Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Naďa Reviláková. Četba na pokračování. Připravila autorka. Zvuk Tomáš Pernický. Hudba Jakub Rataj. Režie Ondřej Štefaňák. Vizuál Alžběta Dvořáková.

Čte Martina Jindrová a Hynek Chmelař.

Natočeno 2026. Webová premiéra všech dílů 2. 2. 2026 (ČRo Rádio Wave) v cyklu Audioknihy Radia Wave.

Lit.: Sladká, Michaela: Naďa Reviláková: Na kameni kámen. Psychologický thriller o dávné vině, která se hlásí o slovo. In web ČRo Radio Wave, 2. 2. 2026 (článek). – Cit.: (…) Náhodné setkání Evy a Adama před starým vinohradským domem spustí pátrání po minulosti, které se rychle promění v nebezpečnou cestu k vlastní identitě. Napínavý román poslouchejte jako audioknihu do 29. března. Pořad není vhodný pro děti. Původní dílo bylo zkráceno.

Eva žije přítomností, o minulosti se v její rodině nemluví. Je uzamčená jako „parádní“ pokoj plný cizích věcí v bytě její babičky. Naopak Adam žije minulostí své židovské rodiny zničené válkou. Je možné, aby cítil úzkosti a strachy svých dávno zemřelých předků? A co když se tragický příběh, který mu nedá spát, přímo týká i bezstarostné Evy? Najdou společnou cestu z bludiště křivd, utrpení a smrti, nebo se jejich pátrání stane smrtelnou pastí?

Na kameni kámen je napínavý román na pomezí psychologického thrilleru a detektivky bez klasické vraždy. Vypráví o transgeneračním přenosu traumatu a o holocaustu, který v nás přežívá i osmdesát let po skončení II. světové války jako dědictví našich předků. (…)

Vladimír Kalina. Četba na pokračováni ze stejnojmenné knihy. Připravil Miroslav Hlaváč. Hudební spolupráce Jiří Váchal. Režie Josef Melč.

Čte Václav Postránecký.

Natočeno 1982. Premiéra 27. 4. – 5. 5. 1982 (Praha, 21:45 h.).

Ernst Theodor Amadeus Hoffmann. Povídka z časů Ludvíka XIV. Povídka německého romantika, v níž autor vypráví napínavý příběh dvojí existence jednoho pařížského zlatníka. Překlad Hana Žantovská. Připravil Michal Plzák. Účinkuje Aleš Procházka. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 24. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 27 min.).

Zahrebelnyj. Četba na pokračování. Kapitoly z románu ukrajinského spisovatele přeložila a pro rozhlas připravila Vlastimila Abžoltovská. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno v roce 1979. Premiéra 28. – 30. 3. 1979 (Vltava, 17:30 h.).

Petr Blažek, Miroslav Vodrážka. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravili autoři. Zvuková spolupráce Samuel Sochatzi. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Vladimír Hauser, Jiří Miroslav Valůšek, Michal Bumbálek a Aleš Slanina.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 20. 1. – 3. 2. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah:

Díl první: Petr Blažek: Úvodem Egon Bondy – básník, filozof, duchovní otec českého undergroundu. A traké spolupracovník komunistické STB s krycími jmény Klíma, Zbyněk, Mao a Oskar. Právě tuto temnou stránku jeho života zmapovali historik Petr Blažek a publicista Miroslav Vodrážka.

Díl druhý: Miroslav Vodrážka: Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla, část první. Gesamtwerk – obrana proti diskursivnímu a konfirmačnímu zkreslení.

Díl třetí: Miroslav Vodrážka: Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla, část druhá. Interpretační potíže s dvojitou identitou Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho.

Díl čtvrtý: Miroslav Vodrážka: Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla, část třetí. Apologetický mýtus o oběti a počátcích spolupráce s tajnou komunistickou policií.

Díl pátý: Miroslav Vodrážka: Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla, část čtvrtá. Mýtus o tvůrčí absolutní svobodě.

Díl šestý: Miroslav Vodrážka: Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla, část pátá. Rozdíl mezi anomickou subkulturou a kontrakulturou.

Díl sedmý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti, života a díla – část šestá. Záviš Kalandra a Karel Teige čelící polochoromyslné dvojici.

Díl osmý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část sedmá. Vztah k undergroundu, Chartě 77 a Václavu Havlovi.

Díl devátý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část osmá. Víra v marxleninské oběšené naděje 20. století.

Díl desátý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část devátá. Osudová předvolební sobota 15. května 1954.

Díl jedenáctý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část desátá. Mýtus o duševní nezpůsobilosti.

Díl dvanáctý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část jedenáctá. parazitické působení ve Vídni v roce 1950.

Díl třináctý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část dvanáctá. Mýtus o autorově filosemitismu.

Díl čtrnáctý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část třináctá. Selhání historické reflexe aneb byl někdo vskutku poškozen?

Díl patnáctý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část čtrnáctá. Osobní doslov.

