Izraelský ministr Ben Gvir opět vyzval k úplnému obsazení Pásma Gazy Izraelem. Jak se k tomu staví zbytek vlády? Co obsahuje příručka pro krizové situace, kterou chce ministerstvo vnitra posílat lidem do schránek? Jak pokračuje prověřování rozsáhlého výpadku elektřiny, který Česko zasáhl před měsícem? Moderuje Lukáš Matoška.
Natočeno 2025. Premiéra 4. 8. 2025 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Pořad připravil Zdeněk Zajíček.
Natočeno 2025. Premiéra 4. – 8. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:05 h.). Repríza 4. – 8. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Obsah: Zapovězené Cetviny. Vojenské opevnění ze šedesátých let minulého století navštívíme s publicistou Janem Cíglbaurem a historikem Danielem Kovářem (14:58) – 2. Tvrz Tichá. Kdysi rušnou obchodní stezkou nás provede Radek Kocanda, předseda spolku Hrady na Malši. – 3. Vyšebrodský průsmyk a Švédské šance.Hraničním údolím nás provede historik Jiří Franc. – 4. Kostel svatého Mikuláše v Boleticích. Do Vojenského újezdu Boletice nás vezme Lenka Augustinová. – 5. Vyšebrodský klášter. Sakrálními prostory nás provede převor Jan Justin Berka.
Lit.: Zajíček, Zdeněk: Zakázaná místa jižních Čech. Vydejte se do kdysi zapovězených oblastí. In web ČRo 3 Vltava, 4. srpen 2025 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) Naše cesta povede od zaniklé obchodní křižovatky, přes zapomenuté tvrze, kostely sevřené vojenskými pásmy a ostnatým drátem, až k tiché majestátnosti vyšebrodského kláštera.
Jihočeské Cetviny bývaly ve středověku a v dobách renezance rušnou obchodní křižovatkou a později se rozrostly v malé městečko. Z povrchu země začaly Cetviny mizet v padesátých letech minulého století, kdy se staly součástí neprodyšně uzavřeného hraničního pásma. Z obce zůstal jen kostel, celnice a nově postavená kasárna Pohraniční stráže, obklopená vojenskými bunkry.
V Tiché nedaleko Cetvin stojí tvrz, kterou založili páni z Velešína a Michalovic, aby její posádka hlídala zemskou cestu z Horního Rakouska do Českého království. Ještě před pár lety byla součástí zanedbaného a rozpadlého areálu zemědělského družstva, ale v posledních patnácti letech díky jihočeskému spolku Hrady na Malši doslova vstala z popela.
Z Tiché se vypravíme do Vyšebrodského průsmyku. Linecká obchodní stezka vedla průsmykem dále do vnitrozemí na Boletice, Netolice a Prahu. Svůj význam ztratila rozhodnutím císaře Rudolfa II., který nařídil, aby obchodní karavany procházely nedalekým Freistadtem. Hranice tady byla uzavřena několikrát, v době husitské, za třicetileté války, v době morových epidemií, ale i v době covidové pandemie. (….)
Jak se do Česka dostávají invazní druhy rostlin? Existují jedovaté lekníny? A proč nepoužívat banánové slupky jako hnojivo? Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 8. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 32 min.).
Lit.: krt – Strouhalová, Patricie: V Brně po 100 letech vykvetl největší leknín světa. Viktorie Cruzova kvete v noci a mění při tom barvy, popisuje zahradní architektka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V botanické zahradě máme největší semeno světa, semeno palmy seychelské. Získali jsme je z pozůstalosti, takže neznáme jeho původ, říká zahradní architektka Hana Ondrušková. (…)
V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně po 100 letech vykvetl největší leknín světa, viktorie Cruzova. „S jejich pěstováním začal pan František Jirásek, který byl inspektorem botanické zahrady a vyzkoušel na viktoriích kdeco,“ usmívá se zahradní architektka Hana Ondrušková. Jak velký má viktorie Cruzova květ? Jak se liší od ostatních druhů leknínů? A k čemu slouží určovací sbírka semen? (…)
Host: František Jirásek, dlouholetý fotograf Karla Gotta. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2025. Premiéra 4. 1. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 3. 8. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
František Hrubín. Básnická skladba. Připravil Rudolf Matys. Účinkují Josef Patočka a Alfred Strejček. Režie Alena Adamcová.
