Jaké pnutí vyvolávají na Ukrajině ruské útoky na infrastrukturu – i odvolání generálního prokurátora? Dohodne se koaliční rada na rychlém předložení zákona o veřejnoprávních médiích? Jak chce EU chránit děti před negativním vlivem sociálních sítí? Moderují Šárka Fenyková a Tomáš Pavlíček.
Natočeno 2026. Premiéra 17. 9. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Tereza Velebilová. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.
Hovoří digitální antropoložka Marie Heřmanová z University College London a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Natočeno 2026. Premiéra 17. 9. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 26 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Varování před zdivočelou AI? Měli bychom být k vývojářům kritičtí, myslí si digitální antropoložka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 17. 9. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Konec lidstva rukou AI. Poplašná zpráva, nebo reálná hrozba? Jaký je vztah společnosti k umělé inteligenci a k lidem, kteří stojí za jejím vývojem? (…)
Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, ČRo Radiožurnál, ČRo – Radio Česko, ČRo – Radio Praha, facebookový profil nextnews.cz.
Hovoří letecký novinář Rostislav Kopecký.
Natočeno 2026. Webová premiéra 17. 9. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 28 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: „Blbý vtip“? Lidé nechápou, proč Letiště Praha vede neúspěšný exšéf ČSA. In web Seznam Zprávy, 17. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letiště Praha má nového šéfa. Předsedou jeho představenstva se v srpnu stal Radomír Lašák, který v minulosti vedl i ztrátové ČSA. Po odchodu z aerolinií ovšem odešel z leteckého byznysu i z veřejného života. Čím se vyznačovalo Lašákovo předchozí působení v ČSA? A co očekávat od jeho nové mise? (…)
Odboráři na pražském letišti mají už od konce července obavy o další fungování hlavní vstupní brány do České republiky. Pochybnosti mimo jiné koncem srpna vzbudilo i prohlášení premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, v němž uvedl, že by stát mohl v roce 2028 uvést akcie letiště na burzu. A přestože ministryně financí a jeho stranická kolegyně Alena Schillerová jeho slova mírnila a tvrdila, že se vláda momentálně k takovému kroku nechystá, odbory se stále silněji obávají snah o nějakou formu privatizace letiště.
Pochyby odborářů ohledně toho, co bude s pražským letištěm dál, ale přišly už před politickými prohlášeními, a to začátkem srpna. Právě tehdy se totiž do čela instituce v pozici předsedy představenstva postavil Radomír Lašák. (…)
Ondřej Neff. Glosa.
Natočeno 2026. Premiéra 14. 9. 2026 (ČRo Plus, ) v cyklu Glosa Plus.
Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: Vyhrajte Ig Nobelovu cenu. In web ČRo Plus, 14. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Snad mi prominete, že jsem propásl tak významnou událost, jako je udílení Ig Nobelových cen. Už je to skoro čtrnáct dní, takže to už není žádná aktualita. Na druhou stranu by ale byla škoda je nepřipomenout jenom proto, že jsem něco prošvih.
Udělují se každý rok, letos to bylo nově ve švýcarském Curychu. Jak je charakterizovat? Asi tak, že vědci mají smysl pro humor a dovedou si hrát. Ceny se udílejí za neobvyklé, dalo by se říct recesistické výzkumy.
Pozor, není to nic takového, jako jsou Bludné balvany udílené naším Klubem Sisyfos za výkony v oboru pavědy a klamání veřejnosti. V Curychu oceňovali skutečné výzkumy prováděné podle řádných, vědecky kontrolovaných kritérií. Jenomže… Posuďte sami, tenhle mě mimořádně zaujal.
Vědci nechali účastníky výzkumu o samotě v místnosti, kde byla sklenice plná sladkostí. Všem bylo předem jasně řečeno, že tyto bonbóny jsou rezervovány výhradně pro děti. Lidé s nejvyššími příjmy (bohatí) si ze sklenice vzali v průměru dvakrát více bonbónů než lidé s nejnižšími příjmy. Studie tak s nadsázkou potvrdila, že vyšší majetek může oslabovat zábrany vůči neetickému chování. (…)
Lenka Chalupová. Dvoudílná povídka. Dramaturgie Eva Lenartová. Zvukový mistr Marek Hoblík. Režie Peter Gábor. Produkce Olga Krejčířová.
Účinkují Vladimíra Včelná, Sára Erlebachová a Sabina Muchová.
Připravila Olomouc v roce 2026. Premiéra 5. 9. 2026 (ČRo Olomouc, 26 + 26 min.) v cyklu Setkání s literaturou.
Lit.: Gabal, Peter – ele (= Lenartová, Eva): Lenka Chalupová: Holka z krabice. Příběh ženy, kterou jako novorozeně matka odložila do babyboxu. In web ČRo Olomouc, 12. 9. 2026 (článek). – Cit.: Inka byla jako novorozeně odložena v krabici od margarínu v babyboxu přerovské porodnice. Na levé nožce holčičky bylo napsáno telefonní číslo. Čí bylo? A proč Inku matka odložila? A jaký vliv to měla na Inčin život? (…)
Psycholožka odcházející na odpočinek se ve vzpomínkách vrací k nejdramatičtějším příběhům svých klientů. To je základní osnova knihy Začátek přerovské spisovatelky Lenky Chalupové.
Život Inky Majerové začal v krabici od margarínu a ani později se nevyvíjel nijak šťastně. A když při stěhování najde Inka ve staré chalupě zapomenutý fotoaparát, všechno se ještě zhoršilo…
539. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2026. Webová premiéra 16. 9. 2026 (Opinio, 45 min.).
