Arthur Koestler. Četba na pokračování.
Účinkuje Jan Hartl.
Natočeno 1993.
Ukázka v pořadu Portréty – Arthur Koestler (2013).
12. 5. 2016
Osudy – Madam Paříž – Praha 1/5 (2007)
Jarmila Baxová – Omar Mounir. Četba z knihy „Madam Paříž – Praha“ Omara Mounira, který v ní sepsal životní příběh Jarmily Baxové. Osudy této moravské rodačky, která své dětství a dospívání prožila v Paříži, do níž se pak po dlouhá desetiletí nemohla vrátit, neblaze ovlivnil politický vývoj v Evropě. Připravila Eva Willigová. Režie Vladimír Gromov.
Čte Vlasta Peterková.
Natočeno 2007. Premiéra 16. – 20. 4. 2007 (ČRo Vltava, 11:30 h.). Repríza 11. 5. 2016 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Kniha vyšla francouzsky pod názvem „Madame Paris-Prague“, v českém překladu v r. 2006 (nakladatelství Mladá fronta).
Životopisné vyprávění moravské rodačky, která své dětství a dospívání prožila ve Francii, ale od roku 1949 byla nucena zůstat v Československu , zaznamenal Omar Mounir. Tento autor, také někdejší redaktor Radia Praha, se s Jarmilou Baxovou začal scházet nad přípravou knihy v roce 2003. Po čtyřech měsících rozhovorů životníosudy paní Baxové sepsal a dal jim podobu její osobní – velmi otevřené – zpovědi Kniha nazvaná „Madame Paříž – Praha“ vyšla nejprve ve Francii a v roce 2006i u nás, v nakladatelství Mladá fronta.
11. 5. 2016
Pověsti z doby Karla IV. 1/3 (2016)
Josef Svátek. Vyprávění žurnalisty a spisovatele z jeho sbírky Pražské pověsti a legendy. Připravil Jiří Vondráček. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Josef Somr.
Natočeno 2016. Premiéra 13. – 15. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 3 x 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 27. – 29. 12. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
10. 5. 2016
Vila na Sadové 1/10 (2016)
Richard Sklář. Četba na pokračování. Zabij v sobě strach, nebo někdo zabije tebe. Dva příběhy ve dvou stoletích, spojené tajemstvím jedné vily. Podle románu připravila Monika Horsáková. Dramaturgie Eva Lenartová. Režie Peter Gábor.
Účinkují Renáta Klemensová a Jan Fišar.
Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2016. Premiéra 9. – 13. 5. a 16. – 20. 5. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 10 x cca 29 min).
Lit.: anonym: Richard Sklář: Vila na Sadové (1/10). In web ČRo 2 Praha, květen 2016 (článek). – Cit.: V rozsáhlém románu vede autor čtenáře dvěma dějovými liniemi vzdálenými v čase. Spojuje je jedno místo: prvorepubliková vila, jakých skutečně v Sadové ulici v centru Ostravy najdete hned několik.
Akční vyprávění ze současnosti je retardováno válečnými deníkovými zápisy, ze kterých záhy pochopíte, že během války ukrýval Johann Proske ve sklepě domu židovské majitele vily. Tu v současnosti bývalí agenti, dnes realitní makléři, nabízejí k prodeji.
Ve středu dění ze současnosti stojí Roberta, jakýsi James Bond v sukních. Svými krátkými větami s jistou dávkou nadsázky připomíná, přes veškerá dramata a boj o holý život, jakýsi komiks. Proti tomu mají válečné deníkové zápisy výrazně pomalejší tempo a jsou psány jemně dobovým jazykem v archaizujícím stylu.
Maiestas Carolina 1/4 (2016)
Výběr z návrhu latinsky psaného zákoníku, který na pokyn římského císaře a českého krále Karla IV. vznikl, aby vymezil práva královská a omezil práva šlechty. Z latiny přeložil Richard Mašek. Připravila Ivana Myšková. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkuje Jiří Hromada.
Natočeno 2016. Premiéra 1. dílu 9. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc k 700. výročí narození Karla IV.
3. 5. 2016
Zbraslavská kronika 1/10 (2016)
Ota a Petr Žitavský. Četba na pokračování z latinské kroniky zbraslavských opatů Oty a Petra Žitavského od počátku vlády krále Václava II. až po nástup Karla IV. na český trůn. Překlad František Heřmanský a Rudolf Mertlík. Připravila Milena Steinmasslová. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkuje Jaromír Meduna.
