Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Edmond de Amicis. Povídka z knihy Srdce.

Čte Antonín Humpolík.

Nastudovalo Brno v roce 1928. Premiéra 12. 5. 1928 v rámci pořadu Hodinka pro mládež (Brno, 17:00 h.). Záznam neexistuje.

Edward Lear. Velice poučná bajka z Blemblamblie a tři zaručené recepty na vybrané lahůdky, které si můžete zkusit uvařit i u vás doma. Z Velké knihy nesmyslů připravil Dominik Mačas. Překlad Antonín Přidal. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Michal Štěrba a Jan Holík.

Nastudovala Plzeň v roce 2022. Premiéra 13. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) u příležitosti 210. výročí narození autora .

Edward Lear. Neobyčejné dobrodružství Violety, Prákuly, Kvída a Lionela jakožto i kočky Číči a obstarožního Kvakamáše na cestě lodí po podivuhodných neznámých zemích. Z knížky Velká kniha nesmyslů u příležitosti 210. výročí narození autora připravil Dominik Mačas. Překlad Antonín Přidal. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Josef Jelínek.

Nastudovala Plzeň v roce 2022. Premiéra 12. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 31. 12. 2023 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).

Emanuel Frynta. Čtyři drobné texty skrytého velikána české literatury s okouzlujícím smyslem pro nonsens. Z knížky Závratné pomyšlení připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Ivan Řezáč a Jan Holík.

Nastudovala Plzeň v roce 2022. Premiéra 11. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 2. 1. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 18. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Stanislav Cyliak. Příběh.

Vypravuje autor.

Natočeno 1928. Premiéra 28. 2. 1928 v rámci cyklu Hodinka pro ženy (Brno, 15:00 – 16:00 h.).

Wladyslaw Reymont.  Pořad připravil Dominik Mačas. Překlad Libor Martinek. Účinkuje Vladimír Pokorný. Režie Jakub Doubrava.

Nastudovala Plzeň v roce 2020. Repríza (?) 7. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 1. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Pozn.: Povídka jednoho z nejvýznamnějších představitelů uměleckého hnutí Mladé Polsko, nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1924. Reymont nebyl jediným polským spisovatelem či umělcem přelomu 19. a 20. století, který na sobě poznal účinky opia, jež se v té době užívalo také k léčebným účelům. Příběh tedy pravděpodobně vychází z autorova autentického zážitku. Reymont stejně jako hrdina povídky navštívil v roce 1894 Londýn. Postavy a místa ale mohou být smyšlené.

Herman Charles Bosman. Povídka jihoafrického, anglicky píšícího spisovatele. Překlad Milan Orálek. Připravila Alena Zemančíková. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Václav Vydra III.

Natočeno 2022. Premiéra 6. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Herman Charles Bosman. Povídka jihoafrického, anglicky píšícího spisovatele. Překlad Milan Orálek. Připravila Alena Zemančíková. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Václav Vydra III.

Natočeno 2022. Premiéra 5. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.

Karel Michal. Povídka z knihy Bubáci pro všední den.

Čte Rudolf Deyl II.

Natočeno 1962 (28 min.) v cyklu Z palety mistrů. Půlstoletí české a slovenské povídky. Obnovená premiéra 28. 12. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Bubáci pro všední den. Výběr povídek Karla Michala. In web ČRo 3 Vltava, 28. prosinec 2022 (článek). – Cit.: V souboru humoristických povídek s názvem Bubáci pro všední den, který patřil v 60. letech k nejpopulárnějším knižním titulům, inscenuje Karel Michal setkání obyčejných lidí s pohádkovými bytostmi.  (…)

Postavy, které mají představovat průměrné obyvatele Československa přelomu 50. a 60. let, se následkem fantaskních výjevů ocitají v mimořádných situacích. Na postupu, který v těchto situacích lidé volí, se ovšem pokaždé ukazuje jejich malost a úzkoprsý pragmatismus. Konfrontace s nadpřirozenem tak autorovi slouží jako půdorys k satiře, v níž kritizuje absurdní systém fungování tehdejší socialistické společnosti a pohnutky, jimiž se řídí člověk, který v ní žije.

Karel Michal je český spisovatel, dramatik a scenárista Karel Michal (vlastním jménem Pavel Buksa) se narodil 28. 12. 1932 v Praze. Po maturitě na Vinohradském gymnáziu se chtěl věnovat studiu medicíny, které mu však pro jeho buržoazní původ zprv nebylo umožněno a nakonec jej nedokončil. Živil se jako kovodělník, přidavač u zedníků, dlaždič nebo správce jízdárny; až počátkem šedesátých let začal spolupracovat s redakcí časopisu Plamen, v němž také publikoval. Po úspěchu, který sklidily jeho první knihy, působil jako filmový dramaturg a redaktor Literárních novin. V září roku 1968 se svou ženou emigroval do Švýcarska, kde se stal gymnaziálním profesorem latiny, řečtiny a dějepisu. Společným rysem jeho žánrově rozmanité tvorby je otázka etických principů a skepse vůči lidskému charakteru.  (..)

V Baladě o Vikýřníkovi se setkáváme se strašidlem, které ve dne spí a v noci chodí po střechách, a s lidmi se tedy stýká jen zřídka. S pravidly, na nichž stojí lidský svět, jej seznámí až strážce zákona, který po střechách honí půdaře. Na rozdíl od lidských postav ovšem strašidlo projeví překvapivou ochotu pevně si tato pravidla vštípit. (…)