Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Tomáš Knoflíček, Daniel Skála a Tomáš Šenkyřík. Skladby, které vznikly v roce 2024 v rámci projektu Rok poté a jeho ostravské sekce, kterou vedl Martin Režný.

Natočeno 2025. Premiéra 17. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér.

Kolektiv Monika. Rozhlasová verze projektu, ve kterém Monika (Karolína Schön, Anna Chrtková, Matyáš Grimmich) vychází z experimentálně umělecko-výzkumné praxe, zaměřující se na téma odpočinku ve světě přeplněném krizí lidstva s nezvladatelnou sebedestruktivní aktivitou. Jakými způsoby v tomto prostředí odpočívat?

Natočeno 2025. Premiéra 10. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér.

Jan Trojan. Skladba vycházející z materiálu záznamu koncertu z festivalu A Day of Sound 2025 z kostela sv. Jakuba v Kutné Hoře. Jan Trojan, saxofonista Miroslav Tóth a akordeonista Roman Zabelov společně vstoupili do liturgického prostoru, aby vněm putovali mezi spiritualitou a imaginací.

Natočeno 2025. Premiéra 3. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér.

Martina Pouchlá. Audio pro projekt Slippery Memory.

Natočeno 2025. K poslechu zde.

Alternativní verze názvu: Pro Bejrút, pro Lindu

Lit.: Pouchlá, Martina: Šest let natáčení, šest měsíců promýšlení a stříhání a JENOM osm minut poslechu? In Facebook, 2. 12. 2025 (status). – Cit.: Původně to měl být spletitý časosběr o vědeckém výzkumu zapomínání jazyka, na jehož pozadí se bude postupně odhalovat bolestivý příběh rodiny rozkročené mezi kulturami. Nakonec je z toho metaforická audio báseň o dceři, která se nemůže rozvzpomenout na jazyk, a matce, která nedokáže zapomenout na melodii. „Pro Beirut, pro Lindu“ je můj výstup z mezinárodního projektu The Ecco, se kterým se konečně odvažuji jít ven.

Jo, možná až příliš mnoho energie pro pár minut parády, dalo by se říct. Nicméně těch šest měsíců, které k tomuhle výsledku směřovalo, bylo pro mě dost transformativních. Parta audiotvůrců ze všech koutů Evropy a naše rozhovory o tvorbě, audiu, životu a vůbec svůj podíl na tom, že jsem dnes tak trochu jiný člověk i tvůrce.

Pracovat s jazykem, kterému zbytek týmu nerozumí, má své výzvy. Moc proto děkuji Brit Jensen, že mi několikrát půjčila své češtině rozumící uši při hledání finálního tvaru.

Baví-li vás tyhle krátké formy, poslechněte si všechny kousky z naší kohorty – tématem bylo „Slippery memory“ a mezi díly najdete krátké příběhy o ožívání těch, kteří už tu s námi nejsou, zapomenutých slibech i rozvzpomenutých emocích. (…)

Za finanční podporu pro svou účast v THE ECCO z grantu TALENT děkuji NFNZ – Nadační fond nezávislé žurnalistiky. (…)

Lit.: Pouchlá, Martina: FOR BEIRUT, FOR LINDA. In web The Ecco, 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Linda can´t remember a language, and her mother can’t forget a melody

Freya Edmondes a Peter Kutin. Křik jako neúmyslný hlasový fenomén v kompozici, která byla letos nominovaná do mezinárodní soutěže Palma Ars Acustica.

Natočeno 2024. Premiéra 18. 1. 2025 (WDR 3, 61 min.). Česká premiéra 19. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 48 min.) v cyklu Radioateliér. Repríza 11. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 48 min.) v cyklu Radioateliér.

Lit.: Geyer, Ilka: „Screamerz“ von Freya Edmondes und Peter Kutin. In web WDR, 18. 1. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Screamerz“ basiert auf Rohheit. Sprache oder literarische Konstrukte sucht man in der Komposition vergebens. Im Zentrum steht das Unmittelbare. Vibrierende Atemzüge. Unvorhersehbar. Irgendwo zwischen Gehirn, Lunge, Stimmbändern, Kehle und Zunge. (…)

Peter Kutin: „Wir haben dieses Konzept des rohen Ausdrucks der Stimmbänder sehr oft verwendet. Der Schrei, der einsetzt, bevor die Logik der Sprache ins Spiel kommt. Eine prälogische Reaktion auf Dinge. Und wir versuchen, in verschiedenen, auch nicht-menschlichen Kategorien, z.B. der Klangerzeugung in der Natur, diesen Zustand eines Klangs zu finden, bevor er von einer logischeren Umgebung geformt wird. Oder bevor er einen ganz anderen Zweck erfüllt, als nur roher Ausdruck zu sein. Das zieht sich durch das ganze Stück. Deswegen gibt es auch diese seltsamen Wendungen und Verschiebungen. Die nicht-logische Struktur sollte ihre eigene Logik entwickeln.“ Peter Kutin arbeitet als Sounddesigner und Multimediakünstler. Zusammen mit Freya Edmondes und Drummer Lukas König steht er als PLF im Studio und auf Konzertbühnen. Freya Edmondes performed auch in verschiedenen Konstellationen unter dem alias Elvin Brandhi. (…)

John Grzinich. Rozhlasová verze projektu Ice Tectonics v Estonsku žijícího umělce a také průzkumníka ledu Johna Grziniche. Pořad připravil a uvádí Miloš Vojtěchovský.

Natočeno 2025. Premiéra 5. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér. Repríza 4. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér.

Klára Pudláková. Studiová kompozice skladatelky a kontrabasistky Kláry Pudlákové, ve které prozkoumává svět křehkých alikvotních záznějů v kontrastu s mohutností kontrabasu. Hudební spolupráce zpěvačka Anežka Matoušková, kontrabasista Luan Gonçalves, perkusista Jakub Švejnr.

Natočeno 2025. Premiéra 29. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér – PremEdice.

Loré Lixenberg a Ferst Dadler. Rozhlasová kompozice. Zvuk Ladislav Železný. Hudba Loré Lixenberg a Elia Moretti. Dramaturg Ladislav Železný.

Účinkují Ran Jiao, Jana Látalová, Loré Lixenberg, Barbora Matějková, Inga Zotova-Mikshina, Roman Zotov-Mikshin, Elia Moretti, Matěj Pour, Zden Brungot Svíteková, Lucie Vrbíková, Ladislav Železný.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér. Repríza 18. 12. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér – PremEdice; 26. 11. 2025 ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér – PremEdice.

Ocenění: 1. cena v sekci Hudba na Prix Italia 2025.

Alternativní verze názvu: Republika Zahradníiíiíiíiíi

Lit.: Vrbatová, Kateřina – Schalek, David: Český rozhlas bodoval na festivalu Prix Italia. Dílo Republika Zahradníiíiíiíiíi vyhrálo v sekci Hudba. In web IRozhlas, 24. 10. 2025 (článek). – Cit.: Rozhlasová kompozice Republika Zahradníiíiíiíiíi zvítězila na mezinárodním festivalu Prix Italia 2025 v kategorii Hudba. Informovala o tom mluvčí Českého rozhlasu Lidija Erlebachová. Kompozice s účastí tvůrců z různých zemí vznikla na Českém rozhlasu Vltava, kde měla premiéru vloni v listopadu. Dramaturgem projektu byl Ladislav Železný, který dílo osobně na festivalu prezentoval.

„Každá taková nominace a mezinárodní uznání je velice cenné, protože je veřejným zhodnocením investice vloženého času. Pro mě je to tedy uznání času překračující hranice a v tomto případě si toho vážím dvojnásob,“ říká Železný. Celý projekt se podle něj věnuje naslouchání, kauzalitě zvuku ve vztahu ke svému okolí a sobě samému. (…)

Lit.: Erlebachová, Lidija: Republika Zahradníiíiíiíiíi z produkce Českého rozhlasu zvítězila na Prix Italia 2025. In web ČRo 3 Vltava, 24. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Republika Zahradníiíiíiíiíi vychází z uměleckého výzkumu Loré Lixenbergové (UK) a kolektivu Ferst Dadler (IT, RU, CZ), který proběhl v letech 2023–24 v zahradách Trojského zámku a Františkánské zahradě v Praze. Projekt je založen na myšlence nezávislé republiky, ve které je občanství uděleno pouhou skutečností existence a lidské i nelidské bytosti mají stejná práva a jsou vzájemně propojeny. V okamžiku rozhlasového vysílání Republika Zahradníiíiíiíiíi předefinovala své území v rozhlasovém prostoru.

„Stále věříme, že rozhlas má jedinečnou sílu a odpovědnost. Vytváří prostor, kde se hlasy setkávají bez hierarchie, kde fantazie nahrazuje zdi a kde zájem může rezonovat na velké vzdálenosti. Prostřednictvím této práce znovuobjevujeme tento potenciál – představujeme si rozhlas jako akt solidarity, empatie a pozornosti, který je schopný čelit paralýze vycházející z fragmentovaného individualismu a erozi kolektivního jednání, svobody a v dnešní době i demokracie,“ dodává jeden z tvůrců projektu, hudebník Elia Moretti.

„Vítězství rozhlasového díla Republika Zahradníiíiíiíiíi na jednom z nejprestižnějších festivalů rozhlasové tvorby, v konkurenci, která na Prix Italia panuje, je pro Český rozhlas velkým úspěchem. Těší mě, že na mezinárodním poli byl oceněn tvůrčí počin Českého rozhlasu, který potvrzuje dlouhodobou péči naší instituce o rozvíjení umělecké kreativity,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Festival Prix Italia byl založen italským rozhlasem RAI v Capri roku 1948, čímž se řadí mezi nejstarší audiovizuální festivaly a dodnes patří k nejprestižnějším přehlídkám rozhlasové a televizní tvorby.  Každoročně se pořádá v různých historických městech Itálie. V posledních patnácti letech bylo možno festival navštívit v Benátkách, Miláně, Palermu, Boloni, Římě či v Neapoli, která hostila letošní ročník. Záštitu nad Prix Italia drží prezident Italské republiky.