Martin Vopěnka. Četba na pokračování pro děti. Překlad Ina Martinová. Redakce Daniela Kapitáňová. Hudební spolupráce Oldo Fiala. Zvuk Peter Hájek. Režie Milena Lukáčová.
Čte Vladimír Kobielsky.
Připravil Slovenský rozhlas pro Rozhlas a televíziu Slovenska Bratislava v roce 2012 (5 x 25 min.).
Jakub Deml. Četba na pokračování. Připravila Alena Blažejovská. Režie Petr Dufek.
Účinkují Jiří Dufek a Zdeněk Junák.
Nastudovalo Brno v roce 1992. Premiéra 5. – 10. 7. 1992. Repríza 1. dílu 20. 8. 2013 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Jakub Deml: Zapomenuté světlo. In web ČRo 20. 8. 2013 (anotace). – Cit.: Když jsem nedávno filozofovi prof. Erazimu Kohákovi řekla, že Jakub Deml v Zapomenutém světle (1934) konstatuje: „Oni to tak nemysleli, oni totiž nemysleli vůbec,“ pobaveně volal na svou anglicky mluvící manželku Dorothy, aby jí to přeložil. Jenže ouha, angličtina má zcela jiný způsob vyjádření… Zpětně jsem ale dohledala, že v knize, kterou Jaroslav Med ve své publikaci Spisovatelé ve stínu označuje za Demlův „chef d“oeuvre“, se doslova píše: „…oni to nemyslí vážně, oni to myslili jen obrazně, oni při tom nemyslili vůbec na nic!“ Čtenářská paměť je (ne)spolehlivá. Slova zapomene – ale už nikdy nezapomene smysl.
Citujme ještě Jaroslava Meda: „Zapomenuté světlo vyvolalo ve veřejnosti silné pohoršení a jen nemnoho čtenářů a literárních kritiků postřehlo jeho uměleckou velikost.“ V knize je mnoho hořkých, drsných míst. Ale jsou to místa, která člověkem při prvním čtení otřesou – a pak, když se sám dostane do (v něčem) obdobných okolností, připomene si Demlova slova jako nejpřiléhavější, byť jako ostří sekery se zatínající vyjádření situace a naší emocionální reakce.
Roman Jakobson považoval vedle Tkadlečka a díla Boženy Němcové Demlovo Zapomenuté světlo za nejtragičtější českou knihu. V čem byla pro veřejnost pohoršlivá? Med uvádí: „Především v totální upřímnosti, s níž básník vypovídal o své bolesti a zoufalství. /… / Básník se cítí proklet českým i německým národem, je odmrštěn milovanou ženou a potupen čtenáři. Jeho utrpení se stává nesnesitelné, všechny dosavadní hodnoty se zhroutily, skutečnost zdá se vyvrácena z kořenů a básník bloudí nočním Tasovem jako člověk, jehož údělem se stala marnost a zbytečnost, tak jako je zbytečné světlo lampy za bílého dne. („Není nic smutnějšího než lampa za bílého dne, kterou zapomněli zhasnout“ – takový je základní symbolický smysl „zapomenutého světla“.) „Mluví-li člověk v bolesti, mluví z cesty jako šílený král Lear“ – říká Deml, aby zdůvodnil, proč se plynulost jeho artikulace změnila ve výkřiky a vzlyky.
Hroutící se svět hodnot rozbíjí i poslední jistoty literární, zbývá jen jazyk jako poslední útočiště před zalknutím se němou bolestí. A protože jazyk není jen výrazem našeho myšlení, ale odráží se v něm i naše tělesnost, nemohl Deml v proudu řeči utajit před čtenářem ani to, čím trpěly jeho smysly, ponížené a uražené odmítnutou láskou. V lásce se stával člověkem vydaným sobě samému napospas, který zapomněl, že je také knězem. A právě zde stojíme před dalším důležitým klíčem k pochopení Demlova díla. Je to konflikt mezi básníkovou smyslovostí a jeho kněžstvím; v Zapomenutém světle tento konflikt vrcholí a dotýká se samých kořenů Demlovy křesťanské víry.“
Leoš Šimánek. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil Pavel Krejčí. Zvuk Tomáš Dražek. Režie Pavel Krejčí.
Čte Vladimír Čech.
Nastudoval ČRo Hradec Králové. Premiéra 19. – 23. 3. 2012 (5 x 25 min.). Repríza 1. dílu 29. 1. 2023 (ČRo Hradec Králové, 18:13 h.) v cyklu Na hradecké nedělní vlně .
Obsah: 1. díl: Neobvyklá svatební cesta. Návrat do kanadského domova (2. díl: Losík pacientem. Les v plamenech (
Lit.: baj – Krejčí, Pavel: Na kanadském severu aneb Zpátky do divočiny. Četba na pokračování z knihy Leoše Šimánka. In web ČRo Hradec Králové, 5. únor 2023 (článek). – Cit.: Po letech strávených v kanadských horách Mackenzie se cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek do svého domova v divočině vrátil s novomanželkou Lenkou a synem Jakubem. Skoro celý rok žili ve vlastnoručně postaveném srubu naprosto odloučeni od okolního světa, obklopeni horami a lesy, 200 kilometrů od nejbližšího lidského obydlí.
Jejich jedinými sousedy byla divoká zvířata, se kterými nebylo jednoduché se sžít. Museli je však akceptovat a snažili se je tolerovat. Panenská severská příroda je obdarovala zážitky všeho druhu, jak překrásnými, tak i dramatickými. Po horkém létě s lesními požáry přišla krutá zima s teplotami, které klesaly až na 50 stupňů pod nulou.
Se záludnostmi při pobytu v divočině měl Leoš Šimánek dlouholeté zkušenosti, které byly pro přežití v ní nezbytně nutné. Probouzející se jaro znamenalo pro Šimánkovi návrat do civilizace, aby mohli připravovat plánovanou expedici podél pobřeží Pacifiku na Aljašce. (…)
Jan Kjaerstad. Četba na pokračování. Z norského originálu přeložila Daniela Zounková. Připravil Ivan Němec. Režie Hana Mikolášková.
Účinkuje Ivana Plíhalová.
Připravilo Brno v roce 2012. Premiéra prvního dílu 19. 3. 2012 (30 min.).
Pozn.: Hlavní postava, svérázná žena jménem Cecilia, je grafička a sní o tom, že se jí podaří vytvořit speciální font písma, který bude schopen zachytit nejen význam slov, ale i emoce. V drobné dopravní nehodě jí život zachrání neznámý muž, na jehož ruce zahlédne prsten s písmenem A. Posedlost tvarem písmen se postupně mění v posedlost láskou k tomuto muži. Identita muže se odhaluje postupně, částečně v příbězích, které vypráví. Cecilia se s Arthurem postupně sblíží, prožívají intenzivní vztah, který je však stále jakoby zahalen rouškou tajemství. Cecilia o Arthurovi napíše román zachycující jeho neuvěřitelnou životní pouť. On to však nepochopí jako dar z lásky, nýbrž jako zradu. Cecilia jeho lásku ztratí – ovšem nakonec se jí podaří zachránit mu život (pomocí svého příběhu? své lásky? svého jedinečného fontu?) (anotace)
Josef Štolba. Výběr z cestopisných črt připravil a komentuje Robert Novotný.
Účinkuje Petr Nárožný.
Natočeno 2012. Premiéra 19. – 23. 3. 2012 (5 x 10 min).
Karel Poláček. Z prózy spisovatele a žurnalisty, která s podtitulem Satirické romaneto vycházela v roce 1922 na pokračování v Lidových novinách. Připravil Jiří Vondráček. Zvukový mistr Miloš Kot. Natáčecí technik Daniela Sochorová. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Arnošt Goldflam.
Natočeno 2012. Premiéra 1. dílu 16. 3. 2012 (ČRo 3 Vltava, 23:00 – 23:15 h.; 15 min.).
Vydala Radiotéka, prosinec 2025 (MP3, CR.ES.2025.307). Ukázky k poslechu zde.
Milan Švihálek. Příběh mořeplavce a cestovatele Richarda Konkolského, kterého roku 1975 osud nedobrovolně zavál na Ostrov Svaté Heleny. Pro rozhlas připravila Eva Lenartová. Hudební spolupráce Václav Bělohlavý. Režie Michal Bureš.
Čte Miroslav Rataj.
Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2011. Premiéra 12. – 16. 3. 2012 (25 min.). Repríza 7. – 11. 1. 2019 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Čtení na pokračování.; od 30. 6. 2019 (ČRo Olomouc, vždy neděle od 18:04 hod.) v cyklu Počteníčko; 23. – 27. 6. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Lit.: anonym (= Lenartová, Eva): Od 12. března nabídneme Dobrodružství na konci světa Milana Švihálka a Richarda Konkolského. In web ČRo, březen 2012 (anotace). – Cit.: Encyklopedie uvádí, že ostrov Svaté Heleny je od nejbližší pevniny vzdálený 1930 km a žije na něm 7367 obyvatel. Sotva si lze tedy představit odlehlejší kout světa. V roce 1975 na Svaté Heleně nedobrovolně zakotvil nejznámější český mořeplavec Richard Konkolski, který tehdy dokončoval tříletou plavbu kolem světa. Sedmimetrová loď Niké, kterou začal vlastníma rukama stavět ve sklepě bohumínského paneláku, měla už v té době za sebou Atlantický, Tichý i Indický oceán. Na širém moři však došlo k vážné nehodě, při níž mořeplavec málem přišel o život a na ostrově byl nucen vyhledat lékařskou pomoc.
O tom všem Richard Konkolski vypráví v cestopise Setkání se Svatou Helenou. Pětidílnou Četbu na pokračování inspirovanou tímto svazkem a pojmenovanou Dobrodružství na konci světa pro rozhlas připravil Milan Švihálek.
Jaromíra Kolárová. Četba na pokračování. Hudební improvizace na flétnu Štěpán Žilka. Dramaturgie Kopecká. Režie Petr Adler.
Účinkuje Dana Medřická.
Natočeno v roce 1978 (6 x 30 min.). Premiéra 3. dílu 11. 6. 1978 (Praha, 10:30 – 11:00 h.; 28 min.).
Vydala Radiotéka, leden 2019 (MP3).
Pozn.: Próza s výrazně autobiografickými rysy, v níž se autorka dívá očima dítěte na život dělnické rodiny na pražském předměstí v době první republiky. Kniha byla poprvé vydána v roce 1977.
Autorka se proslavila především svými scénáři k filmům Holky z porcelánu, Léto s kovbojem, Zastihla mě noc, Dívka s mušlí, a dalšími. Řada dalších jejích próz byla zpracována i Československou a Českou televizí.
Obsah: 1. Štěstí na podmínku – 2. Noví přátelé – 3. Bez maminky – 4. Bráška se vrací – 5. Návrat do rajské zahrady – 6. Sbohem, náš malý, maličký světe.
Richard Halliburton. Reportáže z toulek Latinskou Amerikou z pera slavného amerického cestovatele a dobrodruha. Pořad připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.
Účinkuje Zdeněk Rohlíček.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2012. Premiéra 5. 3. 2012 (22 min.).
Pär Lagerkvist. Četba na pokračování. Překlad Dagmar Chvojková-Pallasová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Tomáš Vondrovic.
Účinkuje Ivan Trojan.
Natočeno 2011. Premiéra prvního dílu 3. 4. 2012 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 10. 4. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19:30 h).
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Barabáš. In Čtvrtletník Klubu Vltava 1/2012, s. 22 (článek). – Cit.: Pär Lagerkvist (1891-1974) patří mezi ústřední autory poválečné švédské literatury. Jeho rané dílo vneslo do švédské literatury nové myšlenky a způsoby literárního ztvárnění. O novátorských uměleckých postupech psal i teoretické práce. Když se v roce 1913 seznámil v Paříži se soudobým vývojem v umění, vydal esej Slovesné a výtvarné umění, v němž obhajuje zejména kubismus. Text je považován za první modernistický manifest ve Švédsku. Nebyl ovšem velký experimentátor formální, jeho modernismus spočívá ve výrazně metaforickém a symbolickém jazyce. (more…)
Powered by WordPress