Natočeno v roce 1974. Premiéra 31. 7. 1974 (Vltava, 20:30 – 20:45 h.; 14 min.) v cyklu Panoráma české a slovenské poezie. Repríza 4. 8. 1975 (Vltava, 21:30 – 21:45 h.) v cyklu Panoráma české a slovenské poezie; 2. 8. 1976 (Vltava, 21:30 – 21:45 h.) v cyklu Panoráma české a slovenské poezie. Obnovená premiéra 3. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 14 min.) v cyklu Svět poezie.
Lit.: Matys, Rudolf: „Slyším, jak starý svět se rozpadá.“ Poslechněte si básnickou skladbu Hirošima od Františka Hrubína. In web ČRo 3 Vltava, 3. srpen 2025 (článek). – Cit.: Dne 6. srpna uplyne osmdesát let od svržení atomové bomby Little boy na japonské město Hirošima. Atomové útoky z konce války zanechaly svůj otisk i ve světové a české literatuře. (…)
Jedním z básníků, který na americká bombardování reagoval přímo a adresně, je František Hrubín ve své lyrickoepické skladbě vydané v roce 1948. Představuje tu krizi lidství, člověka, veškerenstva a dopad bomby usouvstažňuje s životem v jeho banálnosti.
Moderuje Vladimír Kroc.
Hovoří kurátorka Magdalena Preiningerová.
Natočeno 2025. Premiéra 2. 8. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 28 min.).
Lit.: krt – Kroc, Vladimír: Cestování tehdy a teď? Svět se od dob Hanzelky a Zikmunda moc nezměnil. Je s podivem, jak jsou dnešní expedice podobné, říká kurátorka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 2. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cestovatel je ten, kdo po tom touží a něco pro to udělá. Připraví se a nepožaduje, aby se všichni ve světě přizpůsobili jemu, ale přizpůsobí se on světu, myslí si kurátorka Magdalena Preiningerová.
„Chtěli jsme ukázat nejenom Tomáše Vaňourka a na starých fotkách pana Zikmunda a Hanzelku, ale také třeba architekturu nebo krajinu, aby si návštěvníci mohli sami udělat obrázek, jak se změnil, či nezměnil svět,“ říká kurátorka výstavy Tehdy a teď v Galerii Vinohradská 12 Magdalena Preiningerová. Podle jakého klíče fotografie vybírala? A kdy se osobně poznala s Miroslavem Zikmundem? (…)
V našich sbírkách máme celý cestovatelský fond pánů Hanzelky a Zikmunda a součástí tohoto fondu je i více než 160 tisíc fotografií, negativů, diapozitivů. Čas od času se vyskytly snahy najít stejná místa, a jedním z těchto následovatelů jsou i cestovatelé Tomáš Vaňourek a Linda Piknerová, kteří absolvují africkou část cesty Hanzelky a Zikmunda.
Díky tomu, že se jim podařilo najít a vyfotit stejná místa po téměř 80 letech, vznikl cyklus srovnávacích fotografií, které u nás muzeu prezentujeme, vystavujeme. V současné době máme v muzeu větší výstavu, která se jmenuje Tehdy a teď, aby ukázal Afriku tehdy a teď. A jako pozvánku do Zlína a taky ukázku této kolekce ji můžou vidět návštěvníci Českého rozhlasu. (…)
Pavel Juráček. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Marie Nováková. Účinkuje Petr Šmíd. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 2. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) k autorovým nedožitým 90. narozeninám.
