Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Kateřina Zapletalová, herečka a divadelní produkční. Proč se už v 15 letech vydala na studia do Anglie? Které největší herecké výzvy zatím na jevišti zažila? A jak podle ní vypadá dokonale napsaná divadelní hra? Moderuje Marta Marinová.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Před devadesáti lety se narodil Václav Havel. K výročí jsme připravili řadu pořadů a jeden z nich nyní vyslechnete. Mikuláš Kroupa zapátral ve sbírce Paměť národa a vybral vzpomínky na Havla od různých pamětníků. Máme díky této orálně historické sbírce svědectví např. jeho někdejších spoluvězňů z Borů. Uslyšíte i odpovědi někdejších estébáků a komunistů, na otázku, co si myslí o Havlovi.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 10. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Hudba, výtvarné umění, urgentní a také komplementární medicína – to vše neodmyslitelně patří do života lékařky Kristiny Höschlové. Jako záchranářka roky působila v ČR i v zahraničí, s Lékaři bez hranic vyjela jako anestezioložka do Afghanistánu a Jemenu. V posledních letech se věnuje především Institutu komplementární medicíny, který založila. Je také autorkou několika knih. Proč je podle ní důležité trávit čas v přírodě a jak v sobě pěstuje hravost? Nejen to se dozvíte v následujících minutách. Připravila Kateřina Kubalová.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 18.04 h.).

Připravil Ondřej Kepka.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 17:04 h.).

Čím Čechy tak přitahuje duchovní vůdce Tibetu?

Natočeno 2026. Premiéra 4. 10. 2026 (ČRo Plus, 14:34 h.).

Sérii připravila Naďa Reviláková.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 3. 10. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.); 2. dílu 10. 10. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.); 3. dílu 17. 10. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Obsah: 1. K největšímu únosu Čechoslováků došlo v březnu 1983 v africké Angole. Pracovníky místní papírny a jejich rodiny unesla protivládní organizace UNITA. Šestašedesát mužů, žen a dětí čekal náročný, více než dvouměsíční pochod napříč africkou divočinou. Na jeho konci byla propuštěna jen část z nich. Dvacítka mužů zůstala v zajetí ještě celý další rok. Jak na tuto událost po více než čtyřiceti letech někteří z nich vzpomínají? Co poradit těm, kteří by se dnes ocitli v podobné situaci? A jak jejich zkušenosti komentuje historik, psycholožka, diplomat či novinář?

2. Ocitnout se v cizí zemi ve vězení třeba i na řadu let, to se může snadno stát, i když nejste zločinci. Alespoň podle domácích měřítek. Své o tom vědí bývalý poslanec Ivan Pilip a někdejší studentský aktivista Jan Bubeník, kteří se v roce 2001 ocitli v kubánském vězení. Tamní úřady je podezíraly z podvratné činnosti proti režimu Fidela Castra. České diplomacii dalo hodně práce dostat oba občany zpět domů. Jak na tuto událost po pětadvaceti letech vzpomínají její hlavní aktéři? A jak může český stát pomoci svým občanům uvězněným v cizině?

3. Stát se obětí únosu v zahraničí je výjimečná situace. Riziko však roste, pokud cestujete do oblastí, kde k únosům prokazatelně dochází. Vyhnout se takovým místům je rada logická, ne každý se jí ale může nebo chce řídit. Novináři či pozorovatelé OSN do rizikových oblastí míří, aby odtud podali svědectví. Ocitnout se v nich však mohou i turisté, kteří nebezpečí podcení. Jak snížit riziko, že se staneme obětí únosu? A pokud už k němu dojde, co může pomoci takovou situaci přežít? Co máme v podobném případě očekávat od české diplomacie?

Lit.: Reviláková, Naďa: Čechoslováky unesené v Angole čekalo 1300 kilometrů pěšky a dlouhé zajetí. Co jim pomohlo přežít? In web ČRo Plus, 3. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ta informace před více než 40 lety obletěla celý svět. V africké Angole unesla protivládní organizace UNITA skupinu zahraničních pracovníků místní továrny. Kromě Portugalců tvořili většinu Čechoslováci a mezi 66 unesenými byly i ženy a děti. Jejich další osud byl dramatičtější než únos samotný.

Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že by pobyt pro české a slovenské odborníky a jejich rodiny mohl nabrat takový směr. „Hrozně jsem se těšil, jako dítě,“ vybavuje si Petr Kocian, který odjel do Angoly za otcem společně s matkou a bratrem.

„Mně bylo devět let. Když jsem se někdy na podzim 1982 dozvěděl, že tátovi potvrdili prodloužení kontraktu, bylo to velké nadšení. Jeli jsme tam s tím, že tam budeme pět let.“

Kolegové otce Petra Kociana, kteří se z Angoly vrátili, líčili pobyt v Alto Catumbele, kde čeští pracovníci působili v továrně na výrobu celulózy a papíru, téměř jako ráj na zemi. „Všechno tam bylo zásadně lepší a zajímavější než život tady v Čechách,“ shrnuje Petr Kocian. (…)

Lit.: Reviláková, Naďa: Pilipovi a Bubeníkovi hrozilo na Kubě až 20 let vězení. Jak Petr Pithart vyjednával s Fidelem Castrem o jejich propuštění? In web ČRo Plus, 10. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jeden z nejznámějších případů uvěznění Čechů v zahraničí se odehrál na začátku roku 2001. Poslanec Ivan Pilip a bývalý studentský aktivista Jan Bubeník se stali vězni kubánského komunistického režimu. Jak na tuto událost po 25 letech vzpomínají její hlavní aktéři?

Tehdejší poslanec za Unii svobody Ivan Pilip nebyl na Kubě poprvé. Už v roce 1999 navštívil tzv. Ostrov svobody ve spolupráci s americkou neziskovou organizací Freedom House, která monitoruje dodržování lidských práv ve světě.

Tehdy také místním disidentům přivezl léky a potřebné materiály. V lednu 2001 se sem vydal znovu, tentokrát s Janem Bubeníkem, a cíl jejich cesty byl podobný.

Ve Spojených státech převzali od organizace Freedom House počítač, léky či knihy, aby je kubánským disidentům předali.

Pak se na základě turistického víza přesunuli do Havany, odtud do města Ciego de Ávila, kde se sešli s nezávislým novinářem Antoniem Femeníasem a lidskoprávním aktivistou Robertem Valdiviou. Hned druhý den po setkání, 12. ledna 2001, tajná policie oba Čechy zadržela. (…)

V socialistickém Československu téměř nebylo možné si za československé koruny koupit západní džíny, kosmetiku, elektroniku nebo dokonce auto. A přece je lidé měli. Umožňoval to černý trh a jeho obchodníci – veksláci.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 3. 10. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.).