Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Dokumentární portrét Zdeňka Svěráka. Připravili Jan Herget a Tomáš Maleček.

Hovoří Vojtěch Vojta Kotek a Zdeněk Svěrák.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 17:04 h.; 53 min.) v cyklu Blízká setkání speciál.

Lit.: anonym: Svěrák 90. In web IRozhlas, b. d. (článek). – Cit.: Zdeněk Svěrák oslaví devadesátiny a Český rozhlas bude slavit s ním. V sobotu 28. března odvysílá Radiožurnál živě slavnostní večer z Divadla Járy Cimrmana. Přímý přenos navíc zamíří i do více než sta kin. (…) Český rozhlas Dvojka nabídne profilový dokument nazvaný Na chalupě u lesa, který zachycuje přátelskou návštěvu Vojty Kotka u Zdeňka Svěráka na jeho chalupě. (…)

Lit.: Herget, Jan – Maleček, Tomáš: Na chalupě u lesa. Přátelské a místy i velice osobní rozmlouvání Vojty Kotka se Zdeňkem Svěrákem. In web ČRo 2 Praha, 28. 3. 2026 (článek). – Cit.: Herec, textař, scenárista, ale hlavně zakladatel Divadla Járy Cimrmana, jehož hry baví už několikátou generaci. Můžeme z nich vyčíst hodně o Zdeňku Svěrákovi. Ale ještě víc o jeho pohledu na svět, na divadlo i na stáří se dá zjistit, když se zeptáte napřímo. Nejotevřenější odpověď dostanou ti, kdo jsou mu nejblíž. A k nim patří herec Vojta Kotek. Proto dokumentaristé Jan Herget a Tomáš Maleček využili příležitosti a zachytili rozhovor těchto dvou cimrmanovských herců.

„Zdeňka Svěráka znám od dětství. Nejdřív to pro mě byl strejda, později tátův kolega z divadla, a ještě později… To se ani nedá říct jedním slovem. Dneska spolu hrajeme na jevišti a v šatně si povídáme o každodenních maličkostech. Ale nikdy není dost času popovídat si v klidu a třeba i hlouběji,“ začíná Vojta Kotek dokumentární portrét Zdeňka Svěráka. „Nosím v hlavě spoustu věcí, na které se ho chci zeptat, které mu chci říct, a tak jsem se v létě vypravil za ním na chalupu…“

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát se Zdeňkem Kiesenbauerem v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Nebude chybět ani e-mailová soutěž.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Hostem je režisér a dramatik Jiří Havelka, umělecký šéf Dejvického divadla. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 3. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Lit.: Kroc, Vladimír – vma: Dejvické divadlo na Jižním Městě? Daří se nám nebýt otroky tradice ani jména, ale zkoušet nově, hodnotí umělecký šéf Jiří Havelka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 28. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vladimír Kroc přivítal ve studiu herce, režiséra, scenáristu a uměleckého šéfa Dejvického divadla Jiřího Havelku. Dejvické divadlo získalo za představení Krkavci Cenu divadelní kritiky v kategorii Inscenace roku 2025. Jak důležitá pro divadlo je? „Každá cena je důležitá, protože ukazuje smysluplnost té instituce. Teď asi přijdou časy, kdy bude čím dál potřebnější ukázat, že ne všeho je dobré se zbavovat. Včetně divadel. Takže z ceny máme obrovskou radost,“ říká Jiří Havelka. (…)

Radkin Honzák, psychiatr, glosátor a pozorovatel společnosti. Je mu přes osmdesát. A je stále ostřejší než většina třicátníků. Viděl režimy, ideologie i lidské iluze. A pořád má chuť to komentovat. Mluvit o tom, proč jsou lidé naštvaní. Proč se svět rozpadá na tábory. A jestli jsme si to celé způsobili sami. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 3. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.).

Tobogan tentokráte s podtitulem: O5 a Radeček. Vystoupení kapely jen a jen pro nás! Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

…a zjevená Panna Sofia. Jak došlo k tomu, že jeden z největších Čechů všech dob uvěřil viděním šestnáctileté dívky? Na tuto i další otázky týkající se duše, víry a mládí „učitele národů“ hledá odpovědi režisér Václav Kadrnka. Rozhovor s ním vede Tomáš Pilát. Hudební ukázky (Jaroslav Krček – Symfonie č. 3 Jan Amos Comenius op. 95 /1990/, recitace Radovan Lukavský).

Hovoří scénárista a režisér Václav Kadrnka.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Jakub Štěpanovič připravuje v bruselském planetáriu projekty, které studentům přibližují nejnovější vědecká bádání o planetě Venuši. Jak vědcům pomáhá umělá inteligence a patří mezi vědecké pojmy nejistota? Eva Ocisková hovoří s Jakubem Štěpanovičem o vídeňské konferenci, o propojení vědy a umění, o univerzitním městě Lovani i o tom, že je krásné se dovědět něco navíc.

Hovoří MgA. Jakub Štěpanovič, kreativec pracující při Evropské geofyzikální unii v belgické Lovani.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:25 – 10:15 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: Ocisková, Eva: Mezi vědci a studenty hledáme parametry pro Venuši i místo pro AI. Jakub Štěpanovič nejen o bruselském planetáriu. In web ČRo 3 Vltava, 28. 3. 2026 (článek). – Cit.: Doktorand zabývající se vědeckou komunikací prostřednictvím umění Jakub Štěpanovič připravuje v bruselském planetáriu projekty, které studentům přibližují nejnovější vědecká bádání o planetě Venuši.

Lovaň je prý ideální místo k bydlení, prožívání součinnosti každodenních aktivit i potkávání s vědeckými poznatky, výsledky bádání, ale třeba i průzkumem vlastních sportovních dovedností či uměleckých experimentů.

Jak vědcům pomáhá umělá inteligence a proč patří k vědě nejistota?

Jakub Štěpanovič vypráví o vídeňské konferenci, o propojení vědy a umění, studentech, kteří mají spoustu otázek, o univerzitním městě i krásné vnímavosti a touze dovědět se něco navíc. (…)

Jak se po roce 1989 v české politice zrodil extremismus? Na příkladu republikánů Miroslava Sládka to připomene Jan Sedmidubský. Dramaturg David Hertl. Mistr zvuku David Šindelář.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 3. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Republikáni Miroslava Sládka aneb Jak se u nás v 90. letech rodil extremismus. In web ČRo Plus, 27. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už jenom pamětníci 90. let si asi vzpomenou na radikálního, krajně pravicového politika, který se vynořil jako dosud neznámá osoba z útrob státní správy socialistického Československa. Jmenoval se Miroslav Sládek, kdysi býval úředníkem na Federálním úřadu pro tisk a informace a po revoluci se rozhodl politicky vytěžit to nejhorší z české polistopadové společnosti.

Už od prvních měsíců po listopadu 1989 se vyprofiloval jako drsný kritik a oponent nových poměrů. Vzhledem k jeho minulosti bylo poněkud komické, že se z něj stal asi nejviditelnější a aspoň verbálně nejradikálnější antikomunista na politické scéně 90. let.

Ovšem vystupoval proti jakékoli levici včetně sociálních demokratů, a prakticky uznával oprávněnost výhradně své vlastní politické strany. A především začal útočit na Romy a na cizince. Ne nadarmo se ze Sládka stal guru mnoha českých skinheadů.

Republikánská strana, plným názvem Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa, jíž předsedal a kterou ovládal, byla až do roku 1998, kdy vypadla z parlamentu, nejskandálnější politickou formací své doby. Aféry kolem republikánů byly takřka neustálé. (…)