Friedrich Hölderlin. Překlad Július Lenko. Redakčně připravila Zuzana Belková. Hudba Dana Reková. Režie Viera Weidlerová.
Účinkuje Miroslav Trnavský.
Natočeno 2000.
Pozn.: FRIEDRICH HÖLDERLIN (1770 – 1743) nemecký lyrický básnik, predstaviteľ romantizmu, spolutvorca najstaršieho programu nemeckého idealizmu (spolu s F. W. J. Schellingom).
Najznámejšie diela : HYPERYON ALEBO PUSTOVNÍK V GRÉCKU, román vydaný v dvoch častiach 1797 a 1799 a EMPEDOKLOVA SMRŤ.
Nikolaj Alexejevič Nekrasov. Další tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Alfréd Swan.
Natočeno 2009 (?).
Pozn.: Ruský básnik Nikolaj Alexejevič Nekrasov (1821 – 1878) veľmi brzo opustil svoje šľachtické hniezdo. Pretrhal tak všetky styky s despotickým otcom a začal život prolétárskeho intelektuála a profesionálneho literáta.
Vydával Almanachy, kolem ktorej sa sústredili stúpenci tzv. naturálnej školy krajne kriticko – realistického smeru.
Jeho vlastná tvorba znie lýrickými,epickými, satirickými i publicistickými tónmi. Od občianskych probmlémoc neizoluje ani najintímnejšie verše. (more…)
Czeslaw Milosz. Z polštiny přeložil Josef Mlejnek.
Účinkuje Alfred Strejček.
Natočeno 2009 (?) (5min.) Repríza 24. 8. 2014 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Nedělní verše.
Charles Baudelaire. Další tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Alfréd Swan.
Natočeno 2009 (?) (11 min.).
Pozn.: V roku 1857 Baudelaire uverejní zbierku « KVETY ZLA.» Zbierka je komponovaná ako dramatické dielo, skladá sa zo šiestich častí: Splín a ideál, Parížské sny, Víno, Kvety zla, Vzbura, Smrť.
Necelý mesiac po vyjdení knihy je táto zabavená. Baudelaire a jeho nakladateľ boli postavení pred súd pre “ohrozenie verejných mravov a porušenie kresťanskej morálky”.
Dostali peňažnú pokutu a 6 básní – Šperky, Léthé, Tej čo je príliš veselá, Premeny upíra, Lesbos, Prekliate ženy – bolo zakázaných.
Obsah: Litania k Satanovi | Modlitba| Fajka | Hudba | Puknutý zvon | Varovanie | Západ romantického slnka | Priepasť | Slepci | Rozjímanie.
Vilém Závada. Recituje Stanislav Oubram.
Natočeno 1997 (?) (5min.)
Karel Toman. Verše.
Recituje Otakar Brousek I.
Natočeno 2009 (?). Repríza 2. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 12:00 h) v cyklu Nedělní verše.
Vyprávění neznámého středověkého německého básníka o žalu nad hrdiny, padlými pro dávnou lásku, velikou nenávist a krvavou pomstu. Z vlastního překladu připravil Jindřich Pokorný. Režie Jana Bezdíčková.
Recituje Josef Velda.
Natočeno 1987 (27 min).
David Vávra. Z knihy Oslavné básně – Patnáct kravat Davida Vávry (Votobia, 1998).
Recituje autor.
Publikováno na stránce MP3knihy.cz v roce 2006 ve formátu mp3.
Jaroslav Seifert. Výběr a sestava Ladislav Verecký a Ivo Šmoldas. Výběr z hudby Antonína Dvořáka Jaroslav Rybář. Zvuk a střih Ivan Mikota a Jiří Bartoš. Mixáž Ivan Mikota. Remastering Martin Kusák, 2001. Projekt Helena Bartíková, 2001. Producent Naďa Dvorská, 2001. Photo Jiří Exner, 1986 a 2001. Design Magda Lášková, 2001. Režie Tomáš Vondrovic.
Recitují František Němec (1, 6, 12, 14, 18, 23), Viktor Preiss (7, 9, 10, 13, 20, 22) a Ota Sklenčka (3-5, 11, 16, 17, 21, 24-26). Z knihy svých vzpomínek čte Jaroslav Seifert.
Nahráno 1. 6. 1987 – 22. 10. 1987 ve studiu Supraphonu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1987 (1 LP, 1 MC). Reedice Supraphon v roce 2001 (1 CD, SU 5333-2 811, 58:44).
Obsah: 1. Píseň o zrcadle (1:24), 2. Vzpomínky (2:02), 3. Maminčina kytice (2:07), 4. Tatínkova dýmka (2:33), 5. Hora Říp (1:54), 6. Domov (3:15), 7. Karty a menuet (2:33), 8. Vzpomínky (1:41), 9. Píseň o malých dívkách (1:01), 10. Píseň o dívkách (0:31), 11. Svatební cesta (2:06), 12. Píseň o Viktorce (5:13), 13. Píseň o lásce (0:54), 14. U pražské Lorety (2:14), 15. Vzpomínky (1:50), 16. Hlava Panny Marie (4:00), 17. Praha ve snu (5:01), 18. A co teď… (1:10), 19. Vzpomínky (1:05), 20. Žhavé ovoce (2:00), 21. Píseň z mezihry (1:29), 22. Praha! To chutná… (0:55), 23. Píseň o rodné zemi (1:46), 24. Vlastní životopis (3:07), 25. Pocta Vladimíru Holanovi (4:17), 26. A sbohem (2:35).
Taras Hryhorovyč Ševčenko. Verše. Tvůrci nezjištěni.
Účinkuje Alfréd Swan.
Natočeno ve Slovenském rozhlase v roce 2009 (11 min.). Repríza 18. 11. 2017 (SRo 8 Rádio Litera); 3. – 8. 3. 2022 (SRo 8 Rádio Litera) k rusko-ukrajinské válce.
Pozn.: Básne ukrajinského spisovateľa, básnika, dramatika, filozofa, humanistu a maliara, významného predstaviteľa ukrajinského národného obrodenia (1814 – 1861). Ševčenko písal aj v ruštine a vytvoril niekoľko vysoko cenených malieb.
Taras Hryhorovyč Ševčenko – ukrajinský básnik, dramatik, filozof, humanista a maliar, významný predstaviteľ ukrajinského národného obrodenia. Jeho literárne dedičstvo je považované za vrchol ukrajinskej tvorby. Ševčenko písal aj po rusky a vytvoril niekoľko vysoko cenených malieb. Počas ciest po Ukrajine sa stretol s historikom Mykolom Kostomarovom a ostatnými členmi Bratstva Cyrila a Metoda, tajného politického zoskupenia, ktoré hodlalo presadzovať reformy v zaostalom cárskom Rusku. Po odhalení spoločenstva, bol uväznený. Pri domovej prehliadke našli jeho poému Sen, v ktorej ostro kritizoval cársku moc. Bol uväznený v Petrohrade. Neskôr mu trest zmiernili na vyhnanstvo v ďalekom Orenburgu. Samotný cár Mikuláš I. vyslovil rozhodnutie: Pod najsilnejším dohľadom so zákazom písania a maľovania. Roky vo vyhnanstve mu značne podlomili zdravie a 10. marca 1861 zomrel, deň po svojich 47. narodeninách. Vytúženého zrušenia nevoľníctva sa nedožil – skonal sedem dní pred ním. Zo svojich 47 rokov 24 rokov prežil ako nevoľník, 10 rokov vo vyhnanstve, tri a pol roka pod policajným dozorom a len 8 rokov na slobode. Literárna tvorba Ševčenka bola mimoriadne bohatá a rozmanitá. Diela si navyše zväčša i sám ilustroval. Výber z poézie Tarasa Ševčenka recituje Alfréd Swan. (anotace SRo)
Powered by WordPress