Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jakuba Katalpa. Povídka. Příběh starého muže, který bojuje nejen s Alzheimerovou chorobou. Dramaturgie Martina Toušková. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Miloslav Mejzlík, Jana Ondrušková.

Nastudovala Plzeň v roce 2021. Premiéra 13. 11. 2021 (ČRo Plzeň, 28 min.) v cyklu Povídkové čtení na víkend.

Lit.: Toušková, Martina: Jakuba Katalpa: Pouť. O hledání ztracené krajiny dětství a o skutečné ztrátě paměti. In web ČRo Plzeň, 13. listopad 2021 (článek). – Cit.: Povídku Pouť napsala současná spisovatelka a plzeňské rodačka Jakuba Katalpa. Je to příběh o úspěšném německém spisovateli, který se v závěru svého života vydává do západočeského pohraničí hledat místo, kde se narodil a kde prožil část dětství. Povídka vyšla v roce 2014 v časopise Host. (…)

Spisovatelka Jakuba Katalpa se narodila v roce 1979 v Plzni. Západním Čechám zůstává stále věrná, dnes zde žije i s manželem a dcerou. Rodný kraj, tedy přesněji západočeské pohraničí jí nabídlo také inspiraci pro psaní. „Když jsem byla malá, byli odsunutí Němci, alespoň v létě, součástí našeho života. Měli jsme chalupu v pohraničí. Odjakživa jsem věděla, že tam kdysi bydleli Němci, s ostatními dětmi jsme si hrávali na zbytcích starých domů, prolézali jsme rozpadlé obvodové zdi, na poli jsme hledali zbytky porcelánu, mince a knoflíky. Navíc jsme se každé prázdniny s Němci, kterým naše chalupa patřila, setkávali. Přijížděli se totiž na svůj bývalý dům podívat. Objevovaly se celé rozvětvené rodiny, staří lidé, kteří v našem domě žili, jejich potomci i příbuzní.“ (…)

Dora Kaprálová. Burleskní povídka o uzavřené společnosti a náckovství všeho druhu. Z rukopisu autorky pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Jana Ondrušková. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2021. Premiéra 15. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Miroslav Krobot. Text z knihy divadelního režiséra, dramatika a herce Nečíst. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Izabela Schenková.

Natočeno 2021. Premiéra 15. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Milan Daněk. Povídka. Dramaturgie Dagmar Hubená. Režie Karel Urbánek.

Čte Antonín Zíb.

Natočeno 1961. Premiéra 25. 2. 1961 (Praha II – Ostrava, 15:00 – 15:30 h.; 19 min.).

Viktor Dyk. Povídka. Pro rozhlas upravil Zdeněk Milt. Režie Radovan Lipus. Mistryně zvuku Hana Plecháčková

Účinkuje Jan Filip.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 1999. Repríza 30. 10. 2021 (ČRo Olomouc, 18:04 hod.) v cyklu Setkání s literaturou.

Marie von Ebner-Eschenbachová. Povídka rakouské spisovatelky. Překlad Jiří Veselý. Režie Vladimír Tomeš.

Úvod čte Vladimír Tomeš. Účinkuje Růžena Merunková.

Natočeno 1981. Obnovená premiéra 5. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Bianca Bellová. Povídka. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.

Čte František Strnad.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2021. Premiéra 25. 9. 2021 (ČRo Olomouc) v cyklu Setkání s literaturou. Repríza 28. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: ele (= Lenartová, Eva): Bianca Bellová: Pro otce. Vztahem otce a syna mohou otřást banální situace. In web ČRo Olomouc, 25. září 2021 (článek). – Cit.: Povídka Biancy Bellové, kterou najdeme ve sbírce s názvem Tyhle fragmenty. Příběh pracující s tématem vztahu otce a syna je založen na téměř banální situaci, která se točí kolem netradičního dárku k narozeninám. Za jistých okolností by to mohla dokonce být humorná povídka. Ale není. (…)

Ingeborg Bachmannová. Lyrická próza rakouské autorky. Překlad Josef Čermák. Připravil Jiří Hubička. Režie Josef Melč.

Účinkuje Věra Kubánková.

Natočeno v roce 1992. Premiéra 4. 6. 1992 (Vltava, 15:00 h.). Repríza 17. 8. 1992 (Vltava, 15:00 h.); 5. 3. 2005 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Moderní povídka; 3. 11. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 26 min); 20. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 26 min).

Lit.:  Mačas, Dominik – tvůrčí skupina elévů: Rozzlobené rakouské ženy a jejich povídky. In web ČRo 3 Vltava, 3. listopad 2021  (článek). – Cit.: Sté výročí narození rakouské spisovatelky Ilse Aichingerové inspirovalo výběr textů do vltavské Povídky tohoto týdne. Uslyšíte prózy autorek, jejichž hlas byl v poválečném Rakousku řádně slyšet. Důvodů k nespokojenosti, ba co více, ke zlobě, bylo více než dost. Sociální i politická krize, společenské pokrytectví, historická amnézie.  (…)

Básnířka a spisovatelka Ingeborg Bachmannová (1926-1973) je další autorkou z panteonu významných německy píšících autorů po druhé světové válce. V povídce Mládí v jednom rakouském městě ze sbírky Třicátý rok, která česky vyšla na začátku 60. let v překladu Josefa Čermáka, vypráví o dramatickém dospívání před válkou a během ní, o dětech, které se náhle ocitly ve víru malých i velkých dějin. Pro samotnou Bachmannovou bylo obsazení jejího rodného Klagenfurtu nacistickými vojsky v roce 1938 velmi traumatizujícím zážitkem. Vzpomínky na tuto dobu ji provázely po celý život a opakovaně vstupují i do jejích próz. Tady skončilo její do té doby šťastné dětství. „Bylo to něco tak strašného, že tím dnem začínají mé vzpomínky. Příliš ranou bolestí, kterou jsem v takové míře už nikdy později nezakusila,“ vzpomínala autorka později. (..)

Dalibor Vácha. Povídka ze života českých legionářů v Rusku. Dramaturgie Martina Toušková. Zvukový mistr Michal Kolář. Režie Martina Schlegelová.

Čte Tomáš Drápela.

Nastudoval ČRo České Budějovice v létě roku 2021. Premiéra 24. 10. 2021 (ČRo České Budějovice) v cyklu  Čtení na neděli.

Lit.: Toušková, Martina: Dalibor Vácha: V běhu. Črta ze života českých legionářů v Rusku za první světové války. In web ČRo České Budějovice, 24. říjen 2021 (článek). – Cit.: Přímo pro Český rozhlas České Budějovice napsal Dalibor Vácha povídku V běhu. Obraz ze života českých legionářů v Rusku za první světové války načetl herec Jihočeského divadla Tomáš Drápela.

Blíží se 28. říjen, tedy den, kdy si připomínáme vznik samostatného Československa v roce 1918. Důležitou úlohu při konstituování nového státu tehdy sehrály také československé legie, tedy čeští a slovenští vojáci, kteří především v Rusku bojovali proti Rakousku-Uhersku, a tím napomohli k jeho porážce a ke vzniku samostatného Československa.

Byli sice kapkou v moři světové války na východní frontě, ale měli svůj velký úkol. Dokázat, že i Češi a Slováci mají právo na svůj vlastní stát, když už mají i svoji vlastní, byť dobrovolnickou armádu. (…)