Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 5. 2014

Johanka z parku 1/10 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:45

Ivona Březinová. Četba na pokračování pro mládež. Režie Jaroslav Kodeš.

Vypráví Milena Steinmasslová.

Natočeno 2014 (10 x 10 min.). Premiéra 12.-16., 19.-23. 5. 2014 v pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha). Repríza 12.-16., 19.-23. 9. 2016 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior).

Obsah: 1. Rodina Mahdalíkova se představuje aneb Babička na koloběžce. – 2. Noc padajících tašek aneb Babička prchá na kolečkových bruslích. – 3. Zjevení sádrového trpaslíka aneb Jak dostat babičku z borovice. – 4. Magické předměty aneb Přivolávání Johanky. – 5. Schody z vrcholku stromu aneb Kam zmizela Olda. – 6. Bernardýn v autě aneb Maminka ozbrojená kuchyňským válečkem. – 7. Podivné noční ťukání aneb Tajemství staré truhly. – 8. Knoflík prapradědečka Mojmíra aneb Když podrbete draka. – 9. Pátrací akce v parku aneb Když byl táta mimino. – 10. Honička za pachatelem aneb Sliby se mají plnit.

Pozn.: Starostlivá maminka, vášnivá luštitelka sudoku a křížovek, která sem tam připálí jídlo, tatínek, dopravní policista usínající při televizních detektivkách, dvanáctiletý Miloš, o rok mladší Leoš a sedmiletá Oldřiška. A babička Hermína, kterou je možné zahlédnout zásadně v koupací čepici na kolečkových bruslích, na koloběžce či šplhající v parku na stromy. Je to právě ona, kdo roztočí vír podivných událostí, které třem sourozencům nedávají spát. Připadá vám tahle rodina trochu praštěná? A to ještě neznáte prapradědečka Mojmíra, který sice už mnoho let nežije, ale občas o sobě dává vědět bouřlivým větrem a shazováním tří stejných tašek z neopravitelné střechy. Zdá se, že všechno souvisí s dávno ztraceným knoflíkem z prapradědečkova kabátu. Podaří se sourozencům za pomoci tajemné Johanky z parku vyřešit rodinné záhady?  (vydavatelská anotace)

Osudy – Graham Melville-Mason 1/5 (2014)

Filed under: Četba na pokračování,Radiodokument — Premek @ 11:44

Rozhlasové vzpomínání britského muzikologa, znalce a příznivce české hudby, organizátora britského hudebního života, patrona Britské Dvořákovy společnosti pro českou a slovenskou hudbu. Z vlastního překladu připravil Petr Veber. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Josef Somr.

Natočeno 2014. Premiéra 12. – 16. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 5 x 30 min) v cyklu Rok české hudby.

Lit.: Veber, Petr: Osudy Grahama Melvilla-Masona. In web ČRo 3 Vltava, květen 2014 (článek). – Cit.: Britský muzikolog, znalec a příznivec české hudby vzpomíná na hudební dění v Anglii i v Praze.  (…) Česká hudba má v Británii řadu příznivců a milovníků. Desítky znalců, nadšenců, sympatizantů i odborníků jsou aktivní v Britské Dvořákově společnosti pro českou a slovenskou hudbu. Jeden z nich však vyniká po léta nad ostatními – Graham Melville-Mason, hudebník, muzikolog, publicista a organizátor hudebního života, v roce 2013 osmdesátiletý. 

Jeho vzpomínky na hudební dění v Anglii i v Praze včetně zážitků z cest za železnou oponu, zaznamenané na sklonku loňského roku u něj doma v severní Anglii, zaznívají na stanici Vltava v českém překladu v pořadu Osudy v týdnu od 12. května, v prvním týdnu letošního hudebního festivalu Pražské jaro.  

Graham Melville-Mason po léta stojí nenápadně za mnohými případy uvedení děl českých autorů nebo za hostováním českých hudebníků – sólistů, komorních souborů a dirigentů – na britských ostrovech. (more…)

11. 5. 2014

Melón sa vždy smeje 1/5 (Meloun se vždy směje, 2014)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 12:24

Dušan Dušek. Četba na pokračování. Hudební dramaturgie Ĺudmila Hodulíková. Zvuk Andrej Klimits. Redakce Zuzana Belková. Režie Laco Kerata.

Účinkuje Přemysl Boublík.

Připravil Slovenský rozhlas pro RTVS v roce 2014 (5 x 30 min.). Premiéra 5.-9. 5. 2014 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín, 13:00-13:30).

Diego a Frida 1/8 (2011)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 10:37

Jean-Marie Gustave le Clézio. Četba na pokračování z biografie o mexickém umělci Diegu Riverovi a malířce Fridě Kahlo. Překlad Vladimíra Komorovská. Redakce Ivana Jachymová. Výběr hudby Alexander Berta. Zvuk Peter Krajčovič. Režie Peter Vilhan.

Čte Marián Prevendarčík.

Připravil Slovenský rozhlas pro RTVS v roce 2011 (8 x 30 min.). Repríza 7. – 13. 6. 2021 (SRo Rádio Litera).

Pozn: „Diego prvý raz uzrel Fridu v roku 1923, keď začal pracovať na freskách, ktoré objednalo Ministerio de Educación. Táto epizóda zvrátila celý jeho život a zasiahla do Fridinej existencie ako najzávažnejší okamih. S údivom sa zahľadel na desať – dvanásťročnú žabu (v skutočnosti mala pätnásť), oblečenú v školskej rovnošate, a predsa celkom odlišnú od ostatných. Vyzerala vznešene a sebavedome, úplne nezvyčajne, z očí jej šľahal zvláštny plameň…“ (anotace)

 

9. 5. 2014

Za chlebem do světa – paměti světáka Vojtěcha Hrubého z Milejovic 1/5 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:36

Josef Režný. Vzpomínky na zážitky z cest s cirkusovou kapelou, setkání s Gustavem Frištenským i život v Pošumaví v první polovině 20. století. Režie Lubomír Luboš Koníř.

Čte Michal Pavlata.

Připravily České Budějovice v roce 2014. Premiéra 1. dílu 8. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Bílá paní z ghetta 1/3 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 13:14

Vlastimil Artur Polák. Četba na pokračování z nově objevených legend a příběhů z úsovského ghetta (jednoho z nejvýznamnějších na Moravě), které zaznamenal jeden z posledních německy píšících moravských spisovatelů, jehož život se uzavřel roku 1990. Připravila Karolína Opatřilová. Překlad Olga Poláková. Dramaturg Michal Bureš. Redaktor Jan Sulovský. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Použitá hudba P.W. Fischer-Waldstein (Kinneret), Nachum Heiman (Caravan) a anonym (Jiddischer Fidler). Režie Michal Bureš.

Čte Stanislav Šárský.

Nastudoval ČRo Olomouc 5. – 7. 5. 2014 ( R2+Pl/ČRoOL). Premiéra 1. dílu 10. 5. 2014 (ČRo Olomouc, 18,04-18,30 h.) v cyklu Setkání s literaturou. Repríza 25., 26. a 27. 12. 2025 (ČRo Olomouc, 15:04 h.).

Pozn.: Když byl autor (1914-1990), vnuk rabína malý, vyprávěli mu otec a devadesátiletá teta pověsti svého lidu a starobylé židovské obce v Úsově. Na stáří se k nim poslední německožidovský básník v českých zemích vrátil, porovnal je s prameny a ve spolupráci s manželkou sepsal. Objevují se zde anekdotické příběhy, kolorované jazykovými zvláštnostmi, lidé sužovaní utrpením, legendy o obětech panské zvůle a konfliktech v lidech i mezi nimi a také židovská mystika.  

