Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hudební vědec a publicista. Mezi tisícem článků, statí a knih je mnoho publikací o klasické hudbě, zejména Smetanově, ale také o hudební moderně (významně analyzoval např. i Burianův voiceband). Nejznámější je znovu a znovu vydávaný Svět orchestru. V rozhlase působil 1928-1950: jako tajemník hudebního oddělení, vedoucí hudebního vysílání v pražském studiu, referent gramoarchivu a studijního oddělení, od r. 1945 jako generální ředitel. Podílel se na ustavení formy popularizačního pásma s hudební tématikou tituly Polka jede a Vzpoura gramofonových desek (1932-1933), získal si oblibu jako průvodce a vykladač hudebních skladeb, vynikl v protektorátním období výkladem skladeb Mé vlasti i souborným uvedením všech Smetanových děl v jubilejním roce 1944.

Skladatel, dirigent, hudební pedagog a publicista. V rozhlase byl 1930-1945 šéfem hudebního oddělení, později odboru. Organizoval rozhlasovou hudební činnost, zakládal jeho orchestry, řešil problémy programové skladby, spolu s O. Jeremiášem propagoval vážnou hudbu mezi posluchači. Za války kryl programové aktivity rozhlasových pracovníků, které posilovaly národní sebevědomí. Povinné uvádění německých skladatelů naplňoval uváděním klasických děl nesporné hodnoty. Autor písňových, komorních i symfonických skladeb. Propagátor (jako dirigent) české hudby v zahraničí. Po válce působil v USA.

Spisovateľka, televízna dramaturgička. Jej tvorba sa viaže na divadlo, televíziu aj rozhlas. Je autorkou rozhlasových hier (Medzimesto, Rôznobežky, Žartík, Ochester, Dovolenka, Trójska vojna , Úsmev Mony Lisy, Julie a Romeo), televíznych scenárov a adaptácií klasických literárnych diel pre televíziu. V divadle debutovala hrou Sto hodín do zatmenia (1978), potom uviedla Dedičstvo na predaj (1982) a Vďaka za dôveru (1987). Autorka sa pokúša o prienik do skrytých zákrut ľudskej duše, kde sídlia tie horšie povahové črty.

Vl. m. Milan Anton U., pseud. Ján Rovňan ml., J. Rovňan, Milko U., Milko Urban, Milo Urban, Podbabiagurský, Podbabjagurský. Spisovateľ, redaktor, prekladateľ. 24. 8. 1904 Rabčice – 10. 3. 1982 Bratislava.

Štúdium na gymnáziách v Trstenej, Ružomberku, ani na Štátnej vyššej lesníckej škole v Banskej Štiavnici nedokončil. R. 1921 redaktor Slováka v Ružomberku, r. 1924-25 úradník Spolku sv. Vojtecha v Trnave, r. 1925-26 redaktor denníka Slovenský národ, r. 1928-40 reportér a redaktor kultúrnej rubriky denníka Slovák, r. 1940-44 šéfredaktor denníka Gardista v Bratislave, r. 1944-45 v Žiline. R. 1945 emigroval do Rakúska, zaistený americkou spravodajskou službou CIC, väznený, r. 1947 eskortovaný do ČSR, kde bol odsúdený na verejné pokarhanie, od r. 1948 žil v Chorvátskom Grobe, od r. 1974 v Bratislave. Hoci nebol politicky organizovaný, národný útlak a ťažké sociálne položenie slovenského ľudu počas bývalej ČSR ho zblížilo s autonomistickým hnutím. Vedúca osobnosť slovenskej literatúry 20. storočia, jeho novelistická a románová tvorba patrí k trvalým hodnotám slovenskej literatúry. Prvú poviedku pod názvom Ej, ten tanec uverejnil v časopise Vatra (1920), knižne debutoval novelou Jašek Kutliak zpod Bučinky (1922), v ktorej sa objavili prvky prítomného v celom jeho prozaickom diele: oravská príroda, práca a vnútorný život dedinského človeka s osudovými konfliktmi a ich nezriedka tragickými riešeniami. Novely z rokov 1923-24 vyšli súborne pod názvom Výkriky bez ozveny (1928). Vyvrcholením jeho novelistického majstrovstva bola novela Za Vyšným mlynom (1926), podľa ktorej vzniklo neskôr libreto k Suchoňovej opere Krútňava. V zbierke noviel Z tichého frontu (1932) sa odrazilo jeho profesijné žurnalistické zameranie. Dedinu ako súčasť celospoločenského prúdenia počas prvej svetovej vojny sugestívne zobrazil vo vynikajúcom románe Živý bič (1927), ktorý bol udalosťou v slovenskej literatúre, získal si pozornosť domácej kritiky i publika a čoskoro bol prekladaný do cudzích jazykov. (more…)

Spisovatel a rozhlasový redaktor Jiří Kamen se narodil 28. března 1951 v Kolíně. Vystudoval obor uměnověda na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci; získal titul PhDr. V Československém rozhlase pracuje od roku 1975. Od roku 1989 působil jako šéfredaktor hlavní redakce literárně dramatického vysílání. Šéfredaktorem stanice Český rozhlas-3 Vltava byl v letech 1991-1993. V současnosti pracuje v rámci této rozhlasové stanice jako redaktor a zároveň je na pozici zástupce šéfredaktora. Je členem Obce spisovatelů. Žije v Praze.

Kulturní publicista Jiří Kamen zpracovává pro Český rozhlas dokumenty, je také autorem rozhlasových her. Ve spolupráci s Blankou Stárkovou založil a vytváří kulturněpublicistický sobotní pořad Víkendová příloha stanice Vltava, oceněný novinářskou Cenou křepelek (1996). Pro vysílání připravuje bloky speciálních celodenních projektů o zahraničních kulturách (Francie, Švýcarsko, Německo aj.), z nichž zatím poslední bylo vysílání o africké kultuře, realizované v prosinci 2006. V poslední době zaujal především čtyřdílným seriálem z korespondence Voskovce a Wericha Sranda přestává, a to bohužel často, humor nikdy (2007 – 2009).
Spisovatelskému řemeslu se Jiří Kamen pilně věnuje od osmdesátých letech minulého století. Na počátku byl biografický román Toulavý kůň – kniha o divadelníkovi, kabaretiérovi, podnikateli i tuláku Emilovi A. Longenovi. Poté následovaly dvě sbírky spíše civilní něž lyrické poezie, nazvané Štěstí pod míru a Výtah do nebe. Rodnému městu spisovatele Jiřího Kamena, tedy Kolínu, je věnována novela Zlatý Petr. Spolu s vyznáním místu, jehož historie a architektura je nedílnou součástí celé kompozice, jde o pokus zachytit okamžik, kdy se trhá magické pouto mezi dětstvím a dospělostí. Podobně tematicky zaměřený je také Kamenův povídkový soubor Dědeček na střeše. (more…)

Miroslav Bambušek se prosazuje od roku 1997 jako dramatik a režisér. V roce 2000 získal bakalariát v oboru filozofie a překladatelství na Institutu základů humanitní vzdělanosti UK v Praze. V Lounech v roce 1996 založil spolu s bratrem Tomášem Bambuškem divadelní skupinu D. I. Lebedung zaměřenou na uvádění současné dramatiky. Dramaturgicky a režijně spolupracoval s Činoherním studiem v Ústí nad Labem. Od roku 2001 je uměleckým šéfem, dramaturgem a režisérem Multiprostoru Louny. Mezi jeho nejúspěšnější divadelní hry patří Písek a Porta apostolorum. Je autorem operních libret Herkules a Lenin. Jeho první rozhlasovou prací je krátké drama Pryč! (2006), které bylo vzhledem ke svému tématu (problém vyhnání – odsunu českých Němců v roce 1945) natočena i německy. (more…)