Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Co bude největším lákadlem na dnes začínajícím Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech? Zamezí změny jednacího řádu Sněmovny zbytečným obstrukcím? A projde pozměňovací návrh nazvaný „Lex střízlivost“? Jak organizace Romea podporuje talentované romské studenty a studentky? Moderují Šárka Fenyková a Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 7. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

„Někdy je náročné neztratit koncept a neztratit rozum,“ říká Martin Kukučka, umělecký šéf činohry Národního divadla a člen režijního dua SKUTR. Do vedení činohry přicházel s představou repertoáru, který bude pro různé okruhy diváků. Po čtyřech letech ve funkci mluví o tom, jak se taková představa udržuje v instituci, kde se každý den mění plány, nálady i emoce lidí. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Dokument připravil Marek Mojžíšek.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument.

Lit.: Mojžíšek, Marek: Filmové Vary po šedesáté. Co festival odlišuje od jiných akcí u nás i na kontinentu? In web ČRo 3 Vltava, 2. 7. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (..) Filmový festival v Karlových Varech slaví letos své 60. výročí. Co ho odlišuje od jiných akcí u nás i na kontinentu? Jakými krizovými momenty prošel? A jaká je jeho budoucnost? To vám odhalí sedm lidí, kteří festival už dlouhá léta připravují.

Elektronická hudba ve filmu 1956-2026 podle Pavla Klusáka.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 2. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).

Obsah: 1. Všechno se to ztratí jako slzy v dešti. Jak se elektronika ve filmu učila vyprávět mýty a emoce. (58:09) –

Lit.: Klusák, Pavel: Vysílá elektrická ovce. Elektronická hudba ve filmu 1956-2026 podle Pavla Klusáka. In web ČRo 3 Vltava, 2. 7. 2026 (článek). – Cit.: (…) Seriál, který vznikl pro Filmové léto na Vltavě, je výpravou za specifickou oblastí soundtracků. Pavel Klusák se v něm věnuje hudbě pro film, která využívá elektronické nástroje. Zjišťujeme, jak zvuky, které byly v 50. a 60. letech nové a nezvyklé, začaly rychle promlouvat k posluchačům nejen jako vyjádření modernity, ale v celém spektru emocí a příběhů.

Elektronická hudba v kinematografii proměňuje od padesátých let filmové zážitky a dává snímkům nezaměnitelnou atmosféru. Náš seriál vás provede podivuhodným světem, kde se syntetické zvuky, pulzující beaty a ambientní plochy setkávají s filmovým plátnem – od ikonických blockbusterů až po skryté nezávislé klenoty. Zjistíme, jak elektronika dokáže vyjádřit emoce, které klasický orchestr nesvede. Známé hudební nástroje mají své limity, ale elektronická hudba dokáže vytvořit zcela nový, dosud neslyšený zvuk pro jakýkoliv fiktivní svět. Je v tom řada paradoxů, záhad, napětí a půvabu.

Tak tedy vzhůru na cestu, která obsahuje osm tematických komentovaných playlistů. Dotkneme se velkých filmových sci-fi a utopií, ohlédneme se k historickým počátkům včetně české Ikarie XB-1. Prozkoumáme sepětí Tangerine Dream a dalších německých tvůrců s filmem, v tradici synthwave uslyšíme předlohu pro sound novodobých Stranger Things. Japonská epizoda odhalí neznámou hudbu oskarového Rjúiči Sakamota i tamější kreativitu v anime a počítačových hrách. Jaká hudba je „lynchovská“? Kteří režiséři jsou zaroveň autory soundtracků pro své filmy? Jak formují soundtrack posledních let hudebníci z nezávislých zón Jóhann Jóhannsson, Hildur Guðnadóttir, Oneohtrix Point Never, Mica Levi, Colin Stetson a Sam Slater? Seriál Vysílá elektrická ovce je rozcestníkem, který upozorňuje na řadu starších i nových filmů a hudebních světů.

Cyklus připravili Petr Komínek a Karel Klement.

Natočeno 2026. Premiéra 29. 6. – 3. 7. 2026 (ČRo Rádio Junior, 10:00 – 11:00) v cyklu Expedice Sever.

Lit.: anonym: Norský týden na Rádiu Junior. Poznejte zemi fjordů a trollů. In web ČRo Rádio Junior, 1. červenec 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Vyrazte s námi v létě na Expedici Sever. Poznáme, jak se žije nejen v Norsku, ale i dalších zajímavých zemích a poslechneme si pěkné severské příběhy.