Dnes se v Setkání s literaturou v premiéře poprvé zaposloucháme do nově objevených legend a příběhů z úsovského ghetta. Možná nevíte, že bylo ve svém době jedním z nejvýznamnějších na Moravě. Pod názvem „Bílá paní z ghetta“ tyto příběhy zaznamenal jeden z posledních německy píšících moravských spisovatelů Vlastimil Artur Polák, jehož život se uzavřel tady u nás v Olomouci roku 1990. (anotace)

Rozmarná léta Jiřího Menzela (2014)

Jiří Menzel čte vybrané kapitoly ze své autobiografie vydané v roce 2013. Použitá hudba Jiří Šust. Výběr a sestava Jiří Menzel, Robert Tamchyna. Režie Robert Tamchyna.

Natočeno 2014. Vydal Radioservis, květen 2014 (1 CD mp3, celkem 4 hod. 3 min.).

Český rozhlas odvysílal z této nahrávky vybrané kapitoly jako pětidílný seriál. Premiéra 4. – 8. 8. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 5 x 29 min.). Repríza 20. – 24. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Osudy.

Obsah: 1. Ostře sledované vlaky. – 2. Rozmarné léto. – 3. Oscar – 4. Postřižiny – 5. Vesničko má středisková + Konec starých časů.

Pozn.: Jiří Menzel vzpomíná na dětství, studia na FAMU a na setkání s Otakarem Vávrou, Věrou Chytilovou, Bohumilem Hrabalem, Rudolfem Hrušínským nebo Zdeňkem Svěrákem. Očima vzpomínek oscarového režiséra poznáte některé významné a dramatické události v historii naší země a především nahlédnete do zákulisí vzniku filmů: Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, Postřižiny nebo Vesničko má středisková. Charakteristický Menzelův hlas je intimním vypravěčem příběhů vlastního života a obrazů filmového scénáře. CD mp3 doplňují ukázky z filmové hudby Jiřího Šusta, tak jak ji známe z Menzelových filmů. (anotace)

Obsah:  Úvod – Dětství – FAMU – Ostře sledované vlaky – Rozmarné léto -Rudolf Hrušínský – Oscar – Srpen 1968 – Postřižiny – Vesničko má středisková – Konec starých časů.
Pozn.: Prezentace CD Rozmarná léta Jiřího Menzela proběhla za účasti Jiřího Menzela a Roberta Tamchyny (ČRo), na Světě knihy v neděli 18. 5. 2014 od 11 hod. v Autorském sále. Od 12 hod. proběhla autogramiáda Jiřího Menzela na stánku Radioservisu (na pozici L 813).

Když si člověk uvědomí, že všichni kolem něj jsou mladší než on, a že se tak ocitl v kategorii „dříve narozených“, začne z toho blbnout. Do současných prožitků se mu neustále pletou vzpomínky a své bližní otravuje srovnáváním toho, co je, s tím, co bylo. Unavený mozek mu milosrdně vymazává z paměti to nedobré, zůstávají vzpomínky příjemnější a z toho pak usuzuje, že běh světa je čím dál tím horší. Pokud se vám bude chvílemi zdát můj text pesimistický, neberte ho prosím příliš vážně. Je přirozený a postihne asi každého, kdo nechce tlumočit jen to, co se od něho očekává…

Jiří Menzel

Při čtení vzpomínek Jiřího Menzela jsem mezi řádky slyšel jeho charakteristický, neškolený hlas. Bavil jsem se představou, jak by asi popisoval tatínkovu nepraktičnost a maminčin smysl pro pořádek, jak by posluchačům přiblížil slavnou „razítkovací scénu“ z Ostře sledovaných vlaků, jak by vzpomínal na Bohumila Hrabala, Věru Chytilovou nebo Rudolfa Hrušínského… Jsem rád, že Jiří Menzel nabídku k natáčení přijal, i když od začátku přiznával obavy, zda jeho hlas není nudný a nezajímavý. Ale kdo jiný může být autentickým vypravěčem příběhů vlastního života? Ať se vám tedy autorské čtení poslouchá pěkně a volně, tak jako se čtou věty v Menzelově knížce.

Robert Tamchyna

Lit.: Kamberský, Jakub: Rozmarné vzpomínání. In Týdeník Rozhlas 31/2014 (recenze na CD). – Cit.: S původními audioknihami se v posledních letech doslova roztrhl pytel. I Radioservis si uvědomuje, že chce-li udržet krok s trendy, které ve vydávání audioknih panují, musí přijít s něčím původním.

A letos se tak v notné míře děje. Vedle osvědčených, kvalitních a poslechem rozhlasu ověřených látek jsme se tak dočkali nastudování Hrabalovy novely Bambini di Praga, nové dramatizace Vachkovy Zlé minuty a čtení z autobiografie Jiřího Menzela Rozmarná léta v autorské interpretaci.
Čtyřhodinové vyprávění ve formátu mp3 vydal Radioservis v květnu, nahrávka byla pokřtěna na veletrhu Svět knihy. Dramaturg a režisér nahrávky Robert Tamchyna měl šťastný nápad, když zariskoval a nechal vzpomínky načíst samotným Jiřím Menzelem. Přes obavy obou aktérů, hlavně pak pana režiséra, který v bookletu připouští, že jeho neškolený projev by mohl nudit, to bylo šťastné řešení. Souhlasím s Robertem Tamchynou, že díky autorské interpretaci se vyprávění stává autentičtějším.
Velmi si považuji Menzelovy filmové tvorby, ale přiznám se, že ovlivněn různými mediálními výstupy jsem pana režiséra vnímal spíše jako poněkud nabubřelého morouse. Díky četbě jsem musel, a rád, změnit svůj postoj. Text je napsán velmi čtivě, i ze samotného přednesu je cítit obrovská pokora vůči rodičům, divákům, ale i mnoha osobnostem, které měly na Jiřího Menzela vliv. S vděčností vzpomíná na pedagoga z FAMU, režiséra Otakara Vávru, na osudová setkání s Bohumilem Hrabalem, na Rudolfa Hrušínského a mnohé další. Člověka potěší i zdánlivé drobnosti: ve vzpomínkách na dětství zazní poznámka, že „rozhlas vysílal spisovně“…
Vypravěč líčí jisté události v životě mnohdy tak poutavě, že posluchače doslova vtahuje do vzpomínaných dějů. Přispívá k tomu i tím, že politické dění popisuje z pohledu svého tehdejšího věku a svých zkušeností.
Menzel je velmi otevřený, na některé svoje filmy je po právu hrdý, za některé se stydí, na jednom místě s pokorou přiznává Zdeňku Svěrákovi notný podíl na filmu Vesničko má středisková. Posluchači se dozví řadu známých, ale i neznámých podrobností o vzniku zásadních filmů, ale i o zákulisí předávání Oscara, čnebo se blíže seznámí s režisérovými názory na politické dění kolem roku 1968.
Poslech rychle uteče, a chtělo by se poslouchat dále. Třeba bychom se dozvěděli, co provázelo zákazy Skřivánků na niti, co z toho pro Menzela vyplynulo, případně jak se dnes staví k filmu Kdo hledá zlaté dno, kterým se „vykoupil“ tehdejší moci. O těchto věcech tu padnou jen drobné zmínky. Nicméně i v tom tkví kouzlo rozhlasových četeb, které bývají často kráceny, upravovány. Mohou se totiž stát lákadlem k přečtení celé knihy.
Nutno ještě dodat, že vzpomínky zahrnují období od dětství až po film Konec starých časů, tedy rok 1989. Byť nutně muselo dojít ke krácení, text je kompaktní a umožní nám průlet přes dětství, studia na FAMU, první celovečerní film Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, udělení Oscara, srpen 1968, Postřižiny, Vesničku, až k zmíněnému Konci starých časů. Vyprávění rámuje citlivě zvolená filmová hudba Jiřího Šusta, který skládal hudbu k Menzelovým filmům.

 

7. 5. 2014

Wirth versus stát 1/5 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 13:13

Petr Ritter.  Četba na pokračování o jedné olomoucké (nejen) restituční kauze. Připravil  Jan Sulovský. Dramaturg Michal Bureš. Redaktorka Zuzana Vojtíšková. Zvukový mistr Jiří Vavrda. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Použitá hudba Johnny Hawksworth (Back Alley Blues). Režie Michal Bureš.

Čte Igor Bareš.

Nastudoval ČRo Olomouc 30. 4. – 3. 5. 2014 (R2+Pl/ČRoOL). Premiéra 12. – 16. 5. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 31. 3. – 4. 4. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.:  Dnes se poprvé zaposloucháme do pětidílné četby na pokračování odehrávající se v současné Olomouci. Jejím autorem a hrdinou v jedné osobě je olomoucký právník Petr Ritter, který si za inspirační zdroj vybral jeden ze svých případů. Přidal k němu nezbytnou dávku humoru, sebeironie, autorské licence a nadhledu, a vznikl příběh nazvaný „Wirth versus stát“, který tímto otvíráme. (anotace)

Lit.: anonym: Petr Ritter: Wirth versus stát. In web ČRo 2 Praha, květen 2014 (článek). – Cit.:  Román olomouckého právníka, spisovatele a scenáristy Petra Rittera se točí kolem restitucí. Wirth je šarmantní a úspěšný advokát. Stát má majetek po jeho židovských předcích. Spor o restituci se táhne už 14 let. Tradiční polistopadová realita.

S každým návratem k osudům Wirthových předků se vrací i známé kapitoly našich dějin 20. století: obě ničivé světové války, období budování socialismu, pražské jaro a po něm okupace vojsky Varšavské smlouvy, následná normalizace a sametová revoluce.

Jak obtížná je u nás pořád vymahatelnost práva?

Známý olomoucký právník, spisovatel a scenárista Petr Ritter (*1950) je zkušeným autorem, který napsal některá díla společně se svým kolegou z advokátní kanceláře Zdeňkem Šťastným. Několik se jich dočkalo i televizního zpracování.
Petr Ritter čerpá témata z celoživotní advokátní praxe. Je to prostředí atraktivní, hýřící konflikty, umožňující rozehrát pestrou paletu lidských osudů.

Téma restitucí je bezesporu žhavým problémem polistopadové doby. Právník a spisovatel Petr Ritter umně rozplétá nitky svého příběhu, aby dokázal, jak obtížná je u nás dosud vymahatelnost práva. S tím, jak se vrací k osudům svých předků, defilují před námi známé kapitoly našich dějin dvacátého století: obě ničivé světové války, období budování socialismu, pražské jaro a po něm okupace vojsky Varšavské smlouvy, následná normalizace a sametová revoluce. Tyto kapitoly jsou zároveň mezníky životů Wirthových nejbližších. 

Lit.: anonym: SERIÁL. Petr Ritter: Wirth versus stát. In web ČRo Plus,  3. duben 2019 (článek). – Cit.:  Četba na pokračování na motivy románu Petra Rittera o peripetiích české justice.

Autor už vydal několik úspěšných románů a povídek inspirovaných advokátní praxí. Ritter je sám právníkem, román je tedy bohatý na zevrubné popsání celého soudního procesu. Nevyhýbá se ani zachycení širšího historického kontextu. Svým typickým ironickým tónem popisuje minulost i současnost.

Hlavní postavou románu je úspěšný a zejména charismatický právník Petr Wirth, který před bezmála 14 lety podal žalobu proti městu ve věci restitučního nároku. Wirth v tomto nesmyslně dlouhém soudním procesu usiluje o navrácení továrny na cukrovinky a zelnárny – majetku, který byl jeho předkům zestátněn.

Jak se ukazuje, nebojuje ani tak proti městu, jako spíše proti předpojaté soudkyni Nebeské. Příběh se ovšem neodehrává pouze v soudní síni, ale nahlíží i do soukromého života hlavní postavy. Vzdá se město nespravedlivě nabytého majetku? A nakolik je české soudnictví zkostnatělé?

6. 5. 2014

Balada o pilotovi 1/5 (2014, 2017)

Jiří Stránský. Četba na pokračování. Připravila Jitka Škápíková. Režie Luboš Koníř.

Čte Luděk Munzar.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2014. Premiéra 5. – 9. 5. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:05 h.;  5 x 22 min).

Vydal Tebenas a Radioservis, březen 2017 (2 CD, TBN016-2; EAN   8594177770160).

Pozn.: Ve své vlastní rodině našel Jiří Stránský dramatický příběh českého letce, který za druhé světové války sloužil u britské RAF. Teprve po dlouhých letech se podařilo odkrýt tajemství jeho záhadné smrti v roce 1946 v troskách dopravního letadla. (anotace)

Lit.: anonym: Jiří Stránský: Balada o pilotovi (1/5). In web ČRo 2 Praha, květen 2014 (anotace). – Cit.: Autentický příběh z druhé světové války vznikl na základě archivních materiálů a rodinných vzpomínek.  Českého letce, který za druhé světové války působil u RAF, našel spisovatel Jiří Stránský ve vlastní rodině.  Jeho žena byla totiž dcerou pilota Karla Balíka. Ten se v roce 1946 stal obětí nehody inscenované sovětskou tajnou službou.  Stránský použil tento dramatický příběh jako základ svého románu, který vám teď Dvojka přináší v četbě na pokračování.  (…)

Co nebude v dějepise 1/13 (2014)

Bedřich Golombek. Četba na pokračování ze stejnojmenné knihy z roku 1945, v níž se autor vrací k bezprostředním válečným zážitkům. Připravil Petr Adler. Zvukový mistr Roman Špála. Hudební spolupráce a režie Petr Adler.

Účinkuje Stanislav Oubram.

Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 4. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h;. 30 min). Repríza 13. dílu 19. 9. 2016 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Vydala Radiotéka v roce 2014 (MP3, CR.ES.2017.124). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Ve třinácté, závěrečné části se dostaneme do poloviny dubna 1945, kdy se stále množily nálety na Brno a zdálky byla slyšet dělostřelba z fronty. Největší bitva zuřila v noci z 25. na 26. dubna kdy, se také objevily sovětské tanky. Boje ale pokračovaly ještě v prvních květnových dnech a mír přišel až 9. května….  (anotace)

Lit.: Adler, Petr: Bedřich Golombek: Co nebude v dějepise 1/13. In web ČRo 3 Vltava, květen 2014 (článek + ukázky). – Cit.: Syrové reportážní a dokumentární svědectví o tom, jak okupaci prožívali „lidé všedního dne“ vyšlo hned po válce v roce 1945. Autorem knihy s názvem Co nebude v dějepise je prozaik a novinář spjatý s historií Lidových novin Bedřich Golombek.

Golombek zapsal z minimálního časového odstupu vlastní zážitky z průběhu 2. světové války v Brně.  

Každodenní život obyvatel města se mísí se záznamy historických událostí, které ovlivňovaly dění v protektorátě, autor líčí zhoršující se situaci v zásobování, zachycuje brutální chování německých okupačních úřadů, líčí vzrůstající naději na konci války, zaznamenává mnohé detaily, které utvářely všední život ve velkém městě. Řada lidí poslouchala navzdory nebezpečí zahraniční rozhlas, mezi lidmi kolovaly nejrůznější fámy.

Dílo zachycuje dění od roku 1938 až do konce války, kdy přes Brno přešla fronta. Důraz je kladen na to, „co nebude v dějepise“ – na všední život obyčejných lidí ve víru děsivých dějinných událostí.

Pozapomenutá kniha představuje mimořádně zajímavé a poutavé i literárně hodnotné svědectví o tom, jak se žilo v letech 1938-1945 v největším moravském městě.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress