Hudební vědec a publicista. Mezi tisícem článků, statí a knih je mnoho publikací o klasické hudbě, zejména Smetanově, ale také o hudební moderně (významně analyzoval např. i Burianův voiceband). Nejznámější je znovu a znovu vydávaný Svět orchestru. V rozhlase působil 1928-1950: jako tajemník hudebního oddělení, vedoucí hudebního vysílání v pražském studiu, referent gramoarchivu a studijního oddělení, od r. 1945 jako generální ředitel. Podílel se na ustavení formy popularizačního pásma s hudební tématikou tituly Polka jede a Vzpoura gramofonových desek (1932-1933), získal si oblibu jako průvodce a vykladač hudebních skladeb, vynikl v protektorátním období výkladem skladeb Mé vlasti i souborným uvedením všech Smetanových děl v jubilejním roce 1944.