Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Viktor Koněckij. Román sovětského spisovatele. Překlad a rozhlasová úprava Ludmila Dušková. Připravil Josef Zahradníček. Režie Jan Tůma.

Účinkují Tamara Luskačová, Libuše Vaněčková, Karel Adam, Lubomíra Sonková, Jana Janovská, Michal Plachý, Jaroslav Dufek, Josef Jurásek, Jaroslav Kuneš, Radmila Merličková, Libuše Billová.

Nastudovalo Brno v roce 1971. Premiéra 1. části 17. 11. 1971,  5. části 22. 11. 1971, 10. části 28. 11. 1971 (Třetí program, 11:00 – 11:30 h.) k Měsíci československo-sovětského přátelství. Repríza 1. dílu 11. 3. 1979 (Vltava, 11:10 – 11:35 h.), 4. dílu 31. 3. 1979 (Vltava, 20:00 h.) v cyklu 3×60 a to stereo.

Obsah: 5. Rok 1959. Nitečkin. – 6. Rok 1960. Žeňka. – 7. Rok 1961. Větočka – 8. Rok 1962. Větočka a Nitečkin. – 9. Rok 1964. Alafejev. – 10. Cosi na způsob epilogu. Rok 1966. – Různí lidé.

Pozn.: Román v novelách, nové dílo leningradského spisovatele-námořníka. V ději vystupují v uzlových situacích životního bilancování většinou muži, námořníci, životní tuláci a odvážlivci, přičemž ženské hrdinky zůstávají v pozadí, i když osudově ovlivňují život mužských postav. Příběhy začínající ve válečném Leningradě a pokračující přes léta padesátá do r. 1966. Kniha zachycující nostalgický smutek nad uplýváním času a skrývající pod lehce ironický mnádechem i události tragické.

Lit.: anonym: Sentimentální rváči. In Rozhlas 47/1971 (8. 11. 1971), s. 15 (článek).

Jakub Honner. Četba na pokračování. Rozhlasová úprava Bohuš Pastorek. Režie Karel Weinlich.

Čte Josef Větrovec.

Natočeno 1971. Premiéra (?) 8. části 22. 11. 1971 (Praha, 14:45 – 15:00 h.) v cyklu Na dobré chvilce.

David Hrbek. Četba na pokračování z knihy Dvacet zářících drahokamů. Technická spolupráce Mirka Sychrová. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Petr Kubes.

Připravil Český rozhlas Olomouc v roce 2012 (4 x 25 min.). Premiéra 5., 12., 19. a 26. 2. 2012 v cyklu Počteníčko (ČRo 5 Olomouc). Repríza 3. dílu 12. 1. 2020 (ČRo Olomouc) v cyklu Počteníčko.

Lit.: Soldán, Tomáš: David Hrbek: Zářící drahokamy. In web ČRo 5. 2. 2012 (anotace). – Cit.: David Hrbek (1968) kurátor Muzea umění Olomouc a příležitostný prozaik ve své povídkové knize Dvacet zářících drahokamů umně a přitom nevtíravě splétá předivo vzpomínek, rodinných historií a příběhů, které se možná staly a možná také nestaly. Ony drahokamy, ve skutečnosti výmluvné symboly, které Hrbkova maminka, pábitelka a zvláštní iniciátorka mnoha zážitků, kreslívá tajně po olomouckých zdech a nárožích, září svým zvláštním tlumeným světlem a připomínají dětský jazyk, kterým se spolehlivě dokážou domluvit i příslušníci rozdílných generací.

Takovým jazykem píše také David Hrbek. Jeho texty jsou prosté, výstižné a také upřímné. Hrbek v nich spojuje humor židovského zabarvení s dětskou hravostí a dává tak čtenáři nahlédnout do barevného světa jedné rodiny, ale i jednoho města a jeho okolí. I přes výraznou orientaci na postavy, jakési rodinné typy, přeznívají silně do Hrbkových povídek také místa jako nositelé příběhů – Hrbek tak nechává ožít místní část Černovír, popisuje uličky okolo kina Mír ve středu města nebo pohled z okna vojenské nemocnice na Klášterním Hradisku. Jeho postavy, více či méně zvláštní příbuzní a příslušníci jednoho rodu se vydávají na cesty za úspěchem a neúspěchem, na cesty, které končívají také smrtí. I tu Hrbek popisuje bez zbytečného patosu jako přirozenou, nutnou věc.

Antonín Zápotocký. Příběhy ze stejnojmenné knihy. Připravil redaktor Stanislav Černý. Zvuková mistryně Jitka Borkovcová. Natáčecí technik Eva Halbichová. Režie Jan Berger.

Vypráví Vladimír Šmeral.

Natáčení dokončeno 21. 6. 1971. Premiéra 3. dílu 2. 12. 1971 (Praha, 14:30 – 14:45 h.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy. Repríza 1. dílu 6. 4. 1976 (Praha, 9:35 h.), 2. dílu 8. 4. 1976 (Praha, 14:40 h.); 3. dílu 15. 4. 1976 (Praha, 14:40 h.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy.

Obsah: 1. O tom, jak v chaloupce slavili posvícení. – 2. : Jak si Barunka mezi polínky vybírala panenky. – 3. Proč se musila Barunka rozloučit s paloukem i s dětskými hrami.

Pozn.: Četba z knihy Antonína Zápotockého, která vypráví o chudém dětství jeho maminky Barbory Dolejšové.

Ludvík Uhlíř. Četba na pokračování.  Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1971 (?). Premiéra (?) 5. dílu 30. 11. 1971 (Středočeské studio, 16:30 – 17:00 h.).

Pozn.: Novela o společném úsilí velkého kolektivu lidí,účastnících se na záchranných pracech při důlním neštěstí. Příběh zároveň řeší osobní pracovní vztahy jednotlivých lidí z dolu, které se při katastrofě vyhrocují. Jsou promítány v subjektivním hodnocení vedoucího záchranné čety, Ing. Jouzy. Tyto otázky a problémy se řeší na pozadí líčení záchranných prací. (anotace)

Jurij Kazakov. Sbírka črt věnovaná krásám severské přírody a životu lidí, kteří v těchto drsných podmínkách žijí. Překlad Josef Sedlák. Připravila Jitka Korbařová.

Nastudovaly České Budějovice v roce 1971. Premiéra 1. dílu 29. 11. 1971, 5. dílu 3. 12. 1971 (Praha, 15:40 – 16:10 h).

Lit.: anonym: Severský deník Jurije Kazakova. In Československý rozhlas 49/1971, s. 15 (anotace).

Günther Krupkat. Překlad Bedřich Becher. Připravila Marie Konířová.

Nastudovaly Karlovy Vary v roce 1971(?). Premiéra (?) prvního dílu 29. 11. 1971 (Třetí program, 11:00 – 11:30 h.), posledního dílu 7. 12. 1971 (Třetí program, 11:00 – 11:30 h.).

Pozn.: Detektivní novela líčí, jak vojín, později pokrokový profesor a lékař v NSR opustil na útěku z bojiště svého raněného druha. O této události, jež trápí profesora, se dověděl kriminalista a bývalý esesák. Vydírá a nakonec zavraždí profesora. Úřady se marně chystaly, že svalí vinu na opuštěného dezertéra, později akademického malíře a snoubence profesorovy dcery.