Pozn.: Monumentální deníkové dílo významného českého filmového režiséra. Nejde o běžný deník, ale o vyzrálé literární dílo, jedinečnou kroniku své doby. Pavel Juráček chtěl být a byl především spisovatel. Psal povídky, filmové povídky, scénáře a tento deník, dílo zachycující život v Československu v průběhu třiceti let, a následně i v exilu v Německé spolkové republice. Juráček měl dramatický a vypravěčský talent, byl mistrem popisu, charakterizace a dialogu. Svůj deník psal rukou do 33. vázaných sešitů formátu A5. (anotace)
Lit.: Nováková, Marie: Pavel Juráček: Deník. Monumentální dílo významného filmového režiséra. In web ČRo 3 Vltava, 2. srpen 2025 (článek). – Cit.: Deníkové dílo významného českého filmového scenáristy a režiséra, předního tvůrce nové vlny československého filmu čte Petr Šmíd. Vysíláme k autorovým nedožitým 90. narozeninám. (…)
Deníky, které si Juráček (1935–1989) začal psát už ve třinácti, nejsou jen obrazem jeho osobnosti, ale také mimořádně autentickým svědectvím o době, v níž musel žít. Juráček rozhodně nebyl jediným českým autorem, který si v 60. a 70. letech vedl deník, snahu co nejpřesněji zaznamenat realitu i vlastní vnitřní pochybnosti měli v této těžké době například i Jan Zábrana, Jan Hanč, Ivan Diviš nebo Ludvík Vaculík. Přesto se Juráčkovy deníky zdají být nejintimnější a zároveň nejbolestnější.
Umělce v průběhu dekád postupně lámají jak politické okolnosti, tak jeho vlastní vnitřní boje. Převažují v něm nejistoty, pochybnosti o sobě, závislosti a stesky nad neschopností psát. Těžko bychom našli podobně krutý příběh umělce zlikvidovaného společenskými poměry i vlastními démony. (…)
Kněžna Ludmila byla první historicky doložitelná žena v českých dějinách. A prvenství jí můžeme připsat i v mnoha dalších oblastech.
Hovoří historikové Petr Sommer, Petr Kubín a Naďa Profantová.
Natočeno 2021. Repríza 2. 8. 2025 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.).
Lit.: Reviláková, Naďa: Kněžna, manželka, matka, tchýně, babička a oběť. Ludmila je první doložitelná žena v našich dějinách. In web ČRo Plus, 2. srpen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaká byla naše nejstarší světice a co o její pozemské pouti dnes víme? Zatímco ve všeobecném povědomí s ní máme spojenou hlavně její násilnou smrt, za pozornost jistě stojí i Ludmilin život. Jak se vyrovnala s různými rolemi, které jí osud přinesl? Ať už o ní hovoříme jako o kněžně, manželce, matce, babičce i tchýni – je zajímavá z hlediska raného středověku i z pohledu naší současnosti. (…)
Kněžnu Ludmilu od naší současnosti dělí více jak jedenáct století. Díky legendám však máme o jejím životě i smrti tolik informací, že se s ní leckterý z pozdějších panovníků, natož jejich manželek, nemůže srovnávat.
I přes to však zůstává mnoho otázek, na které sice legendy také odpovídají, jenže v konkrétních údajích se často liší. Například Ludmilin původ či okolnosti, za kterých byla pokřtěna. Jistě, pro pochopení jejího světa to není až tak zásadní problém. (…)
Záznam vysílání z Obecního domu v Praze. Moderuje Aleš Cibulka.
Natočeno 2025. Premiéra 2. dílu 2. 8. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
„Když nemůžeš psát, tak zapisuj člověče, o tom, proč nemůžeš psát!,“ řekl na začátku roku 1979 Jiří Kolář Ludvíkovi Vaculíkovi. Do roka vznikl soubor, který se následně dočkal samizdatového, exilového, a po roce 1989 také oficiálního vydání. O knize, autorovi, zařazení do prestižní edice i potřebě druhého svazku komentářů k Českému snáři hovoří literární badatelé z ÚČL AV ČR: Petr Šámal, Hana Kosáková a Michal Kosák.
Natočeno 2025. Premiéra 2. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 10:10 – 11:00 h.; 50 min.) v cyklu Víkendová příloha.
Powered by WordPress