Literárně-hudební pásmo z veršů čínské básnířky 11. století Li Čching-čao v překladech Ferdinanda Stočese, jejíž poezie se po deseti staletích setkává s čínskými lidovými písněmi v současné interpretaci paní Feng-jün Song. Připravila a režii má Hana Kofránková.
Účinkují Andrea Elsnerová, Daniela Kolářová, Jana Štěpánková, Song Feng Vojtová a Viktor Preiss.
Natočeno 2005 (57 min.). Obnovená premiéra 18. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h) v cyklu Čínské dny a Souzvuk.
Setkání s dílem básníka Klementa Bochořáka. Z autorovy pozůstalosti připravil a pořad uvádí Jan M. Tomeš. Hudební improvizace na klavír Vladimír Truc. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkují Gabriela Vránová, Otakar Brousek I. a Ladislav Trojan.
Natočeno v roce 1994. Repríza 9. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 52 min) v cyklu Schůzky s literaturou.; 15. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 6.00 h.); 18. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 8:00 h.).
Lit.: mat: K domovu se dívej, anděli. In Týdeník Rozhlas 13/1994 (14. 3. 1994), s. 15 (článek). – Cit.: Kunštát je v myslích a srdcích všech zasvěcených spojen navždy především se jménem a poezií Františka Halase. Pro básníka se stal od konce 30. let útočištěm a druhým domovem, kam za ním putovali v nelehkých dobách jeho přátelé vrstevníci – Seifert, Palivec – i mladší: Orten, Blatný, Ludvík Kundera. Ten po válce v Kunštátě zakotvil natrvalo… Ale ke „geniu loci“ tohoto vysočinského městyse patří i dva další rodáci, Kunštáťané rodem. První z nich, Klement Bochořák, vrstevník Hrubínův a Mikuláškův, se pro všechny, kteří ho znali, stal pro svou vzácnou lidskou čistotu, mravní ryzost a urozenou pokoru legendou. Nikdy si o své neříkal nahlas a riziko zapomnění tedy stoupá. Nezaslouží si je ovšemže ani on, ani jeho poezie, která se rodila z trpělivě tichého naslouchání všemu, co trpí, z účastenství na osudech druhých, z důvěryplného a hojivě odpouštějícího vztahu ke světu, který – jak cítil – nejvíce ze všeho potřebuje lásku. Za tím je přirozeně idea agapé, vstřícně účinné křesťanské lásky, vycházející z úcty k životu jako k nekonečně cenné hodnotě; ideál chudoby jako „radostné ctnosti“, jak jej prociťoval František z Asissi, který jako by člověku a básníku Bochořákovi z dálek podával ruku…
Druhého z kunštátských básníků rodem, Jana M. Tomeše, jsme požádali, aby pro rozhlas připravil výběr z pozůstalosti Klementa Bochořáka a doprovodil jej osobně vzpomínkově intonovaným portrétem básníka, jenž mu byl přítele z nejbližších. Tomešovy vyznavačské i hodnotící věty vyvolávají a ustalují sugestivně rysy tohoto velkého laskavce a nepominutelného básníka. I Bochořák, přítel Zahradníčkův a Čepův, patřil mezi ty, kteří měli být zapomenuti. Marná snaha, naštěstí.
Lit.: Tomeš, Jan M.: K domovu se dívej, anděli. Setkání s dílem básníka Klementa Bochořáka. In web ČRo 3 Vltava, 9. únor 2020 (anotace). – Cit.: Český básník, prozaik a autor knih pro děti Klement Bochořák (1910-1981) byl kunštátský patriot i bludná duše Brna, byl typem básníka plachého a františkánsky pokorného. (…)
Bolesław Leśmian. Literárně-hudební pásmo z veršů polského básníka z vlastních překladů připravila Vlasta Dvořáčková. Použitá hudba Karol Szymanowski, vybral Ivan Ruml. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Eva Reiterová, Jan Vlasák a Ladislav Mrkvička.
Natočeno 2006 (?). Premiéra (?) 6. 8. 2006 (ČRo 3 Vltava, 9.32 h.; 55 min.).
Jan Zábrana. Malý výběr z deníků, které si vedl básník, překladatel a esejista, od roku 1948. Připravil Miloš Doležal. Režie Dimitrij Dudík.
Účinkují Zdeněk Maryška a Jan Novotný.
Připravil Český rozhlas v roce 2006? (14 min).
Lit.: (anonym): Sám jak hřebík v zahozené botě. In web ČRo 5. 8. 2006 (anotace). – Cit.: Letos v červnu jsme si připomněli nedožité 75. narozeniny básníka, esejisty a překladatele Jana Zábrany. Dlouhá léta byl znám především jako brilantní překladatel americké a ruské literatury, ale teprve 90. léta přinesla plné zhodnocení jeho literární práce. A skutečnou literární událostí se pak stalo vydání Zábranových deníků „Celý život“.
Naše rozhlasová zábranovská minikompozice je sestavena ze Zábranových deníkových zápisků a básnických fragmentů ze 70. a 80. let a pokouší se vystihnout jednu z naléhavých vrstev jeho světa – lom mezi sžíravostí a nostalgií, mezi normalizační destrukcí a celistvým světem dětství – tedy mezi Prahou a Humpolcem.
Lit.: Semrád, Vladimír: Stereo a rozhlasová hra. In. Hudba a zvuk, 8/1968.
Natočeno 197? (10 min.).
Ukázka v pořadu Fonogramy – Bohumil Švarc slaví osmdesátku.
Rapsód – Jan Haubert.
Natočeno v roce 2002(?) (29 min)
Pozn.: Homérova Iliada v překladu Vladimíra Šrámka z počátku čtyřicátých byla znovuobjevena a autorce článku zpřístupněna díky laskavosti a ochotě prof. Michala Skřejpka, Šrámkova vnuka. Šrámek je znám především jako překladatel Homérovy Odysseie, překlad mu ve čtyřicátých letech zajistil veliký úspěch a ještě o mnoho let později byl režisérem Horčičkou zdramatizován pro rozhlas. (more…)
Powered by WordPress