební dramaturgie Roman Žiaran. Zvuk Imrich Adamko. Režie Štefan Korenči.

Účinkujú Jozef Šimonovič (1-2), Darina Vašíčková (1-5), Vladimír Minarovič (1-5), Peter Sklár (3-4) a Ivan Laca (5).

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2000 (5 x 30 min.). Reprízy 22.-26. 6. 2009 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín), 15.-19. 6. 2015 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín).

Díly: 1.-2. Alexandre Dumas st., 3.-4. Charles Dickens, 5. Henryk Sienkiewicz.

 

1. 8. 2009

S Thespidovou károu Jana Pivce (1986)

Jan Pivec. Ukázky z memoárové knihy. Výběr a sestava dr. V. Justl, CSc. Připravili Bohumil Bezouška, Věra Pivcová a dr. Jaroslav Švehla. Hudební improvizace Jan Köhler ml. Zvuk, střih a mix Ivan Mikota. Režie Tomáš Vondrovic.

Účinkují Bohumil Bezouška, Vlasta Fabianová, Miroslav Horníček a Radovan Lukavský.

Nahráno 2. dubna – 29. května 1985 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1986 (1 LP, Supralong, 1218 3809, 80 min.).

Obsah: 1. Dětství na Královských Vinohradech, 2. Vzpomínky přátel.

30. 7. 2009

Plechový bubínek 1/12 (1991)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:26

Günter Grass. Četba na pokračování ze stejnojmenného románu německého spisovatele. Překlad Vladimír Kafka. Připravila Pavla Šmolíková. Režie Michal Pavlík.

Účinkuje Ladislav Mrkvička.

Natočeno 1991 (12 x 30 min.). Premiéra 1. dílu 23. 6. 1991 (Vltava, 18:00 h.). Repríza 1. dílu 1. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Škápíková, Jitka: Od 19. 11. vysíláme četbu „Plechový bubínek“. In web ČRo, listopad 2010 (článek). – Cit.: Od pátku 19. listopadu můžeme po dvanáct večerů, vždy od 22:05 hodiny, v Četbě na pokračování sledovat další z titulů, pro které jsme hlasovali v anketě o Četbu mého srdce: světový bestseller Güntera Grasse Plechový bubínek, který se řadí ke klíčovým textům evropské poválečné literatury. Z knihy proslulého spisovatele čte Ladislav Mrkvička.

Na začátku 50. let bubnuje a píše hrbáček Oskar Matzerath v Léčebném a zaopatřovacím ústavu běh svého života. Podivné dítě s mozkem dospělého člověka a bubínkem na prsou, outsider, který umí vybubnovat pravdu a rozezpívat sklo, a projevuje se při tom jako jediný zdravý ve světě zdání, lži a zločinu.

Günter GRASS (* 16. října 1927, Gdaňsk)
Tento nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1999 v šestnácti letech narukoval do armády. V roce 1945 byl zraněn, léčil se v Mariánských Lázních a skončil v americkém zajetí. Po II. světové válce vystudoval vysokou školu výtvarných umění. Ve své literární tvorbě dokázal živě vykreslit černobílé náměty zapomenuté tváře dějin. Historicko – satirická freska poválečného Německa Plechový bubínek z roku 1959 je jeho prvním uveřejněným prozaickým dílem. Román, v němž porušuje morální, sociální i náboženská tabu společnosti, se vyznačuje vitálním a naturalistickým stylem se surrealistickými prvky. Přinesl mu světovou proslulost. Jeho filmová verze, kterou v 70. letech natočil režisér Volker Schlondorff podle scénáře Jean-Clauda Carriera s Davidem Bennentem v hlavní roli, získala Zlatou palmu na MFF v Cannes a Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress