Otto Wichterle. Četba na pokračování. Připravil Ivo Budil. Dramaturg Jiří Vondráček. Zvukový mistr Jiří Fuhrman. Režie Michal Pavlík.
Účinkuje Petr Adler.
Natočeno 1993. Repríza 30. 12. 2013 – 2. 1. 2014 (ČRo Vltava, 11:30 h.); 20. – 22. 12. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Možná jde o vybrané kapitoly z delší četby na pokračování (1. z těchto 3 dílů totiž začíná kapitolou Vysoká škola).
Pozn. 2: Vzpomínky jednoho z nejvýznamnějších představitelů české vědy 20. století (1913-1998) jsou svérázným svědectvím o nekonečném zápase, který musel člověk s tvůrčím přístupem k životu v nelehkém století střídajících se totalit svádět se státní mocí. Prof. ing. dr. techn. Otto Wichterle, DrSc., Dr. h. c. mult., byl chemikem světového významu (mimo jiné vynalezl silon a měkké kontaktní čočky), ale také „velkým občanem této země,“ jak napsal jeden z jeho žáků Pavel Kratochvíl. „Celý svůj život bránil zdravý lidský rozum, lidskou slušnost a toleranci proti zneužívání moci totalitním státem. Za tyto své postoje byl pronásledován. Za války to bylo věznění gestapem, koncem padesátých let nucený odchod z vysoké školy, za normalizace odvolání z funkce ředitele ústavu, zákaz výjezdu do zahraničí a šikanování ze strany Státní bezpečnosti a normalizačních představitelů Akademie a ústavu.“ (anotace)
Lit.: Štanclová, Růžena – Blažejovská, Alena: Od silonu ke kontaktním čočkám s komunisty za zády. Český vynálezce Otto Wichterle: Vzpomínky. In web ČRo Plus, 20. prosinec 2021 (článek+ nahrávka k poslechu) – Cit.: Před šedesáti lety vyrobil Otto Wichterle prototyp svého stroje výrobu kontaktních čoček. „Na Štědrý den odpoledne jsem merkurovou aparaturu uvedl do chodu a odlil prvé čtyři čočky,“ uvádí ve svých Vzpomínkách. Život, úspěchy a také karamboly dějin v příběhu výjimečného vědce a vynálezce si můžete připomenout v Radioknize.
Otto Wichterle, český vědec, vynálezce, zakladatel makromolekulární organické chemie a profesor, se narodil 27. října 1913 v Prostějově do rodiny úspěšného podnikatele Karla Wichterleho, který byl spolumajitelem firmy Wikov, vyrábějící zemědělské stroje, založené Ottovým dědečkem Františkem. (…)
Jako šestiletý kluk Otto málem utonul, což mělo za následek neustupující horečky. Lékaři rodině nedávali žádné šance na jeho uzdravení. Opak by ale pravdou, Otto se uzdravil, dohnal učivo a v roce 1921 nastoupil v obecní škole rovnou do páté třídy. (…)