Ve speciálním prázninovém vysílání Ranního ReStartu na Rádiu Junior vám každý týden představíme jednu zemi na severu – všechna audia najdete na konci každého týdne i tady na webu v seriálu nahoře pod obrázkem. Pustit si můžete i kouzelné příběhy inspirované severem. (….)

Země fjordů a nejdelšího tunelu na světě

„Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení.“ To je základní životní heslo obyvatel Norska. Je to země fjordů a zálivů, které ve skalách před tisíci lety vytvořily obří ledovce.

Přírodu Norové milují a chtějí ji chránit, i proto se tam ze všech aut prodá až 90 % elektromobilů. Norové jsou také mistři v kopání tunelů. Mají tam dokonce nejdelší silniční tunel světa s názvem Lærdalský, který měří 24,5 km. 

Noční opalování v Ledovém království

A věděli jste, že v létě se můžete v Norsku opalovat i v noci? Půl roku tam slunce nezapadne, naopak v zimě se nad Norskem stejnou dobu drží tma. Občas ji ale vybarví polární záře.

Touto zemí ledu se inspirovali i tvůrci filmu Ledové Království, takže pohádkové Arendelle je v podstatě norské město. Asi nejznámějšími magickými postavani z norských pověstí a legend jsou trollové. Obyvatelé Norska dokonce věří, že nosí štěstí! (…)

Hostem je David Trunda, předseda Fotbalové asociace České republiky. Co ukázalo mistrovství světa o úrovni českého fotbalu? Byla očekávání fanoušků příliš optimistická, nebo má současný národní tým na víc, než předvedl? A nastal čas, aby fotbalovou reprezentaci převzal trenér ze zahraničí? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Dálkový plavec Jakub Kačerovský přeplaval novozélandskou Cookovu úžinu, jednu z nejtěžších etap prestižní výzvy Oceans Seven. A už vyhlíží další extrémní cíl. Jak vypadá příprava na podobnou expedici? Co rozhoduje o úspěchu a kde jsou hranice jeho vytrvalosti? Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Michal Skořepa, analytik České spořitelny a předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy. Poslanecká sněmovna bude příští týden jednat ve druhém čtení o zavedení elektronické evidence tržeb. Vláda si slibuje, že touto cestou získá do rozpočtu navíc až 14 miliard korun. Může ministryně financí s takovým nárůstem počítat? Moderuje Pavlína Nečásková.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael): Ekonom: Nikdo neví, kolik EET přinese státu. V žádném případě to ale nepokryje vše, co vláda slíbila. In web ČRo Plus, 2. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb míří v Poslanecké sněmovně do druhého čtení. Tentokrát má být systém EET jednodušší a administrativně nenáročný. Vláda si slibuje, že touto cestou získá do veřejných rozpočtů navíc až 14 miliard korun. „V tom je obrovská nejistota. Předchozí systém fungoval výrazně jinak a přesně nevíme, kolik peněz přinesl,“ tvrdí v Interview Plus ekonom Michal Skořepa, analytik České spořitelny a předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy. (…)

Poukazuje na to, že samo ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (ANO) a poté za Zbyňka Stanjury (ODS) výnosy prvního EET odhadovalo různě. „On nebyl příznivcem EET a odhadoval tuším 4 miliardy. Tak těch 14 miliard po tom období vysoké inflace není úplně mimo realitu. Ale jestli to bude 8, nebo 17, to dnes neví nikdo,“ soudí analytik České spořitelny.

Podobná nejistota nicméně platí pro téměř každou novinku v oblasti daní. Mimo jiné záleží na ochotě účastníků pravidla systému dodržovat. „Otázku ‚Chcete to s papírem, nebo bez?‘ slyšel snad úplně každý. České daňové prostředí je pořád hodně nasáklé ochotou podvádět, mnozí to berou jako samozřejmost, zatímco v jiných zemích by taková otázka vzbudila údiv,“ poznamenává. (…)

Česko nastupuje na cestu extrémního zadlužování a hrozí mu stejná patová situace, jako například ve Franci, Velké Británii nebo Španělsku, které mají už roky poblém sestavit rozpočet. Varuje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v nejnovějším dílu Řečí peněz. Moderuje Václav Pešička.

Natočeno 2026. Premiéra 2. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.).