Kdyby místa mohla vyprávět, slyšeli bychom tisíce a tisíce příběhů, na které se mělo zapomenout. A právě sem se vypravili autoři Hlasů paměti ve speciální letní sérii. Připravili Adam Drda, Lucie Korcová a Mikuláš Kroupa.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 1. 7. 2026 (ČRo Plus, 20:32 h.).
Obsah: 1. Speciál Hlasů paměti: Místa paměti, tentokrát z nádraží Bubny (25:52). – 2. Bonus k epizodě série Místa paměti o nádraží Bubny (12:40) – 3. Ďáblický hřbitov.
Lit.: Korcová, Lucie – Kroupa, Mikuláš – Drda, Adam: Místa paměti. Vydejte se do Jáchymova, do krematoria Strašnice, na Ďáblický hřbitov a nádraží Bubny. In web ČRo Plus, 1. 7. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) Vydejte se s Hlasy paměti na místa, kde se odehrály nejtragičtější události československých dějin. Z nádraží Bubny vyjel v říjnu 1941 první židovský transport. Na Ďáblický hřbitov odklízeli komunisté i nacisté popravené a utýrané. Oběti totality tajně likvidovali i ve strašnickém krematoriu, tamní ředitel František Suchý ale s rodinou za nasazení života jména zpopelněných zachoval. A nucenou práci v jáchymovských uranových lágrech nepřežily víc než 4000 lidí. (…)
Lit.: Korcová, Lucie – Drda, Adam: BONUS: K tragickému osudu židů za protektorátu bylo po válce Československo lhostejné. In web ČRo Plus, 8. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bylo 25. června 1946, když do vlaku na bubenském nádraží nastupovali německy mluvící židé a židé ze smíšených manželství, aby nadobro opustili Československo. Paradoxem bylo, že mnoho z nich se tak vrátilo na místo, odkud jen před několika lety mířili v nacistických transportech do ghett a koncentračních táborů. Když se po válce vrátili domů, zjistili, že vlast se k nim otočila zády. Jako jediné východisko tak často volili odchod ze země. (…)
Lit.: Korcová, Lucie – Drda, Adam: Ďáblický hřbitov dodnes obestírá řada tajemství. Kdo je skutečně pohřbený u severní zdi? In web ČRo Plus, 15. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mohlo by to být místo klidného odpočinku. Nacistický a následně komunistický režim ale obestřel hřbitov temnotou a nenávistí. Právě tady se nacisté i komunisté zbavovali těl popravených odbojářů, vlastenců a politických vězňů. A protože v historii není nouze o paradoxy, leží tu vedle obětí i někteří z pachatelů. Kolik lidí je tady ale pohřbených a o koho konkrétně se jedná, to je dodnes v mnoha případech velkou neznámou. (…)