Natočeno 2016. Premiéra 1. dílu 4. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 30 min).
Lit.: anonym: Zbraslavská kronika. In web ČRo 3 Vltava, květen 2016 (článek). – Cit.: Četba z latinské kroniky zbraslavských opatů Oty a Petra Žitavského od počátku vlády krále Václava II. až po nástup Karla IV. na český trůn.
Latinsky psaná Zbraslavská kronika (Chronicon aulae regiae) vznikala v rozmezí let 1305-1339 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi, který byl založen roku 1292 českým králem Václavem II. Autory tohoto monumentálního díla jsou dva zbraslavští opati: Ota a Petr Žitavský.
V první části, která byla psána opatem Otou, je znatelná tendence k oslavě Václava II., zakladatele zbraslavského kláštera. Ota se snažil vystihnout duševní život a těžkou dobu dětství, dospívání a samotné vlády Václavovy způsobem u středověkých spisovatelů vzácným. Otovo pohnuté vypravování ukončila smrt v březnu 1314, kdy nestihl popsat ani Václavovu slavnou korunovaci. Osoba opata Oty je nám v podstatě neznámá, víme, že pocházel z Durynska a všechny ostatní informace o něm se dozvídáme pouze z jeho díla, Zbraslavské kroniky. (more…)
2. 5. 2016
Z deníku vlastizrádce 1/6 (1991, 2016)
Miroslav Jirásek. Četba na pokračování ze vzpomínkové prózy bývalého politického vězně. Připravil Ivan Holeček. Režie Ivan Holeček.
Čte Jan Přeučil.
Natočeno 1991 (celkem 2 hod. 52 min.). Repríza 1. dílu 12. 1. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha.
Vydala Radiotéka, květen 2016 (MP3).
Pozn.: JUDr. Miroslav Jirásek – jako zaměstnanec Kanceláře prezidenta republiky Dr. E. Beneše byl tehdejšími funkcionáři vládnoucí KSČ a všemocnou Státní bezpečností zařazen do „Skupiny Hrad“. V soudním procesu byl pak odsouzen na 15 let vězení za trestné činy velezrady, špionáže a ohrožení bezpečnosti státu.Své zážitky z téměř desetiletého pobytu v řadě věznic a táborů padesátých let shrnul s časovým odstupem do knihy Z deníku vlastizrádce (1990).
V březnu 1950 vtrhlo do bytu Miroslava Jiráska, bývalého právníka hradní kanceláře prezidenta Edvarda Beneše, komunistické komando. Po vykonstruovaném soudním procesu s takzvanou „Skupinou Hrad“ byl odsouzen na 15 let vězení za trestné činy velezrady, špionáže a ohrožení bezpečnosti státu.
Lit.: -jvk- (= Vondráček, Jiří): Miroslav Jirásek: Z deníku vlastizrádce. In web ČRo Plus, 12. 1. 2018 (článek). – Cit.: Četba na pokračování ze vzpomínkové prózy pracovníka Kanceláře prezidenta republiky, později politického vězně.
JUDr. Miroslav Jirásek se narodil v roce 1913 v Telči. Vystudoval gymnázium v Bratislavě, kde byl spolužákem Gustáva Husáka, s nímž se paradoxně setkal opět v 50. letech jako se spoluvězněm v Leopoldově.
Po absolutoriu vysokoškolského studia práv se Miroslav Jirásek stal asistentem na právnické fakultě v Bratislavě. Když byl v březnu 1939 vyhlášen Slovenský stát, přestěhoval se do Brna, kde byl zaměstnán ve Všeobecném penzijním ústavu.
V letech 1946 až 1950 byl pracovníkem Kanceláře prezidenta republiky. V roce 1950 byl zatčen a jako politický odpůrce komunistického režimu odsouzen na patnáct let vězení pro velezradu. Ve skutečnosti převáděl po únorovém puči přes hranice spoluobčany, kteří se rozhodli emigrovat.
Své zážitky z téměř desetiletého pobytu v řadě věznic a táborů padesátých let shrnul s časovým nadhledem nejprve do knihy Z deníku vlastizrádce, vydané v roce 1990. Na tuto knihu volně navazuje próza Návrat do pekla.
Pánská jízda 1/5 (2016)
Zdena Salivarová. Četba na pokračování. Tragikomický střet ženského a mužského pohledu na lásku. Připravila Petra Hynčíková. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Andrea Mohylová.
Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2016. Premiéra 2. – 6. 5. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 5 x cca 27 min). Repríza 1. dílu 13. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: anonym: Zdena Salivarová: Pánská jízda. In web ČRo 2 Praha, 2. 5. 2016 (anotace). – Cit.: Tragikomický střet ženského a mužského pohledu na lásku. Čte Andrea Mohylová.
Zdena Salivarová debutovala povídkovým triptychem Pánská jízda už v roce 1968. Tehdy studentku dramaturgie na FAMU výrazně ovlivnil Milan Kundera. Možná proto svou knižní prvotinu vytvořila jako polemiku s Kunderovými Směšnými láskami.
V trojici povídek osobitě načrtla tragikomické polohy milostných vztahů, kde k napětí přispívá protikladnost ženského a mužského pojetí lásky. Vy uslyšíte dvě: La Strada a Pánská jízda.
McCoyovo sémě 1/5 (2016)
Jack London. Povídka klasika americké prózy. Překlad Milan Krankus. Připravila Jana Pithartová. Režie Pavel Krejčí.
Účinkují Michal Przebinda, Filip Richtermoc a Jiří Zapletal.
Nastudoval ČRo Hradec Králové v roce 2016. Premiéra 2. – 6. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 5 x 20 min) v cyklu Kabinet a Americký rok.
Lit.: anonym: Jack London: McCoyovo sémě (1/5). In web ČRo 3 Vltava, květen 2016 (článek). – Cit.: Děj povídky Jacka Londona McCoyovo sémě se odehrává na lodi Pyrenees, plující jižním Pacifikem. Příběh začíná u malého ostrova Pitcairn, který koncem osmnáctého století osídlili vzbouřenci z lodi Bounty. Kapitán vyslal nouzový signál, protože v podpalubí jeho lodi hoří. Guvernér McCoy mu doporučil plout k vzdálenějšímu ostrovu Mangareva a sám se přidá k posádce lodi jako lodivod.
Odvrátí vzpouru námořníků, kteří se na moři nedokážou orientovat. Když loď konečně dorazí do cíle, nastává chvíle, kdy se kapitán McCoy musí vydat na stejně nejistou cestu zpátky.
Letošní rok je stočtyřicátým výročím narození a stým výročím úmrtí významného amerického spisovatele Jacka Londona. Vlastním jménem John Griffith Chaney se narodil 12. ledna 1876 v San Francisku, zemřel 22. listopadu 1916 v Glen Ellenu. Jeho domovinou byla Kalifornie, ale procestoval za svůj nedlouhý život celé Spojené státy a na vlastní jachtě podnikl cestu kolem světa. Žil dobrodružným a tuláckým stylem, byl cestovatelem, námořníkem, zlatokopem, pirátským lovcem ústřic a věčným rebelem. Jako mimořádně talentovaný selfmademan, který se z nejbídnějších poměrů vypracoval ke slávě, je symbolem amerického úspěchu. Ve svém díle ovšem vyjadřuje i jeho odvrácenou tvář: alkohol, sociální problémy, existenciální zoufalství. Své zážitky a zkušenosti vylíčil v obsáhlém literárním díle. Na knižní trh prorazil nejprve povídkami o zlaté horečce na Aljašce, dnes je znám především jako romanopisec, autor slavného Bílého Tesáka, Tuláka po hvězdách, Martina Edena, Bílého dne a řady dalších románových děl. Ale povídky mají v jeho díle neméně významné místo. Jednu z nich jsme v rámci Amerického roku připravili pro Kabinet tohoto týdne.
29. 4. 2016
Návrat ztraceného Hanáka 1/5 (1991)
Libuše Kuncová. Četba na pokračování. Redaktorka Eva Lenartová. Technická spolupráce Hana Sadílková. Režie Dagmar Joklová.
Účinkuje František Šec.
Připravila Ostrava v roce 1991. Premiéra 1. dílu 11. 2. 1991 (Ostrava, 17:00 – 17:55 h.), 5. dílu 15. 2. 1991 (Ostrava, 17:00 – 17:55 h.). Repríza 6. 12. 2020 – 3. 1. 2021 (ČRo Olomouc) v cyklu Počteníčko.
Obsah: 1. Osud obra na Hané. – 2. Živé sny. – 3. Život a dílo rodiny Hyklů. – 4. Líbánky na Hané. – 5. Véna učitelem.