Toddi. Rozhlasová povídka. Překlad Václav Jiřina. DramatizaceJarmila Lorraanová-Krňanská. Režie Miloslav Jareš.
Osoby: Vypravěč — Paolo — CHara — Anselmi — slečna pokladní — číšník — první průvodčí — druhý průvodčí — přednosta — pán — Benátčan — gondolier — turista — vrátný — matka — dítě.
Natočeno 1940. Premiéra 16. 8. 1940 (Praha, 20:50 – 21:30 h.).
K. Orlovskij. Příběh letního večera. Přeložila Lída Malá. Hudba Alois Palouček, řídí autor. Režie Oldřich Hoblík.
Osoby a obsazení: Pavel Petrovič Artěmjev, hydrogeolog-výzkumník (Zdeněk Štěpánek), Míša Sávuškin, jeho pomocník (Eduard Cupák), Natalie Vasiljevna, členka kolchozní správy (Světla Amortová), Marusja, dívka z kolchozu (Jiřina Jirásková), vypravěč (Vladimír Šmeral).
Natočeno 1953. Premiéra 1. 8. 1953 (Československo, 20:00 – 21:30 h.). Repríza 3. 10. 1953 (Praha, 20:00 – 20:55 h.); 13. 2. 1954 (Československo, 20:30 h.) v cyklu Na přání posluchačů opakujeme.
Jevgenij Minn a Arkadij Minčkovskij. Veselohra. Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: Michail M. Korablev, vedoucí divadelního souboru (Vladimír Šmeral), Ivan A. Zelencov, vrchní mistr (Otomar Korbelář), Valentin Želencov, jeho syn (Václav Voska), Anton Lomov (Jaromír Spal), Lidie Volginová (Jiřina Švorcová), Galja Storoženková (Drahomíra Hůrková), Anna M. Byvalovová (Světla Amortová), Stopa Kružkov (Václav Špidla), Gavrila P Putilín, ředitel továrny „Komunard“ (František Hanus), Irina Věrnychová, dopisovatelka listu „Bolševická směna“ (Lída Otáhalová).
Natočeno 1953. Premiéra 17. 10. 1953 (Praha, 20:00 h.). Repríza 18. 11. 1955 (Praha III, 20:00 – 21:00 h.); 24. 2. 1956 (Praha II, 10:00 h.).
Veselá scéna v jednom dějství. Podle starší látky pro rozhlas upravil Ľudo Zúbek. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Osoby: dr. Jozef Kožúšek, lékař – Helena, jeho žena – Žofia její přítelkyně – Ľudovít, magistr farmacie – Helenina matka – Buček, vrchní rada v. v. – Maruška, venkovské děvče – Tonča, služka u Kožúškových.
Natočeno 1937. Premiéra 30. 7. 1937 (Bratislava, 19.35 – 20.00 h.).
Vladimír Galaktionovič Korolenko. Rozhlasová hra. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Osoby: Starý žebrák – Vasja – Feďa – Osip – Balek – Marusja – vypravěč – Tiburci – soudce.
Natočeno 1937. Premiéra 30. 7. 1937 (Košice, 18:00 – 18:30 h.) v cyklu Rozhlas pre Podkarpatskú Rus.
Josef Čapek. Pohádka. Rozhlasový scénář Jaroslav Pour. Hudba Ivana Loudová, řídí Jiří Váchal. Režie Jan Berger.
Osoby a obsazení: Pradědeček (Josef Patočka), Lotrando (Martin Růžek), Havelock (Jaromír Spal), Kokotička (Miroslava Slávka Hozová Špánková), Šibal (Josef Gruss), Hrdlořez (Josef Kemr), Dynamit (Miroslav Moravec), Hmaták (Karel Houska), Chramostejl (Miroslav Masopust), Jíra (Jaroslav Kepka), Kudlich (Milan Mach), šenkýřka (Ludmila Lída Roubíková) a další.
Natočeno 1970. Premiéra 31. 12. 1970 (Praha, 10:00 – 11:00 h.). Repríza 12. 4. 1971 (Praha, 13:10 h.) v cyklu Pohádka pro děti.
Lájos Mesterházi. Rozhlasová hra. Přeložili Jan Seifert a Lidmila Seifertová. Hudba Pavel Blatný. Režie Petr Adler.
Osoby a obsazení: Vyprávěč (Rudolf Walter), Monika (Dagmar Pistorová), Šándor (Jiří Dušek), Láslo (Rudolf Krátký), Běla (Josef Karlík), Andráš (Dobroslav Čech), Dula (Lubomír Černík), Deške (Karel Šebesta), Tomáš (Jiří Tomek) Moničin manžel (František Vicena), Marie, Andrášova žena (Libuše Přichystalová), mamá, matka Deškeho (Marie Pavlíková), Tonča, teta Deškeho (Miroslava Jandeková), slečna (Libuše Billová), Sepi (Karel Hospodský), Pirike (Lída Štětinová), starý lékař (Miloš Hájek) a další.
Nastudovalo Brno v roce 1959. Premiéra 18. 10. 1959 (Praha I – Praha III, 20:00 h.) v cyklu Nedělní večery. Repríza 3. 4. 1962 (Československo I, 19.00 – 20:30 h.).
Pozn.: Mesterházi později hru upravil pro divadlo (česky pod názvem Monika Komorní divadlo v roce 1959, režie Ota Ornest).
Lit.: anonym: Dnešní lidé Maďarska. In Rozhlas 42/1959 (6. 10. 1959), s. 15 (článek).
Anatole France. Překlad František Fačevic. Pro rozhlas upravila Dagmar Hubená. Hudba Jiří Smutný. Režie Josef Melč.
Účinkují Karel Höger, Josef Chvalina, Vladimír Čech I., Karel Fořt, Václav Hladík, Ladislav Brothánek, Artuš Kalous, Jan Řeřicha, Karel Sekora, Aleš Morávek, Jaroslava Drmlová, Eva Trunečková a Mirka Hajská.
Natočeno 1970. Premiéra 31. 12. 1970 (Třetí program, 19:00 h.). Repríza 24. 9. 1971 (Třetí program, 9:00 – 10:00 h.); 15. 4. 1984 (Vltava, 21:55 h.) v cyklu Schůzky s literaturou; 21. 4. 1991 (Praha, 0:01 h.); 10. 5. 1993 (ČRo 2 Praha, 2:00 h.); 16. 4. 1995 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Na motivy ruské lidové pohádky napsal Zdeněk Skořepa. Hudba Jan Mlček, řídi Milan Bagínaký. Režie Ladislav Rybišar.
Premiéra (?) 11. 11. 1973 (Praha, 13:15 – 14:00 h.) v cyklu Pohádka pro děti. Repríza 21. 3. 1976 (Praha, 13:03 h.) v cyklu Pohádka pro děti.
Lit.: KAŇKA, Josef: Odraz komunistické propagandy v dětských pořadech Československého rozhlasu mezi lety 1968 a 1974. Diplomová práce, vedoucí Groman, Martin. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Katedra žurnalistiky, 2024.
Katharina Schmitt. Rozhlasová kompozice. Překlad Michaela Škultéty. Hudba, zvukový design Christoph Wirth. Zpívají Annabelle Plum, Vojtěch Šembera. Zvuková spolupráce Tomáš Pernický. Dramaturgie Klára Novotná. Produkce Dana Reichová. Režie Katharina Schmitt.
Účinkují Ivana Uhlířová, Ondřej Rychlý, Anežka Šťastná, Lucie Trmíková, Diana Toniková a Martin Myšička.
Natočeno 2026. Premiéra 8. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 20:42 h.; 40 min.) v cyklu Večerní drama.
Lit.: Novotná, Klára: Katharina Schmitt: Metoda Gateway. Premiérová rozhlasová kompozice s Ivanou Uhlířovou v hlavní roli. In web ČRo 3 Vltava, 8. 9. 2026 (článek). – Cit.: Metoda Gateway je akustická technika, vyvinutá v roce 1971 v Monroově Institutu ve Virginii v USA. Jejím cílem je za pomoci zvukových vln o různých frekvencích pomoci při zlepšení spánku a navodit uvolnění, jež může vést až k rozšířeným stavům vědomí. (…)
Nedlouho po zveřejnění principů této metody pověřila americká tajná služba CIA svého agenta Waynea McDonnella jejím prozkoumáním pro potenciální využití (či zneužití?) při zpravodajských operacích. McDonnellův report, dnes odtajněný CIA, byl pro Katharinu Schmitt jedním z důležitých výchozích bodů. Druhým bylo pojednání nizozemského vědce Christiana Huygense Kyvadlové hodiny (1673), které v odlišném kontextu zrcadlí podobné poznatky, s jakými pracuje právě Metoda Gateway.
Tato rozhlasová hra využívá binaurální postupy. Pro nejlepší poslechový zážitek vám doporučujeme použít sluchátka.
Protagonistkou rozhlasové kompozice je žena trpící nespavostí, která dostává příležitost usnout pomocí metody Gateway. Je stále hlouběji vtahována do víru hlasů, na jehož dně se setkává se sebou samou jako se svým umlčeným alter egem. Co začíná jako příslib rozšířeného vědomí, končí paranoiou.
Ve spolupráci se skladatelem Christophem Wirthem vytvořila Katharina Schmitt rozhlasový tvar, který propojuje hlasy se zvukovou kompozicí založenou přímo na principech metody Gateway a který zkoumá propletení našich snů s mechanismy kontroly a manipulace. Do hlavní role obsadila herečku Ivanu Uhlířovou, s níž dlouhodobě spolupracuje. (…)
Powered by WordPress