Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 1. 2020

Překlep a Škraloup 1/10 (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 23:14

Tomáš Končinský. Četba na pokračování. Režie Izabela Schenková.

Vypráví Martin Písařík.

Natočeno v roce 2019. Premiéra 1. dílu 28. 1. 2020 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.). Repríza 1. dílu 10. 1. 2021 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.) v cyklu Čtení na pokračování; 1. 11. 2026 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.) v cyklu Čtení na pokračování.

Lit.: anonym: Překlep a Škraloup. Nová četba na pokračování podle oceňované knižní předlohy. In web ČRo Rádio Junior, 28. 1. 2020 (anotace). – Cit.:  Stačí na chvilku nedávat pozor a z věci, která zářila novotou, je nepotřebný krám. Kdo za to může?

Poslechněte si zábavnou premiérovou četbu, která vás zavede mezi nezbedné skřítky. Jejich jediným posláním je starat se o to, aby věci stárly. Co když se to ale jednomu z nich přestane líbit?

Stejnojmenná kniha Tomáše Končinského, doprovázená ilustracemi Daniela Špačka, získala cenu Magnesia Litera 2017 a cenu Zlatá stuha 2017.

Ve čtvrtek 30. ledna si v 17:10 nalaďte Junior. Hostem ve studiu bude spisovatel Tomáš Končinský, který vám prozradí, kde se nápad na příběh o stárnutí věcí vzal a spoustu dalších zajímavostí.

Holky s voctem 1/34 (2019-2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 23:09

Klára Mandausová. Život nebývá takový, jaký si myslíme, že bude. Co s tím? Nadávat na osud? Blbost! Dělat si z toho legraci! Jediné řešení, jak to všechno zkusit přežít. Protože život za tu zábavu stojí. Dramaturgie Kristýna Franková. Režie Tereza Verecká.

Čte Magdaléna Borová.

Natočeno 2019. Premiéra 16. 12. 2019 – 19. 2. 2020 v cyklu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:05 h.).

Obsah:  1. díl: S pytlíkem na hlavě – 2. díl: Co všechno je možné – 3. díl: Tohle pro mě není – 4. díl: Sporty a já – 5. díl: V dobrém i zlém – 6. díl: Holky s voctem – 7. díl: Nechť radiátory pouze topí – 8. díl: Hlavně si nedělat radost – 9. díl: V úboru cvičence – 10. díl: Povídání s myčkou – 11. díl: Když vás někdo shodí – 12. díl: Prazákladní dárek – 13. díl: Nemačkat, žít! – 14. díl: Věčné dcery – 15. díl: Chce tu někdo průkazku? – 16. díl: O řvaní a hysterii vůbec – 17. díl: O donošení, dojídání, dopouživání – 18. díl: Zákon slabšího – 19. díl: Dobře míněné otázky – 20. díl: Sbaleno na lásku – 21. díl: Snoubení snoba s punkerem – 22. díl: Co je mi už jedno (4:25) – 23. díl: Poslední zapnutý knoflíček (4:51) – 23. díl: Protože to říkám! (2:43) – 24. díl: Zákon schválnosti (5:11) – 26. díl: Krásné zbytečné věci – 27. díl: Chvála poflakování – 28. díl: Potíže s věcmi – 29. díl: Jak krásný obraz! – 30. díl: Vítací rituály (3:48) – 31. díl: Výchova smíchem (4:05) – 32. díl: Holky do pohody (3:56) – 33. díl: Megery versus chudáci (4:11) – 34. díl: Dovolená snů (4:51) – 35. díl: Nepoučitelná matka (4:43) – 36. díl: Potvora pyšná (5:23) – 37. díl: Pyšné předsudky (5:25)

27. 1. 2020

Babička 1/10 (1952)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 11:23

Božena Němcová.  Četba na pokračování. Režijní dohled Jiří Hadrbolec.

Čte Růžena Nasková.

Natočeno 1952. Premiéra 1. dílu 20. 7. 1952. Obnovená premiéra 1977. Repríza 27. 1. – 5. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) u příležitosti dvoustého výročí narození autorky.

Lit.:  Hubička, Jiří: Růžena Nasková čte Babičku – 1952. In web ČRo, 20. červenec 2013 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Vracet se po stopách rozhlasových pořadů do let dávno minulých přináší velmi často zneklidňující, mnohdy traumatizující vzpomínky.

Stačí jen zamířit pozornost na vysílání z počátku 50. let minulého století a je jasné, že tu narazíme na stopy oněch neblahých dějů, které se obecně nazývají politické procesy, tedy událostí, jež přinesly tolik nespravedlnosti a lidských tragedií. Řekneme-li kupříkladu „rok 1952“, sotva si při představě dobových zvukových materiálů dovedeme odmyslet onen fanatický skřehotavý hlas žalobce Urválka a jeho slova, jež posílala nevinné lidi na smrt.

Dnes ale nepůjdeme touto cestou. Vrátíme se sice také do roku 1952, ale připomeneme si, že i v této těžké době vznikaly v Československém rozhlase pořady, které přinášely lidem pohodu, klid a laskavé pohlazení. Mnohé z nich byly dílem literární redakce. Její redaktoři museli na jednu stranu připravovat rozsáhlé četby ze sovětské, anebo z domácí budovatelské prózy. Vedle toho však zde vznikaly četby z odkazu české klasiky, které byly natáčeny ve špičkové interpretaci. (more…)

24. 1. 2020

Ku-klux-klan. Tady bydlí láska 1/10 (2019?)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 10:57

Katarzyna Surmiak-Domańská. Četba na pokračování. Mimořádně zajímavý pohled do nedávné historie i do samého středu současného Ku-klux-klanu z nakladatelství Absynt. Překlad Jarmila Horáková. Pro rozhlas připravila Kristýna Kodrlová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkuje Barbora Goldmannová.

Připravilo Brno. Premiéra 24. 1. – 2. 2. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Kodrlová, Kristýna: SERIÁL. Katarzyna Surmiak-Domańska: Ku-klux-klan. Tady bydlí láska. In web ČRo Plus, 24. leden 2020 (článek). – Cit.: Autorka se vydala přímo na sjezd Ku-klux-klanu ve státě Arkansas, kde mluvila se současnými i bývalými členy, místními pastory i náhodnými obyvateli okolních měst. Reportáž pak kombinuje s epizodami z historie amerického rasismu.

Je až s podivem, že organizace, která má na svědomí tolik vražd a násilí, vznikla z nudy. Dnes působí jako černé svědomí Ameriky, ve které bylo ještě do poloviny 19. století legální otroctví a do 60. let 20. století akceptována rasová segregace. Současné postavení amerických černochů je důsledkem rasistických právních instrumentů – otroctví, leasing vězňů, tzv. zákony Jima Crowa nebo lynč.

Při čtení knihy mrazí. Nejen z příběhů obětí Ku-klux-klanu, kterých bylo za ta léta nespočet, ale také z toho, že ve městě, odkud byli černoši na počátku 20. století vyhnáni a stalo se z něj tzv. město zapadajícího slunce, dnes slyší věty jako: Já mám Hitlera rád.

Nevzpomínám si, že bychom se o Ku-klux-klanu učili ve škole. A pokud ano, patrně tomu chyběl, stejně jako v mnoha jiných případech, kontext.

Právě kontext je to, co kniha polské reportérky, kterou vydalo vydavatelství Absynt v edici Prokletí reportéři, do našeho evropského vnímání KKK přináší. Kontext toho, jak moc je do americké společnosti ve skutečnosti Ku-klux-klan vrostlý.  (…)

Lit.: Elner, Roman: Ku-klux-klan na vlnách Plusu (Roman Elner). In web Forumotion, 25. 6. 2020 (recenze). – Cit.: Nevím jak vy, ale já sice nepravidelně, ale s oblibou poslouchám pořad Radiokniha. Považuji jej za jeden z nejzdařilejších na stanici Český rozhlas Plus. Protože pořad většinou nestihnu v čase vysílání, využívám možnosti on-line přehrání z webu Plusu, ať už přes iRadio nebo i nově přes aplikaci Můj Rozhlas. V dnešní zrychlené a podněty nabité době k vlastní škodě omezuji četbu papírových knih. Radiokniha je pro mě možností, jak se dostat k zajímavé knize. Někdy na rozhlasových vlnách zazní četba z knihy, kterou jsem sám dříve četl. Mohu si ji tak připomenout. Příkladem budiž lednová četba z knihy Ondřeje Kundry „Putinovi agenti“. Jindy mou pozornost upoutá mně dosud neznámý, ale obsahem hodnotný titul. Stanice Český rozhlas Plus mě tak informativně obohatí.

Jedna z posledních knih, jejíž 10dílnou četbu jsem se zájmem v únoru stihl poslouchat i díky prodloužení možnosti poslechu na 14 dní od odvysílání, byla reportážní kniha „Ku-klux-klan. Tady bydlí láska“ od polské spisovatelky Katarzyny Surmiak-Domańské (nar. 1967). Poutavá četba byla plná historických faktů, souvislostí i reportážních vhledů do dějin a současnosti amerického Ku-klux-klanu.

Autoři četby: Kristýna Kodrlová, Alena Blažejovská a Lukáš Kopecký, i Barbora Goldmannová, která výňatky z knihy načetla, odvedli výbornou práci.

300stránková kniha „Ku-klux-klan. Tady bydlí láska“ vyšla v edici Prokletí reportéři nakladatelství Absynt v roce 2017. Z uvedené edice jsem četl nedávno knihu výrazné postavy polské reportážní literatury 20. století Ryszarda Kapuścińského (1932-2007) „Impérium“, která pojednává o Sovětském svazu převážně v čase 80. a 90. let v době rozpadu. Vyšla v roce 2018 a má 328 stran. Mohu ji doporučit k četbě Českému rozhlasu i čtenářům. (…)

Geniálna priateľka 1/? (Geniální přítelkyně, 2015)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Premek @ 10:18

Elena Ferrante. Četba na pokračování. Režie Mária Danadová.

Čte Jana Pilzová.

Natočeno 2015. Repríza 23. – 28. 1. 2020 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Zumríková Kekeliaková, Monika: Cinka Panna, Žofia Bosniaková, ale i Elena Ferrante. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 20. 1. 2020 (článek). – Cit.:  Tento týždeň si pripomenieme viaceré osudy slovenských žien, ktoré boli vo svojom odbore priekopníčkami. Niektoré predstavil už filmový dokumentárny projekt PRVÁ. A v roku 2019 vyšla kniha SuperŽeny z pera Andrey Kellö Žačokovej. Čitateľ a čitateľka sa tu mohli stretnúť s prvou slovenskou herečkou, evanjelickou farárkou, prvou profesorkou, fotografkou… Ale aj rozhlasový archív má viaceré relácie, ktoré boli venované týmto ženám. Osud ŽOFIE BOSNIAKOVEJ si oživíme v Čítaniach na pokračovanie v cykle Bosniakovci. Ivica Ruttkayová niečo odhalí aj o začiatkoch ženského horolezectva v relácii Navždy prví… Nebude chýbať trojdielny príbeh CINKY PANNY, ani osud prvej rómskej spisovateľky ELENY LACKOVEJ. Nenechajte si ujsť pásmo o režisérke MAGDE HUSÁKOVEJ-LOKVENCOVEJ. V relácii Dolná Krupá sa zasa dozviete o šľachtiteľke ruží – grófke MÁRII CHOTEKOVEJ. Týždeň obohatíme aj súčasnými autorkami, rozhlasovou hrou JANY BEŇOVEJ, a v ponuke bude aj pásmo o diele ELENY FERRANTE a podobizeň AGATHY CHRISTIE. Na želanie našich poslucháčov sa do vysielania dostane aj rozhlasová hra o starnúcich manželoch od Jána Beňa Prvá noc, prvý deň.

(…) Dve dievčatá vyrastajú vo svete chudoby a násilia, v uzavretom vesmíre, v ktorom je nutné prispôsobiť sa, dodržiavať pravidlá a zvyky, byť ako ostatní. Dve dievčatá, od začiatku iné, k sebe nachádzajú cestu, až sa stanú neoddeliteľnými. Talianska autorka Elena Ferrante napísala román Geniálna priateľka, ktorý je ich portrétom. Vykresľuje ho s vášňou a nehou až do dna ich duše. Freska z hluku, obrazov a farieb, poodchýlené okno do druhého sveta, do inej doby tvorí nezabudnuteľný príbeh priateľstva. Uvádzame v cykle Krajina kníh, čítať vám bude Jana Pilzová. (…)

10. 1. 2020

Úštěcké legendy 1/5 (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 23:47

Jan Křemen. Četba na pokračování. Mistr zvuku Jan Seibt. Režie Michal Mašek. Hudba Ladislav Svoboda.
Zdroj: https://ustecky.denik.cz/ctenar-reporter/cesky-rozhlas-sever-natocil

Čte Nataša Gáčová.

Nastudoval ČRo Sever v roce 2019. Premiéra 24. 12. 2019, 25. 12. 2019, 26. 12. 2019 (ČRo Sever, 15 hod.) a 1. 1. 2020 (15:00 h.; 17:05 hod.).

Obsah: 1. O prostořeké Barboře. – 2. O mlynáři Václavovi. – 3. O kuchařce Marii. – 4. O kováři Tadeášovi. – 5. O babičce Rozárce

Lit.: Křemen, Jan: Český rozhlas Sever natočil pět pohádek. In web Ústecký deník, 27. 11. 2019 (anotace).

Zdroj: https://ustecky.denik.cz/ctenar-reporter/cesky-rozhlas-sever-natocil-pet-pohadek-20191127.html

9. 1. 2020

Põhjamaa-reis 1/5 (Cesta na sever, do 2017)

Filed under: Četba na pokračování,Cizojazyčné — Premek @ 14:47

Karel Čapek. Četba na pokračování. Překlad do estonštiny Ain Korsen.

Čte Tõnu Mikiver.

Natočeno do 2017 (+ Mikiver). K poslechu zde.

Pozn.: Armastatud tšehhi kirjanik, ajakirjanik ja dramaturg Karel Čapek oli lisaks kirjanduslikule tegevusele suur rännumees. 1936. aastal sooritatud reisist mööda Taanimaad, Rootsit ja Norrat avaldas ta ka reisikirja. (anotace)

Jutud ühest taskust 1/11 (Povídky z jedné kapsy, 2001)

Filed under: Četba na pokračování,Cizojazyčné — Premek @ 14:32

Karel Čapek. Četba na pokračování. Do estonštiny přeložil Leo Metsar.

Čte Peeter Tammearu.

Natočeno v roce 2001. Repríza 13. – 17. 1. 2019 (Klassikaraadios, 16:30 h.).

Keeris 1/5 (Co já vím, 1997)

Filed under: Četba na pokračování,Cizojazyčné — Premek @ 14:30

Miloš Forman. Četba z autobiografický knihy. O vzniku filmů Amadeus a Přelet nad kukaččím hnízdem.

Čte Peeter Tammearu.

Natočeno v roce 1997. Repríza 19. – 23. 11. 2019 (Klassikaraadios, 16.30 h.).

8. 1. 2020

Alan Turing: Enigma 1/15 (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 16:40

Andrew Hodges. Četba na pokračování. Překlad Martin Nový. Připravil Ludvík Němec. Dramaturgie Alena Blažejovská (?). Režie Lukáš Kopecký.

Účinkují Vladimír Hauser, Jiří Valůšek a Barbora Goldmannová.

Nastudovalo Brno v roce 2019. Premiéra 1. dílu 9. 1. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: V Radioknize budeme ode dneška číst z knihy Alan Turing: Enigma. Napsal ji matematik z Oxfordské univerzity Andrew Hodges. Zasvěceně dokázal popsat průkopnickou práci a život legendárního otce počítačů, muže s brilantní logikou, kterého si všimli britští zpravodajci a od roku 1938 jeho talent využívali. V první kapitole uslyšíte, hodnocení mimořádného Turingova významu nejen v době II. světové války, ale i pro moderní matematiku a kybernetiku. (anotace)

Lit.: Němec, Ludvík: Osobní šifra Alana Turinga. In web Týdeník Rozhlas, 29. prosinec 2019 (článek).- Cit.: Do historie se zapsal jako vynikající matematik a zakladatel moderní informatiky, jehož práce na prolomení německých kódů rozhodujícím způsobem ovlivnila průběh druhé světové války. Ještě před válkou přišel s konceptem univerzálního stroje, jenž se v roce 1945 zhmotnil do prvního návrhu programovatelného počítače. Jeho životní příběh vylíčil už v roce 1983 Andrew Hodges v knize Alan Turing: Enigma. Číst se z ní bude od 9. ledna v Radioknize na Plusu.

Kdoví zda autorem následujícího bonmotu nebyl sám přeskromný Winston Churchill. Zní totiž: „Druhou světovou válku vyhráli ruská krev, americké peníze a Winston Churchill…“ Každopádně právě Churchill nejlíp věděl, kolik britských jmen v tomto konstatování chybí.

Jedno z nich dokonce sám přikázal naprosto utajit, stejně jako jeho činnost. Ve svých válečných zápiscích pouze píše, že tento specialista a jeho oddělení „nám snášejí zlatá vejce“. Takže teprve 25. května 2011 mohl americký prezident Barack Obama říct v projevu k členům britského parlamentu: „Isaac Newton, Charles Darwin a Alan Turing jsou největším britským přínosem světové vědě.“

V té době už ovšem bylo jméno Alana Turinga známé nejen matematikům a informatikům, ale i širší veřejnosti. Velkou zásluhu na tom má i kniha Andrewa Hodgese Alan Turing: Enigma, která poprvé vyšla už v roce 1983 – a dočkala se nejen desítek překladů, ale inspirovala i divadelní hru a slavný film. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress