Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Donát Šajner. Četba na pokračování. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1971 (?). Premiéra (?) 1. dílu 17. 1. 1972 (Tretí program, 15:45 – 16:00 h.).

Pozn.:  Vyprávění o českém zlatokopovi a hledači diamantů – diggerovi, turnovském rodáku Čeňku Pacltovi, je založeno na Pacltových dopisech, vzpomínkách a zápisech. Zavádí nás do Ameriky, Austrálie a Afriky v druhé polovině 19.století. Paclt neodchází do ciziny za rychlým zbohatnutím, nýbrž z touhy po svobodě a volnosti, kterých se mu v ujařmené vlasti nedostává, přičemž jej jeho neklidný, buřičský a zvídavý duch žene vždy znovu do neznámých končin a neustálých útrap.

Ladislav Karel Feierabend. Významný český národohospodář a politik druhé republiky, protektorátu a pak londýnské emigrace žil v letech 1891 – 1969. Pro rozhlas připravili Olga Jeřábková a Mojmír Svoboda. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Eva Řehořová.

Čte Jan Kačer.

Natočeno 1993. Repríza 19. – 24. 5. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha; 5. – 10. 7. 2021 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Blažejovská, Alena: Ladislav Karel Feierabend: Politické vzpomínky. In web ČRo Plus, 19. 5. 2017 (článek). – Cit.: V Radioknize uslyšíte ve třech po sobě jdoucích sériích celkem 16 dílů četby z pamětí významného českého národohospodáře a politika druhé republiky, protektorátu a pak londýnské emigrace Ladislava Karla Feierabenda, který žil v letech 1891 – 1969.

Tři knižní svazky jeho Politických vzpomínek, které vydalo brněnské nakladatelství Atlantis, zahrnují události ze třicátých a čtyřicátých let 20. století.

Ladislav Karel Feierabend se narodil v Kostelci nad Orlicí, studoval klasické gymnázium v Hradci Králové a právnickou fakultu české univerzity v Praze, na níž dosáhl doktorského titulu. Roku 1930 se stal vrchním ředitelem Kooperativy a předsedou Pražské plodinové burzy, v roce 1934 jej vláda jmenovala předsedou Československé obilní společnosti.

Po Mnichovu ho prezident Beneš jmenoval do druhé vlády generála Syrového jako ministra zemědělství. Zůstal ve vládě Rudolfa Berana a po německé okupaci ve vládě generála Eliáše až do svého útěku z vlasti v lednu 1940, kdy unikl zatčení po vyzrazení své práce v odbojové skupině Politické ústředí.  (more…)

Zdeněk Šmíd. Do Tater vyrazíme s partou tzv. „horáků“ – tedy lidí, co milují hory a dvě PŘ. Přírodu a přátelství. Připravila Petra Hynčíková. Dramaturgie Petra Hynčíková. Zvukový mistr Ondřej Franěk. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Jan Holík.

Nastudovala Plzeň v roce 2017. Premiéra (?) 22. – 26. 5. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 4. – 8. 9. 2023 (ČRo České Budějovice, 18:04 h.) Podvečerní čtení 

Lit.: Toušková, Martina: Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách. Zábavný výlet do Vysokých Tater s oblíbenou partou kamarádů. In web ČRo České Budějovice, 8. září 2023 (článek). – Cit.: Humoristická kniha Zdeňka Šmída Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách volně navazuje na slavné a velmi oblíbené vyprávění Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii. Tentokrát se parta kamarádů vypraví do slovenských hor. (…)

Keny, Bongo, Lucie, Sumec, Lída, Otouš, Gábina, Dana a Křižák jsou nejen vodáci, ale také horáci, kteří milují přírodu, turistiku a ctí přátelství. Když se vypraví do Vysokých Tater, je o zábavu opět postaráno.

Rozhlasová verze knihy Proč bychom se nepotili byla natočena v plzeňském studiu v roce 2017. Příběhy z druhého dílu kultovní trilogie o vodácích a horácích čte herec Jan Holík. (..)

Paul Claudel. Četba na pokračování. Kapitoly z improvizovaných vzpomínek francouzského básníka a dramatika Paula Claudela, které vznikaly v letech 1951-1952 formou rozhovorů pro Radio France, vedených novinářem Jeanem Amrouchem. Překlad Věra Dvořáková. Redaktorka Vladimíra Bezdíčková. Hudba Benoit Bories, hraje autor. Zvukový mistr Roman Špála. Režie Michal Bureš.

Osoby a obsazení: Paul Claudel (Jan Kačer) a Jean Amrouche (Igor Bareš).

Natočeno 2. – 18. 5. 2017 (RS40 Karlín). Premiéra 1. dílu 5. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).

Originální název díla: Les Mémoires Impovisées

Pozn.: Koncem května roku 1951 se před mikrofonem Radia France prvně sešli novinář Jean Amrouche a básník a dramatik Paul Claudel. Jejich setkávání pak trvalo víc než rok. Během té doby se z oněch spontánních debat zformovalo pozoruhodné svědectví o době, lidech i tvorbě – jakési „Improvizované paměti“. Ostatně pod tímto názvem vydal jejich stenozáznam pařížský Gallimard /galimár/. Pražská Triáda se titulu ujala předloni, kdy vyšel v překladu Vlasty Dvořákové pod názvem „Obejmout minulost“. Režisér Michal Bureš za dramaturgické spolupráce Vladimíry Bezdíčkové připravil pětici pořadů, které jsou pomyslným mostem mezi dneškem a minulostí. Nabízíme rekonstrukcí oněch rozhovorů z padesátých let minulého století. Společně s herci Igorem Barešem a Janem Kačerem se tedy přenesme o šestašedesát let nazpět. Začínají Osudy nazvané Obejmout minulost. Hudbu k nim složil pařížský skladatel Benoit Bories.

Lit.: anonym: Osudy Paula Claudela. Obejmout minulost. In web ČRo 3 Vltava, 5. červen 2017 (článek). – Cit.: Kapitoly ze vzpomínek básníka, dramatika a diplomata, které vznikly jako rozhlasové rozhovory vedené spisovatelem a novinářem Jeanem Amrouchem.

Francouzský básník a dramatik Paul Claudel nikdy nenapsal žádné vlastní memoáry. Místo toho využil možností rozhlasového rozhovoru. Úvahy o svém životě tak fakticky improvizoval před mikrofonem ve studiu Radio France.

K vyprávění ho tu neodbytně povzbuzoval novinář Jean Amrouche, autor formátu dlouhé série rozhovorů. Předtím i potom takto vyzpovídal i další významné francouzské spisovatele.

Osmdesátiletý Claudel se vrací až do svého dětství v Tardensku, vzpomíná na dospívání a dobu studia v Paříži. Připomíná si okamžiky svého náboženského probuzení, seznamování s díly Rimbauda a Shakespeara, hovoří o svých diplomatických misích v Číně i jinde.

Ve vyprávění se dostane i na jeho přátele a umělecké kolegy, jako byli Romain Rolland, Philipp Berthelot, Dario Milhaud a další. Zamýšlí se i nad vlnou zájmu o své hry – v roce 1951 teprve nedávnou.

Anatolij Marijengof. Četba na pokračování z knihy o životě básníka Sergeje Jesenina. Překlad Jan Zábrana. Připravil Miroslav Staněk. Režie Petr Mančal.

Účinkuje Kajetán Písařovic. 

Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 20. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h).