Pozn.: Třicet případů majora Zemana patří k nejznámějším seriálům Československé televize. Vznikal na přímou objednávku režimu a skutečné události – od Babic přes rok 1968 až po underground – přetvářel podle potřeb komunistického výkladu dějin. Jenže zatímco režim, kterému měl sloužit, dávno zmizel, major Zeman přežil. Ze Studny je televizní klasika, z Mimikrů skoro popkulturní fenomén a seriál se sleduje dál. Co se stane s propagandou, když už jí nevěříme, ale pořád někoho baví? (anotace)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří moderátorka České televize Tereza Řezníčková.
Natočeno 2026. Webová premiéra 16. 9. 2026 (Deník N, 11:12 h.; 61 min.).
Lit.: Titlbach, Filip: Řezníčková o přípravách na odpor: Jsme odhodlaní, klidně bych porušila zákon. Vedení ČT by mělo být razantnější. In web Deník N, 16. 9. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Osobně bych si přála, aby vedení televize bylo razantnější a sebevědomější,“ říká moderátorka České televize Tereza Řezníčková o současném sporu kolem financování veřejnoprávních médií. Zaměstnanci podle ní chystají další viditelnější kroky na obranu nezávislosti média. „Teď to bude mnohem větší, lidé si toho určitě všimnou. A bude to ještě ve chvíli, kdy se dá něco změnit,“ avizuje v rozhovoru pro Studio N. (…)
Otfried Preussler. Kompletní audiokniha. Z německého originálu Krabat, vydaného nakladatelstvím Thienemann, přeložil Radovan Charvát. Režie a zvuk Nikolaj Ivaskiv. Technická redakce Jaroslav Jandů. Cover design Martin Urbánek. Úprava obalu pro CD Natalie Oweyssi. Odpovědný redaktor Vojtěch Machálek.
Čte Kajetán Písařovic.
Natočeno 2026 (studio Soundguru). Vydalo Tympanum v roce 2026 (MP3, celková délka 8 hod. 1 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Otfried Preussler celou dekádu spřádal tento mrazivý, strašidelný příběh který uhrane nejen odvážné dětské, ale i dospělé posluchače. Čarodějův učeň Krabat odkrývá zhoubná tajemství černé magie. Každé zaklínadlo ho však posouvá blíž k propasti. Dokáže zlomit kruté prokletí a porazit vlastního mistra?
Čtrnáctiletý osamělý sirotek Krabat bloudí ponurou Lužicí sedmnáctého století jako zbídačený žebrák. Neznámý magický hlas ho však neúprosně vábí dál. Osudové kroky ho zavedou přímo k na samotě stojícímu tajemnému mlýnu, kde neomezeně vládne obávaný jednooký mistr. Krabat se stává jeho novým učněm, ale brzy odhaluje děsivou pravdu. Tento mlýn je krutou školou černé magie, ze které zdánlivě není úniku. Každý rok zde navíc vyžaduje jednu krvavou lidskou daň. Všudypřítomný strach, temné intriky a chladná zrada drtí chlapcovu duši. Mezi zdmi však stále doutná věrné přátelství a odvaha. Když se objeví zakázaná láska, Krabat získává nejmocnější zbraň. Dokáže s ní porazit samotnou smrt? Je to strašidelné, ale zároveň navýsost poetické vyprávění, v němž pozorný posluchač může rozpoznat nejen prvky hororu, ale i rytmus života na tehdejším venkově. Ostatně i proto si ho Karel Zeman vybral jako předlohu pro svůj stejnojmenný film který se dosud řadí ke klenotům naší kinematografie.
OTFRIED PREUSSLER
Německý spisovatel a jeden z nejvýznamnějších autorů literatury pro děti a mládež 20. století. Narodil se v Liberci (tehdejším Reichenbergu) a část inspirace pro svou tvorbu čerpal z lidových pověstí, pohádek a vyprávění z oblasti Čech a Sudet. Po druhé světové válce působil jako učitel a později ředitel školy v Bavorsku. Zkušenosti z práce s dětmi ovlivnily jeho vypravěčský styl i zaměření na dětského čtenáře. Proslavil se především knihami Malá čarodějnice, Vodníček, Loupežník Hotzenplotz, Malé strašidýlko a zejména románem Čarodějův učeň (Krabat). Jeho příběhy spojují humor, fantazii a pohádkové motivy s tématy přátelství, odvahy a lidských hodnot. Jeho knihy byly přeloženy do desítek jazyků a získaly si čtenáře po celém světě. Otfried Preussler patří dodnes k nejčtenějším německým autorům dětské literatury a jeho knihy zůstávají oblíbené u několika generací čtenářů. (anotace)
Připravili Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší.
Natočeno 2026. Webová premiéra 16. 9. 2026 (Seznam Zprávy, 53 min.).
Pozn.: Politický styl Andreje Babiše v posledních týdnech připomíná spíše generátor náhodných nápadů. Neuplyne týden, aby předseda vlády nepřišel s nějakým nekoncepčním plánem, který nemá oporu ani ve volebním programu ANO, ani v programovém prohlášení vlády. Některé jsou levicové, některé jsou pravicové, společné ale mají jedno: dohromady nedávají žádný smysl a nesvědčí o žádné strategii. (anotace)
Hostem je Renata Vesecká, bývalá nejvyšší státní zástupkyně, nyní poslankyně za Motoristy sobě. Státní zástupci se podle vlády mají odvolávat proti nepřiměřeně nízkým trestům za násilnou kriminalitu nebo týrání zvířat a méně stíhat některé kontroverzní projevy. Může vláda takto úkolovat veřejnou žalobu? Neotevírá tím ministr spravedlnosti Tejc cestu do právního pekla, jak naznačuje jeho předchůdkyně na ministerstvu? Zeptá se Tomáš Pancíř.
Natočeno 2026. Premiéra 16. 9. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Powered by WordPress