Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 9. 2010

Bohovia a králi starého Egypta 1/5 (Bohové a králové starého Egypta, 2002)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 9:06

Vojtěch Zamarovský. Pětidílná četba vybraných částí z knihy Bohovia a králi starého Egypta. Vybrala a pro rozhlas připravila Táňa Kusá. Hudební redakce Katarína Bielčíková. Zvuk Emília Miháliková. Redakce Táňa Kusá. Režie Martin Bendík.

Účinkuje Vladimír Štefuca.

Nastudoval SRo Bratislava v roce 2002(celkem 149 min.).

Obsah: 1. Amon – 2. Eset – 3. Re – 4. Ptah – 5. Usire. (more…)

14. 9. 2010

Bulharské lidové pověsti, legendy a vyprávění 1/5 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:54

Překlad Hana Reinerová. Připravila Magdalena Boušková.  Režie Petr Adler.

Účinkují Taťjana Medvecká a Michal Pavlata.

Natočeno 2010. Premiéra 19. – 24. 9. 2010 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 5 x 15 min.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 14. – 18. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Rumena vojvodkyně. – 2. O Krali Markovi. – 3. O bojích s Turky. – 4. O silných ženách. – 5. O chytrosti a jiných vlastnostech.

Lit: anonym: Bulharské lidové pověsti… In web ČRo, září (2010). – Cit.: Bulharská lidová vyprávění sepisovali folkloristé v 50. a 60. letech 20. století, vypravěči byli středně zámožní a chudí bulharští rolníci. Důležité bylo dostatečně početné publikum, vyprávělo se při práci ve mlýně, u pastýřských ohňů, v zimě při společných svépomocných pracích. Dobří vypravěči byli vítanými hosty také v krčmách.

Bulharská lidová vypravěčská tradice je směsí slovanských a tureckých kulturních vlivů, které posunuly bulharské pohádky proti západní tradici blíže k orientální pohádce. Zajímavé – a dodnes aktuální – jsou příběhy o vztahu Bulharů k sousedním národům – Řekům, Makedoncům, Srbům, ale také cikánům a židům.

Vyprávěním bulharských lidových pohádek, legend a pověstí také připomínáme, že první bulharský stát vznikl v 7. století, od 14. do 19. století bylo Bulharsko pod tureckou nadvládou, v roce 1908 získalo opět nezávislost. Bulharská literatura se těší v současné Evropě velkému zájmu mimo jiné i proto, že její vyprávěcí postupy se inspirují lidovou tradicí země mezi Západem a Východem.

Sloup vody 1/8 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 10:32

Norbert Frýd. Četba na pokračování. Rozhlasová adaptace a režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Tomáš Šolc.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2010. Premiéra prvního dílu 15. 9. 2010 (26 min.).

Lit.: anonym: Sloup vody. In web ČRo, září 2010 (anotace). – Cit.: Režisér Miroslav Buriánek z Českého rozhlasu Plzeň pro nás připravil na osm zářijových večerů četbu z knihy Sloup vody dnes již téměř pozapomenutého autora Norberta Frýda. Osmý a tedy i poslední díl vysíláme od 22:05 hodiny na ČRo 2 – Praha.

Autor v románu zevrubně zkoumá v hlubokých až děsivých sondách životní bilanci JUDr. Miroslava Rouse, ministerského úředníka. V díle nalezneme tragický rozměr v jádru dobrého člověka, který zabředl do přizpůsobivé opatrnosti, až ztratil schopnost jednat opravdově, autenticky. Jedná se o příběh muže, který zradil sám sebe. Kniha zároveň přesvědčivě zachycuje reálie a společenskou situaci 60. let minulého století. Miroslav Buriánek, režisér a autor rozhlasové adaptace románu Sloup vody, si vybral jako interpreta textu zkušeného plzeňského herce Tomáše Šolce. (more…)

13. 9. 2010

Okresní město 1/13 (2010, 2023)

Mluvené slovo Karel Poláček: Okresní městoKarel Poláček. Četba na pokračování z románu českého spisovatele a humoristy. Připravil Jan Vlasák. Zvukový mistr Roman Špála. Natáčecí technik Daniela Sochorová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Jan Vlasák.

Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 9. 9. 2010 (27 min.). Repríza 1. dílu 20. 1. 2023 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) u příležitosti 80. narozenin Jana Vlasáka.

Vydala Radiotéka, březen 2023 (MP3, CR.ES.2023.54, celková délka 5 hod. 48 min.). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: Vlasák, Jan: Okresní město. Satirický román Karla Poláčka v podání Jana Vlasáka. In web ČRo 3 Vltava, 20. leden 2023 (článek). – Cit.: (…)  Román Okresní město je první částí nedokončené pentalogie Poláčkovy ságy maloměsta. Historie začíná v nostalgické době na přelomu prvního desetiletí století, kdy čas byl ještě věčný a plynulý a „městečko v něm podřimovalo jako kůň před stavením“.

Rodina židovského kupce pana Štědrého je ústředním bodem, odkud ironický vypravěč sleduje hemžení maloměstské společnosti s ostře vykreslenými figurkami z jednotlivých jeho vrstev. Poláčkovo Okresní město vyšlo poprvé na 99 pokračování v Lidových novinách v době od 14. ledna do 9. května 1936 a první knižní vydání se objevilo v knihkupectvích v říjnu téhož roku.

Mabinogi 1/10 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 8:15

Keltské pověsti. Překlad Jan Vilikovský. Pro rozhlas připravila Daniela Jirmanová. Mistr zvuku Hana Plecháčková. Režie Tomáš Jirman.

Čte Stanislav Šárský.

Připravila Ostrava v roce 2010. Premiéra prvního dílu 6. 9. 2010  (15 min.).

Obsah: 1. Pwyll, vládce dyvedský, část 1. – 2. Pwyll, vládce dyvedský, část 2. – 3. Pwyll, vládce dyvedský, část 3. – 4. Branwen, dcera Llyrova – 5. Mannawyddan, syn Llyrův – 6. Math, syn Mathonwyův, část 1. – 7. Math, syn Mathonwyův, část 2. (Aranrod a její syn) – 8. Math, syn Mathonwyův, část 3. (Lleu a Blodeuwedd) – 9. Sen Maxena Wlediga – 10. Setkání Lluddovo s Llevelysem.

Lit.: anonym: Mabinogi. In web ČRo, září 2012 (článek). – Cit.: V roce 1995 uvedlo Zvláštní vydání na knihkupecký trh keltské pověsti Mabinogi v překladu Jana Vilikovského a s ilustracemi Petra Štěpána. Milovníci fantasy literatury si zde přijdou opravdu na své, neboť o kouzla a čáry v pověstech o mýtických vládcích a hrdinech starověkého Walesu skutečně není nouze.

Mabinogi se spolu se severskými ságami, irskými cykly, jihoslovanskými zpěvy a další hrdinskou epikou se staly nedílnou součástí evropského kulturního dědictví. Takzvaný Mabinogion, jak zní originální název tohoto cyklu waleských pověstí, pochází z 2. pol. 11. stol. až z konce 13. stol. Základem pro vznik čtyři vyprávění Mabinogi je profesionálními vypravěči ústně tradovaná próza.

Tematicky sbírka zachycuje mytologické a hrdinské příběhy raného pohanského období, kdy keltská společenství britonských kmenů jednolitě osídlila území dnešní Anglie, Walesu a jižního Skotska. Keltové si přinesli vlastní osobitou kulturu, která v sobě obsahovala indoevropský základ společenských ideálů. Proto je konečné zpracování celého vyprávění velmi složité a prolínání vedlejších příběhů, postav, motivů a odkazů je jedním z výrazných aspektů díla.

Jméno Mabinogi označovalo pravděpodobně soubor příběhů o dětství hrdiny. Sbírka se skládá z 11 příběhů, které se dělí na čtyři větve: o Pwyllovi, vládci dyvedském, jeho krásné ženě Rhiannon a zmizení a nalezení jejich syna; o Branwen, dceři Llyrově, která se stala příčinou války s Iry; o Mannawyddanovi, synu Llyrovu; o Mathovi, synu Mathonwyho. Čtvrtá větev obsahuje historickou pověst – sen římského císaře Maxena Wlediga (Magnus Maximus, † 388) a také příběh Jak Kulhwch dostal Olwen, v němž vystupuje král Artuš jako mocný panovník i bájná bytost ovládající přírodu. Všechny větve spojuje příběh o narození, životě a smrti Pwyllova syna Pryderiho.

U nás byla kniha poprvé vydána v roce 1944 a je třeba podotknout, že Vilikovského činem patří čeština k jednomu z mála jazyků, do nichž byly tyto velšské pověsti vůbec převedeny.

12. 9. 2010

Jak se rodí muzikant 1/5 (1996)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 23:35

Miroslav Folprecht. Pětidílná četba na pokračování z muzikantských vzpomínek pozdějšího pozounisty a kontrabasisty Moravské filharmonie Olomouc.  Veselé i zadumané příběhy, odehrávající se v období druhé světové války. Redakce Jan Sulovský. Režie Vladimír Týřl.  Obnovenou premiéru připravili Michal Bureš a Jiří Vavrda.

Účinkuje Josef Bartoň.

Nastudoval ČRo Olomouc duben 1996 (celkem 147 min.). Obnovená premiéra 3., 10., 17., 24. a 31. 5. 2009 (ČRo 5 Olomouc) v cyklu Počteníčko.

Olomoucké povídky 1/3 (1994)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 23:32

Helena Lisická. Třídílná četba na pokračování. Režie Vladimír Týřl.

Účinkují Pavel Hekela, Karel Novák, Naděžda Chroboková a Marek Zahradníček.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 1994 (celkem 63 min.).

11. 9. 2010

Velké naděje 1/?? (1968?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:26

Charles Dickens. Četba na pokračování. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Vysíláno 9. 10. 1968 (Československo, 18:40 – 19:00 h.) a násl.

Faustidáda 1/5 (2000)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — rickie @ 12:05

Jonáš Záborský. Pětidílná četba na pokračování. Redakce Pavol Hudík. Zvuk Mária Vrancová, Alena Duchoňová. Režie Martin Bendík.

Účinkuje Ján Valentík.

Natočil Slovenský rozhlas v roce 2000 (2:24 hod.). Repríza 5. dílu 7. 2. 2022 (SRo 8 Rádio Litera, 18:00 – 18:29 h.).

Pozn.: Čítanie na pokračovanie z „fantastickej hrdinskej básne“ (z r. 1864), diela slovenského básnika, prozaika, dramatika, historika, novinára, kňaza a teológa. V centre je neľútostná anatómia života v slovenskom malomeste v čase vrcholenia a pádu Bachovho absolutizmu. Dej je lokalizovaný do kocúrkovskej metropoly, ktorú možno nájsť „kdekoľvek medzi Tisou a Dunajom“. Na hlavu obrátený klasický rámec satirických reminiscencií na Danteho, Rabelaisa, Swifta, Miltona, Cervantesa, Goetheho a Kollára vypĺňajú „letiace arabesky“ – mozaikové epizódy. Spojovacím článkom avantúr je postava doktora Fausta, márne bojujúceho proti mašinérii rakúskeho byrokratického aparátu a plánovitej dezorganizácii verejného života rovnako panslávmi, ako aj maďarónmi. Faustiáda je však vo svojej podstate tragickou výzvou na návrat do reality a k racionálnym princípom života. (anotace).

