Jevgenij Zamjatin. Četba na pokračování. Překlad Vlasta Tafelová a Jaroslav Tafel. Připravila Květuše Nováková. Hudební spolupráce Josef Plechatý. Režie Markéta Jahodová.
Čte Marcela Vašinka.
Natočeno 1990. Premiéra 22. – 30. 3. 1990 (Praha, 21:40 – 22:10 h.).
Lit.: nov: Jevgenij Zamjatin: My. In Rozhlas 12/1990 (12. 3. 1990), s. 4 (článek).
Venjamin Kaverin. Vzpomínková próza významného sovětského mikrobiologa, který prošel pohnutou dobou stalinismu. Připravila Mirka Preussová. Režie Jaromír Ostrý.
Účinkují Ladislav Lakomý a Karel Bartoň.
Nastudovalo Brno v roce 1990. Premiéra 1. dílu 22. 3. 1990 (Praha, 19:30 – 20:00 h.).
Lit.: nk: V. Kaverin: Starší bratr. In Rozhlas 12/1990 (12. 3. 1990), s. 4 (článek).
Michal Kašpárek. Četba na pokračování. Připravila Tereza Mičiaková. Zvuk Leoš Sedláček. Režie Jiří Seydler.
Čte Petr Hradil.
Natočeno 2024. Webová premiéra 22. 7. 2024 (ČRo Rádio Wave, 1 díl cca 25-29 min.) v cyklu Audioknihy Radia Wave.
Alternativní verze názvu: Fosílie
Lit.: Sladká, Michaela: Michal Kašpárek: Fosilie. Tragikomický koncert generačních klišé v jedné audioknize. In web ČRo Radio Wave, 22. červenec 2024 (článek) – Cit.: Děda, otec, dcera. Tři generace, tři životní postoje. V ostře načrtnutyÌch situacích a vtipně podanyÌch dialozích se střetávají tři rozličné pohledy na svět. Audioknihu Fosilie v podání Petra Hradila poslouchejte do 18. srpna. Pořad obsahuje expresivní výrazy a není vhodný pro děti.
Kousavý román Michala Kašpárka se čte jako katalog mezigeneračních nedorozumění. Děda tráví důchod psaním řetězových e-mailů a stává se konspirátorskou celebritou. Otec Vladimír, počítačový expert a fanoušek vědeckého pokroku, se samostatně vypracoval ke skvěle placenému místu v technologické firmě. Rád si vypočítává, co všechno udělal pro blaho rodiny i lidstva, a vždycky mu vyjde, že na sebe může byt právem pyšný. Až do chvíle, kdy zjistí, že z jeho dcery Julie se stala ekologická aktivistka, která nekompromisně bojuje právě proti tomu, v co sám věří.
Are Kalvo. Četba na pokračování z humoristické knihy norského autora. Překlad Daniela Mrázová. Připravil Tomáš Vlček. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Izabela Schenková.
Účinkuje Petr Stach.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 31. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 10. dílu 9. 8. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Pozn.: Norsko – země úchvatné přírody, hlubokých lesů a dechberoucích horských výhledů. Oblíbený cíl turistů z celého světa. Jenže – co když se v takové zemi narodíte jako kavárenský povaleč a naprosto nechápete, co s těmi horami všichni mají? Jednou se tam musíte zkusit vydat, abyste zjistili, není-li chyba ve vás. Přece je fajn dát si do těla… nebo ne? Odpověď se pokusil najít norský komik a spisovatel Are Kalvo. (anotace)
Účinkují Martin Siničák, Aranka Lapešová, Simona Peková, Jana Štvrtecká, Drahomíra Hofmanová, Věra Zástěrová a Vladimír Hauser.
Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 1. dílu 16. 7. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. díl: Kuchař posledního cara (2. díl: Leninova kuchařka (23. díl: Ukrajinský hladomor – 4. díl: Stalinův kuchař a jeho žena – část první. Saša, Stalinův kuchař pocházel z Gruzie. Díky němu se na Stalinův stůl přenesl gruzínský jídelníček i zvyklosti. – 5. díl: Stalinův kuchař a jeho žena – část druhá – 6. díl: Pekařka v obleženém Leningradu. Tamara Andrejevna vzpomíná na to, jak si lidé za druhé světové války vypomáhali v Němci obléhaném Leningradu. Její rodina například tím, že jedla huspeninu vyrobenou z lepidla a kaviár. Když pak přišla o otce a matku měla v nemocnici, přijali ji jako pomocnou sílu v pekárně. – 7. díl: Viktor Beljajev – Kremelský kuchař – část první. Jak se stal kuchařem? A kde si uvědomil, že jím chce skutečně být? Na vojně. – 8. díl: Viktor Beljajev – Kremelský kuchař – část druhá. – 9. díl: Viktor Beljajev, Kremelský kuchař – část třetí – 10. díl: Kuchařka z Afghánistánu – část první. Nina Karpovna vypráví o tom, jak s manželem odjela do Afghánistánu v domnění, že jde o bratrskou pomoc. Nakonec pomáhala nejen v kuchyni, ale také sovětským vojákům, kterým vařila. Až si vysloužila přezdívku matka Nina. – 11. díl: Kuchařka z Afghánistánu – část druhá. – 12. díl: Pohádkový les – kuchyně v Černobylu – část první. Ve dvanáctém pokračování autor zpovídá kuchařky, kterým přikázali, aby vařily hasičům, kteří likvidovali černobylskou havárii. Nahradit měly kuchařky, které ze služby se strachem utekly. – 13. díl: Pohádkový les – kuchyně v Černobylu – část druhá. – 14. díl: Poslední večeře Sovětského svazu. Co se podávalo, když se rozhodovalo o konci Sovětského svazu? Hlavně zvěřina, protože se schůzka pořádala v loveckém zámečku v Bělověžském pralese. Hlavní chod – guláš z divočáka, kterého ulovil ukrajinský premiér. – 15. díl: Kuchyně krymských Tatarů. Poslední příběh vzpomíná na rok 1944, kdy bolševici deportovali krymské Tatary do Uzbekistánu. Právě tato země pak ovlivnila i kuchyni Tatarů.
Lit.: Blažejovská, Alena – Jiskrová, Jaroslava: Witold Szabłowski: Rusko pohledem z kuchyně. Jak budovat impérium nožem, naběračkou a vidličkou. In web ČRo Plus, 18. červenec 2024 (článek). – Cit.: Proč s posledním ruským carem zastřelili i jeho kuchaře? Měl Lenin služebnictvo? Jak přežít hladomor na Ukrajině? Kdo se staral o Stalinův jídelníček v jeho tajné dače nedaleko Moskvy? Jak dopadl kuchařův zápas s Berijou o život milované ženy? Jak přežívali hlad v Leningradu obyčejní lidé a jak věrchuška? K čemu slouží Afgháncům step plná tulipánů? Kde bral kuchař v armádě na Sibiři vitaminy? Podařilo se Sovětům zničit krymské Tatary a jejich národní kuchyni?
Witold Szabłowski se ve své zatím poslední knize Rusko pohledem z kuchyně. Jak budovat impérium nožem, naběračkou a vidličkou vypravil po stopách kuchařů, před jejichž očima a nad jejichž pokrmy se utvářely dějiny Ruska a Sovětského svazu. (…)
Text vznikal dlouho. „Dnes by napsání takové knihy nebylo možné: nepustili by mě ani do Ruska, ani do Běloruska,“ uznává Szabłowski. (more…)
Vlastimil Třešňák. Malé velké dějiny optikou věčných Ahasvérů – pana Praga a pana Moritze. Disent, exil a hledání domova v klíčovém románu české literatury dvacátého století. Pro rozhlas upravila Petra Hynčíková. Účinkuje Igor Bareš. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2024. Premiéra 18. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.
Zuzana Říhová. Psaní je pro něj jedinou možnou cestou i bytostným utrpením. Jeho byt je plný nesnesitelné živosti, pražské ulice naplněné magií a ta dívka je dost možná osud sám… Příběh Proměny Franze Kafky z rukopisu současné české autorky pro rozhlas připravila Klára Vičíková. Účinkuje Aleš Procházka. Režie Lukáš Hlavica.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 18. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava 18:30 h.) ke 100. výročí Kafkova úmrtí v cyklu Kafkovské léto.
Miloš Janoušek. Pohádková četba na pokračování z nevydaného textu z pozůstalosti. Hudba Miloš Janoušek. Zvukový mistr Peter Pištek. Hudební dramaturg Matúš Wiedermann. Dramaturgie Beata Panáková. Režie Laco Kerata.
