Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Michal Žák, meteorolog České televize. „Tak intenzivní vlny veder nebyly dřív obvyklé. Jde o výjimečnou událost, nejen z hlediska toho, jak vysoko extrémní teploty šplhají, ale i jak velkou oblast zasahují,“ říká. Co může za vlnu veder? Čekají nás další? A co ukazují modely o počasí a klimatu do budoucna? Moderuje Světlana Witowská.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 25 min.).

Lit.: Witowská, Světlana – vpl: Klimatická krize se dlouhodobě prohlubuje. České klima se bude podobat chorvatskému, říká meteorolog. In web ČRo Plus, 2. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Evropu v předchozím týdnu sevřela vlna veder. Meteorolog České televize Michal Žák v Osobnosti Plus ujišťuje, že minimálně týden se do Česka nevrátí, a pokud ano, nebudou teploty tak vysoké jako před několika dny. „Sezónní modely napovídají, že to bude spíše nadprůměrně teplé léto. V dlouhodobém průměru jsou u nás obvyklá letní maxima mezi 23 a 27 stupni, nikoliv 30 stupňů, jak si někdo občas myslí,“ upozorňuje. Česko ale kromě teplot trápí i sucho. (…)

Průměrné teploty jsou na území Česka stále vyšší. „Jinak vypadala léta za našeho dětství a jinak vypadají ta současná,“ srovnává meteorolog. Možný je návrat teplot nad 35 stupňů Celsia i to, že teploty ta vysoko nevystoupají, ale zároveň ani v noci o moc neklesnou. (..)

Host: Klára Oltová Sedláčková, herečka. Co pro ni znamená ocenění za nejlepší ženský herecký výkon na letošním Grand Festivalu komedie za inscenaci Něha? Jak vnímá natáčení příběhu maminky hendikepovaného Vaška v seriálu Ulice? A co nového ji čeká v nadcházející sezoně v Divadle v Dlouhé? Přijďte i vy položit svou otázku do RadioCafé Vinohradská 12. Moderuje Vasil Fridrich.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Rekordní teploty, tropické noci i přehřátá města – jak se na ně připravit? Evropa má sotva za sebou jednu vlnu veder a meteorologové varují, že se na kontinent blíží další. Ukazuje se, že extrémní počasí už není výjimečnou událostí, ale novou realitou? Je na ni Česko připravené? Daří se státu i obcím přizpůsobovat města, krajinu i veřejné služby tak, aby zvládaly stále častější vedra? Hosty Pro a proti budou ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská a Pavel Marták z ministerstva životního prostředí. Moderuje Lukáš Matoška.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Jana Vlčková, filmová střihačka. Tento týden věnujeme Vizitky filmu. Dnes zavítáme do filmové střižny za renomovanou střihačkou Janou Vlčkovou, držitelkou dvou Českých lvů za nejlepší střih. Jak vypadá práce ve střižně? Co všechno spolu režisér a střihač konzultují? A nakolik byl pro Janu Vlčkovou profesně náročný návrat z mateřské dovolené? I na to se zeptá Ondřej Cihlář.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 15. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.) k úmrtí Jany Vlčkové.

Pozn: Ondřej Cihlář spolu s Vizitkou vyrazil přímo na místo, kde Jana Vlčková právě pracuje na polohraném dokumentu režisérky Veroniky Liškové. Co všechno spolu konzultují? V čem si nechá režisér od střihače poradit? Nakolik při sledování filmů dokáže nesledovat střih? Proč sama jako divačka nemá ráda aktivistické filmy? A jak složitý pro ni byl návrat z mateřské dovolené? (anotace)

Prezident Petr Pavel se dnes zúčastní Bezpečnostní rady státu. Kromě koncepce armády se tam bude zřejmě řešit i složení delegace na summitu NATO v Ankaře. Diplomatka, která upozornila na to, že se na velvyslanectví v Maroku kupčí s českými vízy uspěla u soudu. Co v té souvislosti soud uložil jejímu bývalému zaměstnavateli – ministerstvu zahraničí? Jak může vypadat a komu může sloužit online mateřská školka? Její otevření chystají ve Vlčnově na Uherskohradišťsku. Co se od ní čeká? Moderuje Martina Mašková a Daniela Vrbová.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Kdyby místa mohla vyprávět, slyšeli bychom tisíce a tisíce příběhů, na které se mělo zapomenout. A právě sem se vypravili autoři Hlasů paměti ve speciální letní sérii. Připravili Adam Drda, Lucie Korcová a Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 1. 7. 2026 (ČRo Plus, 20:32 h.).

Obsah: 1. Speciál Hlasů paměti: Místa paměti, tentokrát z nádraží Bubny (25:52). – 2. Bonus k epizodě série Místa paměti o nádraží Bubny (12:40) – 3. Ďáblický hřbitov.

Lit.: Korcová, Lucie – Kroupa, Mikuláš – Drda, Adam: Místa paměti. Vydejte se do Jáchymova, do krematoria Strašnice, na Ďáblický hřbitov a nádraží Bubny. In web ČRo Plus, 1. 7. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) Vydejte se s Hlasy paměti na místa, kde se odehrály nejtragičtější události československých dějin. Z nádraží Bubny vyjel v říjnu 1941 první židovský transport. Na Ďáblický hřbitov odklízeli komunisté i nacisté popravené a utýrané. Oběti totality tajně likvidovali i ve strašnickém krematoriu, tamní ředitel František Suchý ale s rodinou za nasazení života jména zpopelněných zachoval. A nucenou práci v jáchymovských uranových lágrech nepřežily víc než 4000 lidí. (…)

Lit.: Korcová, Lucie – Drda, Adam: BONUS: K tragickému osudu židů za protektorátu bylo po válce Československo lhostejné. In web ČRo Plus, 8. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bylo 25. června 1946, když do vlaku na bubenském nádraží nastupovali německy mluvící židé a židé ze smíšených manželství, aby nadobro opustili Československo. Paradoxem bylo, že mnoho z nich se tak vrátilo na místo, odkud jen před několika lety mířili v nacistických transportech do ghett a koncentračních táborů. Když se po válce vrátili domů, zjistili, že vlast se k nim otočila zády. Jako jediné východisko tak často volili odchod ze země. (…)

Lit.: Korcová, Lucie – Drda, Adam: Ďáblický hřbitov dodnes obestírá řada tajemství. Kdo je skutečně pohřbený u severní zdi? In web ČRo Plus, 15. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mohlo by to být místo klidného odpočinku. Nacistický a následně komunistický režim ale obestřel hřbitov temnotou a nenávistí. Právě tady se nacisté i komunisté zbavovali těl popravených odbojářů, vlastenců a politických vězňů. A protože v historii není nouze o paradoxy, leží tu vedle obětí i někteří z pachatelů. Kolik lidí je tady ale pohřbených a o koho konkrétně se jedná, to je dodnes v mnoha případech velkou neznámou. (…)

Kdy se člověk dostane s románem do slepé uličky? Jaké to je vydávat už několik dekád? Co je dneska underground? A existuje peklo? Letošní MAČ otevře básník, prozaik, hudebník a žurnalista Jáchym Topol. Přímý přenos z brněnského Divadla Husa na provázku moderuje Klára Fleyberková Vičíková.

Natočeno 2026. Premiéra 1. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 19:00 – 20:00 h.; 59 min.).

Lit.: Vičíková, Klára: Psát je hrozný a nepsat je strašný! Jáchym Topol spolu s Vltavou zahájil letošní Měsíc autorského čtení. In web ČRo 3 Vltava, 1. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po dlouhých devíti letech vydal Jáchym Topol nový román. O knize Peklo neexistuje mluvil v brněnském Divadle Husa na provázku, kde právě začal tradiční festival Měsíc autorského čtení. Český rozhlas Vltava byl u toho živě. (…)

V – do posledního místa zaplněném – sále Topol jasně pojmenoval, co ho pudilo k napsání příběhu pomalu stárnoucího, lehce nespokojeného a neposedného hrdiny Tomáše. Byla to doba, v níž jsme žili všichni. „Zjistil jsem, že období konce covidu a začátku ruské války se mnou natolik cloumá, že to prostě chci napsat.“

Román tak zasadil do realistických kulis, což pro něj nebývá až tak obvyklé. Jisté vykloubenosti se ovšem nakonec nevyhnul ani tady. Nedá se ovšem říct, že by šlo o předem promyšlený tah: „Se psaním si připadám jako bobr, který má před sebou obrovskou sekvoj. Hryže, hryže, až se z té klády stane taková sirka. Není to ideální způsob mít tolik materiálu, přepisovat a šílet, ale jinak to neumím,“ přiznal Jáchym Topol. (…)

V jakém historickém kontextu se utvářela láska ke zmrzlině? Kde se dařilo experimentům s ledem? A jaké způsoby servírování zmrzliny známe? V ArtCafé se bude ptát Tereza Lišková.

Natočeno 2026. Premiéra 1. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.). Repríza 18. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Pozn.: Zmrzlina je oheň naruby. Kulinářské dílo, fyzikální paradox i alchymický experiment v jednom soustě. Milan Svoboda působí na Metropolitní univerzitě Praha a zabývá se kulturou stolničení, stolování a dvorským kulinářským uměním. Učitel fyziky Pavel Böhm popisuje příběh Mpembova jevu, na jehož počátku stála příprava zmrzliny. Petr Nývlt, ředitel táborského Gymnázia Pierra de Coubertina, zasazuje zmrzlinu do kontextu alchymického experimentu – v disertační práci ho zkoumal z pohledu využití při výuce chemie. (anotace)