Zdeněk Řezníček. Pohádkový seriál. Tvůrci nezjištěni.
Účinkují Magda Hauserová, Adriana Růžičková.
Připravilo Rádio Proglas v roce 2001? (3? x 10 min.).
Pohádky: 1. O malém pasáčkovi a divotvorném ptáku, 2. Pohádka o tom, proč je zebra pruhovaná, 3. Proč mají černoušci kudrnaté vlasy.
Zdeněk Řezníček. Pohádkový seriál. Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Adriana Růžičková.
Připravilo Rádio Proglas v roce 1999 (4 x 10 min.). Premiéra 1.-4. 3. 1999 (Rádio Proglas).
Pohádky: 1. O zlém mraku, 2. Jak Lucinka hledala ztracené mléko, 3. Pohádka o tom, proč má ježek bodliny a proč má kohout hřebínek, 4. Proč se říká mlsná jako koza, O cvrčkovi a hodinkách.
Vlastimil Brouček. Desatero humorných vyprávění o rybářích a jejich úlovcích. Rozhlasová úprava, dramaturg a režie Michal Bureš. Redaktor Jiří Matějů. Použitá hudba Steve Mushrush (Surely Shirley). Technická spolupráce Milan Plodek. Hudební spolupráce Antonín Schindler.
Čte Igor Bareš.
Nastudoval ČRo Olomouc 21. 6. 2014 (R1+Pl). Premiéra 29. 6. – 31. 8. 2014 (ČRo Olomouc, 7,40 – 7,45 h.). Repríza 1. dílu 1. 7. 2023 (ČRo Olomouc, cca 8:20 h.; další díly vždy v sobotu a v neděli) v rámci pořadu Dobré dopoledne.
Pozn.: Každé prázdninové nedělní ráno vám od 7,40 hodin zpříjemní Rybářské historky. Zavedou nás na Plumlov, na jezero u Moravičan, do Horky nad Moravou, ale i na Zemplínskou Šíravu nebo do Polska a Makedonie. Všude tam zavítal autor těchto humorných vyprávění Vlastimil Brouček. V úpravě a režii Michala Bureše vás bude bavit a „Petrův zdar!“ popřeje Igor Bareš. (anotace)
Lit.: Bureš, Michal: Rybářské historky. Desatero humorných vyprávění o rybářích a jejich úlovcích v podání Igora Bareše. In web ČRo Olomouc, 6. srpen 2023 (anotace). – Cit.: Na letošní prázdniny jsme pro vás připravili deset humorných vyprávění o rybářích a jejich úlovcích, která napsal spisovatel Vlastimil Brouček. V úpravě a režii Michala Bureše účinkuje Igor Bareš.
Rybářské historky si můžete poslechnout každý prázdninovou sobotu a neděli (repríza z minulého týdne) v 8:20 ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc, následně po dobu jednoho týdne zde na webu.
Peter Englund. Výběr z knihy švédského spisovatele a historika, který sleduje osudy několika osobností v době první světové války. Z vlastního překladu připravila Miloslava Slavíčková. Spolupráce na pořadu Vladimíra Bezdíčková.Režie Lukáš Hlavica.
Účinkují Jaromír Meduna, Marek Holý a Lenka Zbranková.
Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 11. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 17.00 h.), 3. dílu 25. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.), 10. dílu 12. 9. 2014 (ČRO 3 Vltava, 17:00 h.) v cyklu Slovo o historii.
Obsah: 1. Willy Coppens. – 2. Angus Buchanan. – 3. Harvey Cushing. – 4. Rafael de Nogales. – 7. Richard Stumpf. – 9. Kresten Andresen. – 10. Andrej Lobanov-Rostovskij.
Lit.: Kočík, René: Už to stačí jenom natočit! In Týdeník Rozhlas 52-1/2013-2014 (rozhovor). – Cit.: Vladimíra Bezdíčková, slovesná dramaturgyně: Těším se na více pořadů, jedním z nich je seriál chystaný na léto. Jde o výběr z knihy švédského spisovatele Petera Englunda Krása a smutek bojů. V devíti částech budeme mapovat osudy různých lidí, pro něž je ovšem společné, že žijí v době první světové války. Autor v úvodu prohlašuje: „Nepíšu o tom, co byla světová válka, tedy o jejích příčinách, průběhu, zakončení a jejích důsledcích, ale o tom, jaká byla. Nesnažil jsem se zrekonstruovat průběh války, nýbrž její emocionální svět.“ Kniha celá do češtiny přeložena nebyla, takže je to příležitost k poslechu i v tomto ohledu.
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Krása a smutek bojů. In Týdeník Rozhlas 28/2014 (článek). – Cit.: Peter Englund (1957) je jednou z nejvýraznějších kulturních osobností Švédska. Jako člen Švédské akademie a její stálý tajemník totiž každoročně oznamuje veřejnosti nového nositele Nobelovy ceny za literaturu. Je však především historik, autor vysoce oceňovaných historických prací. Do češtiny bylo přeloženo například jeho velké dílo o třicetileté válce Nepokojná léta a kniha Stříbrná maska, v níž přináší pohled na život královny Kristiny.
Peter Englund je také autorem knihy Stridens skönhet och sorg. Första världskriget i 212 korta kapitel (Krása a smutek bojů. První světová válka ve 212 krátkých kapitolách). Do češtiny celá přeložena nebyla, ale vltavští posluchači se od pátku 11. července vždy v 17.00 přece jen alespoň k několika kapitolám dostat mohou. Autor v úvodu svého díla, v němž sleduje osudy devatenácti osobností, píše: „Tohle je kniha o první světové válce. Není však o tom, co byla světová válka, tedy o jejích příčinách, průběhu, zakončení a jejích důsledcích, ale o tom, jaká byla. Nenajdete zde zvláště mnoho rozhodujících činitelů, zato však lidi; místo historických dějů tu najdete dojmy, prožitky a nálady. Nesnažil jsem se zrekonstruovat průběh války, nýbrž emocionální svět války.“
Překladatelka Miloslava Slavíčková vybrala deset osobností (kniha neobsahuje nic vymyšleného, nýbrž staví na rozmanitých dokumentech, které tito lidé po sobě zanechali), jedinců neznámých nebo zapomenutých, stojících na spodních příčkách hierarchického žebříčku. Autor o svých hrdinech píše: „Zatímco se v povědomí veřejnosti stala první světová válka synonymem blátivých zákopů na západní frontě, mnoho z těchto postav se ocitlo na jiných bojištích, na východní frontě, v Alpách, na Balkáně, ve východní Africe a Mezopotámii. Většina z nich je mladá, je jim okolo dvaceti let. Někteří padnou, někteří jsou oslavováni, jiní končí jako tělesné trosky. Někteří válku na počátku vítají, ale zkušenost je naučí nenávidět ji. Jiní ji nenávidí hned od prvního dne; jeden z nich ji miluje od začátku až do konce. Jeden zešílí, jiný ztratí sluch. Mají různé osudy, společenské role, pohlaví a národnost, ale spojuje je skutečnost, že je válka o mnoho připravila: o mládí, iluze, naději, soucit – o život.“
Juan José Millás. Četba na pokračování. Překlad Vladimír Oleríny. Hudební spolupráce Oldo Fiala. Zvuk Peter Pištek. Redakce Peter Holka. Režie Jaroslav Rihák.
Čte Jaroslav Vojtek.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2004? (4 x 30 min.).
Povídky: 1. Zubná kefka, 2. Zmätok, 3. V autobuse ako v raji, 4. Ten, čo vzdychá, 5. Nezvyčajná cesta, 6. Útržkovitý rozhovor, 7. Cudzoložstvo, 8. Sme šťastní?, 9. Muž, ktorý začal behať, 10. Tvár, 11. Peklo.
Uršuľa Kovalyk. Četba na pokračování. Hudební spolupráce Katarína Bielčíková. Zvuk Milan Greguš. Redakce Zuzana Belková. Režie Laco Kerata.
Čte Táňa Kulíšková.
Připravil Slovenský rozhlas pro RTVS v roce 2014 (5 x 30 min.). Premiéra 2.-6. 6. 2014 v cyklu Čítanie na pokračovanie (SRo 3 Rádio Devín, 13:00-13:30).
Gabriela Kopcová. Pohádkový seriál. Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Ivana Horáková.
Připravilo Rádio Proglas v roce 2010 (? x 10 min.). Premiéra 18.-21. 9. 2010 v cyklu Večerní zíváček (Rádio Proglas, 19:00-19:15).
Pohádky: 1. Sojčí pohádka, 2. Liščí pohádka, 3. Srnčí pohádka, 4. Zaječí pohádka.
Torgny Lindgren. Četba na pokračování z románu švédského autora. Překlad Dagmar Hartlová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Dana Černá, Miroslav Táborský a Jiří Štěpnička.
Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 22. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 29 min).
Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Torgny Lindgren: David a Batšeba. In web ČRo 3 Vltava, červen 2014 (anotace). – Cit.: Příběh krásné Batšeby a krále Davida z Druhé knihy Samuelovy je v podání švédského autora převyprávěn jako příběh na téma lásky a věčného zápasu o moc. (…)
Torgny Lindgren (nar. 1938) patří k čelným představitelům současné švédské literatury. Je nositelem mnoha významných cen a jeho díla patří k nejčtenějším a nejpřekládanějším. Je členem Švédské akademie.
Čeští čtenáři měli možnost seznámit se např. s jeho romány Cesty hada na skále, Čmeláčí med a Přerušený příběh, česky vyšly i povídky ve výboru Souchotě a jiná slova.
Torgny Lindgren líčí přerod krále Davida, opojeného vlastní svatostí a vyvoleností a užívajícího Hospodinových výroků svévolně a záludně, v muže, který pochopí, že síla, o kterou se lze opřít, tkví v člověku.
Batšeba vstupuje na scénu jako bázlivá a pokorná žena. Postupem času ovšem prožívá opojení z toho, jak snadno lze uskutečňovat svá sobecká přání, ať už jsou motivována láskou, mateřským pudem zabezpečit potomstvo nebo uraženou ješitností.
Mění se ve vládce nadšeného tím, jak lze zasahovat do osudů lidí i chodu dějin. Zatímco v Bibli figuruje Batšeba jako epizodní postava, v tomto románu je de facto postavou hlavní.
Henry David Thoreau. Četba na pokračování. Překlad Jan Hokeš. Pipravil Martin Tomášek. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje František Strnad.
Připravil ČRo Ostrava v roce 2014. Premiéra 1. dílu 20. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Lit.: anonym: Henry David Thoreau: Cestovní deník. In web ČRo 3 Vltava, červen 2014 (anotace). – Cit.: Ve Stránkách na dobrou noc vás pozveme k setkání s málo známým Thoreauovým textem nazvaným Řeka Allegash a východní rameno Penobscotu ze souboru Mainské lesy.
(…) Americký enviromentální filosof a zakladatel žánru přírodní esejistiky Henry David Thoreau žil a psal v polovině 19. století. Po roce 2000 vycházela u nás jeho nejznámější díla v jednotné úpravě péčí nakladatelství Paseka.
Svou třetí výpravu do lesů v Maine podnikl Thoreau v létě roku 1857 a pracovní verze cestovního deníku existovala již počátkem následujícího roku.
Podle překladatele Jana Hokeše se ale autor umírající na tuberkulózu věnoval práci na textu ještě necelé dva týdny před smrtí a nejspíše na něj myslel i v posledních okamžicích života. Než 6. května 1862 vydechl naposledy, pronesl prý totiž větu, z níž jeho blízcí zaslechli pouze slova „los“ a „Indián“.
Jiří Klobouk. Četba na pokračování Režie Luboš Lubomír Koníř.
Účinkuje David Novotný.
Připravil ČRo České Budějovice v roce 2014. Premiéra 1. dílu 17. 6. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min).
Powered by WordPress