Lit.: Blažejovská, Alena: Zbyněk Fišer / Egon Bondy a Státní bezpečnost. Pohled do zákulisí sledování, donášení a vydírání. In web ČRo Plus, 20. 1. 2026 (článek). – Cit.: Egon Bondy byl ikona undergroundu, originální marxistický filozof a neúnavný provokatér. Zbyněk Fišer byl ve čtyřech různých obdobích mezi lety 1949 a 1989 aktivním spolupracovníkem totalitní Státní bezpečnosti. Historik Petr Blažek a publicista Miroslav Vodrážka rozebírají tento fascinující paradox v patnáctidílné Radioknize. Předkládají dokumenty tajné policie a analyzují takzvaný bondyovský mýtus a nabízejí pohled do zákulisí udávání, vzdoru a psychologických her.

Postava spisovatele a filozofa Zbyňka Fišera (20. ledna 1930 – 9. dubna 2007), od konce čtyřicátých let 20. století známého i pod pseudonymem Egon Bondy, patří k nejvíce fascinujícím a zároveň nejkontroverznějším zjevům české kultury 20. století.

Fišer totiž nebyl jen asivním objektem zájmu tajné policie a někým, kdo při výsleších příležitostně selhal, ale opakovaně se Státní bezpečností spolupracoval.

Pod krycími jmény Klíma, Zbyněk, Mao a Oskar byl úspěšně nasazován do mnoha akcí, které měly za cíl monitorovat a rozkládat tehdejší opoziční struktury. (…)

Miika Nousiainen. Četba na pokračování. Překlad Jitka Hanušová. Připravila Kristýna Franková. Dramaturgie Marina Feltlová. Účinkují Jaroslav Plesl, Vasil Fridrich a Apolena Veldová. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 20. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Pozn.: Sami je pohledný muž na prahu čtyřicítky, který ze všeho nejvíc touží po rodině a dětech, ale stále nemůže najít tu pravou polovičku. Jeho kamarád Markus zase zůstal sám se třemi dcerami a představám o harmonické rodině už dávno přestal věřit. Třetí kamarád Pesonen se stará o nemocné, stárnoucí rodiče a kvůli tomu zanedbává svůj osobní život. Samiho sestra Henna se marně pokouší otěhotnět, jejich matka Seija ovdověla a připadá si zbytečná, ale láska má ráda překvapení a přijde až tehdy, kdy ji nikdo nečeká. Finský bestseller s humorem boří všechny stereotypy o partnerství a rodině. (anotace)

Katarína Lazarová. Četba na pokračování.

Čte Jarmila Kurandová.

Nastudovalo Brno v roce 1956. Premiéra 1. dílu 5. 8. 1956 (Praha I, 11:00 – 11:30 h.).

Lit.: anonym: Katarína Lazarová: Vosí hnízdo. In Čs. rozhlas a televize 31/1956 (23. 7. 1956), s. 14 (článek). – Cit.: V pravidelných pořadech nedělní četby na pokračování se objevuje další dílo. Tentokrát jsme pro vás vybrali význačnou knihu z nové slovenské literatury; je to román Kataríny Lazarové „Vosí hnízdo““. Tato práce nadané slovenské spisovatelky dosáhla velkého ohlasu mezi čtenáři svým smělým a bojovným pohledem na složitou problematiku nového života slovenské vesnice. Děj „Vosího hnízda““ se odvíjí v době, kdy došlo na Slovensku k prudkému vývoji zemědělského družstevnictví, t. j. po roce 1950, kdy však došlo současně i k vážným chybám. Katarina Lazarová zobrazuje na příbězích a osudech plnokrevných postav svého románu tento proces, v němž dochází k tvrdému zápasu mezi starým světem a formujícími se silami nového života, k zápasu, který však probíhá s plnou naléhavostí a mnohdy velmi bolestně i v nitrech lidi.
K. Lazarovou zde bezpečně vedla důvěrná znalost prostředí a člověka. Ale vedla ji i občanská statečnost: vždyť již tehdy, když bylo dílo poprvé vydáno, tedy před odhalením nesprávných metod práce na vesnici a pokřivování stranické linie v zemědělské politice, již tehdy jasně poukázala na nebeznečí a omyly, které překážely rychlejšímu rozvoji nové cesty našeho venkova, a proti nimž bylo třeba v poctivém zápase podstoupit mnohé těžkosti a svízele. „Vosí hnízdo“, tento neobyčejně dramatický román, pronikající až ke dnu lidských duší a srdci, zasáhl přímo do života a pomáhal jej měnit. Nemůže být pro umělecké dílo většího ocenění. Pravidelná četba z románu K. Lazarové „Vosí hnízdo“ bude zahájena již tuto neděli.

Stanislaw Lem. Četba na pokračování. Překlad Oldřich Rafaj. Připravila Dagmar Hubená. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovaly České Budějovice v roce 1971. Premiéra 5. dílu 30. 4. 1971 (Praha, 15:40 h.). Repríza 5. dílu 28. 4. 1972 (Praha, 15:40 h.).