Lit.: Kekeliaková, Monika: Mefisto s ružou a faustiáda na slovenský spôsob – 2. časť. In web Rádio Litera, 8. 2. 2016 (článek). – Cit.:  V tomto druhom faustovskom týždni sa môžete tešiť na ďalšie kvalitné a najrozmanitejšie rozhlasové spracovania tohto nadčasového fenoménu. Čaká vás Záborského Faustiáda, rozhlasová hra Martina Kákoša Doktor Faust a rozhlasová hra Pavla Hrúza Noc s Faustom, kde sa stretnú v nočnej dišpute Faust a Paracelsus. Do poézie vás pozývame s Jánom Buzássym, budeme sa venovať jeho knihe Pani Faustová. V slovenskej literatúry zostaneme aj vďaka Tatarkovmu Démonovi súhlasu. Od Johanna Wolfganga Goetheho si budete môcť vypočuť Čarodejníkovho učňa, ale aj verše z jeho zbierky Slasť a bôľ a pásmo o autorových baladách. Esej Richarda Friedenthala odhalí čo-to zo stretnutia Goetheho a Napoleona. Zimomriavky vám navodí thrillerová poviedka Vražda na svadobnej ceste.

V Čítaní na pokračovanie vás čaká päť častí zo satirického diela Jonáša Záborského Faustiáda. „Záborského doktor Faust putuje po svete a všíma si sociálne postavenie národov, bojuje a víťazí nad obrom Puchorom, ktorý predstavuje Bachov absolutizmus.“ V diele badať inšpiráciu postavou Goetheho Fausta, ale aj danteovské motívy (pobyt hlavnej postavy v nebe, pekle a očistci) či podnety z Chalupkovho Kocúrkova. Všetky tieto literárne vplyvy sú však posunuté, často parodované, obrátené naruby a zasadené do absurdného kontextu. Stávame sa svedkami ostrej kritiky slovenskej pasivity, zadubenosti, morálneho úpadku, alkoholizmu, povier. V réžii Martina Bendika vám Záborského Faustiádu prečíta Ján Valentík. (…)

Předmluva ke knižnímu vydání :
Faustiáda. Fantastická hrdinská báseň. Vydanie tretie, lenže prvé a druhé ešte nevyšlo. 1912
(Predmluva, ktorú nikto čitať nebude; I. Obydlie a nečiny obra Puchora na Rvačári. Černokňažník Faust doznáva sa o ňom a pojíma myšlienku o jeho záhube. Básnik vzýva Umku a vyslovuje svoju radosť nad pokresťanením pohanských bohov; II. Faust vyberá sa s Towiańskym na šarkanovi do Kocúrkova; miesto toho však prichádza k bráne nebeskej, kde zazrie rozličné pamätné veci; III. Opisujú sa blaženosti nebeské a daktoré výjavy zo života blahoslavených v nebi; IV. Opisujú sa pamätnosti hradu božieho v nebi a tam držané porady; V. Výjavy v očistci a pekle; VI. Koniec cesty Towiańskeho. Šťastie i nešťastie Faustovo v Carihrade a cesta do Kocúrkova; VII. Faust pri morovej stráži. Jeho skúsenosti a zamilované príbehy na kocúrkovskom predmestí; VIII. Príchod Faustov do samého mesta Kocúrkova a do anglického parku meštanostovho; IX. Uzavretie proti panslávom, uväznenie českého spisovateľa, objavenie predsavzatia Faustovho, občerstvenie; X. Zbankrotovaný kníhkupec, patentálny farár, návšteva berničného, súdneho, slúžnovského úradu, dve paničky; XI. Shromaždenie účastinárov novín v slovenskom kasíne a márne snahy národovcov slovenských pri nich; XII. Opísanie kocúrkovských panslávov; XIII. Vyjednávanie s kalvínskym farárom, hádka o nájdenú klobásu, pamätnosti františkánskeho kláštora, návšteva panslávov; XIV. Lotrovstvo na luteránskej fare. Spoločníci Faustovi. Pasovanie tohto na rytiera, nocľah a odchod na Rvačár; XV. Slávnostné modlitby za zdar pri Faustovom podniku. Scelistvované služby božie a rozličné udalosti pri tom; XVI. Rozplašenie pidimužíkov, oslobodenie sa od psohlavcov, príchod do ohrád Puchorových na Rvačári, štúdie nad obrom a jeho premoženie; XVII. Oslepenie a konečná skaza obra Puchora; XVIII. Shony v Kocúrkove následkom zmenenej štátnej sústavy; XIX. Veliká hostina, žarty, rozprávky, telegramy, prípitky pri nej; XX. Výjavy pri osvetlení mesta, divadlo, odchod cudzozemcov.)

