Pavel Kohout. Báseň.
Recituje Věra Joudová, členka Dismanova rozhlasového a divadelního souboru mládeže.
Natočeno 30. 5. 1946. Vydala Esta v roce 1946 (1 šelak, b 8409, 5114). K poslechu zde.
4. 10. 2026
Pásmo Zdeňka Grmolce o Josefu Palivcovi (2026)
Zdeněk Grmolec. Pásmo. Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkují Aleš Slanina a Vladimír Hauser.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 3. 10. 2026 v rámci pořadu (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 18 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Bylinný preparát svatého Jana, nebo popel zemřelého fanouška? Glosa Evy Turnové se jmenuje Urnový Hi. In web ČRo Brno, 3. 10. 2026 (článek). – Cit.: (…) Od narození spisovatele a diplomata Josefa Palivce uplyne 7. října 140 let. Při té příležitosti napsal Zdeněk Grmolec jeho portrét, ve kterém vypráví o jeho životě a tvorbě. V režii Radima Nejedlého účinkují Aleš Slanina a Vladimír Hauser.
A protože Palivec měl velmi úzký vztah k rodině hudebního skladatele Igora Stravinského, zazní také čtyři krátké klavírní skladby z jeho cyklu Les cinq doigts, které v roce 2021 nahrál francouzský klavírista Michel Beroff. (…)
Urnový Hi (2026)
Eva Turnová. Esej. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 3. 10. 2026 v rámci pořadu (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 3 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Bylinný preparát svatého Jana, nebo popel zemřelého fanouška? Glosa Evy Turnové se jmenuje Urnový Hi. In web ČRo Brno, 3. 10. 2026 (článek). – Cit.: (…) Poprvé se v Zelném rynku objevuje glosa hudebnice, spisovatelky a výtvarnice Evy Turnové, spjaté s kapelou The Plastic People of the Universe a řadou dalších hudebních seskupení. Setkala jsem se s ní v létě na hudebním festivalu ve Fryštáku. Na Fryštácký malý svět jezdím každý rok, protože dvoudenní akce na tamějším farním dvoře má moc příjemnou atmosféru. Přesněji řečeno: jde o dvůr Domu Ignáce Stuchlého, prvního salesiánského domu v České republice, který v sobotu 17. října slaví 30 let své existence.
Eva Turnová na festivalu hrála s kapelou a taky přečetla pár textů. Své glosy a fejetony obvykle publikuje v knižní sérii Turnový háj. Text s názvem Urnový Hi byl ovšem napsán pro rozhlas. Neskončil jako obvykle na Českém rozhlase Plus, ale v Zelném rynku. A já z toho mám radost. (…)
Noční Mikrofórum – Kateřina Zapletalová (2026)
Host: Kateřina Zapletalová, herečka a divadelní produkční. Proč se už v 15 letech vydala na studia do Anglie? Které největší herecké výzvy zatím na jevišti zažila? A jak podle ní vypadá dokonale napsaná divadelní hra? Moderuje Marta Marinová.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Příběhy 20. století – Václav Havel 90 (2026)
Před devadesáti lety se narodil Václav Havel. K výročí jsme připravili řadu pořadů a jeden z nich nyní vyslechnete. Mikuláš Kroupa zapátral ve sbírce Paměť národa a vybral vzpomínky na Havla od různých pamětníků. Máme díky této orálně historické sbírce svědectví např. jeho někdejších spoluvězňů z Borů. Uslyšíte i odpovědi někdejších estébáků a komunistů, na otázku, co si myslí o Havlovi.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 10. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Výjimeční – Kristina Höschlová (2026)
Hudba, výtvarné umění, urgentní a také komplementární medicína – to vše neodmyslitelně patří do života lékařky Kristiny Höschlové. Jako záchranářka roky působila v ČR i v zahraničí, s Lékaři bez hranic vyjela jako anestezioložka do Afghanistánu a Jemenu. V posledních letech se věnuje především Institutu komplementární medicíny, který založila. Je také autorkou několika knih. Proč je podle ní důležité trávit čas v přírodě a jak v sobě pěstuje hravost? Nejen to se dozvíte v následujících minutách. Připravila Kateřina Kubalová.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 18.04 h.).
Ohlasy cen Thálie (2026)
Připravil Ondřej Kepka.
Natočeno 2026. Premiéra 4. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 17:04 h.).
Dalajláma – tvář soucitu (2026)
Čím Čechy tak přitahuje duchovní vůdce Tibetu?
Natočeno 2026. Premiéra 4. 10. 2026 (ČRo Plus, 14:34 h.).
3. 10. 2026
Téma Plus – Unesení, uvěznění, zajatí – příběhy Čechů zadržených v zahraničí 1/? (2026)
Sérii připravila Naďa Reviláková.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 3. 10. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).
Obsah: 1. K největšímu únosu Čechoslováků došlo v březnu 1983 v africké Angole. Pracovníky místní papírny a jejich rodiny unesla protivládní organizace UNITA. Šestašedesát mužů, žen a dětí čekal náročný, více než dvouměsíční pochod napříč africkou divočinou. Na jeho konci byla propuštěna jen část z nich. Dvacítka mužů zůstala v zajetí ještě celý další rok. Jak na tuto událost po více než čtyřiceti letech někteří z nich vzpomínají? Co poradit těm, kteří by se dnes ocitli v podobné situaci? A jak jejich zkušenosti komentuje historik, psycholožka, diplomat či novinář?
2. Ocitnout se v cizí zemi ve vězení třeba i na řadu let, to se může snadno stát, i když nejste zločinci. Alespoň podle domácích měřítek. Své o tom vědí bývalý poslanec Ivan Pilip a někdejší studentský aktivista Jan Bubeník, kteří se v roce 2001 ocitli v kubánském vězení. Tamní úřady je podezíraly z podvratné činnosti proti režimu Fidela Castra. České diplomacii dalo hodně práce dostat oba občany zpět domů. Jak na tuto událost po pětadvaceti letech vzpomínají její hlavní aktéři? A jak může český stát pomoci svým občanům uvězněným v cizině?
Lit.: Reviláková, Naďa: Čechoslováky unesené v Angole čekalo 1300 kilometrů pěšky a dlouhé zajetí. Co jim pomohlo přežít? In web ČRo Plus, 3. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ta informace před více než 40 lety obletěla celý svět. V africké Angole unesla protivládní organizace UNITA skupinu zahraničních pracovníků místní továrny. Kromě Portugalců tvořili většinu Čechoslováci a mezi 66 unesenými byly i ženy a děti. Jejich další osud byl dramatičtější než únos samotný.
Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že by pobyt pro české a slovenské odborníky a jejich rodiny mohl nabrat takový směr. „Hrozně jsem se těšil, jako dítě,“ vybavuje si Petr Kocian, který odjel do Angoly za otcem společně s matkou a bratrem.
„Mně bylo devět let. Když jsem se někdy na podzim 1982 dozvěděl, že tátovi potvrdili prodloužení kontraktu, bylo to velké nadšení. Jeli jsme tam s tím, že tam budeme pět let.“
Kolegové otce Petra Kociana, kteří se z Angoly vrátili, líčili pobyt v Alto Catumbele, kde čeští pracovníci působili v továrně na výrobu celulózy a papíru, téměř jako ráj na zemi. „Všechno tam bylo zásadně lepší a zajímavější než život tady v Čechách,“ shrnuje Petr Kocian. (…)
Historie Plus – Fenomény socialistického Československa 1/? (2026)
V socialistickém Československu téměř nebylo možné si za československé koruny koupit západní džíny, kosmetiku, elektroniku nebo dokonce auto. A přece je lidé měli. Umožňoval to černý trh a jeho obchodníci – veksláci.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 3. 10. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.).