Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Dramatický příběh z druhé světové války podle pamětí účastníků napsali Zdeněk Bidlo a Jáchym Pelnář. Režie Petr Adler.

natočeno 1966. Premiéra (?) 1. dílu 29. 10. 1966 (23:00 – 23:50 h.).

Obsah: 1. Cesta pod ostnatými dráty –

Stanley Ellin. Detektivní román. Překlad Eva Outratová. Rozhlasová úprava Jaroslav Beránek.

Nastudovaly Karlovy Vary. Repríza (?) 3. dílu 28. 10. 1966 (19:45 – 20:15 h.).

Anna Cima. Objev české literatury, čerstvá absolventka japonských studií na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, vydala svou prvotinu v roce 2019 a ihned byla oceněna v soutěži Magnesia Litera, získala Cenu Jiřího Ortena i Cenu Česká kniha. Připravila Blanka Kostřicová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Barbora Goldmannová.

Nastudovalo Brno v roce 2020. Premiéra 1. dílu 14. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

David Jackson. Rodinu si vybrat nemůžete. Nebo ano? Malcolm a Harriet Bensonovi působí dojmem staršího usedlého páru, který žije jen pro sebe. Jejich dům ale skrývá tajemství. V zamčeném pokoji v patře domu skrývají unesenou desetiletou dívku. A nemá zůstat jen u jedné. Četbu na pokračování z napínavého thrilleru britského spisovatele připravil Dominik Mačas. Překlad Libuše a Luboš Trávníčkovi. Zvuková spolupráce Ondřej Gášek. Režie Vladimír Vlado Rusko.

Účinkuje Jaroslav Plesl.

Natočeno 2020. Premiéra 12. – 21. 10. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Lit.: anonym: David Jackson: Ani muk. In web ČRo 2 Praha, 12. říjen 2020 (článek). – Cit.: (…) Tohle byste nechtěli zažít. Ráno se vzbudíte a vaše jediné dítě je pryč. Hledáte, ale nikde není. Nikde. Roztáčí se kolo policejního vyšetřování. Rodičovská noční můra… (…)

Britský autor krimi bestsellerů David Jackson si pro svou knihu zvolil zneklidňující téma únosů malých dětí. Malcolm a Harriet Bensonovi zpočátku vypadají jako obyčejný usedlý manželský pár, kterým osud nedopřál vlastní potomky. Postupně se ale vyjevuje jejich temné tajemství – ve speciálně upraveném, zatemněném a odhlučněném podkrovním pokoji svého domu vězní desetiletou Daisy. Nikdo nemá o ničem nejmenší tušení, dokud se Malcolm nerozhodne svou rodinu rozšířit ještě o další „dceru“. Únos malé Poppy z domu jejích rodičů vyburcuje policii a přivádí na scénu detektiva Nathana Codyho a jeho kolegyni Megan Webleyovou. Rozluštění případu je pro všechny překvapivé – nic není tak, jak by se zpočátku zdálo.

Psycho thriller Ani muk je třetí knihou z volné série případů detektiva Nathana Codyho, vyšetřovatele, kterého trápí stíny minulosti (únos a mučení gangem „klaunů“) i neuspořádané současnosti, zejména co se týče jeho milostných vztahů. Je prozatím jediným jeho románem přeloženým do češtiny.

Josef Mizera a čeledín Mach zachycují ve svých denících a vzpomínkách život na Českodubsku na přelomu 19. a 20. století. Pro rozhlas připravil Jan Havelka. Režie Michal Bureš.

Čte Zdeněk Kupka, herec Divadla F. X. Šaldy.

Nastudoval Liberec v roce 2019. Premiéra červenec 2019 v cyklu Kultura pod Ještědem /rubrika Krajinou příběhů). Repríza 1. dílu 4. 3. 2022 (ČRo Liberec) v cyklu Kultura pod Ještědem.

Lit.: anonym: Písmáci z  Podještědí v rozhlasové četbě Českého rozhlasu Liberec. In web ČRo Liberec, 31. červenec 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Českodubsko je krajinou svérázných lidí, nářečí i tradic. Dodnes jsou zde živé, a to i díky zdejšímu folklornímu souboru Horačky, a spolku Dubáci, který pečuje o obnovu kulturních památek a místních zvyků. Předseda spolku, Jan Havelka v těchto dnech představuje knihu o obcích na Českodubsku „Příběh podještědské obce I“, jejíž  součástí jsou i výpovědi zdejších pamětníků.

Osobité zachycení poměrů na Českodubsku období přelomu 19. a 20. století vychází z autentických deníkových záznamů a vzpomínek ještědských písmáků kováře a podkováře Josefa Mizery a čeledína Macha, obou rodáků z obce Trávníček. Část textu se stala námětem rozhlasové četby.