10. 9. 2010

Krakatit 1/?? (1968, 2010)

Karel Čapek. Připravila Božena Dostálová. Režie Jan Fuchs.

Čte Luděk Munzar.

Natočeno leden 1968. Vydal Radioservis, listopad 2010 (1 CD mp3, celkem 278 min.).

Lit.: Hnilička, Přemysl: Krakatit. In web Audioknihy, 18. 11. 2010 (sleeve-note). – Cit.: Přinášíme vám k poslechu vzácnou a vynikající nahrávku četby na pokračování z románu Karla Čapka Krakatit. Zatímco verzi z roku 1978, kterou režíroval Josef Melč a hráli v ní Jaromír Spal, Miroslav Moravec a Václav Postránecký, občas v rozhlase slýcháme, četba v režii Jana Fuchse z roku 1968 nebyla vysílána již dlouhou dobu.

Krakatit patří mezi nejznámější Čapkova díla. Zasloužila se o to především filmová adaptace z roku 1948 v režii Otakara Vávry (na remake téhož režiséra z roku 1980 s názvem Temné slunce je lépe zapomenout). O tom, že tento román nepatří mezi literární veteš minulého století, svědčí i nedávné kreativní komiksové zpracování Jana Bažanta. Vedle známé dějové linky, která se věnuje třaskavému vynálezu inženýra Prokopa (pojmenovanému podle sopky Krakatoa ležící na ostrově Anak Krakatau v Sundském průlivu mezi ostrovy Sumatra a Jáva) a která nabádá k opatrnosti při využití příliš silných a zneužitelných chemických látek, je tu i Prokopův milostný příběh. V něm hlavní hrdina, prudký až jurodivý vědec, nechává se zmítat něžným citem k venkovské Anči a láskou k tajemné, až orientální princezně Wille. Čapkovi se román psal velmi těžce. Není divu – zpracovává v něm totiž i své osobní dilema. V té době je totiž postaven před otázku, zda se oženit se svou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Lékaři ani rodina, vzhledem k jeho neutěšenému zdravotnímu stavu, nejsou této variantě nakloněni, domnívají se, že intimní život by mohl Čapkovi nenávratně uškodit. To však nestačí: spisovatel se totiž seznámí s mladičkou dívkou Věrou Hrůzovou a prožije s ní niterný vztah, který dokumentují jeho milostné dopisy, plné vášnivých slov. V roce 1923 se však Hrůzová provdá a Karlu Čapkovi tak zůstanou jen vzpomínky, několik dopisů a tajemné jméno – anagram – Zahur v románu Krakatit. Bez vašeho povšimnutí nezůstane ani pohádkový rámec, který Čapek buduje kolem tajemné princezny a její podivné kamarily v čele s Carsonem, zdánlivě legračním mužíčkem, který však usiluje o Prokopův třaskavý vynález. Je to však pohádka z dvacátého století; Prokop tu není vězněn ve středověké hladomorně, má zdánlivou volnost, ovšem pouze ve vymezených hranicích, které určuje jeho osobní strážce. Že však i toto vězení se ukáže být idylickým, poznáme v okamžiku, kdy se Prokopa zmocní mnohem nebezpečnější skupina v čele s Daimonem… Četbu z tohoto proměnlivého a sugestivního románu připravil Československý rozhlas již před více než čtyřiceti lety. Přesto to na nahrávce není znát. Luděk Munzar Čapkův text nečte – on jej sám „dramatizuje“, zcela ve stylu svého přítele a učitele Karla Högera. S hereckou bravurou dokáže vytvořit onu magicky neskutečnou rovinu Prokopových halucinačních stavů a funkčně je pak dokáže oddělovat od střízlivé reality. Hlasově výtečně odděluje jednotlivé postavy děje, s vtipem a elegancí. Váš posluchačský zájem tak udrží po celou dobu.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress