Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Petr Šmíd. Malé příběhy velkých chvil dějin. Pro rozhlas připravila Ivana Myšková. Účinkuje Richard Fiala. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 2. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min).

Stefan Grabinski. Když vás pošlou vymést komín do prokletého pivovaru, nečekejte nic než temnotu. Účinkuje Lukáš Král. Režie Petr Mančal.

Natočeno 2024. Premiéra 30. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 25 min.) v cyklu Hororové povídky.

Lit.: Hynčíková, Petra: Stephan Grabiński: Bílý vyjevenec. V proklatém pivovaru čeká na kominické tovaryše skrytá temnota. In web ČRo 3 Vltava, 30. srpen 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bravurně komponovaná povídka představuje dílo pozapomenutého autora právem přezdívaného jako polský Edgar Allan Poe. (…)

Při čištění dávno zaneseného pivovarského komínu záhadně postupně zmizí dva kominičtí tovaryši. Jejich mistr přičítá temnou moc nahromaděným sazím. Jako by v nich dřímala a na svou příležitost čekala jakási magická pomsta. Vydá se tedy spolu s posledním tovaryšem do pivovaru, aby přišel celé záhadě na kloub. (…)

Julio Cortázar. Bobymu je osm. V noci špatně spí. A zlé sny ho trápí i ve dne a jeho teta si všímá, že s ním není něco v pořádku… Dramatická povídka argentinského spisovatele. Překlad Bohumila Límová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Apolena Veldová. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 28. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 24 min).

Julio Cortázar. Stará skříň v hotelovém pokoji zakrývá nepoužívané dveře, skrz které je v noci z vedlejší místnosti slyšet zneklidňující zvuky… Povídka argentinského spisovatele. Překlad Hedvika Vydrová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Igor Bareš. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 26 min.) k 110. výročí narození autora.

Lit.: Mačas, Dominik: Rukopis nalezený v kapse, Konec hry, Boby a další povídky argentinského spisovatele Julia Cortázara. In web ČRo 3 Vltava, 26. srpen 2024 (článek). – Cit.: Každý jeho příběh sice začíná až neobyčejně všedně, v reáliích světa tak jak ho důvěrně známe. Stačí ale okamžik a tento obraz se nám začíná pozvolna rozostřovat. Sedm povídek Julia Cortázara uvádíme jeho k letošnímu 110. výročí narození.  (…)

Julio Cortázar je jednou z hlavních postav boomu hispanoamerické literatury. Spolu s Carlosem Fuentesem, José Donosem, Gabrielem García Márquezem a Mariem Vargasem Llosou tvoří onu bájnou pětici autorů, jejichž romány objevily světu literární bohatství Latinské Ameriky.

Cortázar je stejně jako jeho souputníci autorem velkých románových děl, hlavní význam jeho díla ale spočívá v povídkách. Cortázar je totiž mistrem fantastické povídky, která má v Jižní Americe a konkrétně v laplatské oblasti nejen bohatou tradici, ale také ve 20. století čilý život – stačí zmínit o 15 let staršího Jorgeho Luise Borgese. Cortázar je Argentinec, který se narodil v Bruselu okupovaném Němci (26. 8. 1914) a zemřel v Paříži poté, co se na protest proti vojenskému režimu ve vlasti stal oficiálně Francouzem. Většinu života žil v Argentině, jinak na různých místech Evropy.

Hra a hravost se dá vztáhnout na celé dílo Julia Cortázara, pokud hravost považujme za širší alternativu humoru. Autorova lehkost vyprávění je zdánlivá, vše je pečlivě propočítáno, vypravěč je pečlivě vybrán. Smyslem Cortázarova psaní je vždy znejistit čtenáře – z obyčejných anekdot se stávají boje o život, nebo dokonce souboje o existenci a její smysl. Právě proto, že Cortázarovy povídky směřují od všedního, banálního, obyčejného, k meznímu, nadobyčejnému, existenciálnímu, jde tak trochu o hravý jazz 50. a 60. let, který swinguje k nečekaným akcentům, možná nečekaně temným rovinám, snad i k tangu. Vypravěč nás často ujišťuje, že se vlastně nic neděje, ale čtenář je veden k otázce: „Nic se neděje?“ a dále k jistotě: „Tady se něco děje, ale co?“. (…)

Obyčejný hotel v centru Montevidea, obyčejný pokoj s koupelnou ve druhém patře a v něm obyčejná stará skříň. Zakrývá nepoužívané dveře do vedlejšího pokoje, odkud se v noci ozývají zneklidňující zvuky. (…)

Julio Cortázar. Co je sen a co skutečnost – nehoda na motorce nebo útěk před Aztéky, kteří loví lidi? Povídka argentinského spisovatele. Překlad Hedvika Vydrová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Zdeněk Hruška. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 24 min.) k 110. výročí narození autora.

Lit.: Mačas, Dominik: Rukopis nalezený v kapse, Konec hry, Boby a další povídky argentinského spisovatele Julia Cortázara. In web ČRo 3 Vltava, 26. srpen 2024 (článek). – Cit.: Každý jeho příběh sice začíná až neobyčejně všedně, v reáliích světa tak jak ho důvěrně známe. Stačí ale okamžik a tento obraz se nám začíná pozvolna rozostřovat. Sedm povídek Julia Cortázara uvádíme jeho k letošnímu 110. výročí narození.  (…)

Julio Cortázar je jednou z hlavních postav boomu hispanoamerické literatury. Spolu s Carlosem Fuentesem, José Donosem, Gabrielem García Márquezem a Mariem Vargasem Llosou tvoří onu bájnou pětici autorů, jejichž romány objevily světu literární bohatství Latinské Ameriky.

Cortázar je stejně jako jeho souputníci autorem velkých románových děl, hlavní význam jeho díla ale spočívá v povídkách. Cortázar je totiž mistrem fantastické povídky, která má v Jižní Americe a konkrétně v laplatské oblasti nejen bohatou tradici, ale také ve 20. století čilý život – stačí zmínit o 15 let staršího Jorgeho Luise Borgese. Cortázar je Argentinec, který se narodil v Bruselu okupovaném Němci (26. 8. 1914) a zemřel v Paříži poté, co se na protest proti vojenskému režimu ve vlasti stal oficiálně Francouzem. Většinu života žil v Argentině, jinak na různých místech Evropy.

Hra a hravost se dá vztáhnout na celé dílo Julia Cortázara, pokud hravost považujme za širší alternativu humoru. Autorova lehkost vyprávění je zdánlivá, vše je pečlivě propočítáno, vypravěč je pečlivě vybrán. Smyslem Cortázarova psaní je vždy znejistit čtenáře – z obyčejných anekdot se stávají boje o život, nebo dokonce souboje o existenci a její smysl. Právě proto, že Cortázarovy povídky směřují od všedního, banálního, obyčejného, k meznímu, nadobyčejnému, existenciálnímu, jde tak trochu o hravý jazz 50. a 60. let, který swinguje k nečekaným akcentům, možná nečekaně temným rovinám, snad i k tangu. Vypravěč nás často ujišťuje, že se vlastně nic neděje, ale čtenář je veden k otázce: „Nic se neděje?“ a dále k jistotě: „Tady se něco děje, ale co?“.

Nocí naznak

Dvě časově i geograficky vzdálené roviny příběhu propojuje postava identického vypravěče. V jedné z nich je v současné Paříži obětí nehody na motorce a léčí se v nemocnici. V druhé prchá pralesem před lovci z kmene Aztéků, kteří loví lidské oběti. Co je jen zlý sen a co skutečnost? (…)

Oskar Baum. Tři rozmarné prózy pražského německého spisovatele o víně, kritice literatury a touhách, které probouzí letní noci. Překlad Ingeborg Fialová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkují Richard Fiala, Zdeněk Hruška a Ivan Řezáč. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 25. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min).

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Oskara Bauma. Poslechněte si první české překlady próz slepého přítele Franze Kafky. In web ČRo 3 Vltava, 19. 8. 2024 (článek). – Cit.: Říká se o něm, že svá díla psal lehce, téměř bez korektur. V dětství přišel o zrak, ale nad svým osudem nikdy nenaříkal. Žil jako žijí jiní. Oskar Baum byl plzeňský rodák, pražský německy píšící spisovatel, varhaník, hudební kritik a blízký přítel Franze Kafky. Z jeho díla jsme pro vás vybrali patnáct povídek a drobných črt, z nichž naprostá většina byla do češtiny přeložena vůbec poprvé.  (…)

Devítidílný cyklus povídek, který představuje dosud neznámou tvorbu německy píšícího českého spisovatele Oskara Bauma (1883-1941), je součástí Kafkovského léta na Vltavě. Kafka byl velmi blízkým přítelem Oskara Bauma a společně s Maxem Brodem a Felixem Weltschem tvořili nejužší jádro tzv. Pražského kruhu.

Oskar Baum se narodil v Plzni, kde také za dramatických okolností přišel o zrak. Od návratu z vídeňského internátu pro nevidomé v roce 1902 žil trvale v Praze. Zde se také seznámil s okruhem pražských německých literátů – Kafkou, Brodem a dalšími. (more…)

Oskar Baum. Dvě krátké prózy pražského německy píšícího spisovatele, ve kterých rezonují témata pronásledování židů a jejich konverze ke křesťanství. Překlad Ingeborg Fialová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkují Richard Fiala a Zdeněk Hruška. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 24. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 26 min.). Repríza 2. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Oskara Bauma. Poslechněte si první české překlady próz slepého přítele Franze Kafky. In web ČRo 3 Vltava, 19. 8. 2024 (článek). – Cit.: Říká se o něm, že svá díla psal lehce, téměř bez korektur. V dětství přišel o zrak, ale nad svým osudem nikdy nenaříkal. Žil jako žijí jiní. Oskar Baum byl plzeňský rodák, pražský německy píšící spisovatel, varhaník, hudební kritik a blízký přítel Franze Kafky. Z jeho díla jsme pro vás vybrali patnáct povídek a drobných črt, z nichž naprostá většina byla do češtiny přeložena vůbec poprvé.  (…)

Devítidílný cyklus povídek, který představuje dosud neznámou tvorbu německy píšícího českého spisovatele Oskara Bauma (1883-1941), je součástí Kafkovského léta na Vltavě. Kafka byl velmi blízkým přítelem Oskara Bauma a společně s Maxem Brodem a Felixem Weltschem tvořili nejužší jádro tzv. Pražského kruhu.

Oskar Baum se narodil v Plzni, kde také za dramatických okolností přišel o zrak. Od návratu z vídeňského internátu pro nevidomé v roce 1902 žil trvale v Praze. Zde se také seznámil s okruhem pražských německých literátů – Kafkou, Brodem a dalšími. (more…)

Mary W. Shelleyová. Zhýralý mladík je lstí přinucen vyměnit si tělo s ďábelským skřetem. Gotická povídka autorky Frankensteina. Překlad Petra Johana Poncarová. Pro rozhlas připravila Petra Hynčíková. Účinkuje Kajetán Písařovic. Režie Petr Mančal.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 27 min.) v cyklu Hororové povídky.

Oskar Baum. Povídka. Nemocné matce už nezbývá mnoho sil ani času. Naposledy naléhá na své dospívající děti aby se vzdaly svých plánů, se kterými ona nemůže souhlasit. Překlad Ingeborg Fialová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Richard Fiala, Zdeněk Hruška a Ivan Řezáč.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23 min). Repríza 23. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23 min).

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Oskara Bauma. Poslechněte si první české překlady próz slepého přítele Franze Kafky. In web ČRo 3 Vltava, 19. 8. 2024 (článek). – Cit.: Říká se o něm, že svá díla psal lehce, téměř bez korektur. V dětství přišel o zrak, ale nad svým osudem nikdy nenaříkal. Žil jako žijí jiní. Oskar Baum byl plzeňský rodák, pražský německy píšící spisovatel, varhaník, hudební kritik a blízký přítel Franze Kafky. Z jeho díla jsme pro vás vybrali patnáct povídek a drobných črt, z nichž naprostá většina byla do češtiny přeložena vůbec poprvé.  (…)

Devítidílný cyklus povídek, který představuje dosud neznámou tvorbu německy píšícího českého spisovatele Oskara Bauma (1883-1941), je součástí Kafkovského léta na Vltavě. Kafka byl velmi blízkým přítelem Oskara Bauma a společně s Maxem Brodem a Felixem Weltschem tvořili nejužší jádro tzv. Pražského kruhu.

Oskar Baum se narodil v Plzni, kde také za dramatických okolností přišel o zrak. Od návratu z vídeňského internátu pro nevidomé v roce 1902 žil trvale v Praze. Zde se také seznámil s okruhem pražských německých literátů – Kafkou, Brodem a dalšími.

Traduje se, že Baum při jednom setkání s přáteli s velkým zanícením vyprávěl jeden ze svých příběhů. Max Brod ho zaznamenal těsnopisem a následně zveřejnil. Tak byl objeven Oskar Baum – spisovatel. Baum byl ovšem muž mnoha nadání, byl učitelem hudby a varhaníkem a také významným hudebním kritikem. Psal pravidelně do Prager Presse a dalších novin a časopisů, spolupracoval i s německým vysíláním Československého rozhlasu.

Český čtenář má k dispozici pouze nepatrný zlomek Baumova díla. Přeložen dosud není jeho stěžejní autobiografický román Život v temnotě, stejně tak i román Písmo, které nelhalo, za který byl vyznamenán československou státní cenou a řada dalších textů. (…)

Nemocné židovské matce už nezbývá mnoho životní energie ani času. Z posledních sil chce zvrátit rozhodnutí svých dětí. Dcera Irena chce odjet do Palestiny, syn Jan je členem buršáckého studentského spolku a chce konvertovat ke křesťanství. Paní Mendlová naposledy naléhá na své dospívající děti, aby se vzdaly svých plánů, se kterými nemůže souhlasit.

Spisovatel Oskar Baum, ač nevidomý, byl bedlivým pozorovatelem společenského dění kolem sebe. Obraz generačních rozporů v pražských židovských měšťanských rodinách se objevuje v několika jeho prózách.

Povídka Mladé pokolení vyšla ve sborníku Das Jüdische Prag v roce 1917. (…)