Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Anna Saghersová. Čteme z díla pokrokové německé spisovatelky, laureátky Mírové ceny. Překlad Rudolf Vápeník. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1962. Premiéra 16. 5. 1962 (Praha, 13:45 – 14:15 h).

Vyprávění ze sovětského Kazachstánu napsal Václav Kubík.

Natočeno 1961. Premiéra 11. 1. 1962 (Československo II, 19:00 – 19:30 h.)

Dora Čechova. O památečních věcech a potřebě domova. Pro rozhlas připravil Jan Sulovský. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Tereza Lexová.

Nastudovala Olomouc v roce 2016.  Repríza 12. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:31 h.); 8. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 26 min).

Lit.: Sulovský, Jan – Aubrechtová Mirakjan, Alina: Dora Čechova: Lžičky. In web ČRo 3 Vltava, 12. červen 2020 (článek). – Cit.: O našich životech často rozhodují nenápadné náhody, třeba taková návštěva vetešnictví. Tereza Lexová čte povídku současné české autorky s ruskými kořeny Dory Čechovy o památečních věcech a potřebě domova.  (…)

Zuzana z povídky Lžičky pracuje u filmu, je obklopena intenzivními, avšak plytkými a nestálými vztahy a před opětovným zklamáním se snaží utéct odjezdem na třídní sraz. Čekají ji ale jen další momenty, které utvrzují její vyčleněnost z povrchního světa. Zuzana hledá skutečnou, hlubokou vazbu. Ve vetešnictví najde prostřednictvím lžiček a jídelního stolu vzpomínky na svou babičku, se kterou nejspíš tuto silnou vzájemnost prožívala. Ke konci povídky to vypadá, že by přeci jen mohla opravdové lidské pouto mít. Pro jaký život se rozhodne? (….)

Lit.: Mačas, Dominik: Nové povídky Petra Šmída, Petra Mana, Daniely Fischerové a dalších současných českých autorů. In web ČRo 3 Vltava, 7. září 2024 (článek). – Cit.:  Dějiny rozbité kladivem na padrť, svéráz jihočeského rybolovu nebo povídky na pomezí logické hádanky, anekdoty i aforismu. Příběhy neobyčejné i všední, magické i ironické, překvapivé a silné. V pravidelném čtvrtletním cyklu zaměřeném na současné české povídky vám ale vedle tří premiér nabídneme i starší texty Romana Szpuka, Dory Čechové a písničkáře Oldřicha Janoty.  (…)

Příběhy vykreslují osudy obyčejných lidí napříč českými a československými dějinami, které různě ohýbaly jejich životy i chování. Autorka citlivě zachycuje pokusy jedinců existovat po svém navzdory očekávání druhých, vést naplněný život, vypořádat se se svou minulostí i sám se sebou.

Zuzana, která pracuje u filmu, je obklopena intenzivními, avšak plytkými a nestálými vztahy. Snaží se utéct opětovnému zklamání odjezdem na třídní sraz, ale čekají ji jen další momenty, které utvrzují její vyčleněnost z povrchního světa. Ona ale hledá skutečnou, hlubokou vazbu.

Ve vetešnictví (kde se mimochodem střetává i s dalšími postavami z knihy), najde prostřednictvím lžiček a jídelního stolu vzpomínky na svou babičku, se kterou nejspíš tuto silnou vzájemnost prožívala. Ke konci povídky to vypadá, že by Zuzana přece jen mohla opravdové lidské pouto mít. Pro jaký život se rozhodne?

Vladimír Galaktionovič Korolenko. Povídka.  Překlad Božena Pažoutová. Připravil Antonín Přidal. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno v roce 1958. Premiéra 27. 7. 1958 (14:00 – 14:30 h.).

Karel Babánek. Fluidní přízrak, děsivý pavouk a skrytý nepřítel. Tři zneklidňující příběhy tvůrce z okruhu Moderní revue. Pro rozhlas připravila Petra Hynčíková. Účinkuje Pavel Oubram. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 6. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 29 min.) v cyklu Hororové povídky.

Oldřich Janota. Tři povídky z muzikantských toulek po Čechách a Moravě. Připravil Dominik Mačas. Zvukový mistr Jiří Emil Silovský. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Bronislav Kotiš.

Připravila Plzeň v roce 2009. Repríza 27. 7. 2010 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.); 7. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 6. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 27. 9. 2026 (ČRo Hradec Králové).

Pozn.: Realizační tým byl stejný jako u pětidílné četby Neslyšící děti, ale šlo o dva různé pořady s různým obsahem. Tyto tři texty v jedné půlhodince byly určeny pro Víkendové čtení, což byla tehdy regionální, převážně povídková, řada ČRo Plzeň.

Lit.: Mačas, Dominik: Oldřich Janota: Neslyšící děti. Při hraní se může stát ledacos a nikdy nevíte, koho cestou potkáte. In web ČRo Hradec Králové, 27. 9. 2026 (článek). – Cit.: Písničkář Oldřich Janota (1949-2024), ikona české alternativní hudební scény, plzeňský rodák, v roce 2008 vydal knížku arabesek a fejetonů Neslyšící děti. Už od 90. let si zaznamenával zážitky z muzikantských toulek po Čechách a Moravě. (…)

Z knížky Neslyšící děti jsme vybrali tři příběhy ze západu Čech. V Šumavských muzikantech autor cestou na koncert v klatovské čajovně potkává mužíka, který vypadá jako hejkal, ale ukáže se, že je to vlastně kolega. Setkání s bratrem Františkem ve Snu o Makové hoře nás přenese o něco dál, na poutní místo u Příbrami a naše putování s Oldřichem Janotou skončí v příběhu Spálené skořicí v podhůří Brd, tedy Spáleném Poříčí.

Roman Szpuk. Povídka. Podzimní Šumava v deníkových záznamech romantického rozervance, citlivého básníka, tuláka, pozorovatele počasí a šumavského samotáře. Připravila Martina Toušková. Dramaturgie Martina Toušková.  Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 26. 11. 2023 (ČRo Plzeň, 29 min.) v cyklu Povídka na sobotu. Repríza 5. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Toušková, Martina: Roman Szpuk: Podzim… Šumava v deníkových záznamech romantického rozervance, citlivého básníka a tuláka. In web ČRo Plzeň, 26. listopad 2023 (článek). – Cit.: Dneska jsem jel do práce opět na kole. Na pasece pod Kamennou horou už jsem musel na východ slunce čekat. Pršelo, při obzoru zela volná škvíra. A jak se slunce objevilo, vytvořil se v závoji kapek zprvu úzký rudý vějíř. Čím výše slunce stoupalo, tím více se vějíř rozvíral, jako by ho nějaká pastýřka zvedla z trávy a prohlížela si na něm podzimní arabesky. (dosud nepublikované deníkové záznamy z podzimu 2022)

(…) Roman Szpuk se narodil v roce 1960 v Teplicích. Vystudoval strojní průmyslovku a nedostudoval vysokou školu ekonomickou. Byl dělníkem v chemičce, figurantem u geodetů, nočním hlídačem v kravíně, kresličem v projekci, lesním dělníkem, strážcem CHKO Šumava, poštovním doručovatel nebo pozorovatelem počasí na Churáňově. Tím je od roku 1998 dodnes.

Ještě mnohem déle je tulákem a „darmošlapem“. Putuje bez cíle, jde a dívá se kolem sebe, zastaví se a poslouchá potok, ptáky nebo lidi, které potká, pozoruje mraky, kytky, kameny. (…)

Petr Mano. Magické tůně a rybníky v jihočeské krajině a lidé, živí i nemrtví, kolem nich. Dvě povídky z knihy Velká bílá tůň. Připravila Ivana Myšková. Účinkuje Richard Fiala. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2024. Premiéra 4. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min). Repríza 17. 9. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min).

Daniela Fischerová. Vztahy mezi rodiči a dětmi, většinou dcerami a matkami, příběhy prosté, všední a přesto neobyčejně silné a překvapivé. Sedm krátkých próz z knihy Fialky, tajemství a jiné povídky. Pro rozhlas připravila Ivana Myšková. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Apolena Veldová a Zdeněk Hruška.

Natočeno 2024. Premiéra 3. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min.). Repríza 24. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min.).

Lit.: Mačas, Dominik: Matky a jejich děti. Poslechněte si povídky českých spisovatelů. In web ČRo 3 Vltava, 23. 3. 2026 (článek) – Cit.: Vztahy mezi rodiči a dětmi je téma, které se povídkách objevuje častokrát. Náš výběr se tentokrát zaměřuje na vztahy mezi matkami a jejich dětmi, na mateřskou lásku i nelásku i mateřství jako takové. Poslechněte si povídky Martina Rainera, Daniely Fischerové, Vratislava Maňáka, Jana Štiftera, Simony Bohaté, Ladislava Dvořáka a Karla Václava Raise (…).

Vztahy mezi rodiči a dětmi, většinou dcerami a matkami, příběhy prosté, všední, a přesto neobyčejně silné a překvapivé. Šest krátkých próz z knihy Fialky tajemství a jiné povídky.

Spisovatelka, dramatička, scenáristka a autorka řady knih pro děti a mládež se kdysi rozhodovala mezi profesní drahou psychoterapeutky a spisovatelky. Vybrala si tu druhou, ale hlubokou znalost lidské duše a zákonitostí mezilidských vztahů ve svých prozaických a dramatických dílech uplatňuje měrou vrchovatou.

„Vyprávění příběhů je ten pravý důvod, proč je literatura dodnes docela kvetoucí živnost a nevytlačila ji komprimovaná údernost zpráv,“ napsala Daniela Fischerová ve své eseji o psaní Drbání kožichu aneb Poznámky ke stavbě a smyslu příběhu, kterou Vltava odvysílala v roce 2021.

Právě vynalézavé splétání příběhů dobře zvolených postav směřující k výrazné pointě, jsou tím, co Daniela Fischerová mistrně ovládá, aniž by k tomu potřebovala příliš velkou plochu. Jen na dvou na třech stranách rozehrává fascinující dramata nespokojených postav (zvláště matek a jejich dcer), třeba i v horizontu desítek let. Jazykově velmi úsporné mikropovídky Daniely Fischerové oscilují mezi logickou hádankou, aforismem a anekdotou.

I šest vybraných: Sníh a popílek, Stíny mluvicí, Žena úsměvu, Červené zelí a nevěstin šat, Až pak, až pak, Lepě svihlý tl svědčí o tom, že přestože Daniela Fischerová není autorkou, která si takzvaně trhá žíly a do krve obnažuje své nitro, v každém z jejích vycizelovaných příběhů lze vytušit očistnou přítomnost zranění, které textu umožnilo vyrůst. (…)