Vypráví Jakub Rybárik.
Natočeno 2024. Premiéra 1. – 5., 8. – 12., 15. – 18. 7. 2024 (SRo Rádio Devín, 7:00 h.) v rámci pořadu Ranné ladenie k nedožitým 72. narozeninám autora.
Lit.: anonym: Albín v meste kľúčov. Rozhlasová tvorba. In web SRo Rádio Devín, 2. 7. 2024 (anotace). – Cit.: (…) Krátke, skoro minimalistické rozprávky sujetovo spojené klasickou schémou putovania a prekonávania „protivenstiev“ prinášajú originálne, vtipné, aj nonsensové motívy, ktoré upútajú nielen vnímavých malých poslucháčov, aj veľkých môžu zaujať jemnou iróniou a dať im námet na zamyslenie. Rozprávanie sprevádza hudba M. Janouška. (…)
Premiéru rozprávkového seriálu (dosiaľ nevydaného textu z pozostalosti) zaraďujeme na júl, keď si pripomíname nedožité 72.narodeniny autora. (…)
. Druhá série pověstí z olomouckého kraje. Hudební dramaturg
Čte
Nastudovala Olomouc v roce 2024. Premiéra 1. dílu 12. 8. 2024 (ČRo Olomouc, 9:10 h.) v cyklu Dobré dopoledne.
Společně s první řadou vydala Radiotéka, září 2024 (MP3, CR.SS.2024.208; celková délka 7 hod. 4 min.). Ukázka k poslechu zde.
Lit.: Bureš, Michal: Pověsti z Olomouckého kraje. In web ČRo Olomouc, 15. červenec 2024 (článek). – Cit.:
Franz Kafka. Fragmenty z cestovních deníků přibližují Kafkovu krátkou cestu do Frýdlantu a Liberce v lednu a únoru roku 1911 a delší putování s Maxem Brodem do Paříže v srpnu a září téhož roku. Překlad Věra Koubová. Připravil a hudbu kapely Kafka Band z alba Amerika vybral Petr Turek.
Natočeno 2024. Premiéra 10. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Pokračování za pět minut.
Lit.: Turek, Petr: Franz Kafka: Deníky z cest − rok 1911. Střípky ze služebních i prázdninových putování. In web ČRo 3 Vltava, 10. červenec 2024 (článek). – Cit.: Fragmenty z cestovních deníků přibližují Kafkovu krátkou cestu do Frýdlantu a Liberce v lednu a únoru roku 1911 a delší putování s Maxem Brodem do Paříže v srpnu a září téhož roku. (…)
Kafkovy první deníkové zápisky z cest se týkají jeho služební cesty do Frýdlantu (30. ledna – 6. února 1911) a do Liberce (25.-28. února 1911). V létě téhož roku podrobně zachycují Max Brod a F. Kafka své prázdninové putování po Švýcarsku, Itálii a Paříži. V Paříži přitom byli oba přátelé (spolu s Brodovým bratrem Ottou) poprvé již v říjnu 1910, z této cesty se však žádné Kafkovy zápisky nedochovaly a F. K. se kvůli náhlému onemocnění musel vrátit do Prahy dříve.
Kafkovy cestovní deníky vznikaly obvykle ve dvou fázích: během cesty si K. zapisoval krátká hesla do poznámkového bloku, které posléze buď ještě ve zbývající části cesty, nebo pak v Praze o samotě zpracoval a rozvedl. Oproti průběžně vedeným klasickým deníkům tu narážíme na extrémní zlomkovitost zápisů. Na druhé straně čtenáři těchto poznámek leckdy připadá, jako by měl před sebou jakési pohlednice, zklidněné, často vypointované obrázky.
Na první pohled se zdá, že Kafkovy cestovní deníky neobsahují na rozdíl od jeho klasických deníků žádné literární zlomky, žádné zárodky jeho literárních děl. Cestování pro takovouto činnost neskýtalo potřebný klid. I tak však tyto Kafkovy zápisky představují významný doklad prolnutí jeho života s literaturou: chvatně zapsané myšlenky často vrhají na reálný svět stejné zvláštní světlo jako Kafkova literární tvorba.
Powered by WordPress