Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

31. 5. 2014

Kráľovné v tieni katedrál 1/5 (Královny ve stínu katedrál, 2005)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 20:56

Jaroslav Perniš. Četba na pokračování. Redakce Jozef Lenhart. Hudobní redaktor Oldo Fiala. Zvuková spolupráce Csaba Pereszlényi. Režie Jaroslav Rihák.

Čte Jozef Šimonovič.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2005 (5 x 30 min.). Reprízy 26. – 30. 5. 2014 (SRo 8 Rádio Litera), 27. – 31. 3. 2017 (SRo 3 Rádio Devín), 30. 4. 2017 (SRo 8 Rádio Litera), 11. – 15. 5. 2017 (SRo 8 Rádio Litera). Repríza 1. dílu u 28. 1. – 3. 2. 2020 (SRo 8 Rádio Litera).

Díly: 1. Alžbeta Uhorská, Margaréta Uhorská; 2. Alžbeta Poľská, Mária Uhorská; 3. Alžbeta Kotromaničová, Hedviga Uhorská; 4. Margaréta Přemyslovská, Eliška Přemyslovská; 5. Margaréta Korutánska, Barbora Celjská.

Pozn.: Osudy kráľovských a kniežacích dcér obdobia gotiky neboli vždy jednoduché a priamočiare. Väčšinou mali vopred naprogramovaný život. Už v útlom veku ich odlúčili od matky, dali do kláštora, aby tam dostali príslušnú výchovu. Otcovia zatiaľ spriadali nitky sobášnej pavučiny – veď dcéry ako dobre investovaný kapitál mohli priniesť moc, vplyv, panstvá, ale aj kráľovské koruny. Ich názor nebol dôležitý. Prednosť mal záujem rodu, ktorému sa podľa vtedajšej morálky museli bezpodmienečne podriadiť. Diplomacia a sobášna politika ich spojila s mužmi, ktorých si samy nevybrali. Niektoré mali šťastie a prežili po ich boku spokojný život v kruhu početnej rodiny. Niektoré sa ich naučili milovať, vážiť si ich. Mnohé sa vzbúrili. Našli sa aj také, ktoré mali dostatok odvahy, aby otvorene bojovali za zrušenie zväzku, ktorý bránil ich rozletu a vybrali si muža, ktorého ľúbili. Takou bola Eleonóra Akvitánska, ktorá vymenila „mnícha“ za živočíšneho Plantagenetovca, Kunhuta Haličská, ktorá znesvätila podľa mienky súčasníkov pamiatku svojho kráľovského manžela, keď darovala svoje srdce a neskôr aj syna obyčajnému šľachticovi, ale aj Alžbeta Rejčka, vdova po dvoch kráľoch, ktorá vymenila politické ambície za lásku. Žiadna z týchto žien však nešla tak ďaleko ako Margaréta Pyskatá, ktorá v snahe oslobodiť sa zo zväzku, ktorý si sama nevybrala, vyhlásila svojho muža za impotenta, alebo Izabela nazývaná francúzska vlčica, ktorá s pomocou milenca dokonca vlastného manžela zvrhla z trónu. Nie všetky kráľovné éry gotiky boli úspešné. Mnohé zomreli predčasne, darujúc nový život. Mnohé prehrali svoj zápas a skonali v samote a zabudnutí. Mnohé vstúpili do kláštora, aby tam našli zmysel svojej pozemskej existencie. Boli však aj také, ktoré porušili zákon mužov a stali sa skutočnými panovníčkami – Jana Neapolská, Mária Uhorská, Hedviga Poľská… Táto kniha nemá ambície zaplaviť čitateľa podrobnosťami z dejín. Chce mu ponúknuť zaujímavé životné príbehy niekoľkých vznešených žien z čias katedrál… (anotace vydavatele)

Hitler, môj sused 1/5 (Hitler, můj soused, 2014)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Martin @ 14:08

Edgar Feuchtwanger. Četba na pokračování. Překlad Igor Navrátil. Redakce Zuzana Belková. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Zvuk Milan Greguš. Režie Táňa Tadlánková.

Čte Peter Rúfus.

Připravil Slovenský rozhlas pro RTVS v roce 2014 (5 x 30 min.). Premiéra 19.-23. 5. 2014 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín, 13:00-13:30). Repríza 2. a 3. dílu 14. 3. 2019 (SRo 8 Rádio Litera, 10:00 a 12:00 h.).

Pozn.: V okne vídaval tieň diktátora. Nechápe, ako tam mohol s rodinou žiť. Edgar Feuchtwanger mal päť rokov, keď sa do ich susedstva v zámožnej mníchovskej štvrti presťahoval Adolf Hitler. Jeho byt mal deväť izieb a podľa Feuchtwangerových pamätí, ktoré teraz vychádzajú vo francúzštine, ho politici za to kritizovali: „Hovorí si priateľ robotníkov a žije v obrovskom byte.“

Edgar Feuchtwanger o susedovi doma veľa počúval. Pochádzal z prominentnej židovskej intelektuálnej rodiny. Jeho otec bol vydavateľ, strýko Lion svetoznámy spisovateľ a kritik národného socializmu. Častými hosťami u nich doma boli Thomas Mann či Martin Buber. Edgar sa o svojho suseda zaujímal, lebo jeho rozhodnutia mali priamy dosah na jeho budúcnosť. „Predstavoval som si, aký asi Hitler je. Rozmýšľal som, čo asi raňajkuje. Videl som jeho tieň v okne. Nenávidel nás. Nenávidel mňa. Aj keď ani nevedel, že existujem.“ Feuchtwangerovej rodine sa podarilo dostať do Británie po Krištáľovej noci a krátkom uväznení otca v Dachau. Osemdesiatosemročný historik Edgar tam žije dodnes.

Do štvrte, v ktorej vyrástol, sa na krátku návštevu vrátil 12 rokov po vojne. „Stretol som niekoľkých priateľov a bol som rád. Ale ostatní ľudia? Necítil som sa príjemne,“ povedal Times of Israel. Knihu, ktorá je skôr román než autobiografia, nechcel dlho napísať. Vydavatelia čakali 17 rokov. Priznával, že sa mu ťažko odosobňovalo od jeho povolania historika. Jeho špecializáciou sú práve medzivojnové dejiny Nemecka. Za paradox považuje, že v Mníchove mal šťastné detstvo. A nechápe, ako je možné, že ako židovská a otvorene protirežimná rodina mohli tak dlho žiť v susedstve Adolfa Hitlera.

21. 5. 2014

Josef Vágner – český lesník v Africe 1/5 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 9:58

Milan Dus.  Četba na pokračování. Životní příběh českého zoologa, cestovatele a spisovatele Josefa Vágnera, zakladatele safari ve Dvoře Králové nad Labem. Pro rozhlas z vlastní publikace připravil autor. Režie Pavel Krejčí.

Účinkují Michaela Lohniská a Pavel Rímský.

Nastudoval ČRo Hradec Králové v roce 2014. Premiéra 26. 5 – 30. 5. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 5 x 29 min).

Lit.: anonym: Milan Dus: Josef Vágner – český lesník v Africe. In web ČRo 2 Praha, květen 2014 (anotace). – Cit.: Jedni snili o Vinnetouvi a Indiánech, on spíš o Livingstonovi a Africe. Na rozdíl od druhých si on svůj sen splnil. Poslechěte si vzpomínky zakladatele safari ve Dvoře Královém nad Labem.

Když si ve 30. letech minulého století v podkrkonošské Ždírnici kluci hráli na indiány a připíjeli na velkého ducha Manitoua, byl mezi kluky jeden, který si i v takových chvílích připíjel na Afriku.

Pepík Vágnerů totiž kromě mayovek hrozně rád četl cestopisy Davida Livingstonea nebo Henryho Mortona Stanleye. A stejně jako oni se toužil vydat na černý kontinent.

Zatímco spousta klukovských snů se s léty rozplynula, ten Josefa Vágnera se vrchovatě naplnil. Nejenže se mnohokrát vydal do Afriky, ale zorganizoval i několik ve světě zcela ojedinělých a dosud nepřekonaných námořních transportů afrických zvířat do Evropy. Díky nim mohl založit unikátní safari ve Dvoře Králové nad Labem. 

19. 5. 2014

Příspěvky k charakteristice a poznání hlavního města a pohraniční pevnosti Olomouce 1/5 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 13:19

Jan Alexius Eckberger.  Četba z pojednání nepostrádajícího humor a nadhled vydaného roku 1788 u c.k. soukromého vídeňského knihtiskaře Josefa Hraschanzského. Překlad Milena Krobotová. Pro rozhlas připravil Lukáš Motyčka. Režie Michal Bureš.

Účinkuje Petr Pelzer.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2014. Premiéra 2. – 6. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23.00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Traktát o louskání fazolí 1/14 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 11:47

Wieslaw Myśliwski. Četba na pokračování z románu polského spisovatele. Překlad Lenka Daňhelová. Připravila Milena M. Marešová.  Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Ladislav Mrkvička.

Natočeno 2014. Premiéra 14. dílu 7. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18.30 h.) v cyklu Polský rok.

Nedotknutelní 1/9 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 11:15

Feri Lainšček. Mýtus o cikánech. Četba na pokračování z díla současného slovinského autora. Překlad Aleš Kozár. Připravila Gabriela Albrechtová. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Miroslav Hanuš.

Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 8. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Pozn.: Nedotknutelní byli napsáni v rámci ambiciózní mezinárodního projektu Mýty Jamieho Bynga. Jako výchozí mýtus svého románu si Feri Lainšček vybral příběh o čtvrtém hřebu Kristova kříže, o stigmatu, který si pro svou údajnou vinu na Kristově smrti v sobě nesou Cikáni. Lainšček v románu sleduje osudy tří generací cikánského rodu v průběhu 20. století, jejich cestu Balkánem od skutečného kočování přes vstup cikána Lutviji do komunistické strany, pašování džín z kapitalistické Itálie, prostituci až po nejmladšího z pokolení, po člena „ztracené“ generace bez vzdělání, práce, budoucnosti, který si na vlakovém nádraží na hajzlu píchá heroin.  (anotace)

Lit.: Albrechtová, Gabriela: Feri Lainšček: Nedotknutelní 2/9. In web ČRo 3 Vltava, červen 2014 (článek). – Cit.: Četba na pokračování z díla současného slovinského autora.

V roce 2005 oznámil jeden britský nakladatel na frankfurtském knižním veletrhu spuštění velmi ambiciózního mezinárodního nakladatelského projektu Mýty. Svými knihami do něj přispěli autoři z mnoha zemí Evropy, mezi nimi i slovinský prozaik Feri Lainšček.

Jako výchozí mýtus svého románu Nedotknutelní si vybral příběh o čtvrtém hřebu Kristova kříže, který si pro svou údajnou vinu na Kristově smrti v sobě nesou příslušníci cikánského etnika (takto důsledně nazývá autor své hrdiny jejich vlastními ústy).

Lainšček v románu sleduje osudy tří generací cikánského rodu v průběhu 20. století, jejich cestu Balkánem od kočování těch prvních po jejich pozvolné usazení kdesi ve východním Slovinsku. Tam se román zastaví.

Dospěje k temnému a bezútěšnému dnešku a říká: cesta, která z toho vede, bude dlouhá. Na ni odvádí otec svého syna, závislého na heroinu, ale musí opustit vše, co do té doby vybudoval a co bez jeho autority propadne zkáze.

V pozadí historie cikánského rodu se odehrávají moderní dějiny někdejší Titovy Jugoslávie, války jednotlivých zemí po jejím rozpadu, teroristického boje kosovských Albánců za nezávislost i stoupající touhy obyvatelstva po konzumním západním luxusu.

Do všech těchto dějů se cikáni zapojí a všechny jim – podobně jako všem ostatním obyvatelům země – přinesou momentální prospěch, v delší perspektivě však zkázu. Na příběhu cikánského rodu vidíme problémy, které máme i my, gádžové, a nejen kdesi v Panonii, ale i u nás, uprostřed Evropy.

Slovinský filmař Marko Naberšnik natočil podle Nedotknutelných film Šanghaj.  

Rozpomínky. Co na sebe vím 1/10 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 9:39

Milan Uhde. Četba na pokračování.  Pro rozhlas upravil Ivan Němec. Režie Lukáš Kopecký.

Čte Igor Bareš.

Nastudovalo ČRo Brno v roce 2014. Premiéra 2. – 6. 6. 2014. (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 1. dílu 14. 4. 2016 (ČRo Plus, 23:00 h) v cyklu Radiokniha.