Díky rozhlasové adaptaci Jana Havelky v režii Michala Bureše jste si je měli možnost poslechnout v šestidílné rozhlasové četbě, která byla součástí cyklu krajinou příběhů v pravidelném kulturním magazínu Českého rozhlasu Liberec Kultura pod Ještědem, a nyní Vám je nabízíme k poslechu i prostřednictvím webu Českého rozhlasu Liberec.

Milan Valenta. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Marek Hoblík. Režie Peter Gábor.

Čte David Viktora.

Nastudovala Olomouc v roce 2020. Premiéra 4. 10., 11. 10., 18. 10., 25. 10., 1. 11. 2020 (ČRo Olomouc, 18:04 h.) v cyklu Počteníčko.

Pozn.:  Je možné vrátit se do minulosti? A udělat všechno znovu a lépe? V knize Milana Valenty Cevakrk neboli Krkavec to možné je. Rozhodně alespoň to první, tedy návrat v čase.

Lit.: ele: Milan Valenta: Cevakrk neboli Krkavec. In web ČRo Olomouc, 1. listopad 2020 (článek). – Cit.: (…) „Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky“, říká jedna z nejznámějších sentencí starořeckého filosofa Hérakleita z Efesu. Hrdinovi knihy vysokoškolského pedagoga a psychologa Milana Valenty se to ovšem podaří.

Podaří se mu tedy něco, o čem mnozí z nás sní. Dostane šanci, udělat spoustu věcí jinak, lépe pochopitelně, spoustu věcí ovlivnit, řadě situací se vyhnout, jiné vyřešit správně. Nakonec se ovšem zdá, že návrat v kruhu nepřinese prospěch nikomu, a už vůbec ne zkoušenému Miloušovi.

Náš hrdina se díky dobrému skutku, (jak taky jinak, náš příběh je přece jen formálně trochu pohádkový), dostane do doby svých studií, do doby, kdy se rozhodovalo o jeho budoucnosti, o tom, jaký z něj bude člověk, jak a s kým bude žít, jaká budou jeho dospělá rozhodnutí. Miloušovo mladé alter ego ve stejném okamžiku překvapeně zírá na to, jak si se svým životem vůbec neporadil, koho si vlastně vzal a jak málo mu záleží na mravních a morálních principech.

Rozhlasová úprava knihy, která samozřejmě znamená výrazné krácení textu, z pochopitelných důvodů opouští jednu z linií vyprávění silně akcentující hrdinův uživatelský vztah k ženám a ještě více zvýrazňuje samotných autorem primárně vložený filosofický a intelektuální náboj příběhu. (…)

Michel Houellebecq. Mravy a nemravy konce tisíciletí v nelítostném románu temné hvězdy evropské literatury. Překlad Alan Beguivin. Pro rozhlas upravil Jan Němec. Dramaturgie Ludvík Němec. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Petra Bučková, Petr Kubes a Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2020. Premiéra 1. – 21. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou. Repríza 1. – 21. 12. 2021 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Lit.: Němec, Jan: Michel Houellebecq: Elementární částice. Mravy a nemravy konce tisíciletí v nelítostném románu temné hvězdy evropské literatury. In web ČRo 3 Vltava, 30. září 2020 (článek). – Cit.: Román Elementární částice by se dal nazvat elementárním dílem Michela Houellebecqa. Najdeme zde téměř vše, čím se francouzský autor proslavil, včetně sociologizujícího stylu psaní, a dodnes se o něm mluví jako o zásadním románu přelomu tisíciletí. (….)

Obtížné jméno obtížného spisovatele dnes znají i lidé, kteří se o literaturu nijak zvlášť nezajímají. Vydání románů Michela Houellebecqa budí pozornost všude v Evropě, tedy i u nás. Loni to byl Serotonin, o pár let dříve Podvolení. Zároveň se však objevují hlasy, že se Houellebecq začíná opakovat a jeho psaní ztrácí náboj. Možná je to přirozený vývoj: Houellebecqovy hrdiny vždy poháněla hlavně touha, nyní však zestárli. Například vypravěč Serotoninu už nechce nic, ani chtít. (…)

Elementární částice jsou příběhem dvou bratrů, Michela a Bruna. Jejich osobní životy jsou v mnoha ohledech exemplární. Bruno je typický Houellebecqův hrdina, jeden ze sexuálních štvanců, kterých jsou jeho knihy plné. Nadosobní rozměr do knihy vnáší spíše biolog Michel, neboť jeho výzkum položí základy novému druhu člověka. Nejde o nic menšího než o to, jak zachovat reprodukci druhu bez nutnosti pohlavního rozmnožování. Chtíč je houellebecqovské téma par excellence. Nešlo by však zachovat život i bez něj, nebylo by to třeba lepší? (…)