Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 4. 2016

Zahal se (2016)

Filed under: Povídky — Premek @ 20:05

Iva Pekárková. Povídka české spisovatelky, žijící v Londýně, o dívčím studu a ochranném zaklínadle. Z povídkové sbírky Beton připravila Alena Zemančíková. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkuje Eva Kodešová.

Natočeno 2016. Premiéra 15. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Kabinet.

 

Raněná rytířka a Zločin K. J. E. (2016)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:58

Martin Němec. Dva fantastické příběhy, v nichž se minulost potká se současností hudebníka, malíře a spisovatele. Z autorova rukopisu a knihy Vana s výhledem připravila Alena Zemančíková. Režie Apolena Novotná.

Účinkují Andrea Elsnerová a Ivan Řezáč. 

Natočeno 2016. Premiéra 14. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 20 min) v cyklu Kabinet.

Jarní bacily čili Švadlena a doktor (1998)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:54

Vladimír Raffel. Připravila Svatava Morávková. Režie Jaromír Ostrý.

Čte Igor Bareš.

Nastudovalo Brno v roce 1998. Repríza 14. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 22. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.).

Lit.: Morávková, Svatava: Vladimír Raffel: Jarní bacily čili Švadlena a doktor. In web ČRo 3 Vltava, 22. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedna z Elektrických povídek průkopníka žánru science fiction v Česku. V podání Igora Bareše poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Vladimír Raffel je pozoruhodný zjev české literatury. Původně vystudovaný psychiatr se začal zabývat psaním jako literární kritik, překladatel a komentátor. Posléze – konkrétně v roce 1927 – ale vydal také svoji první povídkovou sbírku nazvanou Elektrické povídky a stal se jedním z průkopníků žánru science fiction v Česku. Publikoval také pod pseudonymem Karel Nešeda.

Během následujících deseti let vydal ještě čtyři další sbírky a román Obchodník sympatiemi. Nakonec však usoudil, že je pracovně příliš vytížený a literární činnost navždy pověsil na hřebík. Věnoval se pak výhradně práci v pražském Zemském ústavu pro choromyslné, po válce vedl psychiatrické léčebny ve Šternberku a Opavě.

V dnešní povídce vybíráme právě z jeho debutové sbírky Elektrické povídky. Text Jarní bacily čili Švadlena a doktor v Brně na konci devadesátých let načetl Igor Bareš.

 

Mražené zboží (2016)

Filed under: Povídky — Premek @ 13:51

Martin Němec. Příběh o tikotu v hlavě a cestě do Chrudimi hudebníka, malíře a spisovatele. Z autorova rukopisu připravila Alena Zemančíková. Režie Apolena Novotná.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2016. Premiéra 13. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 20 min) v cyklu Kabinet.

Krupicová kaše (2016)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:38

Martin Němec. Příběh o jednom dětském traumatu a jeho pozdních následcích hudebníka, malíře a spisovatele. Z autorova rukopisu připravila Alena Zemančíková. Režie Apolena Novotná.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2016. Premiéra 12. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 20 min) v cyklu Kabinet. Repríza 20. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 20 min) v cyklu Kabinet; 29. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Lit.: anonym: Martin Němec: Krupicová kaše. In web ČRo 3 Vltava, duben 2016 (článek). – Cit.: Příběh o jednom dětském traumatu a jeho pozdních následcích hudebníka, malíře a spisovatele.

Martin Němec je veřejnosti znám především jako hudebník. V roce 1982 založil skupinu Precedens, pro kterou píše texty a hudbu, od roku 2002 působí zároveň v další své autorské skupině Lili Marlene. Složil také hudbu k několika filmům, například Perníková věž (2002) nebo T.M.A. (2009); k oběma rovněž napsal scénář. Je autorem TV znělek Gen, Genus, OKO atd. Vedle hudby se věnuje také malířství, které vystudoval na AVU, a literatuře.

Je autorem povídkových sbírek Stodola a Vana s výhledem. Z nich jsme vybrali povídky Krupicová kaše a Mražené zboží. Další dvě, Raněnou rytířku a Zločin K. J. E. přidal autor z rukopisu.

Děj Krupicové kaše se točí kolem jednoho dětského jídelního traumatu a jeho celoživotních následků.

Elektrická galatea (1997)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:27

Vladimír Raffel. Fantastická povídka originálního českého autora, který celé své prozaické dílo vytvořil v letech 1927-1930. Připravila Svatava Morávková. Režie Eva Řehořová.

Učinkují Zdeněk Bureš, Luboš Ondráček, Daniel Dítě a Dana Pešková.

Nastudovalo Brno v roce 1997. Premiéra 7. 1. 1998 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.). Repríza 12. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 31 min) v cyklu Noční bibliotéka; 10. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.;  23.00 h.); 19. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Jak se psalo před sto lety? Poslechněte si povídky Vladimíra Raffela, Lva Blatného a dalších autorů. In web ČRo 3 Vltava, 22. 5. 2025 (článek). – Cit.: Rok 1925 byl sedmým rokem samostatného československého státu, ale také například i rokem, kdy byla objevena soška Věstonické venuše. Zajímalo nás, jaké povídky četli v této době lidé v literárních časopisech nebo v knižních novinkách a vybrali jsme pro vás několik z nich. (…)

Řecká pověst praví, že kyperský sochař Pygmalion vytesal sochu ženy, do které se zamiloval. Figura díky kouzlu bohyně Afrodité ožila, a tak se zrodila Galatea. V povídce Elektrická Galatea se láska elegána Oskara ke slečně Dady trapně bortí a Oskar je nešťasten. V momentech neštěstí se v různých Raffelových příbězích zjevuje Elektrický kouzelník – nadlidská bytost, která soucítí s trpícími a chce jim nezištně pomoci. Kouzelník tedy nabízí Oskarovi místo Dady Galateu. Jak už napovídá název povídky, tato Galatea se, na rozdíl od té Pygmalionovy, musí každou půlnoc napojit elektrickým proudem, aby mohla dále žít. Oskar krásnou sochu, vychovanou podle svého vkusu, bezmezně miluje a s potěchou obstarává elektřinou.

Stejně jako v jiných Raffelových povídkách, tak i v Elektrické Galatee vysoce vyvinutá technika kontrastuje s lidskou pudovostí a obyčejností. Dokonalá Galatea je opakem živočišné tanečnice, kterou Oskar potká náhodně v baru. Jak toto setkání dopadne?

Povídka spisovatele a psychiatra Vladimíra Raffela z roku 1925. (…)

Filozofie nábytku (2016)

Filed under: Povídky — Premek @ 10:57

Edgar Allan Poe. Estetická úvaha klasika americké prózy. Překlad Ladislav Šenkyřík. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Miroslav Táborský.

Natočeno 2016. Premiéra 11. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 20 min) v cyklu Kabinet a Americký rok. Repríza 31. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 21:20 – 21:50 h.) v cyklu Silvestr na Vltavě 2016; 19. 8. 2017 (ČRo 3 Vltava, 21:20 h); 18. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).

Lit.: anonym: Edgar Allan Poe: Filozofie nábytku. In web ČRo 3 Vltava, duben 2016 (anotace). – Cit.: Estetická úvaha klasika americké prózy. O Edgaru Allanu Poeovi můžeme říci, že byl z amerických prozaiků své doby tím nejméně americkým. Svojí poetikou a romantickou fantazií se hodí spíše do Evropy, kde se ostatně také odehrává většina dějů jeho próz.

Jeho Filozofie nábytku je ovšem velice americká. Pojednává o estetice bytového zařízení a je k americkému vkusu neobyčejně kritická. Porovnává estetická měřítka Francouzů a Angličanů s těmi americkými a nachází příčiny toho, proč je americký vkus tak okázalý a špatný. Na závěr nám předkládá obraz dobře, tj. vkusně a účelně zařízeného pokoje. K tomu můžeme dodat jen to, že E. A. Poe žil celý život v hmotném nedostatku hraničícím s bídou (a někdy i její hranice překračujícím) a že nikdy neměl to štěstí v takovém skromném, leč pohodlném pokoji žít a pracovat.

Lit.: Fleyberková, Klára: Edgar Allan Poe: Povídky. In web ČRo 3 Vltava, 18. červen 2018 (článek). – Cit.: Filozofie nábytku, Černý kocour, Tři neděle v týdnu, Ďábel ve zvonici a Rukopis nalezený v láhvi. Pět povídek mistra vyprávění, klasika americké prózy, který se čtenářem hraje komplikovanou hru.

Edgar Allan Poe se narodil 19. ledna 1809 v Bostonu jako jedno ze tří dětí páru kočovných herců Elizabeth a Davida Poeových. Jako tříletý sirotek byl Edgar svěřen do útulku v Richmondu, kde se jej po relativně krátké době ujala rodina Allanů, velkoobchodníků s tabákem; odtud Poeovo prostřední jméno Allan.

Edgar studoval literaturu na univerzitě ve Virginii, kde však začal mít potíže s alkoholem a s hráčskými dluhy. V roce 1834 získal hlavní cenu v soutěži organizované baltimorským týdeníkem Saturday Visitor za svůj příběh Rukopis nalezený v láhvi. V roce 1836 se oženil se svou třináctiletou sestřenicí Virginií Clemm (zesnulou o jedenáct let později v roce 1847).

Alkohol a drogy způsobovaly Poeovi intenzivní stavy deprese a bludných vidin. Roku 1845 uveřejnil Havrana, báseň, která doslova ohromila tehdejší veřejnost. Poe zažil krátké období slávy a mondénních úspěchů. Jeho alkoholové a drogové dluhy jej však z onoho postavení brzy stačily uvrhnout zpět do zoufalé bídy. Zažije hrůzu deliria, cestuje z místa na místo, pokouší se o sebevraždu. Prochází různými vztahy k ženám, které mu komplikuje hrůza z pohlavního spojení, již zřejmě vyvolal zážitek přítomnosti u narození sestry.

3. října 1849 byl nalezen opilý (a zřejmě i pod vlivem omamných látek) na baltimorském chodníku. Z deliria tremens, do kterého upadl, se po celé čtyři dny neprobral. Zemřel v ranních hodinách 7. října 1849.

Edgar Allan Poe byl mistr vyprávění, se čtenářem hraje komplikovanou hru, kterou sám nazývá arabeskami. Literatura je mu hrou rozumu i imaginace, přesně komponovanou skladbou, jak dosvědčuje jeho esej Princip poezie, s nímž slavil úspěchy na přednáškových výjezdech.

Filozofie nábytku

O Edgaru Allanu Poeovi můžeme říci, že byl z amerických prozaiků své doby tím nejméně americkým. Svojí poetikou a romantickou fantazií se hodí spíše do Evropy, kde se ostatně také odehrává většina dějů jeho próz.

Jeho povídka Filozofie nábytku je ovšem velice americká. Pojednává o estetice bytového zařízení a je k americkému vkusu neobyčejně kritická. Porovnává estetická měřítka Francouzů a Angličanů s těmi americkými a nachází příčiny toho, proč je americký vkus tak okázalý a špatný. Na závěr nám předkládá obraz dobře, tj. vkusně a účelně zařízeného pokoje (přestože E. A. Poe žil celý život v hmotném nedostatku hraničícím s bídou a nikdy neměl to štěstí v takovém skromném, leč pohodlném pokoji žít a pracovat).

Černý kocour

Černý kocour je jedna z povídek, které můžeme směle nazvat hororem i podle dnešních měřítek tohoto žánru. Je vybavena nejen vnějšími znaky strašidelnosti, ale zejména psychologickou hrůzou, obrazem čirého zla v ďábelsky sebeironické podobě.

Tři neděle v týdnu

Povídka Tři neděle v týdnu je na Poeovy poměry mimořádně mírumilovná. Vypravěč příběhu má zvláštního prastrýce Trumberona. Je to „jemný, starý, urozený“ Angličan, ale tak důsledně lpí na dodržování slova, že je mu svatá spíše litera závazku, nežli pravá podstata. Ačkoli nemá nic proti synovcovu sňatku se svou dcerou Kaťuškou, věren svým zásadám určí zdánlivě nesplnitelnou podmínku: musí se sejít tři neděle v jednom týdnu.

Ďábel ve zvonici

Povídka  Ďábel ve zvonici se odehrává v holandském městysu Vondervotteimittiss (slovní hříčka na anglickou větu „Wonder-what-time-it-is“), kde  žijí spokojení obyvatelé, kteří nemají rádi změnu. Nenajde se pamětník, jenž by pamatoval byť sebenepatrnější změnu čehokoli v obci. Vždyť i zmínka o možnosti něčeho takového bývá považována za urážku.

Rukopis nalezený v láhvi

Týdenní cyklus povídek E. A. Poea uzavřeme příběhem Rukopis nalezený v láhvi, za který autor získal v roce 1834 hlavní cenu v soutěži organizované baltimorským týdeníkem Saturday Visitor.

 

9. 4. 2016

Dve rozprávky (Dvě pohádky, 1961)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 19:33

Jiří Wolker. Pohádky O milionárovi, ktorý ukradol slnko; Rozprávka o kominárikovi (O milionáři, který ukradl slunce; O kominíkovi). Dramaturgie Emília Drugová. Zvuková spolupráce Gustáv Guldán. Režie Elena Bauerová.

Účinkují Ladislav Chudík, Ján Klimo, Erika Markovičová, Martin Gregor a Branislav Koreň.

Připravil Československý rozhlas v roce 1961 (39 min.). Repríza 1. 4. 2016 (SRo 8 Rádio Litera).

5. 4. 2016

Jako v rodině (2016)

Filed under: Povídky — Premek @ 9:58

Alexandr Ivanovič Kuprin. Povídka ruského spisovatele o jednom velikonočním setkání v penzionu, jehož obyvatelé už ztratili naději v lepší život. Režie Lubomír Koníř. 

Účinkují Jiří Untermüller a Věra Hlaváčková.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2016. Premiéra (?) 9. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:31 h).

Rukopis nalezený v láhvi (2016)

Filed under: Povídky — Premek @ 9:34

Edgar Allan Poe. Povídka klasika americké prózy. Překlad Josef Schwarz Červinka. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Miroslav Táborský.

Natočeno 2016. Premiéra 8. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 20 min) v cyklu Americký rok a Kabinet. Repríza 14. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 20 min) v cyklu Americký rok a Kabinet; 22. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h); 13. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Čtení na pokračování.

Lit.: anonym: Edgar Allan Poe: Rukopis nalezený v láhvi. In web ČRo 3 Vltava, duben 2016 (článek). – Cit.: Edgar Allan Poe byl mistr vyprávění, se čtenářem hraje komplikovanou hru, kterou sám nazývá arabeskami. Literatura je mu hrou rozumu i imaginace, přesně komponovanou skladbou, jak dosvědčuje jeho esej Princip poezie, s nímž slavil úspěchy na přednáškových výjezdech.

Povídky, které v rámci Amerického roku uslyšíte v řadě Kabinet, jsou navíc i poněkud potměšilé a humorné.

Edgar Allan Poe se narodil 19. ledna 1809 v Bostonu jako jedno ze tří dětí páru kočovných herců Elizabeth a Davida Poeových. Jako tříletý sirotek byl Edgar svěřen do útulku v Richmondu, kde se jej po relativně krátké době ujala rodina Allanů, velkoobchodníků s tabákem; odtud Poeovo prostřední jméno Allan.

Edgar studoval literaturu na univerzitě ve Virginii, kde však začal mít potíže s alkoholem a s hráčskými dluhy. V roce 1834 získal hlavní cenu na soutěží organizované baltimorským týdeníkem Saturday Visitor se svým příběhem Rukopis nalezený v láhvi. V roce 1836 se oženil se svou třináctiletou sestřenicí Virginií Clemm (zesnulou o jedenáct let později v roce 1847).

Alkohol a drogy způsobovaly Poeovi intenzivní stavy deprese a bludných vidin. Roku 1845 uveřejnil Havrana, báseň, která doslova ohromila tehdejší veřejnost. Poe zažil krátké období slávy a mondénních úspěchů. Jeho alkoholové a drogové dluhy jej však z onoho postavení brzy stačily uvrhnout zpět do zoufalé bídy. Zažije hrůzu deliria, cestuje z místa na místo, pokouší se o sebevraždu. Prochází různými vztahy k ženám, které mu komplikuje hrůza z pohlavního spojení, již zřejmě vyvolal zážitek přítomnosti u narození sestry. 3. října 1849 byl nalezen opilý (a zřejmě i pod vlivem omamných látek) na baltimorském chodníku. Z deliria tremens, do kterého upadl, se po celé čtyři dny neprobral. Zemřel v ranních hodinách 7. října 1849.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress