Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Josef Koenigsmark. Povídka, ze které vám bude trochu smutno. Dramaturgie Martina Toušková. Režie Jakub Doubrava.

Čte Pavel Oubram.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2021. Premiéra 30. 10. 2021 (ČRo Plzeň, 18:05 h.) v cyklu Povídkové čtení na víkend. Repríza 4. 11. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Toušková, Martina: Josef Koenigsmark: Hrobka. Dušičkový příběh o honosné hrobce a staré věrné služce. In web ČRo Plzeň,  30. říjen 2021 (článek). – Cit.:  Povídku najdete v knížce Strašidla, kterou v roce 1992 – rok před autorovu smrtí – vydalo nakladatelství Ivo Železný. Tvoří ji devět fantastických povídek, v nichž se objevují odkazy na původní německé obyvatele českého pohraničí, kteří byli po válce násilně odsunuti.

Anton Pavlovič Čechov. Povídka. Připravila Eva Lenartová. Překlad Jaroslav Hulák. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.

Čte Natálie Tichánková.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2021. Premiéra 16. a 23. 10. 2021 (ČRo Olomouc, 18:04 h.) v cyklu Setkání s literaturou.

Lit.: anonym: Anton Pavlovič Čechov: Nevěsta. Příběh o odvaze dospět a o mizejícím světě. In web ČRo Olomouc, 23. říjen 2021 (článek). – Cit.: Provdat se, či neprovdat? Ve své podstatě hamletovskou otázku řeší hrdinka povídky Antona Pavloviče Čechova Nevěsta. Zpočátku to sice vypadá, že děvče z malého města nemá jinou možnost, než svou ruku vložit do dlaně vhodného nápadníka, ale rodinný přítel zaseje v mladé duši semínko nejistoty a pochyb.

Povídku Nevěsta napsal Anton Pavlovič Čechov v roce 1903, tedy rok před svou smrtí, a byl to jeho poslední dokončený text. Hrdinka příběhu Naďa nakonec pod vlivem svého kamaráda Saši však znenadání přijímá pro rodinu nečekaná rozhodnutí. Je to ale jedna z mála Čechovových povídek, jejichž děj není zabarven pesimistickou nostalgií v jednání některých postav, na rozdíl od Višňového sadu, který ruský prozaik a dramatik napsal ve stejném roce a kde najdeme velmi podobné motivy. A když Naďa sděluje své matce naléhavě, že chce žít, nelze si nevybavit dialogy dramatu Tři sestry z roku 1901. (..)

Frank Wedekind. Salónní drama způsobené city k Almě. Povídka. Překlad Růžena Grebeníčková. Úprava Milan Šťastný. Režie Radovan Lipus.

Účinkuje Jan Filip.

Nastudovala Ostrava v roce 1999 . Repríza 24. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Pavla Horáková. Andy Jones je Američan. Kořeny má v Čechách a historie rodiny není zrovna idylická.. Povídka. Dramaturgie Martina Toušková. Režie Jakub Doubrava.

Čte Michal Štěrba.

Nastudovala Plzeň v roce 2021. Premiéra 16. 10. 2021 (ČRo Plzeň, 25 min.) v cyklu Povídkové čtení na víkend. Repríza 15. 1. 2023 (ČRo České Budějovice, 14:08 h.) v cyklu Čtení na neděli.

Lit.: Toušková, Martina: Pavla Horáková: Do třetího pokolení. Příběh Američana, kterého za oceánem dostihne tragédie jeho českých předků. In web ČRo Plzeň, 16. říjen 2021 (článek).- Cit.: Povídka plzeňské rodačky, spisovatelky Pavly Horákové, s názvem Do třetího pokolení, je příběh o vině otců, která přechází na syny. (…)

Milada Součková. Povídka. Dramaturg Jiří Vondráček. Zvukový mistr Jiří Fuhrman. Režie Petr Adler.

Účinkují Daniela Kolářová a Otakar Brousek I.

Natočeno v roce 1995. Repríza 3. 10. 2021 (ČRo České Budějovice, 14:04 h.) v cyklu Čtení na neděli; 30. 1. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Toušková, Martina: Prostou povídku z dob, kdy se běžně cestovalo lodí po Vltavě, čtou Daniela Kolářová a Otakar Brousek starší. In web ČRo České Budějovice, 3. říjen 2021 (článek). – Cit.: Na plavbu po Vltavě, z jihu Čech až do Prahy, se vydává pan Seifert, obchodník z Bernartic, a jeho dvě dcery Fany a Klára. To je výchozí situace Prosté povídky, kterou napsala Milada Součková. Vypráví příběh z dob, kdy loď byla ještě celkem běžně využívaným dopravním prostředkem. (…)

Prostá povídka vyšla poprvé v roce 1943 v knize s názvem Škola povídek. Je to soubor textů, přičemž každý z nich je psán jiným stylem. Vedle Prosté povídky tu najdeme například Čínskou, Romantickou, Realistickou, Historickou nebo Indiánskou povídku. (more…)

Karel Poláček. Povídka. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Zdeněk Slavotínek. Hudba Antonín Schindler.

Účinkuje Petr Kubes.

Nastudovala Olomouc v roce 2020.  Premiéra 21. 3. 2020 (ČRo Olomouc, 18:04 h.) v cyklu Setkání s literaturou. Repríza 23. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: ele: Karel Poláček: Kouzelná šunka. In web ČRo Olomouc, 21. březen 2020 (článek). – Cit.: Co se stane, když vám do cesty vstoupí sám Bůh? Právě tento motiv rozvíjí ve své povídce Kouzelná šunka spisovatel Karel Poláček. A protože jde o humoristu a opulentního vypravěče Karla Poláčka, můžeme si být jisti, že v tomto případě narazí hrdina vyprávění cestou z hospody na Boha v jeho laskavé podobě. Více neprozradíme.

Z tvorby Karla Poláčka Eva Lenartová vybrala a pro rozhlas upravila humoristickou povídku Kouzelná šunka. Příběh o kusu voňavého masa psaný češtinou, za kterou přímo cítíme autorovo jazykové rozkošnictví, má vskutku pohádkové atributy, leč odehrává se v maloměstských kulisách.  (…)

Boleslav Navrátil. Jak se bába Arana neoběsila. Pro rozhlas připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Marek Hoblík. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Stanislav Šárský.

Nastudovala Olomouc v roce 2021. Premiéra 24. 7. 2021 (ČRo Olomouc, 18:05 h.) v cyklu Setkání s literaturou. Repríza 7. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: ele: Boleslav Navrátil: Provaz oběšencův aneb Jak se bába Arana neoběsila. In web ČRo Olomouc, 24. červenec 2021 (článek). – Cit.: Provaz oběšencův prý přináší štěstí. V povídce ostravského prozaika a novináře Boleslava Navrátila se provaz oběšencův dostal rovnou do titulu. Příběh se odehrává v dramatické době poválečného osidlování vylidněného pohraničí, ale podtitul povídky – Jak se bába Arana neoběsila – prozrazuje, že smrt si v něm ani neškrtne.

Pět krásným jazykem vyprávěných povídek Boleslava Navrátila najdeme v knize s názvem Cesta slepého koně. V půvabných příbězích připomínající svou poetikou psaní Oty Pavla, se autor vrací do svého dětství a dospívání. Boleslav Navrátil se narodil v roce 1941 v Černčíně u Vyškova a po maturitě na zemědělské škole začal pracovat v Ostravě jako novinář. Po roce 1968 byl však z politických důvodů propuštěn a k novinařině se mohl vrátit až po listopadu 1989. Spoluzakládal nezávislé noviny Moravskoslezský deník, kde se také posléze stal šéfredaktorem. Listu zůstal věrný i po změně majitele a dodnes čteme jeho jméno pod řadou výborných článků.

Na záložce přebalu knihy Cesta slepého koně, která vinou okupace v roce 1968 vyšla s třicetiletým zpožděním, čteme slova editora: V čase a věčnosti, která je v lidech a kolem nich, se tu a tam objeví někdo se zvláštním darem. Se schopností zjistit, že nedělní vítr nahoře v koruně kaštanu vane vesele. Takový je Boleslav Navrátil. Lidé kolem něj jsou trochu lepší, smutné příběhy krapet veselejší, modřiny méně bolí, kapce rosy se dostane zasloužené slávy a bezděčné gesto prozradí, co mělo zůstat skryto. (…)