Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

9. 9. 2010

Miliónový jeep 1/13 (1990)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 17:52

Jan Novák. Četba na pokračování. Překlad Jaroslav Kořán. Pro rozhlas připravila Marie Kamenová. Režie Zdeněk Kozák

Čte František Derfler.

Nastudovalo Brno v roce 1990. Obnovená premiéra 1. dílu 13. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h).

Lit.: Vadlejchová, Ivana: Literatura na vlnách Vltavy. In Scéna 5/1991 (recenze).

Vadlejchová, Ivana - Literatura na vlnách Vltavy, 2 In Scéna 1991

Český snář 1/? (1990)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:37

Ludvík Vaculík. Režie Pavel Michal.

Čte Vladimír Volek.

Nastudoval Liberec v roce 1990.

Lit.: anonym: Český snář Ludvíka Vaculíka… In Scéna 15/1990, s. 4 (zpráva).

anonym - Český snář Ludvíka Vaculíka... In Scéna 15-1990

8. 9. 2010

Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu 1/12 (1990)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:00

Pavel Tigrid. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil Jan Halas. Hudební koláž Iva Valentová. Režie Markéta Jahodová.

Čte Josef Červinka.

Natočeno 1990. Premiéra 2. – 6. 5., 8. 5, 10. – 13. 5., 15. – 16. 5. 1990 (Praha, 21:40 h.). Repríza 16. – 27. 2. 1992 (ČRo 3 Vltava, 8:30 h.).

Lit.: Halas, Jan: Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu. In Rozhlas 18/1990 (23. 4. 1990), s. 4 (článek).
Halas, Jan - Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu. In Rozhlas 18-1990 (23. 4. 1990), s. 4 (článek).

Lit.: Boková, Marie: Od Komenského k Havlovi. In Scéna 12/1990, s. 4 (recenze).

Boková, Marie - Od Komenského k Havlovi 2 (Scéna 12-1990)

5. 9. 2010

Loučany a rok na Hané 1/4 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 17:30

Libuše Seidlová. Čtveřice čtení o tom, jak se žilo v hanácké rovině. Připravil Michal Bureš. Redakce Jan Sulovský. Hudba Richard Mlynář, hrají Jan Charfreitag (klarinet) a Vojtěch Pospíšil (klarinet). Mistr Jiří Pochvalovský (hudba) a Jiří Vavrda (slovo). Režie Michal Bureš.

Čte Jiřina Barášová.

Nastudoval ČRo Olomouc 5. 9. 2010 (9:00 – 18:00 h./R1). Premiéra 28. 9., 25. 12. 2010, 24. 4. 2011 a 5. 7. 2011 (ČRo Olomouc, 10:02 – 10:38 h.).

Obsah: 1. Podzim – 2. Zima – 3. Jaro – 4. Léto.

2. 9. 2010

Písečná kosa 1/7 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 23:20

Vladimír Körner. Četba z historického románu. Rozhlasová úprava Eva Dvořáková. Hudebně-zvuková koláž Jiří Pochvalovský. Režie  Miroslav Buriánek.

Účinkují Igor Bareš, Simona Peková a Lukáš Král.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2010. Premiéra 20. 2. – 3. 4. 2011 (ČRo Olomouc, 15:05 h.) v cyklu Počteníčko.

Lit.: {Bureš, Michal}: Vladimír Körner – Písečná kosa. In web ČRo Olomouc, únor 2011 (článek). – Cit.:  V Českém rozhlase Olomouc natočil vloni na podzim plzeňský režisér Miroslav Buriánek adaptaci románu originálního českého spisovatele Vladimíra Körnera nazvaného Písečná kosa.

Do rozhlasového tvaru je převeden temný příběh mladého adepta křižáckého řádu Alwina ze Sovince, odehrávající se ve 13. století na pozadí válek mezi křižáky a Prusy. Děj je nahlížen prizmatem autorovy pronikavé skepse vůči člověku. Alwin vystupuje jako osamělý jedinec neschopný sblížit se s druhými. Alwin je mužem hledajícím ženu a zároveň se jí děsící. Poznává na dobitém pruském území pohanskou živočišnost a přirozenost.

Oscilace mezi pohanským erosem a křesťanským Thanatem je důležitým leitmotivem celého vyprávění. Pohan nedojde k spasení, neboť dokáže žít bez Boha, ale je šťastnější než křesťan, svázaný sadami zákazů a tvrdými omezeními církevních dogmat. Pohan je svobodný v živelně radostném prožitku vitální pohlavnosti.

Hédonostický sex s pohankou Lonou vzdaluje Alwina sobě samému. Žena mu bere duši. Alwin je váben pudem zmaru a smrti, miluje ticho a potácivě tmou života dere se k spasení věčnému. Noc je slunce v rubáši tmy. Jak vlny moře smutek se přes Alwina přelévá. Vyprávění je postaveno na autorově velkém slovním bohatství a hutných větách.

Do příběhu je vtělena bytostná spisovatelova skepse vůči člověku. Není naděje pro lidstvo, je jen mechanismus stálého opakování lidského osudu, marnost nad marnost, beznaděj, nihilismus, zmar. Člověk je manipulován příkazy a stává se jejich poslušným vykonavatelem. V mezní situaci není proto schopen cokoliv ovlivnit. (…)

Citace úryvku z režisérova glosáře určeného hercům: „Musíte text sdělovat s vydrápanýma očima, jít až na jeho dřeň, hmatat jej, střemhlav se spustit do jeho hloubek. Nemudrovat, padat ke dnu významů. V mezní situaci vyjadřovat hapticky emoce makavými výchrsty slov v přesně dávkovaných syrových výrazových polohách a kontrastně k nim nasadit rovný neúčastný vypravěčský tón.“

Rovnocenným výrazovým i významovým ekvivalentem k textu je expresivně laděná hudebně zvuková ambaláž, vytvořená z reálných ruchů a hudby.

Bráška a já 1/4 (2009)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 15:59

Marie Žochová. Pro všechny zlobivé děti. Čtyřdílná četba na pokračování ze stejnojmenné knihy. Úvodní slovo Eva Lenartová.

Čte Marie Žochová.

Natočil Český rozhlas Ostrava v roce 2009 (4 x cca 25 min.). Premiéru vysílal ČRo 5 Ostrava ve dnech 13., 20., 27. 6. a 4. 7. 2009 v cyklu Podvečerní čtení.

Díly: 1. Krabička světýlek, 2. O bílém hlídacím psu Alíkovi, 3. Představení, 4. Neděle.

Pozn.: Víte, kdo je to Alík? Je to samozřejmě pes a chcete-li se s ním seznámit, pak vás zveme k poslechu sobotního Podvečerního čtení. Alík je totiž hrdinou dětského příběhu, který najdete v půvabné knížce Marie Žochové Bráška a já. Poslechněte si autorské čtení Marie Žochové. (anotace ČRo)

1. 9. 2010

Medovina s pepřem 1/10 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 21:38

Bohumila Nováková. Příběh o alkoholu. O závislosti a rozhodnutí, o lidech a pomoci. Rozhlasová úprava Pavel Kácha.  Režie Petr Mančal.

Čte Růžena Merunková.

Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 1. 9. 2010 (26 min.).

Lit.: anonym: Četba na pokračování: Bóža Mac Nováková – Medovina s pepřem (7/10) – 9.9. In web ČRo 2 Praha, srpen 2010 (anotace). – Cit.: Knížka „Medovina s pepřem“ je prolínáním zážitků z léčebny a úryvků ze života člověka závislého na alkoholu. (…)  „Tahle kniha ze mě vytryskla spontánně a až když jsem ji dokončila, měla jsem pocit, že teď teprve jsem absolvovala základní léčbu se vším všudy, protože jsem to při psaní prožívala stále dokola. Nesuďte mě, prosím, a nepočítejte chyby, psala jsem to ze srdce a od srdce a protože nejsem žádná spisovatelka, berte to jak to je,“ říká autorka knihy Bóža Mac Nováková. (anotace)

Krása země 1/7 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 21:34

Albánské pohádky a pověsti. Překlad Hana Tomková. Připravila Vladimíra Bezdíčková.   Režie Petr Mančal.

Účinkuje Jiří Ornest.

Natočeno 2010. Premiéra 30. 8. – 5. 9. 2010. Repríza 1. dílu 11. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Statečná dívka (15min.) – 2. O ruce. – 3. O dívce, která si vzala hlavu mrtvého. – 4. O zazděné ženě. Doruntina. – 5. Derviš, chlapec beze jména a král.  – 6. Řeč zvířat. – 7. Sedm bejů a žena, která se stala správcem vilájetu.

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Krása země. Albánské pohádky a pověsti. In web ČRo 3 Vltava, 12. červenec 2019 (článek). – Cit.: Výběr albánských pohádek a pověstí s postavami, které jsou v našem prostředí zcela neznámé.

Albánský folklor je velmi bohatý. Lze říci, že v minulosti do jisté míry kompenzoval domácí psanou literaturu, která neměla pro svůj rozvoj historicky příznivé podmínky. Ve většině albánských pohádek, jako ostatně ve všech pohádkách, vítězí dobro nad zlem, někdy ale též chytrost a šikovná lest. Mnohé pohádky mají motivy a postavy společné s pohádkami evropskými i mimoevropskými. Vystupují zde králové a královny, princové a princezny, vezírové, boháči i chuďasové, moudré a laskavé babičky, ale i zlé stařeny, čarodějové a čarodějnice, chytří Nastradinové, tři bratři, hadi a koně, kteří se proměňují v lidské bytosti, či vychytralé lišky.

Některé postavy albánských pohádek jsou ale v našem prostředí zcela neznámé. Ústřední postavou bývá často Krása země, což je krásná žena, ve většině případů dobrotivá a nadaná kouzelnou mocí. Opakem jsou bezvousí muži, kteří jsou ztělesněním lsti, až krutosti. Zvláštní úlohu hrají holohlaví, jejichž vada byla způsobena prašivinou; ti jsou považováni za chytré až vychytralé lidi, kteří si vědí ve všem rady. A velmi neobvyklá je veš, kterou princezna chová na čele, nebo hlava mrtvého, za niž se královská dcera provdá, a je pak odměněna, neboť hlava mrtvého se nakonec promění v krásného prince.

Výběr z albánských pohádek a pověstí uvádíme ve vltavských Stránkách na dobrou noc.

 

Letní světlo, a pak přijde noc 1/10 (2010)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 21:31

Jón Kalman Stefánsson. Četba na pokračování z románu islandského spisovatele. Překlad Helena Kadlečková. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Petr Mančal.

Účinkují Petra Špalková a Karel Dobrý.

Natočeno 2010. Premiéra prvního dílu 30. 8. 2010 (30 min.).

Lit.: anonym: Jón Kalman Stefánsson: Letní světlo, a pak přijde noc. In web ČRo, srpen 2010 (anotace). – Cit.: „Román je nádherně vřelým zřetězením příběhů islandských venkovanů. Přesvědčivě dokládá, že život někdy jako by měl na menších místech větší rozměry,“ píše se v jedné recenzi na české vydání knihy (Helena Březinová, Respekt, 34/2009).

Islandský venkov je stěžejním tématem tvorby Jona Kalmana Stefánssona. Ve vyprávění o životě jedné vesnice na západě Islandu se v románu Letní světlo, a pak přijde noc každým z příběhů ptá po smyslu bytí a směřování. Provokuje, ironizuje, ale neodpovídá. Odpověď je ponechána čtenáři či posluchači. (more…)

31. 8. 2010

Konec starých časů (1993)

Filed under: Četba na pokračování — Martin @ 13:55

Jaroslav Žák. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Jana Soprová. Režie Jan Tůma.

Účinkuje Milan Neděla.

Připravil Český rozhlas v roce 1993 pro cyklus Pokračování za pět minut (120 min.).

Pozn.: Četba ze satirického románu středoškolského profesora a spisovatele, autora známých knih Študáci a kantoři a Škola základ života a dalších humoristických a satirických próz.

V románu Konec starých časů, který zůstal v rukopise až do listopadu 1989, Jaroslav Žák bez nadsázky překročil svůj stín a vytvořil barevné, mnohovrstevné plátno, zachycující události února 1948 na malém městě. Autor precizně zachycuje nestvůrné panoptikum bolševického puče, hrůzyplný, avšak zároveň směšný karneval, absurdní hemžení doprovázející politický převrat, aniž by rezignoval na svůj vytříbený vtip a pověstný smysl pro humor. Jeho zábavná a přitom hrůzná společenská groteska se řadí k nejzajímavějším dílům svého žánru – lze ji přirovnat k Haškovu Švejkovi či Škvoreckého Zbabělcům. (anotace ČRo)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress