Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 3. 2024

Pro hrst dukátů (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 17:04

Juraj Červenák. Kompletní audiokniha.

Čte Marek Holý.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum, březen 2024 (MP3, celková délka 14 hod. 9 min.). Ukázka k poslechu zde.

Série:  Kapitán Stein a notář Barbarič #8

Pozn.:  Kapitán Stein a notář Barbarič vyšetřují zločin v kremnické mincovně, kde z pokladnice zamčené na tři zámky zmizela razidla mincí. Posléze přibude i loupež mincí a vražda.
Osmé pokračování historické detektivní série opět přivádí ke společnému vyšetřování notáře Barbariče, kapitána Steina a seržanta Jaroše. Z přísně střežené kremnické mincovny zmizí tři razidla mincí. Jde o pokus falšovat mince, což je těžký zločin, urážka majestátu, velezrada, která se trestá upálením. Navíc je přepaden i vůz převážející dukáty. Když je posléze spáchána vražda, je vyšetřovatelům jasné, že všechny zločiny spolu souvisejí. Ve žhavém létě roku 1601 rozplétá oblíbená trojice nitky vedoucí k pachateli. Autorovo barvité vyprávění nejen pobaví, ale i zasvěceně provede tehdejším procesem výroby mincí a dotkne se i vyčerpávající dřiny středověkých horníků. (anotace)

Případ podivného gombíku (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:40

Stanislav Češka. Kompletní audiokniha.

Čte David Kaloč.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum, březen 2024 (MP3, celková délka 9 hod. 35 min.). Ukázka k poslechu zde.

Série: Zločiny na Velké Moravě #2

Pozn.: Jaroslav ležel v pokroucené poloze. Bylo zřejmé, že Starigrad bude potřebovat nového župana…  Druhá ze série dobrodružných historických detektivek Zločiny na Velké Moravě. Vyšetřování se opět ujímají kníže Slavomír a jeho vikinský přítel Erik.

Druhá kniha ze série historických detektivek, které se odehrávají na Velké Moravě. Kníže Slavomír, bohatý a neohrožený muž s bystrým úsudkem, přijíždí roku 862 se svým vikinským přítelem Erikem do Starigradu, kde se žení velitel jeho vojenské družiny Vladan. Starigradský župan Jaroslav, na jehož dvoře se svatba koná, má však ve tváři vepsanou velkou starost. Na naléhání Slavomíra, aby prozradil více, jen odkáže na neurovnané vztahy s majetnými sousedy – Franky, z nichž jeden je jeho zetěm a rád by se po Jaroslavově smrti stal županem Starigradu. Přesto souhlasí se schůzkou následujícího dne, na níž hodlá sdělit Slavomírovi podrobnosti. Druhý den ráno však leží jeho tělo u řeky bez známek života. Kdo měl zájem na županově smrti? Vyšetřování se ujímají Slavomír s Erikem. (anotace)

Smutek poručíka Borůvky (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:38

Josef Škvorecký. Kompletní audiokniha.

Čte Martin Preiss.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum, březen 2024 (MP3, celková délka 12 hod.). Ukázka k poslechu zde.

Edice Lupa

Pozn.:  Vtip, nadhled, smutné oči – a vyšetřování zločinů. Soubor vtipně napsaných detektivních povídek z šedesátých let, které spojuje postava melancholického vyšetřovatele – poručíka Borůvky.

Josef Škvorecký se asi musel dobře bavit při psaní příběhů postaršího melancholického detektiva, jenž se těžce vyrovnává se zkažeností lidí, kteří páchají zločiny. Ještěže má po ruce zbrklého asistenta a líbeznou příslušnici s nebetyčným drdolem. Poručík Borůvka, jemuž kolegové přezdívají Bublina a občas prožívá nepříjemnou mravní nejistotu, se vyznačuje bystrým úsudkem a lakonickým shrnutím v závěru vyšetřování. Do dvanácti detektivních povídek autor vložil své spisovatelské nadání, hru s jazykem, cit pro pointu a především nekonečnou radost z jemného, lehce ironického, ale nikdy nezraňujícího humoru. Poručíka Borůvku si zamilujete. Jak říká vrchní nadstrážmistr Šinták, poručík Borůvka je kouzelník! (anotace)

Prach, popel a dým (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:27

Jarmila Pospíšilová. Kompletní audiokniha.

Čte Marie Štípková.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum, březen 2024 (1 CD MP3, celková délka 6 hod. 45 min.). Ukázka k poslechu zde.

Edice Lupa

Série: Marie Kovandová #1

Pozn.:  Kdo zabíjel na Vřesovském mlýně? Příběh z detektivní série Marie Kovandová.

Překladatelka právnických textů narazí v knize z antikvariátu na dopis, který vzbudí její zvědavost. Pouští se proto do pátrání…
Marie si koupila knížku v antikvariátu. Při čtení narazila na starý dopis, který by bývala přešla, nebýt slov: „Už vím, kdo má na svědomí maminku.“ Dopis datovaný v roce 1967 založený v prvním českém vydání Doktora Živaga z roku 1990 vzbudí Mariinu zvědavost, a proto se rozhodne vypátrat adresátku. A proč si nepřiznat, ráda by přišla na kloub i pozadí okolností zmíněných v dopise. Příběh není zdaleka jen detektivní, Marie se při pátrání seznamuje s lidmi spojenými s příběhem na konci války a jejich pohnutými osudy. Ty jí připomenou její vlastní životní prohry a tápání… (anotace)

Studio N – Jak se loví mafiáni v regionech (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 16:24

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná.

Natočeno 2024. Webová premiéra

Studio N: Jak se loví mafiáni v regionech. In web Deník N, 20. 3. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdo tahá za nitky v regionech? Jak jsou místní mafiáni napojení na veřejné finance? A proč česká média opomíjí kauzy v různých koutech republiky? Investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná začala odhalovat fungování regionálního podsvětí. A má první úspěchy. Její projekt Mapa vlivu s ní rozebíráme ve Studiu N. (…)

Cybercomics (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:21

Egon Bondy. Kompletní audiokniha.

Čte Vasil Fridrich.

Natočeno 2024. Vydalo Tympanum, březen 2024 (1 CD MP3, celková délka 14 hod. 30 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Některé šílené předpovědi se naplní do poslední tečky. Sci-fi román proslulého filozofa a básníka, mrazivě trefná předpověď vývoje civilizace. Vítejte na Zemi v roce 2046, kdy svět ovládají dvě velké korporace a Mafie sídlící v Praze.

Mrazivá předpověď vývoje civilizace. Svět v roce 2046 ovládají dvě velké, navzájem se požírající korporace a Mafie, která sídlí v Praze, kde udržuje pořádek a podporuje turistický ruch. Tuto kořist už nikdy z rukou nepustí. Tito tři hráči ovládají i národní vlády, které ztratily poslední střípky vlivu. Zboží, z něhož neplyne zisk, končí na skládkách, zdravotnictví, školství a ostatní veřejné služby jsou zprivatizovány a zpoplatněny, většina populace Země nemá šanci se k nim dostat. Která z vizí tohoto skvělého cyberpunkového románu, napsaného v roce 1997, dojde naplnění? Bondy dává na vybranou, nebo můžeme brát vše: přelidněnost planety, vyčerpání zdrojů, hladomor a celosvětové války, ovládání veškeré výroby jednou firmou, naprostá ztráta lidskosti či Paříž, hlavní město arabského světa. (anotace)

Lit.: Tarnovský, Marek: Bondyho filozofická dystopie. In web Naposlech.cz, 25. 7. 2024 (recenze). – Cit.:  Egon Bondy (vlastním jménem Zbyněk Fišer) byl ikonickou postavou českého undergroundu, básník, jehož verše tvořily jeden z pilířů tvorby nejdůležitější české kapely své doby The Plastic People of the Universe, a také svébytný filozof spojující radikální marxismus s východními naukami. Postavou natolik ikonickou, že se sama několikrát stala postavou literární – například u Pablo de Saxe v legendární sbírce anekdot Tak pravil Vincent (1990) nebo u Bohumila Hrabala v Něžném barbarovi.

Mezi básnickými sbírkami, eseji, memoáry či historickými studiemi se jako trochu podceňovaná součást tvorby krčí i Bondyho dílo prozaické, v němž k nejoceňovanějším patří programní román českého kulturního undergroundu Invalidní sourozenci (1981) nebo román Šaman (1978) z prostředí paleolitické komunity, do jejíhož fungování postupně pronikají prvky totalitního zřízení. Na prózu Bondy nezanevřel ani v pokročilé fázi své tvorby, když v roce 1997 vydal rozsáhlý román na pomezí sci-fi a dystopie Cybercomics, který se momentálně přetavil ve výbornou audioknihu.

Hlavní hrdinkou poměrně jednoduchého příběhu odehrávajícího se v roce 2046 (což byla v době vzniku poněkud vzdálenější budoucnost než dnes) je geniální hackerka Vera, která se zaplete do souboje dvou největších korporací, které spolu s Mafií ovládají celou zeměkouli. Všichni mají o výsledky její práce zájem, a proto se ocitá v ohrožení života, na útěku, v pasti. Děj, který nakonec vede k odhalení utilitárního plánu světových vládnoucích elit na všeobecnou genocidu, protože lidí je na světě mnohem víc, než kolik je jich zapotřebí, slouží (přiznaně a la these, ale nikoli v nějaké nesnesitelné míře) k sžíravé kritice globalizované konzumní společnosti. To by v drtivé většině případů znamenalo tzv. red flag, ale tuhle knížku napsal Egon Bondy. Cybercomics je totiž dílem sice žánrovým, zábavným a napínavým, ale nezaměnitelným způsobem, jaký si s autorem spojujeme, především dílem filozofickým a sociálně kritickým. Ze změti všech možných motivů – všech těch různých lidí bez tváří a bez budoucnosti, čipů v mozku, konspiračních teorií a násilí – nakonec vysvítá Bondyho humanistický světonázor orientovaný na každého jednoho člověka v mase všech bezejmenných.

První zvukové zpracování Cybercomicsu nepřekvapivě připravil Český rozhlas, když v roce 2018 natočil dvoudílnou dramatizaci v režii Radima Nejedlého. Ve zvukově opulentní dvoudílné dvouhodinové nahrávce s parádní hudbou Petra Holubáře z crossoverové kapely Insania vynikají mezi výtečnými výkony brněnských herců Barbora Goldmannová v hlavní roli Very a Jana Štvrtecká jako čínská taoistka Liu, ochránkyně a mentorka ústřední hrdinky. Problematičnost dramatizací spočívá v prvoplánovém cílení na děj a přehlížení či zplošťování nedějových stránek textu. To však není případ této adaptace, za kterou stojí brněnský prozaik a dramatik Marek Horoščák. Podařilo se mu do značné míry zachovat nejen tísnivou atmosféru či humanistické poselství Bondyho pozdního opusu, ale také vyzdvihnout filozofickou stránku textu, která spočívá ve Veřině postupném objevování a přijímání zen-buddhistického učení, které bylo pro Bondyho komplement jeho marxistického světonázoru.

I tak se ale množství detailů v rozhlasové hře očekávatelně ztratilo. Bondyho psaní bylo především téměř vždy osobní a výsostně autorské. V Cybercomiscu si tak nelze nevšimnout toho, že pozadí motivů analyzujících lidské vlastnosti jako je odvaha a její kontrapunkty do jisté míry řeší i své vlastní selhávání tváří v tvář komunistické tajné policii, která ho, fyzicky i duševně křehkého člověka, zlomila k vědomé spolupráci. Styl, kterým Bondy píše, je právě tak fascinující jako zábavný, jednoduchý a ve své stylistické bohatosti přímočarý.

Vasil Fridrich, jehož už dávno právem pokládáme za součást zlatého fondu audioknižních interpretů, měl tentokrát velmi snadnou práci pokud jde o tempo a styl vyprávění: Bondyho text si o to první zřetelně říká a to druhé vypravěči prakticky diktuje. Zato udržet posluchačovu pozornost už byla pro Fridricha a jeho režiséra, šéfredaktora vydavatelství Tympanum Vojtěcha Machálka, mnohem větší výzva. Bondyho text rozhodně není stylisticky snadný, přesto k němu v Tympanu našli dobrý klíč v poctivě rozmyšleném odstiňování poloh hlasu a také v drobných, ale zřetelných změnách rytmu. Tím se jistá osvěžující dynamika dostává i do vysloveně popisných pasáží, kterých je v knize bezpočet (zejména míst, kde jedna z postav vysvětluje uspořádání světa formou dlouhých replik až monologů).

Jde o podobný způsob, jaký oba jmenovaní zvolili u jiné dystopie, Orwellova románu 1984, který tak jako Cybercomics krom skvělé interpretace či dokonalého zvuku taktéž zdobí podobně pečlivě vybraná předělová hudba.

Audioknižní Cybercomics nabízí příjemný poslech, který i přes veškerou snahu tvůrců nahrávky vyžaduje zvýšené soustředění – to ale nezůstane bez odměny v podobě nebanální, netuctové vědeckofantastické dystopie.

Dvacet minut Radiožurnálu – Václav Zámečník (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:41

Hostem je Václav Zámečník, zemědělský expert z České ornitologické společnosti. Českou republikou opět krouží traktory s nespokojenými zemědělci, přestože Evropská komise vyšla protestujícím vstříc a některé ekologické požadavky společné zemědělské politiky přestala vyžadovat. Co na rušení požadavků, které mají zajistit lepší péči o krajinu a pomoci biologické rozmanitosti, říkají odborníci? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 3. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

V skratke – Foreign Places alebo neprebádané miesta ako príležitosť znovuobjaviť domov (Ve zkratce – Foreign places aneb neprobádaná místa jako příležitost znovuobjevit domov, 2024)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Premek @ 15:34

Ladislav Bodik. Esej.

Účinkují Tomáš Bartoněk a Ladislav Bodik.

Natočeno 2024. Premiéra 22. 3. 2024 (SRo 8 Rádio Litera, 3:45 h.). Repríza 22. – 28. 3. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Storočnica Jozefa Kronera a výpravy na južný pól II. In web SRo 8 Rádio Litera, 18. 3. 2024  (článek). – Cit.: (…)  Na záver nášho týždňa odznie zamyslenie s názvom Foreign Places alebo neprebádané miesta ako príležitosť znovuobjaviť domov. Ladislav Bodik, autor tejto eseje i spoluautor foto-poetického knižného projektu Foreign Places, sa zamýšľa nad dislokáciou a odstupom od seba samého i spoločnosti, v ktorej dlhé roky žil, a tieto fenomény pozoruje ako nástroj sebapoznania a cestu k objavovaniu domova. Interpretujú Tomáš Bartoněk a Ladislav Bodik. Program uvádzame v premiére v rámci cyklu V skratke.

Pavel Bunčák – Výber z poézie (Pavel Bunčák – Výběr z poezie, 2023)

Filed under: Poezie,Slovenské — Premek @ 15:30

Pavel Bunčák. Verše. Režie Jozef Palaščák.

Recituje Peter Cibula.

Natočeno 2023. Repríza 21. – 26. 3. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Storočnica Jozefa Kronera a výpravy na južný pól II. In web SRo 8 Rádio Litera, 18. 3. 2024  (článek). – Cit.: (…) Ak sa pozrieme na život básnika Pavla Bunčáka, uvedomíme si, že sa narodil počas prvej svetovej vojny, prežil druhú a zažil aj revolúciu v roku 1989. Nechceme teraz rozoberať, na ktorej strane stál pred, počas a po vojne, ale jeho báseň s názvom Zomierať zakázané azda dosť jasne vyjadruje, čo si o vojne myslel. Viac si vypočujete vo výbere z jeho poézie. V réžii Jozefa Palaščáka účinkuje Peter Cibula.  (…)

Tiecť ako rieka (Téct jako řeka, 2023)

Filed under: Poezie,Slovenské — Premek @ 15:10

Ingrid Lukáčová. Verše. Režie Milan Lukáčová.

Recituje Miroslav Trnavský.

Natočeno 2023. Repríza 19. – 25. 3. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Storočnica Jozefa Kronera a výpravy na južný pól II. In web SRo 8 Rádio Litera, 18. 3. 2024  (článek). – Cit.: (…) Pridávame verše Ingrid Lukáčovej pod názvom Tiecť ako rieka. V réžii Mileny Lukáčovej účinkuje Miroslav Trnavský. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress