Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

18. 10. 2015

Před časem 1/4 (2015)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Povídky — Premek @ 14:14

Christoph Hein. Apokryfní texty současného německého autora z dosud nevydaného překladu Miroslava Stuchla připravil Petr Turek. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Jiří Schwarz.

Natočeno 2015. Premiéra 19. – 22. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h) v cyklu Kabinet.

Obsah: 1. Tříletý Erós. (12 min) – 2. Železní. Échó, nymfa. – 3. Zachraňuje Nikdo. Fyllidin dárek. Krásná Helena. – 4. Hádés obžalovává.

Lit.: anonym: Christoph Hein: Před časem (1/4). In web ČRo 3 Vltava, říjen 2015 (článek). – Cit.: „Kdysi žili na zemi jiní lidé. Rodili se a mizeli, jeden lidský rod za druhým, až konečně zemi osídlila Železná rasa, která ji zalidňuje až dodneška. Železná rasa vynašla stroje a dala jim pracovat místo sebe. Všechno, co až dosud vytvářeli lidé, vyráběly nyní stroje, a lidé, rovni bohům, se oddávali zahálce. Avšak co přináleží nebešťanům, to ničí smrtelníky. 

Brzy se Železní považovali za všudypřítomné, neboť pomocí strojů se mohli v okamžiku přesunout na libovolné místo, avšak tento spěch jim odebral klid a vyrovnanost. Ve spěchu ztratili božský humor a ve svém nepokojném chvatu už neviděli nic ze světa a ztratili své přátele…“ 

Kniha německého romanopisce a dramatika Christopha Heina (nar. 1944) Vor der Zeit (Před časem; vyšla 2013 v nakladatelství Insel Verlag Berlin) je monotematickou sbírkou pětadvaceti krátkých povídek s tématem řecké mytologie a dávné minulosti lidské civilizace. Setkáváme se tu s řeckými bohy a nymfami, jejichž osudy, známé z antické mytologie, Hein převypráví většinou žertovným až absurdním způsobem. 

Někdy jejich počínání převrací i na ruby. Sám autor tomu říká „korektury“. Povídky lze v podstatě považovat za apokryfy. Část božských osudů je převyprávěna tak, že se poučením či kritikou dotýká života současné společnosti. Vyprávění je kultivované, nápadité, zajímavé, sdělného výrazu, účinné zejména u čtenářů, kteří se už s příběhy řecké mytologie v nějaké podobě setkali. 

Čtyřdílný pořad nabídne tyto texty: Tříletý Erós. Železní. Échó, nymfa. Zachraňuje Nikdo. Fyllidin dárek. Krásná Helena. Hádés obžalovává. 

Smilstvo (2011)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:36

Michal Viewegh. Povídka. Pro rozhlas vybral a v úvodu hovoří Petr Hanuška Zvuk, záznam a střih Jiří Pochvalovský. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Rozhlasová úprava a režie Michal Bureš.

Účinkují Tereza Richtrová, Dušan Urban, Klára Klepáčková, Lenka Kočišová.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2011. Premiéra 20. 3. 2011 (ČRo Olomouc, 20:30 h.) v cyklu Setkání s literaturou – společně s povídkou Království za story. Repríza 23. 3. 2011 (ČRo Olomouc, 19:05 h.) v cyklu Setkání s literaturou.

Lit.: Bureš, Michal:  Setkání s literaturou. In web ČRo Olomouc, březen 2011 (anotace). – Cit.: Dnešní dvoupovídkový večer v rámci našeho cyklu Setkání s literaturou vám nabídne poslech textů Petra Šabacha a Michala Viewegha. Co říci k Michalu Viewghovi? Všechno totiž bude nošením dříví do lesa či vozením sov do Atén. Nejúspěšnější soudobý český prozaik, jenž dokáže každý rok napsat jednu prozaickou knihu, kterou si bezprostředně koupí na padesát tisíc čtenářů. V našich podmínkách málo uvěřitelné, ale jak vidno jde to… Michal Viewegh je bezesporu zručný autor, který ovládá své spisovatelské řemeslo. Napsat povídku o ženách pro něj muselo být velmi jednoduché. Neříkám to proto, že v jeho podání jde všechno jednoduše. Říkám to proto, že změna vypravěčských pozic, nápodoba autorských rukopisů, projekce do světa druhé pohlaví – to všechno umí na velmi solidní úrovni. Nabídne vám to i v povídce Smilstvo.

Království za story (2011)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:35

Petr Šabach. Povídka. Pro rozhlas vybral a v úvodu hovoří Petr Hanuška Zvuk, záznam a střih Jiří Pochvalovský. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Rozhlasová úprava a režie Michal Bureš.

Účinkují Vladimíra Včelná a Tereza Vilišová.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2011. Premiéra 20. 3. 2011 (ČRo Olomouc, 20:30 h.) v cyklu Setkání s literaturou – společně s povídkou Smilstvo. Repríza 23. 3. 2011 (ČRo Olomouc, 19:05 h.) v cyklu Setkání s literaturou.

Lit.: Bureš, Michal:  Setkání s literaturou. In web ČRo Olomouc, březen 2011 (anotace). – Cit.: Dnešní dvoupovídkový večer v rámci našeho cyklu Setkání s literaturou vám nabídne poslech textů Petra Šabacha a Michala Viewegha. Co říci k Michalu Viewghovi? Všechno totiž bude nošením dříví do lesa či vozením sov do Atén. Nejúspěšnější soudobý český prozaik, jenž dokáže každý rok napsat jednu prozaickou knihu, kterou si bezprostředně koupí na padesát tisíc čtenářů. V našich podmínkách málo uvěřitelné, ale jak vidno jde to… Michal Viewegh je bezesporu zručný autor, který ovládá své spisovatelské řemeslo. Napsat povídku o ženách pro něj muselo být velmi jednoduché. Neříkám to proto, že v jeho podání jde všechno jednoduše. Říkám to proto, že změna vypravěčských pozic, nápodoba autorských rukopisů, projekce do světa druhé pohlaví – to všechno umí na velmi solidní úrovni. Nabídne vám to i v povídce Smilstvo.

Vítr z hlubin (1954?)

Filed under: Povídky — Premek @ 9:53

František Kubka. Výběr ze stejnojmenného románu zasloužilého umělce. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovala Plzeň v roce 1954 (?). Premiéra (?) 7. 1. 1955 (Praha II, 21:30 – 22:00 h.).

Romeo a Julie (1954)

Filed under: Povídky — Premek @ 9:36

Karel Čapek. Příběh z Knihy apokryfů. Režie Josef Červinka (?).

Účinkují Josef Červinka, Josef Vošalík a Václav Voska.

Natočeno 1954. Premiéra 7. 1. 1955 v rámci pořadu Hrajeme první směně po návratu z práce (Praha I – Praha II, 15:00 h.).

12. 10. 2015

Pan Quin přichází (1987)

Filed under: Povídky — Premek @ 23:09

Agatha Christie. Detektivní povídka. Překlad Jan Zábrana. Zvuková spolupráce Hana Brothánková. Dramaturgie Kopecká. Režie Olga Valentová.

Účinkují Vlastimil Brodský a Jana Andresíková.

Natočeno 1987. Premiéra 24. 12. 1987 (18.00 – 19.00 h.; 57 min.).

Pozn.: V této povídce se pan Quin objeví v sídle Royston Hall. Přichází právě v okamžiku, kdy hosté v hale probírají sebevraždu, kterou asi před deseti lety spáchal Derek Capel. Zdá se, že o tom pan Quin ví víc, než by se mohlo zdát…

V sobotu odpoledne (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 18:21

Ladislav Dvořák. Povídka ze souboru próz Nelidský kůň. Připravil Jiří Vondráček. Režie Martina Schlegelová.

Účinkuje Petr Lněnička.

Natočeno 2015. Premiéra 15. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 18 min) v cyklu Kabinet. Repríza 24. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 18 min) v cyklu Kabinet; 2. 12. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 12. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Ladislav Dvořák: V sobotu odpoledne. In web ČRo3 Vltava, říjen 2015 (článek). – Cit.: Ladislav Dvořák byl básník, autor povídek a dětské literatury. Po maturitě byl v letech 1943-1945 totálně nasazen v Avii Letňany. V roce 1949 byl z politických důvodů vyloučen ze studií bohemistiky, filosofie a komparatistiky na FF UK. Ve stejném roce byla zničena sazba jeho první sbírky. Od roku 1949 se živil jako pomocný dělník v pražských strojírenských závodech, příručí v antikvariátu, zámečník. 

Od roku 1966 pracoval v propagaci Orbisu, 1968-1969 jako redaktor v nakladatelství Horizont, od 1970 zaměstnán ve Slovanské knihovně, odkud byl po podpisu Charty 77 propuštěn. Vydal básnické sbírky Kainův útěk (1958), Vynášení smrti (1965), Obrys bolesti (1966), Srdeň (1969) a posmrtně Hle nyní. Je autorem prozaických knih Ledňáček neodlétá (1962), Nelidský kůň (1966) a Šavle meče. 

Povídka V sobotu odpoledne má atmosféru pražského Starého města na přelomu 60. a 70. let 20. století – takovou Prahu už nenajdeme, místa, o nichž je v povídce řeč, jsou zaplavena turisty, pokud vůbec ještě existují. 

Lit.: anj – Mačas, Dominik – Pfrogner, Martin: Povídky z edice Život kolem nás. Prózy Mandlera, Dvořáka, Holuba, Pekárka, Trefulky a Mináče. In web ČRo 3 Vltava, 11. 5. 2026 (článek). – Cit.: Edice Život kolem nás, která vycházela v šedesátých letech v nakladatelství Československý spisovatel, patří po obsahové i vizuální stránce k nejzajímavějším knižním řadám své doby. V její Malé i Velké řadě vyšlo dohromady 117 svazků. Z této sumy vybíráme do vltavské Povídky jen několik ukázek próz Emanuela Mandlera, Ladislava Dvořáka, Miroslava Holuba, Svatopluka Pekárka, Jana Trefulky a Vladimíra Mináče.

Program edice Život kolem nás byl vyjádřen v jejím názvu. Byla zaměřená na prozaická díla soudobých českých a slovenských autorů, vycházely v ní novely, povídky i reportážní texty. Ke čtenářům se jejím prostřednictvím dostaly prózy Milana Kundery, Bohumila Hrabala, Ivana Klímy, Josefa Škvoreckého, Zdeny Salivarové, Milana Nápravníka, Karola Sidona, Ludvíka Vaculíka, Jana Beneše, Milana Uhdeho a mnoha dalších. Edice skončila v roce 1970 a jména řady těch, kteří v ní v uplynulých letech publikovali, se ocitla na indexu. 

(…) Příběh má atmosféru pražského Starého města na přelomu 60. a 70. let 20. století — takovou Prahu už nenajdeme, místa, o nichž je v povídce řeč, jsou zaplavena turisty, pokud vůbec ještě existují. Povídka z knihy Nelidský kůň (1966). (…)

Mýval (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 18:07

Henryk Grynberg. Povídka současného polského autora. Překlad Olga Hostovská. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Igor Bareš.

Natočeno 2015. Premiéra 12. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 17 min) v cyklu Kabinet.

Lit.: anonym: Henryk Grynberg: Mýval. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2015 (článek). – Cit.:  „Domov“ – tak se jmenuje výbor z povídkového díla Henryka Grynberga, v Polsku narozeného a polsky píšícího židovského autora, který však většinu svého života žije ve Spojených státech. 

Henryk Grynberg se narodil roku 1936 ve Varšavě. Válku přežil se svou matkou v úkrytu, po válce v letech 1954-1958 absolvoval novinářskou fakultu ve Varšavě, o rok později se stal hercem varšavského Židovského divadla. V roce 1967 odjel se souborem na zájezd do Spojených států, odkud se už do Polska nevrátil. V letech 1969-1971 se habilitoval na Kalifornské univerzitě v Los Angeles v oboru rusistika, 16 let pracoval ve vysílání Hlasu Ameriky. Většinu svého díla, které zahrnuje dvacet knih prózy, osm básnických sbírek i dramatickou tvorbu, napsal v exilu. 

„Duši mám židovskou, polskou, polsko-židovskou, ale mentalitu už převážně americkou,“ píše Grynberg ve své knize Domov, z níž pochází i povídka Mýval. „Američané jsou mí bratři, s Židy mě spojuje osud, s Poláky jazyk a rány, bez kterých bych mohl zapomenout, že jsem Žid. Jsem dítě s židovským osudem, které adoptovala Amerika, ale to nejdůležitější, co mám, jsem investoval v Polsku. Jsem sirotek jako každý uprchlík, hlavně Žid. Amerika, nejlepší ochránkyně sirotků, se o mě po fyzické i duševní stránce postarala, otevřela mi rozum. Jsem vděčný oceánu, že mě chrání před starým krvavým kontinentem, ale nemohl bych existovat bez svých mateřských slov, která den co den liji na papír jako krev, která je židovská stejně jako moje paměť.“ 

Hledání smrkovníku pýřitého (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 17:44

Margaret Atwoodová. Povídka současné kanadské autorky. Překlad Martina Kotrbová. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Martina Schlegelová.

Účinkuje Jana Stryková.

Natočeno 2015. Premiéra 14. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 17 min) v cyklu Kabinet. Repríza 20. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Lit.: anonym: Margaret Atwoodová: Hledání smrkovníku pýřitého. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2015 (článek). – Cit.: Významná kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová se narodila roku 1939 v Ottawě, ale záhy se s rodiči (otec byl entomolog) přestěhovala na venkov. Zde pronikala do tajemství přírody a podnikala i první literární pokusy, přičemž v pozdějším autobiografickém eseji tyto dvě činnosti vnímá jako spojité nádoby. 

Píše: „…celé dni jsme trávili převracením kamenů, abychom se dozvěděli, co pod sebou ukrývají. A tak jsme postupně nacházeli červy, stonožky, pavouky, brouky, mraveniště, ještěrky, hady, myši, čolky a mloky. Někdy jsme se jen tak podívali, pořádně si to prohlédli a pak kámen vrátili na své místo. Jindy jsme do těch zvířátek šťouchali klacíkem a byli napnuti, co se stane. Dnes se mě lidé často ptají, jaký je rozdíl mezi psaním poezie a prózy. Ten rozdíl je přesně toto: u lyrické básně se podíváte, zamyslíte, a pak kámen vrátíte na své místo. U románu do toho šťouráte a čekáte, co se stane.“ 

V povídce Hledání smrkovníku pýřitého se ve vzpomínce vrací k postavě svého otce. Margaret Attwoodová se angažuje i mimo literaturu, je aktivní v ekologických organizacích a v Amnesty International. Byla hostem Festivalu spisovatelů v Praze v roce 2007. 

Janek (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 17:22

Andrzej Stasiuk. Povídka současného polského autora. Překlad Jolanta Kaminská. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkuje Valérie Zawadská.

Natočeno 10. 8. 2015. Premiéra 13. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 18 min) v cyklu Kabinet.

 

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress