Ernest Thompson Seton. Překlad Jiří Šeda. Režie Miloslav Disman.
Čte Otakar Brousek I.
Natočeno 1967. Premiéra 2. dílu 23. 4. 1967 (Praha, 8:30 – 9:00 h.) v cyklu Četba pro děti.
Repríza 3. dílu 30. 3. 1978 (Vltava, 15:10 – 15:30 h.).
Ernest Thompson Seton. Překlad Jiří Šeda. Režie Miloslav Disman.
Čte Otakar Brousek I.
Natočeno 1967. Premiéra 2. dílu 23. 4. 1967 (Praha, 8:30 – 9:00 h.) v cyklu Četba pro děti.
Repríza 3. dílu 30. 3. 1978 (Vltava, 15:10 – 15:30 h.).
Ivan Olbracht. Legenda o Nikolu Šuhaji – loupežníku. Rozhlasová úprava Václav Daněk. Použitá hudba Desider Kardoš (Východoslovenská předehra). Režie Josef Bezdíček.
Čte Vladimír Šmeral.
Natočeno 1954. Premiéra 7. 3. 1954 (Národní okruh Praha, 20,30 – 21,30 h.). Vydal Supraphon v roce 1964 (1 LP).
Josef Hiršal. Četba na pokračování. Připravila Klára Pokorná. Režie Petr Adler.
Účinkují Josef Červinka a Zdena Hadrbolcová.
Natočeno v roce 1991 (8 x cca 30 min.). Premiéra 12. – 19. 7. 1991 (Vltava, 18:00 h). Repríza 26. 3. – 2. 4. 2012 (ČRo Vltava, 18.30 h.); 1. – 8. 11. 2016 (ČRo Plus, 23.33 h.), programová řada Radiokniha; 1. dílu 15. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Lit.: Bojda, Tomáš: Sto let Josefa Hiršala. In web RadioDock, 11. 7. 2020 (recenze). – Cit.: 24. července uplyne sto let od narození významného českého básníka, překladatele a signatáře Charty 77 Josefa Hiršala (1920-2003). Vrstevnatá tvůrčí osobnost není ovšem spjata pouze s literaturou, ale také s Československým, resp. Českým rozhlasem, pro nějž nejen překládal básnická i prozaická díla zahraničních autorů, ale řadu pořadů i sám připravoval či pro rozhlas napsal: například experimentální koláž Lunovis anebo Měsíčku na nebi hlubokém (s Bohumilou Grögerovou, 1992, režie Hana Kofránková). Ačkoli Hiršal patřil v sedmdesátých a osmdesátých letech mezi umlčované ineditní autory, stal se hrou osudu nejuváděnějším překladatelem tehdejšího rozhlasového vysílání – (ne)přirozeně pod krycími jmény kolegů, jichž bylo přes dvě desítky!
Hiršalova vlastní tvorba bývá akcentována především v kontextu experimentální poezie, v rámci české překladatelské tradice je básník jistě po právu řazen mezi klíčové osobnosti padesátých a šedesátých let (spolu s kolegy a přáteli jako Jiří Kolář, Emanuel Frynta, Jan Zábrana, Zdeněk Urbánek, Jan Vladislav a další). Z desítek zásadních překladů zmiňme alespoň Podivuhodné cesty Barona Prášila (s Jiřím Kolářem) a Morgensternovy Šibeniční písně. Neméně významnou součást Hiršalova díla představuje tvorba pro děti, v níž básník leckdy objevně rozvíjí experimentální postupy své poezie a ediční činnost.
Stanice Vltava připomíná Hiršalovo stoleté výročí hned několika pořady: vzpomínkovou prózu Vínek vzpomínek natočil v roce 1991 jako osmidílnou četbu na pokračování Petr Adler v interpretaci Josefa Červinky; o rok později sám Červinka nastudoval rozsáhlé Hiršalovy deníkové záznamy, vyšlé pod názvem Let let (básník na knize spolupracoval se svou ženou, rovněž významnou překladatelkou, básnířkou a autorkou knih pro děti Bohumilou Grögerovou; kompletní textovou podobu deníků, sestávající z více než tisíci stran, vydalo v roce 2007 nakladatelství Torst); v roce 1992 vzniklo také pásmo z Hiršalových raných básnických sbírek Noclehy s klekánicí, jež pro rozhlas dramaturgicky připravil Rudolf Matys (režie Jan Žáček), v roce 2018 pak koláž vzpomínek, úvah a veršů Voština plná medu (režie Vlado Rusko, účinkují Ladislav Frej a Ivan Řezáč).
Lit.: -tur- (= Turek, Petr): Josef Hiršal: Vínek vzpomínek. In web ČRo Plus, listopad 2016 (článek). – Cit.: Osmidílná četba na pokračování ze vzpomínkové knihy básníka a překladatele Josefa Hiršala (1920-2003), v níž autor popisuje období od svých básnických začátků ve Studentském časopise ve třicátých letech až do půli padesátých let 20. století.
Hiršalův Vínek vzpomínek je významným osobním svědectvím zaznamenávajícím vývoj české poezie od konce první republiky, za okupace a po válce až do poloviny padesátých let.
Dobovou atmosféru evokují citace dopisů a básní. Mladého studenta Hiršala fascinoval zejména surrealismus, počátkem padesátých let začal již jako zralý muž na popud Jiřího Koláře překládat poezii Christiana Morgensterna. (….)
Benjamin Kuras. Příručka národního přežívání. Připravil Jaroslav Havel. Režie Petr Adler. Hudební spolupráce Pavla Schönová. Zvuk Libuše Podlešáková a Markéta Košťáková.
Čte Michal Pavlata.
Natočeno 1998.
Zdeněk Barborka. Četba na pokračování z prózy-koláže. Technická spolupráce Marie Kantorová a Karel Brotánek. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkují Johana Tesařová a Pavel Pavlovský.
Nastudovala Plzeň v roce 1993.
Ivan Matoušek. Četba na pokračování. Režie Miroslav Buriánek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovala Plzeň v roce 2001.
Karel Čapek. Z cestopisných črt spisovatele, dramatika a novináře. Připravil Jiří Vondráček. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Lukáš Hlavica.
Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 8. 1. 2010 (15 min.). Repríza 1. dílu 11. 1. 2020 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:04 h.)
Ke stažení na stránce Čtenářský deník.
Obsah: 1. První dojmy (14:16) – 2. Anglický park (11:59)
Pozn.: Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl a Obrázky z Holandska spisovatele, dramatika, novináře a překladatele Karla Čapka patří v českém prostředí k nejznámějším a nejčtenějším cestopisným fejetonům. Anglické listy autor napsal za svého dvouměsíčního pobytu v Anglii od 28. května do konce července roku 1924. Na cestu do Anglie se Karel Čapek vypravil jako host londýnského PEN klubu, a zároveň byl pověřen Lidovými novinami i novinářskými úkoly, vztahujícími se zejména k výstavě Britského impéria ve Wembley. Na další části cesty jej provázel známý anglista Otakar Vočadlo. Čapkovy „listy“ vycházely s autorovými kresbami v Lidových novinách od 16.června do 21.srpna roku 1924. Novinářskou podobu fejetonů Karel Čapek později podrobil důkladné revizi, některé kapitoly doplnil a přepracoval. Poprvé vyšla kniha rovněž v roce 1924 a jen do roku 1937 se dočkala 22 vydání.
Lit.: anonym: Karel Čapek: Anglické listy. In web ČRo 2 Praha, 11. 1. 2020 (anotace). – Cit.: (…) Původně pozvali Karla Čapka do Londýna na zasedání nově vzniklého PEN klubu. On si návštěvu protáhl na dva měsíce a podrobně své pocity popsal v knížce Anglické listy.
Karel Čapek Británii projel křížem krážem. Navíc skvěle kreslil pro Lidové noviny. Jeho cestopis ani po letech neztratil nic ze své svěžesti nebo dokonce aktuálnosti. Pořadem provází Halina Pawlowská.
Čte: Tomáš Hlavica (sic!) (…)
Petr Stančík. Vlastenecký rozhlasový komiks. Rozhlasová úprava a režie Dimitrij Dudík. Dramaturgie Pavel Kácha. CD cover Jan Bažant.
Účinkují Dana Černá, Přemysl Rut, Aleš Procházka a Petr Stančík.
Natočeno 2009. Premiéra prvního dílu 4. 1. 2010 (25min.). Repríza 20. 4. – 5. 5. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Vydal Radioservis a Český rozhlas v roce 2015 (1 CD MP3, CROPROMO062015) jako neprodejný výlisek a Radiotéka v roce 2014 (MP3).
Pozn.: Spisovatel Petr Stančík byl ve čtvrtek 23. 4. 2015 od 11:00 na Dvojce hostem Stanislavy Lekešové v Dopoledni s Dvojkou u příležitosti reprízy Péráka.
Lit.: anonym: Petr Stančík: Pérák. In web ČRo 2 Praha, duben 2015 (článek). – Cit.: Jediný český superhrdina vs. tajné nacistické zbraně. Alternativní historie? Mýtus? Anebo britská propaganda? Napínavý příběh z okupované Prahy. Účinkují Dana Černá a Aleš Procházka.
Tajemný muž v dlouhém černém plášti a v botách opatřených silnými pružinami. Ty mu dodávají neuvěřitelnou schopnost: skákat vzduchem do obrovské výšky i dálky. Není to pták. Není to letadlo. Je to přece Pérák!
Alespoň tak praví protektorátní městská legenda, podle které napsal Petr Stančík svůj vlastenecký komiks. Pro rozhlas jej upravil režisér Dimitrij Dudík. Superhrdina vzdorující nacistům potěší všechny milovníky napínavého příběhu, humoru i historie.
Válečný superhrdina
Pérák byl za Protektorátu spatřen po celé Praze. Díky pružinám prý dokázal přeskočit autobus, ale i vltavské údolí. A i když ho nikdo nikdy neviděl, proslavil se bojem proti německým okupantům. Přepadával příslušníky SS. Děsil pochodující oddíly Wermachtu. Svědectví se různí, jedno je však jisté: Němci si to odskáčou.
Jak to s bájným Pérákem opravdu bylo? A jakou spojitost má s templáři? Kde po Praze jsou rozmístěny tajné zbraně nacistů? Komu se upsal Edvard Beneš? Kdo namaloval zvrhlý kubistický obraz? A co je to magické oko? Na všechny otázky odpovídá četba z románu o jediném supermanovi českých dějin: Pérákovi.
Lit.: anonym: Pérák. In Wikipedia (encyklopedické heslo). – Cit.: Pérák je legendární fiktivní český válečný hrdina. Během 2. světové války v období Protektorátu Čechy a Morava respektive po zabrání Čech a Moravy nacistickým Německem se objevila legenda o podivném skákajícím člověku, který bojuje proti Němcům. Tento člověk tehdy dostává jméno Pérák. Díky pružinám na nohách, s nimiž dokáže přeskakovat i ulice, později získává (zejména díky lidovým povídačkám) takové nadpřirozené schopnosti, že prý dokáže přeskočit celé vltavské údolí.
Pérák je popisován jako muž s pružinami na nohách, podivnou maskou a svítícíma rudýma očima. Tyto oči jsou důvodem, proč je některými lidmi ztotožňován s motýlím mužem (jde o bytost, která se objevovala v Point Pleasant ve americké Virginii a varovala před zřícením mostu). Motýlí muž však létal. Pérák pouze skákal mocnými skoky. Pérák sabotoval německé válečné hospodářství, škodil Němcům a kolaborantům, přesto se jej bály i ženy ve Vysočanech a odmítaly chodit na noční směny. (more…)
Roman Kozák. Pohádkový cyklus. Další tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Josef Polášek.
Připravilo Rádio Proglas v roce 2001 (11 x 10 min.). Premiéra 16.-26. 6. 2001 v cyklu Večerní zíváček (Rádio Proglas).
Pohádky: 1. O neposlušném semaforu, 2. O neposedné kolejnici, 3. Jak se kluci učili pískat, 4. O červeném motoráku, 5. O mašince s voňavým kouřem, 6. O ubrečené mašince a borůvkových knedlíkách, 7. O trati, co vede kolem jezera, 8. O zloději, který okrádal mašinky, 9. O bludné výhybce, 10. O srnečce a panu železničáři Mrázkovi 1, 11. O srnečce a panu železničáři Mrázkovi 2.
Stephen Leacock. Čtení na pokračování z knihy povídek a črt kanadského spisovatele, jednoho z najznámějších světových humoristů. Zvuk Ivan Kolašík, Jozef Dobák, Ĺuboš Klásek, Mária Vrancová, Alojz Janeček. Redaktor Milan Markovič. Režie Viliam Sýkora.
Účinkují Martin Huba, Darina Benešová, Stano Dančiak, Anton Mrvečka, Marián Labuda.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1981 (5 x 30 min.). Repríza 5. – 15. 2. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Lit.: Šaráková, Lucia: Príbeh služobníčky a iná kanadská literatúra. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 4. 2. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň na na Litere ponoríme hlbšie do diel kanadských autorov a autoriek. Vybrali sme pre vás prozaikov Stephena Leacocka, Lucy Maud Montgomeryovú či Margaret Atwoodovú. Veršami prispeje Alden Nowlan. Týždeň okorení píšuci biológ Farley Mowat a jeho slávna kniha Nehaňte vlka. Cez Hugha MacLennana nazrieme do diela, v ktorom sa mu podarilo definovať literárnu formu pre fenomén „kanadskosti“. A nebudú chýbať ani premiéry autorských relácií z našej „literáckej“ dielne.
Kanadské žartíky Stephena Butlera Leacocka vás budú sprevádzať celý týždeň v Čítaní na pokračovanie. Vychutnajte si poviedky a črty tohto spisovateľa, ekonóma, satirika a klasika kanadskej literatúry, ktorý tiež patrí k najznámejším svetovým humoristom. Jeho dielo je plné irónie, fantázie a chuti odhaľovať a zosmiešniť ľudské slabosti. Od roku 1947 sa v Kanade udeľuje Cena Stephena Leacocka za najlepšiu tamojšiu literárnu tvorbu. (…)
Powered by WordPress