Obsah: Část první: Léta učednická – Část druhá: Léta studijní –  Část třetí: Host do domu – a ještě někdo –  Část čtvrtá: Uštknutí –  Část pátá: Hra na schovávanou – Část šestá: Na zapřenou v Divadle na provázku – Část osmá: Pan Václav – Část devátá: Jak moc chutná moc – Část desátá: Nešťastně šťasten

Pozn.: Obsáhlé paměti dramatika, prozaika, básníka a politika Milana Uhdeho jsou mimořádně cenným svědectvím o české a moravské kultuře a společnosti celé druhé poloviny 20. století. Jsou spojeny s Brnem, autorovým městem, a s jeho literárním a divadelním životem. Milan Uhde je ve svých vzpomínkách detailně přesný, vypovídá o svém dětství a rodinném zázemí, o svých studiích a literární tvorbě, podává jedinečný vhled do redakčního života časopisu Host do domu a zachycuje svou spolupráci s divadlem. Důležitou částí knihy je líčení tíživých let normalizačních a činnosti zakázaných spisovatelů v té době. Autor pojednává též o svém působení v české politice v devadesátých letech. Kniha je svým stylem, vysokou literární hodnotou a současně i upřímností a otevřeností mimořádná, patří k nejcennějším memoárovým svědectvím napsaným u nás v posledních dvaceti letech.  (anotace)

Pozn. 2: Málokdy máme možnost nahlédnout do zákulisí redakce některého z literárních časopisů. Milan Uhde nabízí ve svém Rozpomínání jedinečný vhled do časopisu Host do domu, jenž vznikl v roce 1954 a postupně se stal významným činitelem kulturního a vlastně i politického tání u nás. Až do počátku tzv. normalizace, kdy byl měsíčník pro literaturu, umění a kritiku zrušen, v něm publikovala takřka celá literární elita tehdejší doby. Třetí díl četby z Uhdeových memoárů přibližuje řadu literárních osobností, které se podílely na názorové svobodomyslnosti periodika, jež se neobešla bez svárů s dobovou politikou. (anotace)

16. 5. 2014

Třetí kniha o dvořanovi 1/10 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:33

Baldassare Castiglione. Četba na pokračování. Překlad Adolf Felix. Připravila Eva Lenartová. Reži Tomáš Jirman.

Účinkuje Jan Fišar.

Připravila Ostrava v roce 2014. Premiéra 1. dílu 20. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 10 x 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Zdeněk Burian – Pravěk a dobrodružství 1/5 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 10:35

Eva Hochmanová. Četba na pokračování. Vzpomínky dcery slavného českého malíře a ilustrátora. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Jindra Brendlová.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2014. Premiéra 19. – 23. 5. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 5 x 23 min). Repríza 1. dílu 10. 6. 2016 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha; 16. 9. 2022 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Mačas, Dominik: Eva Hochmanová: Zdeněk Burian – pravěk a dobrodružství. In web ČRo 2 Praha, květen 2014 (anotace). – Cit.: Mayovky, verneovky, foglarovky nebo knížky Eduarda Štorcha. Všem jim vdechnul podobu. Jakou podobu měl ale jeho život? Poslechněte si četbu ze vzpomínek jeho dcery.

Zdeněk Burian ilustroval více než 500 dobrodružných knih. Jeho kresby indiánů, pravěkých zvířat nebo prehistorických krajin okouzlují stále nové generace čtenářů.  Jaký byl tento malíř v soukromí, v kruhu rodiny a nejbližších přátel? Jak vznikaly jeho úžasné obrazy a ilustrace? 

15. 5. 2014

Petřička 1/8 (2014)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 18:17

Honoré de Balzac. Četba na pokračování. Překlad Evženie Juvčenková. Připravila Eva Lenartová. Režie Peter Gábor.

Účinkuje Anna Cónová.

Připravil ČRo Ostrava v roce 2014. Premiéra 1. dílu 17. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min).

Lit.: anonym: Honoré de Balzac: Petřička. In web ČRo 3 Vltava, květen 2014 (anotace + ukázka). – Cit.: Petřička nepatří mezi nejznámější Balzacovy romány, ale rozhodně nabízí vše, co je pro Balzacovu tvorbu charakteristické a čím je výjimečná.

Osmidílnou četbu poslouchejte na Vltavě od 17. do 24. května 2014 vždy v 18:30. Po odvysílání se jednotlivé díly četby objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne.

Česky vyšla Petřička v překladu Evženie Juvčenkové v šestnáctém svazku sebraných spisů, společně s Farářem tourským a Florou Brazierovou. Jde o příběhy odehrávající se ve 20. letech 19. století a jsou jako v celé „Lidské komedii“ zaplněny bezohlednými lidskými zrůdičkami svádějícími lítý boj o peníze, moc a kariéru.  

V Petřičce je zachycen tragický osud sirotka svěřeného do péče dvou příbuzných, staré panny a starého mládence, jejichž jmění využívá několik intrikánů v zájmu vlastní politické a společenské kariéry.

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress